Přehled tisku
Po informacích spojených v minulých dnech především s pražským summitem NATO se hlavní české deníky vracejí k událostem na vnitropolitické scéně. Na prvních stranách se objevuje v pondělí ukončené prezidentské referendum ČSSD. V této souvislosti deníky uvažují také o šancích jednotlivých kandidátů občanských demokratů na nejvyšší státní funkci. Tisk rovněž zaznamenává odezvu na jednání výkonné rady ODS, která se kriticky postavila ke koaliční spolupráci svých zástupců ve státní správě s komunisty.
Podle Hospodářských novin se rozplývá naděje, že po příchodu Vladimíra Špidly do čela strany a personální změně ve vládě se změní i celá ČSSD. Denně to dokazuje dohadování o kandidátovi na prezidenta, v němž stále víc sociálních demokratů vzývá Miloše Zemana, konstatuje autor. Mnozí členové strany podle něj nepochopili, proč byli za Zemana pro tolik lidí nepřijatelní a proč jim Špidla pomohl vyhrát volby. Neuvěřitelný je podle listu i důvod, proč někteří přestali podporovat kandidaturu Otakara Motejla. "Jako ombudsman se u Ústavního soudu zastal majitelů domů, kteří jsou proti regulaci nájemného. Ale tu má ČSSD v programu," připomíná komentátor Hospodářských novin. Motejl podle něj upadl v nemilost proto, že hájil Ústavu a ne stranický program.
Oba expremiéři, sociální demokrat Miloš Zeman a šéf občanských demokratů Václav Klaus, mají podle Mladé fronty Dnes jistou šanci vybojovat si místo na Pražském hradě. List upozorňuje na to, že Zeman nečekaně a proti nevyslovené vůli současného vedení Lidového domu zřejmě vyhraje takzvané vnitrostranické referendum. Když nic jiného, je přece stále sociální demokrat, a vládní straně by slušelo mít "svého" člověka i na Hradě, uvažuje autorka komentáře. Podle ní může v dalších fázích zákulisního vyjednávání právě tohle přání sehrát roli - navíc třeba s komunisty se dá o Zemanově kandidatuře mluvit. Šance Václava Klause jsou podle listu podstatně nižší. "ODS sice 'pružně' přestala horovat pro přímou volbu, vytvořila vyjednávací parlamentní tým 'Klaus na Hrad', ale získat pro šéfa hlasy odjinud bude velmi tvrdý oříšek...ODS nemá na rozdíl od vládní strany co nabídnout," míní komentátorka. Nicméně představa Klause či Zemana na Hradě budí mnohé hrůzou ze spaní, "i když oba jsou natolik inteligentní a politicky zkušení, že by zřejmě dokázali přijmout novou roli včetně jejích jiných, řekněme kulantních pravidel hry", soudí list. Připomíná, že občané se však budou pouze dívat, jak strany vyberou. "A důležité pravidlo vyšší hry zní: vláda a parlament málo touží po silném protihráči," uzavírá komentář, čímž naznačuje, že šance obou politiků nemusí být zdaleka tak velké.
Zatímco místopředsedové KSČM jsou zásadně proti stranickému referendu ke vstupu České republiky do Evropské unie, šéfovi komunistů Miroslavu Grebeníčkovi by nevadilo. Uvádí to deník Právo, podle něhož s návrhem na hlasování přišla minulý týden pražská organizace strany. O tom, zda se referendum uskuteční, by měl podle listu v sobotu rozhodnout ústřední výbor KSČM. Podle místopředsedkyně KSČM Zuzky Rujbrové nemůže žádná politická strana v tomto směru voličům něco nadiktovat. "O tom si musejí rozhodnout občané, a to bez ohledu, jakou stranickou knížku mají, protože oni budou žít v EU," řekla listu Rujbrová. Proti stranickému referendu je i místopředseda strany Vlastimil Balín. "V minulosti bylo 'zavazování' členské základny dost," uvedl. Podobnými slovy reagoval podle Práva také místopředseda sněmovny Vojtěch Filip. Předseda strany Grebeníček listu řekl, že o návrhu pražské organizace nevěděl. "Respektuji jejich svéprávnost autonomie a jejich námět je opodstatněný. Mně to problém nedělá," uvedl. Naopak místopředseda Jiří Dolejš soudí, že institut referenda by neměl být "nadužíván", neboť jeho závěry buď mají, nebo nemají zásadní význam pro profilaci strany. "Nepovažuji vstup do EU za takový problém," řekl Právu. Navíc podle něj navrhovatelé referenda neříkají, jak by s výsledkem mělo být naloženo. "Zda chtějí, abychom se zřekli taktiky vyjednávání o podobě EU a rovnou řekli ne, nebo nikoliv," prohlásil Dolejš. Obdobně podle listu soudí i další místopředseda Miloslav Ransdorf. Podle vlády by se mělo v polovině příštího roku konat celostátní referendum o vstupu do EU. Má mu předcházet nákladná informační kampaň, na kterou vláda vyčlenila 200 miliónů korun. Na nevýhody spojené se vstupem do unie chtějí upozorňovat euroskeptici, kteří mají na parlamentní půdě zastánce zejména v řadách ODS a KSČM.
Nesouhlasu výkonné rady ODS s uzavíráním koaličních komunálních smluv za účasti občanských demokratů a KSČM se věnují Hospodářské noviny. Podotýkají, že kooperace ODS a KSČM by měla být z principu opravdu nemyslitelná. Přesto se po komunálních volbách ve vedení několika radnic sešly, na což reagovalo vedení strany hrozbou odebrání licence provinilým místním sdružením. "Jakkoli je svým způsobem tato pohrůžka logická, byla by ještě logičtější, kdyby byla uplatněna před komunálními volbami nebo alespoň při zahájení vyjednávání o radničních koalicích," domnívá se list. Připomíná, že překvapovat je možné protivníky; ve vlastní straně by přece jen mělo být od počátku jasno o pravidlech té které hry. Ve hře jsou zřejmě tři věci, uvažuje deník o důvodech rozhodnutí strany. Případů spolupráce je více a netýkají se již jen obcí s pár desítkami obyvatel. KSČM také posílila své pozice nejen v komunální sféře a stala se větší politickou hrozbou. "A konečně za třetí, ODS 'zpevňuje' své kontury, pracuje na své opoziční image, kdy tvrdým 'ne' komunistům se odlišuje od opačného postoje ČSSD, svého nejsilnějšího soupeře," soudí deník. Nicméně zpoždění tohoto rozhodnutí nasvědčuje podle Hospodářských novin tomu, že nebýt úspěchu KSČM, nepožadovala by ODS takovou principiálnost.
Kontroverzní republikánský šéf Miroslav Sládek byl zvolen místostarostou druhé nejmenší brněnské městské části Útěchova. Jak uvádí Mladá fronta Dnes, v tomto rostoucím satelitním městečku s desítkami podnikatelských vilek si před pěti lety nechal za několik milionů postavit dům. Místní se teď rozdělili na dva tábory. "Lidi se tady asi zbláznili nebo si je Sládek koupil. Umí kritizovat a poroučet, ale to je vše," říká jedna z odpůrkyň. "Je to známý člověk, který se nebojí říci svůj názor, a úředníci i politici si na něj dají pozor," namítají příznivci. Nikdo však nechce říci své jméno. Nejvíce byl Sládkovým zvolením překvapen starosta Jaroslav Sáňka. Původní dohoda politických stran totiž s republikánským vůdcem na postu místostarosty nepočítala. Nyní se s ním musí dohodnout na spolupráci.
Ministerstvo vnitra muselo podle Hospodářských novin zaregistrovat novou radikálně pravicovou Národní stranu, ačkoli to loni v červenci odmítlo. Nařídil mu to Nejvyšší soud. Ministerstvo tak podle listu schválilo 21. listopadu stanovy strany, která o dva dny později demonstrovala proti summitu NATO. Vnitro odmítlo naposled loni v červenci stranu zaregistrovat s odůvodněním, že její programové cíle neskýtají záruku dodržování ústavních principů. Vedení strany však důvody odmítnutí neuznalo a obrátilo se na Nejvyšší soud. Ten důvod pro zamítnutí registrace nenašel. Registrace dává pravicovému uskupení nové možnosti, může například kandidovat ve volbách, poznamenávají Hospodářské noviny. Dodávají, že Národní strana se chce do volebních bojů zapojit už během referenda o vstupu do Evropské unie.
Česká republika žádá od Evropské unie, aby směla uzavřít agrární trh, pokud domácí výrobce prokazatelně ohrozí dovozy z unie. Týkalo by se to importu mléka, cukru, skotu a plodin pěstovaných na orné půdě. Unie je však ostře proti. Tvrdí, že by se tím porušovala pravidla jednotného trhu. Píší to Hospodářské noviny s odvoláním na informace z interního materiálu ministerstva zahraničí, který mají k dispozici. Z dokumentu vyplývá, že Praze nejvíce záleží právě na ochraně agrárního trhu. Česká republika je podle dokumentu ochotna zaplatit plnou výši příspěvku do rozpočtu Evropské unie pouze tehdy, když unie zvýší výrobní kvóty pro české rolníky a zároveň zkrátí dobu, během níž by se dorovnávaly přímé platby zemědělcům ze starých i nových členských států. Uhájit zájmy českých zemědělců chce vláda i za cenu zvýšení deficitu státního rozpočtu. Dokument ministerstva podle listu mapuje situaci před úterním kolem rozhovorů, na němž unie předloží své návrhy kandidátským zemím.
Tuzemští obchodníci nevylučují zdražení kávy. Burzy totiž v minulých týdnech zaznamenaly výrazný růst cen, které dosáhly u některých druhů kávy více než dvouletého maxima. Píše to deník Mladá fronta Dnes. Ceny ženou nahoru pražírny, ale také spekulanti, kteří očekávají nižší produkci kvůli špatnému počasí. Cenu kávy ovlivnila situace ve Vietnamu, který je největším producentem některých druhů káv. Kvůli špatnému počasí může být vietnamská produkce letos až o třetinu nižší. Na tyto zprávy, ke kterým se připojily i informace o nižší úrodě v Brazílii, už reagoval americký trh, kde se cena kávy zvedla o čtvrt dolaru na plechovce, píše list.
V nájemném v České republice zavládl chaos, konstatují Lidové noviny. Podle listu první ostrý spor mezi majitelem domu a nájemníky poté, co Ústavní soud minulý týden zrušil regulaci nájemného. V Brně majitel domu v Jiráskově ulici Paul Nissl zvýšil šestinásobně nájemné. Je totiž přesvědčen, že na základě verdiktu ústavních soudců má na to právo. Nájemníci v jeho domě teď mají namísto 2 300 korun platit měsíčně v průměru 13 a půl tisíce. Sdružení nájemníků tvrdí, že rozhodnutí soudu nemožňuje zvýšit majiteli nájemné jednostranně. Nissl naopak říká, že majitelé jsou diskriminováni, protože stát na ně přenáší sociální politiku. Přitom lidé, kteří bydlí v jeho domě, mu dluží i na regulovaném nájemném. Ročně na něm vybere 150 tisíc. Jen výměna jediné stoupačky dnes ale stojí 400 tisíc korun, uvádí deník.
Spor o nájemné hrozí i vládě. Dokonce může vyvolat vážnější politický střet než byla bitva o rozpočet. Podle Hospodářských novin ministr pro místní rozvoj Pavel Němec se nesmířil s tím, že ministr financí Bohuslav Sobotka se u výše nájmů nehodlá řídit cenami určovanými trhem. Připravil proto vlastní verzi zákona, podle které se má výše činží odvíjet od volně sjednaných nájmů. V Praze by se tak za metr čtvereční platilo namísto nynějších zhruba čtyřiceti přibližně sto padesát korun. Obě verze zákona, který by řešil nynější právní vakuum, dostane kabinet na stůl od obou ministrů v nejbližších dnech.
