Týden v ČR
Parlament ve středu volil tajným hlasováním nového prezidenta České republiky. O prezidentský úřad se ucházeli čtyři kandidáti - za sociální demokraty exministr spravedlnosti Jaroslav Bureš, bývalý předseda opoziční ODS Václav Klaus, za komunisty někdejší vojenský prokurátor Miroslav Kříženecký a současný šéf Senátu Petr Pithart, nominovaný lidovci a částí unionistů.
Před zákonodárce nejdříve naposled předstoupil prezident Václav Havel, jemuž Ústava nedovoluje další kandidaturu:
"Dělal jsem, co jsem uměl. Asi se mi leccos povedlo a asi jsem i leccos zkazil. Ať tak, či onak, není mým úkolem své působení hodnotit. To je a bude věcí veřejnosti, politiků, novinářů a samozřejmě politologů a historiků."
"Dovolím si říci, že jste založil prestiž České republiky ve světě a pokusil jste se pozvednout tento národ. Za obě komory českého Parlamentu vám chci nyní poděkovat, protože jste nesmírně pomohl a prospěl lidem, kteří žijí v této zemi. Pane prezidente, my všichni vám děkujeme."
Poté se představili kandidáti na prezidenta. Petr Pithart shrnul své názory na roli státu a hlavy státu. Jak uvedl, hlavním smyslem státu je vytvářet a zaručovat podmínky pro to, aby lidé mohli ve sporech před nezávislými soudy účinně a včas nalézat právo a skrze něj usilovat o spravedlnost.
Miroslav Kříženecký především kritizoval sociální podmínky života v zemi. Uvedl, že v posledních letech mezi veřejností vzrostl strach existenční a ekonomický.
Jaroslav Bureš byl nejstručnější. Nabídl své zkušenosti ze soudní praxe a zdůraznil význam právního státu v životě občana, víru v právo a fungující soudy.
V prvním kole volby poslanci a senátoři prezidenta nezvolili. Do druhého kola postoupili Petr Pithart a Václav Klaus. Prezident však nebyl zvolen ani v kole druhém. Oba kandidáti proto postoupili do závěrečného kola první volby. Situace z druhého kola se však opakovala a prezident zvolen nebyl. Václav Klaus dostal celkem 113 hlasů, Petr Pithart pak 84, přičemž vítěz by musel získat nejméně 141 hlasů. Na řadu tedy zřejmě přijde nová tříkolová volba. Očekává se, že do ní půjde expremiér Miloš Zeman. Svoji kandidaturu avizoval i Václav Klaus, který vystoupil bezprostředně po vyhlášení výsledků, a svými slovy zákonodárce rozveselil:
"Chtěl bych předem poděkovat i těm, kteří mě dnes nevolili. Předem proto, protože doufám, že se do příště polepší. Děkuji za pozornost."
"Je možné, že v rámci situace v iráckém Kurdistánu použije někdo - prozatím nikdy ještě nikdo nepoužil chemické zbraně proti civilnímu obyvatelstvu s výjimkou Saddáma Husajna - tyto zbraně a zasáhne třeba území Turecka, Ománu, Kuvajtu. V rámci mandátu, který je zde vytyčen, by naše jednotka vyrazila a bylo-li by to v jejich schopnostech, odstraňovala by následky."
"V tuto chvíli záleží na technických jednáních a mezinárodním společenstvím, které nám nabídlo svoji pomoc, například při bezplatné přepravě tohoto navýšení do regionu, při zabezpečení pohonnými hmotami, potravinami či dalšími dávkami. Ať ty skutečné náklady ze strany České republiky budou jakékoli, nepočítám s tím, že bych žádal jakékoliv rozpočtové zdroje z jiných kapitol, nepočítám s tím, že bych žádal o nové zadlužení veřejných financí."
Ve čtvrtek účast českých vojáků v případném konfliktu s Irákem schválil nejprve Senát a v pátek, po předchozí dlouhé diskusi, také Poslanecká sněmovna.
Městský soud v Praze začal projednávat kauzu dalšího z předlistopadových komunistických funkcionářů, 78 letého Karla Hoffmanna. Jako bývalý šéf Ústřední správy spojů nařídil v srpnu 1968 zastavit vysílání Československého rozhlasu. V souvislosti se vstupem vojsk Varšavské smlouvy na naše území tak chtěl zamezit šíření nesouhlasných názorů. Státní zástupkyně Dagmar Máchová potvrdila, že Hoffmanovi hrozí až pětadvacetileté vězení za vlastizradu:
"Jednak nechal vypnout vysílače s tím, aby jako první promluvili zástupci kolaborantské vlády v rozporu s oficiálními stanovisky. Udělal to naprosto o své vůli. A pak ještě nechal dopravit do Československé tiskové kanceláře tzv. zvací dopis, který ospravedlňoval vstup sovětských vojsk."
Karel Hoffmann však vinu popírá. Svůj případ označil za politický proces. "Ve skutečnosti nejsem obžalován za vlastizradu, ale za věrnost socialismu," uvedl. Po Hoffmannově výslechu soud líčení odročil na začátek února.
"Ten projekt postavení české stanice v Antarktidě běží od zhruba poloviny roku 1999 a má být ukončen v roce 2005, kdy by mohl nastartovat první vědecký program. V současnosti nás čeká terénní průzkum staveniště této stanice a zhodnocení potenciálních vlivů stanice na okolní prostředí. Koncem tohoto roku potom transport stavebních materiálů, stavebních dílů do Antarktidy."
