Přehled tisku

Přehled tisku

Komentáře pátečních českých novin se věnují milostem, které před vánočními svátky udělil prezident Václav Havel. Vracejí se také k srpnovým ničivým povodním a zmiňují i odchod významných polistopadových politiků z politické scény.

Prezident Havel před Vánocemi udělil 11 milostí. Omilostnil mimo jiné lékařku Hanu Burešovou, která byla stíhána za šíření tuberkulózy. Lékařka nezajistila převoz pacienta do nemocnice a spolehla se jen na slib jeho známého, že nemocného muže odveze k hospitalizaci. Muž ale slib nesplnil a pacient později zemřel. Přestože prezidentské milosti vyvolávají většinou negativní reakce veřejnosti, Havlovo předvánoční gesto je podle komentáře Mladé fronty Dnes srozumitelné i pro laika. Nemusíme číst stovky právních rozkladů ani nám nemusí citovat z prezidentských pravomocí udělit milost komukoli a kdykoli, abychom právě tuhle milost pochopili, podotýká autorka komentáře. Pokud by totiž lékař měl přísně dohlížet i na převoz pacienta, hraničilo by to podle ní s omezováním osobní svobody.

Také Lidové noviny v komentáři hodnotí jako správné Havlovo rozhodnutí udělit milost lékařce. Pozastavují se však nad zdůvodněním dalších pardonů. Ve složitějších kauzách připomínají odůvodnění stylizovaná Kanceláří prezidenta republiky špatná slohová cvičení, při jejichž četbě nevycházíme z úžasu, míní autor komentáře Lidových novin. Havlovu nástupci tak podle něj poskytuje tato informační politika Hradu oprávnění k rozsáhlým reformám.

Odchodu prezidenta Havla z Pražského hradu se věnuje na stránkách komentářů i deník Právo. Václav Havel skončí v prezidentské funkci 2. února. Poznal, co to je být nekriticky uctívanou modlou i terčem tu oprávněné, tu nespravedlivé nevole veřejnosti, podotýká autor komentáře. Zmiňuje v této souvislosti i odchod dalších dvou významných politiků, někdejšího premiéra a bývalého šéfa ODS Václava Klause a jeho protějšku v ČSSD Miloše Zemana. Excentrické osobnosti v takových funkcích bývají produktem převratných okamžiků v dějinách země, míní autor s tím, že v poklidných dobách je naopak vystřídají politici poněkud nudní. Může nás ale těšit, že přesně takoví lidé ve funkcích jsou znamením toho, že se konečně stáváme normální součástí evropského kontinentu, dodává komentář deníku Právo.

Ekonomické komentáře se věnují problémům s množstvím pozměňovacích návrhů ke státnímu rozpočtu. Ptají se také, co přinese prodloužená záruční lhůta na zboží obchodníkům a zákazníkům. Noviny zveřejnily i komentář o dědictví projektů ministra Grégra.

Schvalování státního rozpočtu komplikuje tolik pozměňovacích návrhů, které nemají šanci na úspěch, že se jeho projednávání stává časově neúnosné. Podle Hospodářských novin je jenou z možností, že by se v budoucnu hlasovalo pouze o návrzích, které by předem odsouhlasil rozpočtový výbor sněmovny. Jak napovídají zkušenosti z minulých let, právě tyto návrhy mají největší šanci na úspěch, píše deník. Jednou z funkcí rozpočtového výboru má být zhodnocení kladů a záporů jednotlivých návrhů a jejich selekce. Zde by měly být odborně posouzeny kvality jednotlivých úprav, aniž by došlo k omezení práva na názor a svobody slova, připomíná komentář Hospodářských novin. Změť úprav, přesunů i škrtů, kterých bylo letos zhruba 400, může způsobit, že poslanci nebudou tušit, o čem hlasují a jestli přesunované peníze alespoň papírově existují, varuje list.

Z hlediska hospodářské politiky nepatří letošní rok k nejúspěšnějším, začíná svůj komentář Mladá fronta Dnes. Nová koaliční vláda má po svých předchůdcích co napravovat a čeká jí mnoho nových nelehkých úkolů. Především bývalý ministr Miloslav Grégr nese podle listu odpovědnost za současné problémy s špatně provedou privatizací strategických podniků. Také zakázka na dálnici D47 patří mezi Grégrovi velikášské plány. Poté co odešel z vlády Grégrův hlavní oponent Pavel Mertlík, rozhodl kabinet o privatizaci ČEZ, Transgasu, Unipetrolu i Telecomu. Přičemž jediný Unipetrol se podařilo prodat, vše ostatní musela současná vláda zrušit, připomíná Mladá fronta Dnes. Také další projekty, které prosadili lidé okolo ministra Grégra, dělají kabinetu Vladimíra Špidly starosti. Nákup Gripenů už byl odvolán, spojení ČEZ s distributory povolil antimonopolní úřad pouze částečné a osud smlouvy na výstavbu dálnice D47 je nejistý, konstatuje komentář deníku.

Počínaje prvním lednem příštího roku má spotřebitel právo reklamovat vadný výrobek do dvou let od jeho zakoupení. Někteří obchodníci se obávají, že spotřebitelé budou tuto možnost zneužívat, píšou v ekonomickém komentáři Lidové noviny. Zejména u obuvi a oděvů se dá těžko prokázat, zda za závadu může výrobce nebo spotřebitel. Přestože lidé budou mít více času na vyřízení reklamace, stejné zůstávají její principy. Nemění se ani přístup obchodníků k výměně zboží nebo vrácení peněz, podotýkají Lidové noviny.

Komentář Hospodářských novin se vrací k srpnovým katastrofálním záplavám. Autor se ptá, zda se lidé dokáží z povodní poučit. Schopnost čelit záplavám nebude dána jen tím, kolik peněz stát uvolní na zlepšení systému předpovědi počasí nebo na ozdravení krajiny a životního prostředí. Starat se o změny k lepšímu musejí také kraje, obce, soukromé firmy i jednotlivci, poznamenává komentář Hospodářských novin.

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) potřebuje desítky miliónů korun na to, aby mohl lépe odhadnout nebezpečí povodní. S odvoláním na ředitele ústavu Ivana Obrusníka o tom na jiném místě píší Hospodářské noviny. Návrh na modernizaci Předpovědní a výstražné služby dostane podle listu v těchto dnech vláda. Základním modelem Předpovědní a výstražné služby je podle Hospodářských novin regionální model Aladin, který se vytváří pomocí superpočítače. Každodenní počítání tohoto modelu včetně množství srážek na 48 hodin dopředu zavedl ČHMÚ již po povodních na Moravě v roce 1997. Aladin ale nyní podle listu pracuje s rozlišením jedenácti kilometrů, což údajně není dostačující. Ústav by tedy chtěl počítač inovovat, zvýšit rozlišení na pět až šest kilometrů a zdokonalit i model pro předpověď srážek. Hydrometeorologové by chtěli také zdokonalit stanice, které měří výšku hladiny a průtok řeky, tak, aby vydržely i extrémní záplavy. Také jiné státní instituce se po katastrofálních srpnových povodních rozhodly zkvalitnit přípravu na podobné situace. Od ledna budou týdenní hydrologické předpovědi pro úřady rozšířené o analýzu situace v povodích a v létě by mělo na Karlovarsku začít fungovat výcvikové středisko pro trénink povodňových komisí i občanů. Ke zlepšení předpovědí má přispět také dohoda s Němci a Rakušany. Českému hydrometeorologickému ústavu budou poskytovat informace o množství sněhu v příhraničních oblastech, který bude po roztání odtékat na české území, píší Hospodářské noviny.