Přehled tisku
Od nedělní půlnoci nevlaje nad střechami Pražského hradu prezidentská standarta. Jak uvedla Mladá fronta Dnes, znovu se tam objeví až v okamžiku, kdy zvolený nástupce Václava Havla složí slavnostní slib. Pracovníci servisního oddělení Hradu nyní vlajku usuší a uloží. Podle šéfa hradního protokolu Miroslava Sklenáře jsou celkem tři oficiální zástavy. Jedna je v kanceláři prezidenta, druhá při oficiálních příležitostech zdobí jeho auto a třetí vlaje právě nad Pražským hradem. Za Havla visela na Hradě vlajka vždy, když se nacházel na území republiky. Nebylo tomu tak ale u všech prezidentů. Například za Tomáše Garrigua Masaryka a Edvarda Beneše vlála na Hradě jen tehdy, pokud se nacházeli na území Velké Prahy. Za dob králů se zase jejich prapor stěhoval z Pražského hradu na sídlo, kde zrovna pobývali.
Od nedělní půlnoci nevlaje nad střechami Pražského hradu prezidentská standarta. Jak uvedla Mladá fronta Dnes, znovu se tam objeví až v okamžiku, kdy zvolený nástupce Václava Havla složí slavnostní slib. Pracovníci servisního oddělení Hradu nyní vlajku usuší a uloží. Podle šéfa hradního protokolu Miroslava Sklenáře jsou celkem tři oficiální zástavy. Jedna je v kanceláři prezidenta, druhá při oficiálních příležitostech zdobí jeho auto a třetí vlaje právě nad Pražským hradem. Za Havla visela na Hradě vlajka vždy, když se nacházel na území republiky. Nebylo tomu tak ale u všech prezidentů. Například za Tomáše Garrigua Masaryka a Edvarda Beneše vlála na Hradě jen tehdy, pokud se nacházeli na území Velké Prahy. Za dob králů se zase jejich prapor stěhoval z Pražského hradu na sídlo, kde zrovna pobývali.
Jak si bude nyní žít Václav Havel? - ptají se Lidové noviny. Mluvčí prezidentské kanceláře Martin Krafl nedávno uvedl, že manželé Havlovi stráví první týdny v zahraničí. V úvahu přicházejí Portugalsko nebo Kanárské ostrovy, které si bývalá hlava státu oblíbila. Po návratu se chce věnovat mimo jiné i nadaci Vize 97. ˝V každém případě je mou touhou uchylovat se na dlouhé měsíce do ústraní, číst všechno, co jsem nestihl přečíst, psát, přemýšlet, trošku se sebrat,˝ svěřil se před půldruhým rokem tisku. Cestovat po světě a tišit hrozící válečné konflikty se mu zatím nechce. Roli mírového emisara však úplně nezavrhuje. Starosti, jak vyjít s penězi, ho určitě minou. Zákon o prezidentské rentě sice ještě je v parlamentu, zákonodárci by ho však měli schválit. Podle jeho návrhu by Havel pobíral přes sto tisíc korun měsíčně. Stát mu bude také přispívat na provoz jeho kanceláře. Podle deníku Právo by ji mohl mít v domě svého přítele a bývalého kancléře Karla Schwarzenberga poblíž Národního divadla.
Osud nám uštědřil další facku, říkají podle Mladé fronty Dnes smutní a zklamaní Izraelci po sobotní havárii raketoplánu Columbie. Jeho mise měla díky přítomnosti osmačtyřicetiletého izraelského kosmonauta Ilana Ramona na palubě i morální podtext. Bývalý vojenský letec a syn ženy, jež přežila holocaust, pojal svůj let jako symbol naděje nejen pro Izrael, židovský národ, ale i pro celý svět, že je možné splnit si své sny. Také proto s sebou vzal do vesmíru obrázek, který před 60 lety nakreslil v terezínském ghettu čtrnáctiletý Petr Ginz z Prahy. Chlapec, jenž měl před sebou už jen pár měsíců života, na něm zachytil, jak asi vypadá Země z Měsíce. Ramon vzal jeho kresbu ke hvězdám a v tu chvíli plnil chlapcův sen. Teď se do Izraele vrátily důvěrně známé pocity - smutek, šok a bolest, uvádí list.
Nejsme půlprezidenti, prohlásili o sobě v Lidových novinách premiér Vladimír Špidla a předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek, kteří od nedělní půlnoci převzali po Václavu Havlovi většinu jeho prezidentských pravomocí. Oba se však brání těm interpretacím, které je pasují na Havlovy následovníky. ˝Chtěl bych zdůraznit, že se na nás pouze přesouvají takové ústavní pravomoci, které prezident obvykle plní,˝ prohlásil premiér Špidla. Předseda sněmovny Zaorálek zase tvrdí, že jsou u něj prezidentské pravomoci v úschově až do doby, než bude zvolen nový prezident. ˝Nedochází k přesunu funkcí na zastupující hlavy státu, protože pozice prezidenta má velkou symbolickou a neformální hodnotu, která se předat nedá,˝ byl přesvědčen Zaorálek. Premiér Vladimír Špidla pak za oba zastupující prezidenty slíbil, že své pravomoci budou využívat tak, jak předpokládá ˝ústava a dobré mravy˝.
Jak píše Mladá fronta Dnes, víkendové jednání širšího vedení sociálních demokratů provázela rozbouřená atmosféra. Předsedové regionálních stranických organizací se do Prahy sjeli s jedinou otázkou: koho strana nominuje do třetí prezidentské volby. Podle šéfa ústecké ČSSD Jaroslava Foldyny se však nedozvěděli nic. Vyjednavači svým spolustraníkům odmítli potvrdit i veřejně známé informace, podle nichž se v užším výběru vládní koalice ocitli předsedkyně Akademie věd Helena Illnerová, rektor Univerzity Karlovy Ivan Wilhelm a prorektor Univerzity Karlovy Pavel Klener. "Chceme nalézt průřezového kandidáta, který by mohl získat podporu napříč politickým spektrem a nejen u koaličních stran. Jednání nejsou u konce, proto jména zatím zveřejňovat nebudeme," upřesnil premiér Špidla. Tajuplnost rozlítila zejména členy takzvaného Zemanova křídla sociální demokracie. Členka širšího vedení strany Jana Volfová dokonce zasedání na protest opustila už v sobotu. Trio prezidentských vyjednavačů Vladimír Špidla - Stanislav Gross - Zdeněk Škromach by mohlo být sdílnější v úterý, kdy by měl o kandidátech zkusmo hlasovat poslanecký klub ČSSD.
Deník Právo upřesňuje důvody, proč byl zatčen velitel pardubického dělostřeleckého útvaru a jeho dva společníci. Jak uvádí, policie všechny tři zatkla kvůli podezřelé transakci se zbrojním zařízením v hodnotě 281 tisíc korun. Podle informací České televize se přitom jedná pouze o část podezřelého vývozu zařízení za stovky milionů do jedné jihoasijské země. Jednalo se zřejmě o podpůrné doplňkové přístroje staršího typu, nikoliv munici. Trojice je obviněna z porušování předpisu o zahraničním obchodu se zbraněmi. Ani jeden ze dvou dalších mužů, kteří v případu také figurují, už u armády nepracuje. Fakt, že jde o nelegální obchod se zbraněmi, už dříve potvrdila krajská státní zástupkyně Zlatuše Andělová. Z informací vyplývá, že podezřelý obchod se odehrál v letech 1998 až 1999.
Rozporuplný životní příběh bývalého důstojníka BIS Vladimíra Hučína se stal podle Mladé fronty Dnes námětem k celovečernímu hranému filmu. Na jeho scénáři již několik měsíců pracuje Jiří Křižan, držitel Českého lva za scénář k filmu Je třeba zabít Sekala. Zarputilý protikomunistický bojovník Hučín byl za totality vězněn a po listopadu nastoupil do BIS. Před dvěma roky ho policie obvinila mimo jiné ze zneužití pravomocí a nedovoleného ozbrojování a znovu se dostal před soud. Případ vyvolal rozporuplné reakce. Hučín totiž tvrdí, že se stal nepohodlným, neboť upozorňoval na staré kádry ve státní správě a bezpečnostních složkách. Scenárista Křižan, sám spoluautor legendární petice Několik vět, uvedl, že Hučínovy postoje jsou pro filmové zpracování ideální. Vladimír Hučín prozradil, že ho Křižanův zájem velmi těší. Jeho proces u přerovského soudu je nyní přerušen. Soudce Jiří Jelínek prohlásil, že film nebude mít na rozhodování soudu vliv. Scenárista Křižan však na výsledek procesu čekat nebude. "Scénář bude hotov, až ho dopíšu. Výsledek procesu mě jako autora nezajímá. V mém pojetí to dopadne, jak budu chtít já."
Nedávno zrekonstruovaný zámek v Zahrádkách u České Lípy o víkendu vyhořel, jak ale uvádí Mladá fronta Dnes, lidé se už nyní skládají na jeho opravu. Starostka Milena Brožová už v neděli po kapsách svého kabátu nosila první tisícikoruny, které jí na obnovu zámku dávali jak místní lidé, tak chalupáři z Prahy. "Úplně první přišla s pomocí moje devítiletá dcera. Vyndala ze své kasičky dvě stě korun, přinesla mi je a říká: To je na náš zámek, mami," řekla Brožová. S pomocí přispěchal i Petr Příhonský, který s rodinou před lety na zámku bydlel. Navrhl, že namaluje velkou vázu s motivem zámku, tu obec vydraží a získané peníze použije na jeho obnovu. "Nepropadáme beznaději, ale je fakt, že po požáru ze zámku zůstávají jenom obvodové zdi a možná část přízemí, pokud je mráz neroztrhá. Vypadá to velmi zle, ale uděláme vše, aby se podařilo zámek obnovit," uzavírá starostka. Škoda na rozsáhlém objektu ze druhé poloviny šestnáctého století, který Karlova univerzita využívala jako středisko pro výuku jazyků, se podle operačního důstojníka hasičů vyšplhá minimálně na 100 milionů korun.







