Nárok Rusů na české občanství není lidské právo, říká poslanec Martin Exner k zákonu Lex Ukrajina 7
Ruským žadatelům o české občanství by bylo uděleno jen tehdy, pokud by se vzdali ruského. S výjimkou například žadatelů o azyl a dalších speciálních případů, nebude tedy možné, aby byli zároveň občany Česka a Ruské federace.
Předkladatelem pozměňovacího návrhu k zákonu Lex Ukrajina 7 je poslanec Martin Exner (STAN). Změnu již projednal bezpečnostní výbor Poslanecké sněmovny, jehož je místopředsedou.
"Občan jakéhokoliv státu má povinnost loajality k tomu státu a určité spolupráce. Má brannou povinnost, má řadu povinností v případě války, v případě nějakých krizí atd. To mají všechny státy. A já vidím určitou nemožnost vyhovět ústavě ČR a třeba slibu, který se skládá při nabytí občanství, a současně zákonům Ruské federace. Prostě člověk v Ruské federaci jde na povinnou vojnu, tuším od 21 do 27 let, nebo tak nějak. No a to jsou věci, které jsou prostě v rozporu."
Návrh počítá s výjimkami
Proti návrhu vznikla petice, která ho považuje za diskriminační. Uvádí, že obsahuje kolektivní odpovědnost za činy, za které nenesou jednotlivci odpovědnost.
"Já jsem dostal reakce do e-mailu, četl jsem i reakce pana Chodorkovského v Radě Evropy. Myslím si, že je to částečně nepochopení, protože i tento pozměňovací návrh ponechává možnost udělit české občanství, pokud si Rus chce nebo musí nechat ruské občanství z důvodů vědeckých, vzdělávacích, kulturních, sportovních nebo humanitárních. A já si myslím, že na disidenty se toto také vztahuje. No a za druhé si myslím, že ČR má právo si stanovit svoje pravidla na udělování občanství. A domnívám se, že to není žádná diskriminace. Žádný jiný stát nám neříká, že jsme nepřátelský stát a nevede s námi asymetrickou válku, ať už dezinformační, vlivovými operacemi, nebo třeba těmi různými sabotážemi, které se objevily."
Petice také upozorňuje na problémy se zřeknutím se ruského občanství. V mnoha případech je to podle ní prakticky nemožné kvůli složitým administrativním a právním překážkám. Mnoho lidí by kvůli tomu muselo navštívit Rusko, což může být nebezpečné a riskantní. Autoři petice mají také obavy, že budou Rusové posuzováni kolektivně. To však Martin Exner odmítá.
"Právě naopak. Úřady mají možnost posuzovat každého jednotlivě. Chtěl bych připomenout další věc, že my Rusům nebereme možnost tady žít na trvalý nebo dočasný pobyt, a to je opravňuje tady pracovat, studovat. Jediné, k čemu je to neopravňuje, je vstupovat do bezpečnostních složek, volit, být zvolen, atd. Ale jako žít tady v pohodě můžou prakticky neomezenou dobu.
Zatímco trvalý nebo dočasný pobyt v případě zjištění, že ten člověk je nějak rizikový, nebo dělá nějaké nepřátelské aktivity vůči ČR, můžeme poměrně jednoduše odebrat, tak české občanství podle české legislativy bez souhlasu českého občana odebrat nemůžete."
Počet lidí, kteří žádají o české státní občanství, roste
Řada lidí se nechce vzdát ruského občanství například z důvodů, že musí jezdit do Ruska kvůli stárnoucím rodičům, mnozí třeba podporovali také Ukrajinu. To by však podle Exnera splňovalo výjimky.
"Pokud požádají v novém případě o české občanství, tak je podrobně prověříme, napíší třeba důvody humanitární, nebo že jsou třeba přínosem pro ČR, a my rozhodneme, že ano. V takovém případě ho můžeme dát, aniž by se ruského vzdávali. Já si myslím, že tady se nám podsouvá, že je nějaké lidské právo na české občanství."
Návrh podporuje i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). V současné situaci ho považuje za nezbytný z hlediska posilování vnitřní bezpečnosti Česka. V posledních letech počet lidí, kteří žádají o české státní občanství, roste. Občané Ruské federace v letech 2019-2022 představovali přibližně 20 % z celkového počtu cizích státních příslušníků, kterým bylo uděleno státní občanství České republiky. V roce 2023 došlo k nárůstu přibližně o 5 procent.
