Přehled tisku

Přehled tisku

V komentářích tisku převládají ekonomická témata. Deníky si všímají zejména schváleného rozpočtu na příští rok s rekordním schodkem 111,3 miliardy korun.

Státní dluh není imaginární záležitostí "těch nahoře", ale všech, kteří platí daně, zdůrazňují Hospodářské noviny. Pro lepší představu vysvětlují, že by státní kasa příští rok skončila na nule jen tehdy, kdyby každá domácnost darovala státu přes 2100 korun měsíčně navíc. Jednou se každý prodělek musí zaplatit - dřív či později," podtrhuje deník. Přiznává, že letošní rozpočet asi o mnoho lepší být nemohl, nelze se s tím ale smiřovat rok co rok. S reformou fiskálního systému už nelze otálet, uzavírají Hospodářské noviny.

Státní rozpočet na příští rok prošel sněmovnou, žádné překvapení se však nekoná, míní Mladá fronta Dnes. List si všímá především "pozoruhodného parlamentního reje a mumraje", který v rámci druhého a třetího čtení začíná. Poslanci nechávají doma ideologické brýle a vytvářejí pozoruhodné koalice napříč celým politickým spektrem zprava doleva, popisuje. Podstatou těchto koalic jsou krátkodobé a nestabilní regionální spolky, spojenectví, slepence a koalice, vysvětluje deník. Švejk říkal, že "každej má bejt odněkud", a právě to si poslanci v rámci druhého a třetího čtení rozpočtu berou za své, píše list. O celém státním rozpočtu na rok 2003 lze podle MfD celkově říci to, že je posledním před reformou veřejných financí, kterou vládní koalice do tohoto rozpočtu stihnout prostě nemohla. Sobotka Nesobotka, Škromach Neškromach, reforma se prostě udělat musí, zdůrazňuje deník s tím, že v opačném případě zemi hrozí hospodářská krize i ostrý konflikt s Evropskou unií. Pokud se podle Mladé fronty Dnes tato vládní koalice v prvních měsících příštího roku na zásadní reformě nedohodne, měla by to vzdát a nechat se vyměnit za vládu, která to dokáže.

Fotografovi bulvárního deníku Blesk se na víkendovém kongresu Občanské demokratické strany ve Františkových Lázních podařilo zaznamenat displej mobilního telefonu bývalého předsedy ODS Václava Klause. Rozepsané "esemesky" měly zachycovat Klausovy skeptické názory na vystoupení nového lídra strany Mirka Topolánka. Podle Mladé fronty Dnes sáhl reportér Blesku k praktikám komunistické Státní bezpečnosti (StB). Když estébáci zveřejnili tajné odposlechy spisovatele Procházky či Vaculíkovy soukromé fotografie, došli jsme ke shodě: je to hnusné, připomíná list. Dnes je však podle něj vše složitější, protože odpor proti StB již veřejnost dávno nesjednocuje.

Deník Právo se pozastavuje nad skutečností, že tuto událost neprovází nijak obrovský a hlučný skandál, nýbrž pouze rozpačitý šum. Lidé nejspíš mají podvědomě za to, že se veřejná osoba dostatečně nechránila před zvědavci, usuzuje deník. V jiném komentáři se rovněž podivuje nad tím, že se Klaus s Topolánkem celé věci upřímně zasmáli, přestože podle obsahu "esemesek" nebyl podobný přístup příliš očekáván.

Bývalý šéf pražské Státní bezpečnosti Oldřich Mézl, který je stíhán kvůli akci Asanace, byl v pondělí odsouzen k tříletému podmíněnému trestu s odkladem na čtyři roky. Informují o tom Lidové noviny. Akce Asanace měla donutit disidenty, aby se vystěhovali do zahraničí. Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 není podle listu ještě definitivní. Mézlův obhájce i státní zástupkyně si totiž ponechali lhůtu na rozmyšlenou. Během ní se teprve rozhodnou, zda se proti verdiktu odvolají či nikoli. Za podíl na organizování akce v říjnu pražský městský soud v odvolacím řízení potvrdil podmíněně tresty pro dva vysoké důstojníky StB Vladimíra Stárka a Zdeňka Němce. S kauzou je spojeno také jméno předlistopadového ministra vnitra Jaromíra Obziny. Pokračování procesu s tímto bývalým funkcionářem je však stále v nedohlednu. Soudkyně začátkem října řízení přerušila kvůli jeho špatnému zdravotnímu stavu. Obdržela totiž od lékařů informaci, že se třiasedmdesátiletý exministr podrobuje chemoterapii v Ústřední vojenské nemocnice v pražských Střešovicích. StB se v letech 1977 až 1985 v rámci Asanace podařilo zhruba v 15 případech donutit signatáře Charty 77, aby opustili Československo. Z republiky tehdy odešli například písničkáři Jaroslav Hutka a Vlastimil Třešňák, nynější zemský rabín Karol Sidon a evangelický farář a poslanec Svatopluk Karásek, připomínají Lidové noviny.

Mladá fronta Dnes se věnuje zjištění, že daňoví poplatníci ročně vydají téměř dvacet miliónů korun na bydlení mimopražských poslanců. Pozastavuje se mimo jiné nad skutečností, že rozpočet na přestavbu luxusní ubytovny na pražské Malé Straně musel být navýšen na 221,5 miliónů korun, což je o deset procent více, než s jakou částkou počítal původní záměr. List také zjistil, že KSČM směřuje prostředky, které sněmovna vyplácí poslancům na ubytování, do své stranické pokladny. Zákonodárcům pak zajišťuje ubytování v jednopokojových buňkách ve svém sídle v ulici Politických vězňů. Je to šikovné, zákonné a ještě to má matka strana pěkně pod dozorem - aby je velkoměsto neoslnilo kapitalistickým pozlátkem, hodnotí hospodaření komunistů Mladá fronta Dnes.

Českou energetiku čekají zanedlouho investice za desítky miliard korun, píšou Hospodářské noviny. Elektrárenská společnost ČEZ plánuje, že nahradí dvě třetiny svých výrobních kapacit v severních Čechách. Místo dosluhujících hnědouhelných elektráren postaví nové. ČEZ předpokládá, že první elektrárna vyroste v letech 2010 až 2015. "Náš současný výkon na uhlí představuje zhruba 6500 megawattů," řekl listu mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Nahradit by se tak měly zdroje o výkonu necelých 4500 megawattů. Hnědouhelné elektrárny přitom pro ČEZ celkově představují 65 procent výrobních kapacit, dodávají Hospodářské noviny. Elektrárenská firma počítá s tím, že v nejbližších letech uzavře své dosluhující provozy, například elektrárny Počerady, Tušimice, Chvaletice, Prunéřov a Ledvice. Jejich odsiřovacím zařízením z počátku devadesátých let totiž postupně končí patnáctiletá životnost a jejich rekonstrukci ČEZ s ohledem na ekonomickou nevýhodnost zavrhl. Vedení ČEZ dosud nerozhodlo, na jaké palivo budou nové elektrárny fungovat. "Předpokládá se, že opět na hnědé uhlí, Ale existují i další možnosti, například zemní plyn," uvedl Kříž. Šéf ČEZ Jaroslav Míl podle Hospodářských novin připustil, že společnost postaví podobné moderní provozy, jaké vznikly na východě Německa.

Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý podepsal smlouvu s izraelskou společností Housing&Construction, která má vybudovat dálnici D47 z Lipníka nad Bečvou k polským hranicím. Stal se předsedou dozorčí rady, za což bude pobírat měsíční plat ve výši 200 tisíc korun, informují Lidové noviny. Sporný projekt, o němž rozhodla minulá vláda bez výběrového řízení, nyní vyšetřuje policie. Její protikorupční služba prověřuje podezření, že rozhodnutí o dálnici provázely úplatky. O tom, že Šedivý zvažuje nabídku izraelské firmy, se hovořilo ještě před jeho odchodem z armády. Podle Lidových novin ho od přijetí nabídky odrazovala řada politiků včetně premiéra Vladimíra Špidly.

V České republice letos vrostl počet případů černého kašle. Zatímco v minulosti jím onemocnělo v průměru dvě stě lidí ročně, letos již lékaři zaznamenali 250 výskytů této nákazy. S odvoláním na vyjádření hlavního hygienika Michaela Víta o tom informuje deník Právo. Vít nicméně uklidnil, že není žádný důvod k panice. Situace v Česku je podle něj přibližně stejná jako v sousedním Německu, Rakousku či Slovensku. "Žádné očkování nechrání stoprocentně, a proto se ročně několik desítek případů vyskytne," vysvětlil listu. V poslední době zaznamenali případy černého kašle lékaři v Prostějově. Během dvou měsíců zde onemocněli čtyři chlapci. O několik dní později se nakazila i dvouměsíční holčička z Chrudimska, dva gymnazisté z Ostravy a dva lidé z jižních Čech. Černý kašel, takzvaná pertusse, je infekční horečnaté bakteriální onemocnění, které nejčastěji postihuje dýchací ústrojí dětí. Projevuje se několikatýdenním záchvatovitým kašlem, spojeným někdy až s dušením. Bakterie způsobující zánět se přenášejí kapénkami. Od 50. let, kdy se lékaři rozhodli bránit proti závažné nemoci preventivním očkováním v prvních měsících života dítěte, se vyskytuje jen zřídka, píše deník Právo.