Přehled tisku
Komentáře českého tisku rozebírají především přelomový kongres ODS, v jejímž čele stanul Mirek Topolánek. Druhým četným tématem komentářů je summit Evropské unie, na kterém se Česká republika a devět dalších kandidátských zemí dohodly s 15 členskými státy na finančních podmínkách svého přistoupení k EU, čímž skončily vstupní rozhovory.
"Topolánkovo zvolení je překvapením - hlavně z toho důvodu, že se vymyká klasickému českému konceptu 'hry při zdi'," shrnuje výsledky kongresu úvodník Lidových novin. "Na rozdíl od protikandidátů Nečase a Zahradila má Topolánek paradoxně lepší výchozí pozici vhledem k vlažnějším vztahům s odstupujícím předsedou a zakladatelem strany Václavem Klausem. Nemůže být totiž považován za Klausův klon," zdůrazňuje autor.
"Topolánkova předsednická pozice může být tak pevnější než například pozice šéfa ČSSD Vladimíra Špidly, jemuž vedení strany předal spolu s požehnáním jeho předchůdce Miloš Zeman. Topolánek si vedoucí post vybojoval v tvrdém vnitrostranickém klání, a až se spočítají modřiny a šrámy, možná se shodneme, že to bylo vítězství nejtvrději vybojované, a pletichami méně poskvrněné ze všech těch vítězství a vítěziček, jichž jsme byli svědky," uzavírají Lidové noviny.
Podle Mladé fronty Dnes je hledání nového lídra kvůli Klausově dominantní osobnosti neobvykle složité. Topolánek to podle listu nebude mít v čele strany vůbec jednoduché, protože se netěší dostatečné podpoře. "Souhra náhod, pár hlasů navíc, či méně, mohla přinést zcela jinou volbu. Předsedou se mohl stát každý z těch tří," hodnotí užší výběr kandidátů komentátor listu. "Navzdory tomu, co se ve Františkových Lázních stalo, ba i navzdory tomu, co se nestalo, však hloupý ten, kdo by snad chtěl ODS odepsat. Právě z toho faktu, že se zde žádná kloudná budoucnost neurodila, vzniká potřeba ji hledat," konstatuje list.
Poněkud odlišný názor však přináší komentář deníku Právo. Topolánkovo zvolení je podle něj spíše dílem zákulisních jednání. "Jejich aktéry jsou pražská a ostravská ODS, významnou roli v nich mohl sehrát i středočeský hejtman a nově zvolený místopředseda ODS Petr Bendl," vypočítává deník.
S odkazem na dobře informovaný zdroj mimo jiné poznamenává, že toto spojenectví, označované údajně v zákulisí za "pakt uhlí a oceli", si přálo Topolánkovo zvolení kvůli obavám, že by Nečas v předsednické funkci mohl ohrožovat jejich ekonomické zájmy. Bendl i další údajní aktéři však podobné informace rozhodně odmítli, dodává list.
Deník Mladá fronta Dnes píše, že ukončením přístupových jednání s EU se České republice otevírají dokořán brány unie. Ty může uzavřít už jen české "ne", zdůrazňuje list a pokračuje: "S rozhodnutím o přijetí končí časy, kdy jsme se 'do Evropy' jen probíjeli a kdy unie mohla rozhodovat za nás bez nás," konstatuje list. "Nastává ale čas dohánění zbytku unie, a to nejen po stránce hmotné, ale i po stránce právní. Zhruba do roku 2010 bychom na tom měli být po právní stránce úplně stejně jako ostatní. Ekonomické vyrovnání bude trvat déle. Lepší scénáře počítají s dosažením životní úrovně unie v roce 2015. I s těmito nedostatky však máme na dosah členství v největší zóně míru a prosperity, jaká existuje na této planetě. Už za půl roku budeme moci říkat svůj vlastní názor na všechny možnosti i rizika přicházející s unií. Když nebudeme vědět, jaké možnosti unie nabízí i každému z nás, může ze skutečně historického kroku zbýt jen zmeškaná historická příležitost," uzavírá svůj komentář Mladá fronta Dnes.
"Zatímco bruselští vyjednavači označovali své české partnery za tvrdé soupeře, na domácí scéně se na ně kromě blahopřání k úspěchu snesla i sprška opozičních výčitek, že nevybojovali z bruselského krajíce větší kus," všímá si deník Právo. Dodává, že nejsme ovšem výjimkou."Pro Česko i ostatní kandidáty platí, že se buď smíříme s osudem chudé periférie, nebo předložíme program dohánění Evropské unie vlastními silami, vlastní aktivitou. Viděno touto optikou je skutečně nepodstatné, zda ČR dostala v přepočtu na obyvatele 78 nebo 100 eur, či zda je to méně, než mají sousedé," vyzdvihuje list. "Iluze o rohu hojnosti z Bruselu vzaly za své. Víme na čem jsme, s čím můžeme počítat a kde bude záležet jen na nás. Podstatné ale je především to, že odpoví-li ČR v referendu na unijní pozvánku ke členství kladně, budou vyjednané finanční podmínky platit jen necelé tři roky, uzavírá deník.
Podle Hospodářských novin charakterizuje tuzemskou politiku mnohdy krátkozrakost a zahleděnost jen do nejbližší budoucnosti. "Bylo by nanejvýš zapotřebí domyslet důsledky rozhodnutí, které padlo na páteční schůzce unie," doporučuje deník. "Evropská politika jako celek a politiky jednotlivých evropských zemí jsou natolik vzájemně propojeny, že provincialita může být tím nejškodlivějším pro národní zájmy. Česká a evropská politika se budou prolínat. Proto také bude mnohem důležitější vědět, kdo a ve které oblasti může být v unii naším spojencem. Až se patnáctka změní na pětadvacítku, budou se čeští zákonodárci podílet na rozhodnutí týkajících se všech," uvádějí Hospodářské noviny.
Mladá fronta Dnes upozorňuje, že prakticky ve všech kandidátských zemích, které byly v pátek přizvány ke vstupu, se ozývá nadšení a ujišťování, že se podařilo vyjednat dobré podmínky. Výjimkou je však Česká republika. Například návrat Poláků z Kodaně se změnil v triumfální oslavy a vypadal jako záčátek boje o souhlas lidí. V České republice se však žádné oslavy nekonají, vládne ticho a také rozpaky. Premiér Špidla na rozdíl od svých středoevropských kolegů stále hovoří o penězích, které náš budoucí vstup provázejí. Veřejně nikde nevystoupil ani prezident Václav Havel. Opozice pak hovoří o vyjednaných podmínkách s despektem, uvádí deník.
Očekávaný vstup České republiky do Evropské unie za jeden a půl roku bude pro domácí podniky znamenat rozšíření obchodních příležitostí, omezení cel, ale také ostrou konkurenci. Většina firem integraci ale vítá. Vyplývá to z ankety Hospodářských novin mezi experty a zástupci podniků. Nic na tom podle nich nezměnilo ani vyjednání definitivních podmínek členství na víkendovém summitu v Kodani. "Pokud to bude obchodně zajímavé, můžeme létat například mezi Paříží a Lisabonem, nebo mezi jakýmikoli jinými evropskými městy, což jsme dosud nemohli," řekl listu Daniel Plovajko z Českých aerolinií. Konkurence ze strany zahraničních leteckých dopravců se přitom ČSA nebojí. Stavební firmy čekají od integrace hlavně mnohem větší možnosti podnikání za západními hranicemi. Finanční ředitel Staveb silnic a železnic Jan Voňka očekává, že dojde k zrovnoprávnění českých podniků se západními v přístupu na zahraniční trhy. Nad vstupem neskrývá své uspokojení ani ředitel výrobce obráběcích strojů Cetos Milan Potenec. Nemyslí si sice, že nastane nějaký zásadní zvrat, postupem času by se ale mohla vytratit i dosavadní nálepka výrobce z postkomunistické země. Největší přínos však vidí v tom, že se zjednoduší přístup na trh unie omezením celních bariér. Pro mladoboleslavskou automobilku Škoda Auto přistoupení k unii moc neznamená. "My už tím, že většinu produkce vyvážíme, v unii prakticky jsme," vysvětlil Hospodářským novinám Vladimír Šulc ze Škody Auto.
Jak uvádějí Lidové noviny, záplavy, které v polovině srpna zasáhly Českou republiku, ničily nejen domy, byty či auta, ale i hotovost ukrytou v bankomatech, bankovních sejfech nebo zapomenutou ve spěchu doma. Divoká voda tak zničila podle údajů České národní banky hotovost v hodnotě téměř čtvrt miliardy korun. "Bylo složeno 160 tisíc bankovek a 275 tisíc kusů mincí v celkové hodnotě 240 miliónů korun," řekl listu k výměně poškozené hotovosti Pavel Palivec z ČNB. Uvedl také, že před pěti lety, kdy povodně zasáhly Moravu, bylo podstatně méně zničených peněz. Relativně časté byly případy poškozených bankovek v trezorech a bezpečnostních schránkách. Měnily se však i mince, které voda zatopila v obchodech a firmách. Nejvíce se bankovky a mince vyměňovaly v Praze a Českých Budějovicích. Jak ale list podotýká, výměna peněz nebyla bez problémů. Bankovky slepené vodou nejde spočítat pomocí počítacích strojů. Banky proto musely bankovky nejprve vysušit a poté je vyměnit u ČNB.
Zejména vývoj událostí na Blízkém východě by mohl výrazným způsobem zahýbat s cenou ropy a tím i benzínu v České republice. Případný válečný konflikt v Iráku by podle analytiků svým významem zdražil benzín až o tři koruny na litr. Píše deník o tom deník Právo s tím, že konflikt by tak daleko převýšil rozhodnutí ropného kartelu OPEC o zvýšení těžební kvóty o 1,3 miliónu barelů ropy denně. To by mohlo zvýšit ceny benzínu na jaře jen o několik desítek haléřů. Analytik Patria Online David Marek listu řekl, že v případě války s Irákem odhaduje nárůst ceny asi na 35 dolarů za barel, což by znamenalo zdražení nejběžnějšího benzínu Natural 95 asi na 27,50 až 28 korun za litr. "Cena ropy by v reakci na rozhodnutí OPEC mohla mírně oslabit, ale v případě války v Iráku bude reakce na trzích zcela opačná," uvedl pro list analytik Atlantik FT Roman Cenek. Kartel OPEC se sice dohodl na zvýšení ropných kvót a měl by tak produkovat asi 23 miliónů barelů ropy denně, ale vzhledem k tomu, že řada členů kartelu kvóty dlouhodobě překračuje, bude celková těžba nakonec paradoxně nižší. Nadlimitní těžba se v současnosti pohybuje kolem tří miliónů barelů denně, uvádí deník Právo.
Podezření z případného zkreslování podkladů, na jejichž základě udílí prezident Václav Havel milosti, se týkalo mimo jiné také ministerstva vnitra. S odvoláním na vyjádření vicepremiéra Pavla Rychetského (ČSSD) o tom informuje deník Právo. "Věděl jsem o tom proto, že se to týkalo vnitra," odpověděl Rychetský na dotaz, proč byl o podezření před rokem informován Službou pro odhalování korupce (SPOK). Další podbrobnosti však odmítl sdělit s tím, že jsou tajné. Jak list připomíná, informace o tom, že podklady k některým milostem, mohly být zkreslené, se objevily v médiích minulý týden. Obvinění se však nevztahovalo na prezidenta samotného, nýbrž na pracovníky jeho kanceláře či osoby, které jsou s ní v kontaktu. Policie prověřuje v souvislosti s milostmi také psychiatricko-psychologické posudky, které byly v některých řízeních o milost použity. List dodává, že o prezidentskou milost může požádat kdokoli. Havlova kancelář pak většinu milostí předá k posouzení ministerstvu spravedlnosti. Některé žádosti ale zůstávají na Hradě a pracovníci prezidentské kanceláře k nim sami zjišťují podklady z věznic či místa bydliště. O všech případech nakonec rozhoduje Havel. Od nástupu do prezidentské funkce omilostnil téměř 2000 lidí.
Ztráta zraku a další trvalé následky, které se zřejmě projeví také v chůzi a komunikaci s ostatními, hrozí chlapci, kterého soustavně týral jeho otec. Muž, jenž čelí podezření, že letos v květnu zbil svého šestiměsíčního syna tak brutálně, že mu poškodil mozek, bude v nejbližších dnech předvolán před soud. Informuje o tom deník Právo. "Ještě nikdy jsem neviděla tak katastrofální následky týrání, které budou doživotní," řekla listu primářka kojeneckého ústavu Thomayerovy nemocnice Jaroslava Lukešová. Šestadvacetiletému muži, který byl obviněn z týrání a ublížení na zdraví, hrozí až osmileté vězení. Podle listu se mohlo chlapcově zranění předejít. Podezřením, že žije v nedůstojných podmínkách, se totiž v minulosti zabýval odbor sociálních věcí radnice Prahy 6. Žádné nedostatky však neshledal.
Na nákup vánočních dárků si lidé v České republice letos půjčují miliardy korun, uvádí deník Mladá fronta Dnes. Jak list dále píše, finanční odborníci dokonce tvrdí, že padne rekord v počtu objemu úvěrů. Podle jejich odhadů si lidé v posledním čtvrtletí půjčí u bank a splátkových prodejců 15 až 20 miliard korun. To je výrazně více než loni. Lidé mají zájem především o menší částky, což odpovídá poptávce po spotřebním zboží. Peníze čerpají hlavně prostřednictvím hotovostních půjček, přes kreditní karty a povolená přečerpání běžných a žirových účtů. Mladá fronta Dnes upozorňuje, že chuť zadlužovat roste v letošním roce také díky historicky nejnižším úrokovým sazbám, které u spotřebních úvěrů spadly pod deset procent.
Jak se dočtete v Mladé frontě Dnes, zimní cestování autem vyjde v ČR o něco dráž než loni. Zatímco v loňské zimní sezóně stál litr naturalu v průměru 23 a 24 korun, v současnosti je to zhruba o dvě koruny víc. Podobná je i situace u motorové nafty. Kolik nechají motoristé korun u čerpacích stanic, to ovlivňují dva hlavní faktory - cena benzinu na burze v Rotterdamu a kurz koruny k dolaru. Příznivou okolností pro motoristy zůstává to, že je koruna ve srovnání s loňskem vůči dolaru, za který se na burzách nakupuje, o pětinu silnější a má i nadále mírně posilovat.
Pražské metro otevřelo v pondělí dalších šest stanic, informuje deník Mladá fronta Dnes s tím, že poprvé od srpnových povodní se mohou lidé projet dalšími úseky metra B, která se tak o kousek přiblížila centru hlavního města. Kyvadlově v intervalu osm minut jezdí jedna vlaková souprava pražského metra mezi Smíchovským nádražím a Karlovým náměstím. Kyvadlová doprava se prodloužila i na opačném konci Prahy, kde dvě soupravy jezdí mezi Černým Mostem a Palmovkou. Lidé však musí přestupovat v Kolbenově do vlaku stojícího na protější straně nástupiště. Podle mluvčí Dopravního podniku Michaely Kuchařové je to proto, aby i tady mohly soupravy jezdit po osmi minutách. Stále se však opravují eskalátory na stanici Českomoravská, která proto bude ještě stále uzavřena. Na trase C pak městský dopravce ode dneška zprovoznil poslední uzavřenou stanici této trasy Vltavskou.
O tom, že operní pěvkyně Ema Destinnová nebyla jen světově proslulá sopranistka, ale i kvalitní spisovatelka - autorka několika románů, dramat i básní, se můžeme přesvědčit z nově vydaného románu Destinnové Ve stínu modré růže. Uvádí to deník Právo s tím, že román Destinnová napsala v jižních Čechách na zámku ve Stráži nad Nežárkou, kde trávila poslední léta života. Slavnostní prezentace knížky proběhla ve čtvrtek v Grégrově sále Obecního domu za účasti manželky premiéra Vladimíra Špidly Viktorie, jež se stala i kmotrou publikace. V krátkém proslovu vzpomněla svého vztahu jako rodačky z jižních Čech k nahrávkám Destinnové, které jako malá doma poslouchala. Později již jako knihovnice se setkala i s literárním dílem Destinnové a stala se jeho propagátorkou iobdivovatelkou. Z knihy pak přečetla úryvky i herečka Hana Kofránková, informuje list.
Nálada panující před Vánocemi v pražských nákupních centrech má s poklidem svátečních dnů jen málo společného, píše Mladá fronta Dnes a pokračuje: Protipólem k cinkotu rolniček a usměvavým Santa Clausům na každém rohu jsou davy lidi, které zachvátila nákupní horečka. Kyvadlová doprava a zdlouhavé náhradní spoje o tomto víkendu patrně větší část běžných návštěvníků pražského Centra Černý Most odradily. Naopak přibylo venkovanů, kteří do obchodně zábavní zóny na okraji metropole zamířili před svátky poprvé. V davu se dali snadno rozpoznat podle vyděšeného a zmateného výrazu. Když nesměle oslovili některého ze zkušenějších zákazníků, dočkali se obvykle zavrčení: "Já ten košík budu ještě potřebovat!", a to zcela bez ohledu na to, jak zněla otázka. U pokladen hypermarketu Globus navíc chvílemi nebylo možné hradit nákupy platebními kartami, a tak k všeobecné podrážděnosti přispěly i desítky metrů dlouhé fronty, které se vinuly u bankomatů. "Naše vina to rozhodně není, když je systém přetížen, jednoduše kolabuje," bránili se nevybíravým útokům zákazníků pokladní. Podobně praskalo ve švech i nákupní centrum Nový Smíchov u Anděla. Zdejší prodejny vesměs prodloužily otevírací dobu, uvádí list.
