Týden v ČR
Připomeneme si nejdůležitější událost tohoto týdne u nás doma - summit NATO - v souhrnu, který připravil Vilém Faltýnek.
Americký prezident George Bush, který na pražský summit NATO přicestoval se sedmisetčlenným doprovodem jako první už v úterý večer, se ve středu sešel s českým prezidentem a premiérem. Rozšíření NATO posílí schopnost bojovat s terorismem, prohlásil po jednání. Český a americký prezident spolu hovořili i o možném útoku proti iráckému režimu Saddáma Husajna. Zatímco americký prezident by chtěl vytvořit koalici dobrovolníků, Havel se spíše přiklání ke společnému postupu celé aliance:
"Sdílím názor prezidenta Bushe a všech rozumných lidí, že lepší by bylo dosáhnout odzbrojení Iráku bez použití síly. Kdyby ale bylo třeba užít síly, pak se domnívám, že by aliance měla velmi vážně a rychle přemýšlet o způsobu svého angažmá jakožto aliance."
Předseda vlády Vladimír Špidla po setkání sdělil, že George Bush ocenil zapojení Česka do NATO a do protiteroristické akce:
"Mě potěšilo jednoznačné vyjádření prezidenta Spojených států, že Česká republika je vynikajícím příkladem pro budoucnost NATO."
Bush tak podle premiéra reagoval na náš návrh, aby v České republice vzniklo nové specializované velitelství sil NATO na ochranu před bilogickými a chemickými zbraněmi hromadného ničení. To by mělo posílit i naši ochranu:
"Zdá se, že nikdo na světě není tak dobrý, jako my. Čili my jsme schopni přinést jednak sobě vyšší bezpečnost, a jednak vyšší bezpečnost našim spojencům."
Premiér Špidla potvrdil, že Česko podpoří vojenskou akci proti Iráku, pokud Saddám Husajn nesplní rezoluci OSN. George Bush ocenil naše specialisty, kteří se zapojili do dosavadních vojenských misí v Kuvajtu a v Afghánistánu.
V předvečer zahájení summitu vzdali představitelé zemí NATO hold českému prezidentu Václavu Havlovi. Za státníky poděkoval Havlovi francouzský prezident Jacques Chirac. Havlův přínos světové politice přirovnal k odkazu takových politiků, jako byl Winston Churchill, Nelson Mandela nebo Mahátma Gándhí:
"Právě tito tvrdohlaví snílci, blázniví humanisté, rebelové, kteří se bouří proti osudu, proti brutální síle a neměnnému řádu věcí, dodávají dějinám vznešenosti. "Havel na Hrad", neslo se pražskými ulicemi před 13 lety. V atmosféře cynismu, jenž nás obklopuje, máme ve zvyku si myslet, že sny nevydrží zkoušku moci a reality. Avšak těch 13 let, kdy jste řídil osud svého národa, ukázalo, že sen si uchovává svou vitalitu a intenzitu."
...řekl Chirac.
První den jednání - ve čtvrtek - padlo nejdůležitější rozhodnutí: aliance bez hlasování schválila své rozšíření o sedm zemí střední a východní Evropy. V roce 2004 do aliance vstoupí Bulharsko, Estonsko, Litvu, Lotyšsko, Rumunsko, Slovinsko a Slovensko.
Podle některých analytiků může rozšíření aliance do Pobaltí a na Balkán NATO destabilizovat. Odborník na mezinárodní vztahy z hamburského ústavu pro politiku a hospodářství Petr Robejšek pro Radio Praha vyjádřil důvod svých obav:
"Podle mého názoru tím, že bude NATO rozšířené, tím, že získá nové členy, přibudou organizační, finanční a koordinační náklady, to znamená, že ten samotný obranný akt bude zbyrokratizovaný. Ten spolek se stane jakýmsi zbyrokratizovaným aparátem, který z nutnosti neustále se dohadovat o tom, jaká politická linie je správná, nebude opravdu schopný akce."
Rumunský prezident Ion Iliescu ale zdůraznil, že širší rozpětí aliance až na Balkán přinese do regionu plného napětí klid.
Pražský summit NATO rozhodl, že Severoatlantická aliance bude mít do roku 2006 síly rychlé reakce. Generální tajemník NATO George Robertson řekl, že první summit 21 století byl transformační. Prezident Václav Havel je přesvědčen, že se aliance musí proměnit v nástroj schopný čelit naprosto novým hrozbám:
"I když se to nemusí leckomu slíbit, přinejmenším část těchto jednotek by neměla mít jen vojenský, ale do značné míry i policejní charakter."
Představitelé států a vlád zemí NATO ve zvláštním společném prohlášení důrazně vyzvali Irák, aby okamžitě a bezpodmínečně splnil podmínky rezoluce Rady bezpečnosti OSN na odzbrojení.
Během summitu také představitelé Severoatlantické aliance a Ruska přijali pracovní program, který by měl zajistit vzájemnou operabilitu spojeneckých a ruských systémů protivzdušné obrany. George Robertson také ujistil ruského ministra zahraničí, že rozšíření aliance na východ není namířeno proti bezpečnostním zájmům Ruska.
Na bezpečnost summitu NATO, ale i celého hlavního města dohlíželo okolo 12-ti tisíc policistů. Jak potvrdil ministr vnitra Stanislav Gross, summit NATO, ale i demonstrace v ulicích probíhaly bez větších problémů a kolizí.
Bez incidentů skončila ve čtvrtek i největší z demonstrací, čtyřhodinový pochod anarchistů pražskými ulicemi. Počet odpůrců NATO se podle policistů pohyboval od šesti set do 1000.
"Anti, anti, antimilitarismus..., anti, anti, antimilitarismus..."
"Je to v podstatě pouze mocenský nástroj, který má dopomoci státům tam sdruženým si vynutit své politické požadavky a prosadit jejich vlastní názory a ideové postoje. Je to to samé, jako Varšavská smlouva."
"Neshazujte bomby, šalalalala, shoďte rači Bushe, šalalalala!"
...ozývalo se v ulicích.
Centrum Prahy bylo v době konání summitu NATO vyprázdněné, školáci v centru měli prázdniny, mnohé obchody byly zabedněny. Podle policejního prezidenta Jiřího Koláře vyhrála policie válku s demonstranty již na hranicích. Do republiky nebylo vpuštěno asi 350 lidí. Problémy na hranicích kritizovala německá levicová aktivistka:
"Měli jsme při příjezdu velké problémy, i když jsme nevezli žádné zbraně. Drželi nás na hranicích dobrých pět hodin, aniž by nám někdo vysvětlil důvod - bylo to jen kvůli naší literatuře a transparentům."
Jediným incidentem, který narušil velmi klidně probíhající summit, byla akce amerických stíhaček, které hlídaly český vzdušný prostor. Ve středu donutily přistát v Pardubicích místo v Praze letadlo kazašského ministra obrany, které nemělo povolení k přeletu přes naše území.