Prezidentští kandidáti se představovali zákonodárcům

Jak jste již slyšeli, žádný z kandidátů na úřad hlavy státu nebyl zvolen ani ve třetím kole. My se ještě vrátíme na začátek volby, kdy po prezidentovi Václavu Havlovi předstoupili před zákonodárce všichni čtyři kandidáti, aby představili sebe a své vize. Jejich vystoupení sledoval Jaromír Marek.

Prezidentští kandidáti se představovali zákonodárcům

Petr Pithart, Foto: ČTK

Jako první předstoupil před Parlament Petr Pithart. Ve svém desetiminutovém vystoupení nejprve shrnul shrnul své názory na roli státu a na roli hlavy státu. Jak uvedl, hlavním smyslem státu je vytvářet a zaručovat podmínky pro to, aby lidé mohli ve sporech před nezávislými soudy účinně a včas nalézat právo a skrze něj usilovat o spravedlnost. Ke své osobní kandidatuře Pithart uvedl.

"Jsem připraven ze všech svých sil přispívat k tomu, aby Češi, Moravané a Slezané byli sebevědomým národem. Budeme však takovýmto národem jen tehdy, budeme-li sebevědomými občany, to znamená jistými si tím, že dokážeme obhájit svá práva. Pak teprve si budeme vážit státu jako svého. Jsem připraven s plným nasazením usilovat o to, abychom byli vždy respektováni jako seriozní partneři a spolehliví, věrohodní spojenci. A také jako ti, kteří nebudou nikdy muset jednat pod nátlakem, nýbrž jen z vlastní demokraticky potvrzené vůle. Aby bylo zcela zřejmé, o čem mluvím, řeknu, že poválečné právní poměry, zejména ve vztahu k našim sousedům, pokládám za nezměnitelné."

Václav Klaus, Foto: ČTK

Druhý kandidát, Miroslav Kříženecký, ve svém projevu především kritizoval sociální podmínky života v zemi. Ostatně jak by také ne, když jej nominovala komunistická strana. Uvedl, že v posledních letech mezi veřejností vzrostl strach existenční a ekonomický.

"Chtěl bych v případě zvolení dosáhnout toho, aby se v naší zemi strach dal na ústup, aby se prostor pro svobodné myšlení a jednání rozšiřoval, každý týden, každý měsíc a každý rok. Protože není a nemůže být svoboda tam, kde vládne strach. Zeptejte se psychologů, psychiatrů pod jakou zátěží stresu žijí obyčejní lidé, kolik vztahů mezi manžely, mezi rodiči a dětmi, v rodinách, pracovních týmech se rozpadá. To vše není nutná daň demokracii, jak se nám někdo snažil namluvit, stejně jako není nutnou daní za demokracii lhostejnost k právu a zákonu. Prezident musí mít zájem o problémy občanů, musí mít bezprostřednější kontakt s občany než jiné součásti exekutivy."

Jaroslav Bureš, Foto: ČTK

Jaroslav Bureš byl ve svém projevu nejstručnější. Nabídl své zkušenosti ze své soudní praxe a zdůraznil význam právního státu v životě občana, víru v právo a fungující soudy.

"Přicházím vybaven soudcovskou zkušeností, ale také, byť nedlouhou, zkušeností ministra spravedlnosti, který hleděl na výkon soudnictví a spravedlnosti z druhého břehu řeky. Nabízím vám proto to, co je pro postavení soudce, jeho roli ve společnosti a jeho úkol to nejdůležitější a co je jí vlastní. Je to nestrannost a schopnost ve spravedlivém procesu nalézat správná rozhodnutí."

Jako poslední vystoupil Václav Klaus, který při svém vystoupení působil jako nový člověk. Poděkoval odstupujícímu prezidentovi Václavu Havlovi a na úvod své řeči hovořil dokonce o pokoře, což jen slovo, které do jeho slovníku zatím příliš nepatřilo. Ke své osobní kandidatuře uvedl.

"Chtěl bych své síly, znalosti a zkušenosti dát ve prospěch všech občanů České republiky. Svou liberálně konzervativní orientací se netajím, ale nevnímám ji úzce stranicky a při výkonu prezidentské funkce bych žádné politické nebo zájmové uskupení nepreferoval. Chtěl bych být prezidentem univerzálním, nikoli úzce vymezeným. Jsem člověk natolik disciplinovaný a rozumný, abych dokázal poodstoupit od svých dosavadních úloh na politické scéně ve prospěch formulování a obhajoby zájmů všech občanů naší země, bez ohledu na jejich světonázorové či politické přesvědčení."