Zprávy Radia Praha

Policii může v případě nutnosti pomáhat až 2500 vojáků

Až 2500 vojáků české armády může posílit policii v případě, že o ně ministerstvo vnitra armádu požádá. Vláda o tom rozhodla na pondělním zasedání na zámku v Kolodějích, řekla její mluvčí Anna Stárková. Užší spolupráce armády a policie je součástí opatření souvisejících s rostoucími bezpečnostními riziky ve světě i v České republice. Oba resorty si vzájemně pomáhaly například již při loňských ničivých povodních. Vojáci by měli být schopni v případě nutnosti do šesti hodin začít střežit objekty strategického významu, řekl již dříve ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Chránit by mohli například chemické továrny, které by po sabotáží mohly zamořit okolí, ale třeba i okolí Pražského hradu nebo generálního štábu. Armáda počítá pro tyto potřeby s vyčleněním vojenských policistů, zdravotníků, výsadkářů a odborníků ze záchranných a výcvikových základen se zkušenostmi z povodní. Výsadkáři již mají zkušenosti z ostrahy například Rádia Svobodná Evropa, amerického či izraelského velvyslanectví a dalších strategických budov.

Kovanda trvá na tom, že Irák je nebezpečný v každém případě

Český velvyslanec při NATO Karel Kovanda nerozumí argumentům zemí, jež do pondělní noci mařily rozhodnutí aliance o preventivní obranné pomoci Turecku. Trvá na tom, že Irák je schopný napadnout svého souseda bez varování a bez toho, že by byl sám terčem ozbrojené akce zvenčí. "Irák je nevyzpytatelný, nepředvídatelný a nevypočitatelný protivník. Jestliže Turecko cítí potřebu obrany proti němu, tak to plyne právě z povahy iráckého režimu, který může zaútočit třeba preventivně, bez ohledu na to, k jakým krokům se rozhodne mezinárodní společenství," shrnul Kovanda pro ČTK názor České republiky, který několikrát tlumočil ostatním spojencům, naposledy v neděli odpoledne na zasedání Výboru pro plánování obrany.

Ostraha jaderné elektrárny a přehrad je zabezpečena nepřetržitě

Čtyřiadvacet hodin denně hlídají ostraha a vojáci z nedalekého letiště v Náměšti nad Oslavou jadernou elektrárnu Dukovany na Třebíčsku. Přísná bezpečnostní opatření platí také na vodních dílech Dalešice a Mohelno, která jsou i zdrojem vody pro elektrárnu, řekl její mluvčí Petr Spilka. Hráz, přes kterou vede silnice, střeží podle vodohospodářů kamerový systém a pravidelné kontroly v terénu. V jaderné elektrárně Dukovany, stejně jako v jihočeském Temelíně, nadále platí bezpečnostní opatření, která byla přijata po 11. září 2001. Státní úřad pro jadernou bezpečnost je postupně doplnil o další, jejichž cílem bylo především omezení vstupu lidí, kteří nemají oprávněním k samostatnému pohybu po areálu. To se dotklo hlavně exkurzí, řekli mluvčí.

Letiště Ruzyně zavedlo přísnější bezpečnostní opatření

Na pražském ruzyňském letišti platí od pondělí zvýšená bezpečnostní opatření. V pondělí to řekla Vlasta Pallová, mluvčí České správy letišť. V areálu už hlídkují policisté se zbraněmi, ostrahu hranic letiště by měly tento týden posílit i čtyři desítky vojáků. O zpřísnění bezpečnostních opatření rozhodl v pátek Ústřední krizový štáb. Stejně jako na letištích ve Spojených státech budou nyní i v Praze přísně kontrolováni vybraní cestující na linkách do USA, Kanady a Velké Británie. Rentgenovým zařízením například budou prohlíženy jejich boty. Právě v obuvi měl předloni v prosinci ukrytou výbušninu atentátník Richard Reid, který se pokusil vyhodit do vzduchu boeing na lince z Paříže do Miami. Na letech do Británie a Severní Ameriky budou také podrobně zkoumána příruční zavazadla cestujících.

V hustotě letecké dopravy je Česko mezi 13 kandidáty třetí

Pomyslnou bronzovou příčku obsadila Česká republika mezi 13 kandidátskými zeměmi v hodnocení hustoty letecké dopravy za rok 2001. Podle evropského statistického úřadu Eurostat přepravily tehdy letecké společnosti v kandidátských zemích 68 milionů pasažérů. O téměř polovinu (49,3 procenta) se postaralo Turecko, o 9,5 procenta Kypr a o 9,2 procenta Česko. Pražské ruzyňské letiště se na tomto výsledku podílí z 96 procent. Počet přepravených cestujících v Česku činil v roce 2001 celkem 6,3 milionu lidí - o deset procent více proti roku 2000.

Slovensko loni přepravilo 438.000 lidí. Na objemu letecké dopravy kandidátských zemí se podílí 0,6 procenta a řadí ho to na poslední místo. Vyjma letiště v tureckém Istanbulu by se ani jedno z kandidátských letišť nedostalo podle počtu cestujících na seznam 15 největších letišť EU. Istanbulské Atatürkovo letiště přepravilo předloni 12,7 milionu lidí.

Ministr Svoboda: Zápas o zduchovnění Evropy veďme zevnitř

Prosazovat své tradiční hodnoty ve společné Evropě podle ministra zahraničí Cyrila Svobody (KDU-ČSL) křesťané mohou a musí. Naopak se podle něj nemají obávat údajného ohrožení příliš liberálním světem a váhat nad vstupem do Evropské unie. "Zápas o zduchovnění Evropy se musí svést, a to zevnitř," prohlásil Svoboda na pondělní konferenci Křesťané a Evropská unie uspořádané Ekumenickou radou církví a Českou biskupskou konferencí. "Do evropského společenství, v němž je šance bojovat o tyto hodnoty, by křesťané směřovat měli," dodal ministr se záměrem podpořit kladný výsledek připravovaného referenda. Ministr zahraničí upozornil, že v referendu občanů o vstupu do EU se bude rozhodovat o sebedůvěře, odvaze a způsobilosti Čechů. "Unie o rozšíření již rozhodla," připomněl. V tomto světle podle něj blednou argumenty o kvótách a platbách platných pro přechodné období i otázky typu "chtějí nás?" nebo "mají nás za připravené?". Evropská unie je podle Cyrila Svobody prostředím míru a stability a také možností, jak se vypořádat v globalizovaném světě s úkoly, na které jeden stát sám nestačí.

Odboráři z ČEZu jsou připraveni "přiostřit" své protesty

Odboráři z jaderných elektráren Dukovany a Temelín, kteří od minulé středy drží stávkovou pohotovost, jsou v případě neúspěšných jednání s vedením ČEZ připraveni svůj protest "přiostřit". Pondělní jednání odborů s vedením ČEZ očekávání odborářů nesplnilo. "Očekávání to rozhodně nesplnilo, nicméně v řadě bodů jsme se částečně shodli," řekl ČTK mluvčí stávkového výboru Jiří Jedlička. Vzájemná jednání budou v úterý pokračovat v Temelíně, ve středu by se odboráři měli setkat s ministry obchodu a průmyslu Jiřím Rusnokem a financí Bohuslavem Sobotkou. Odbory protestují proti propouštění a nedodržování kolektivní smlouvy v otázce mezd. Veřejnost chtějí rovněž upozornit na zvýhodňování zahraničních energetických firem na tuzemském trhu. Za úspěch pondělního sezení odborář Jedlička označil skutečnost, že budou znovu otevřena jednání o mzdách. Naopak otázka propouštění v pondělí podle Jedličky byla "spíše zahrána do autu". Organizační změny by měly být projednávány v úterý. "Předložíme zde svoji představu," uvedl Jedlička.

Hranici na Šluknovsku začaly střežit česko-německé hlídky

První česko-německé hlídky pohraniční policie v pondělí ve Šluknovském výběžku na Děčínsku začaly střežit společnou hranici obou států. Zhruba dva a půl roku po podpisu tak nabyla konkrétní podoby mezistátní smlouva, která má především snížit nelegální migraci. "Doufám, že na dnešní den budou s radostí vzpomínat všichni kromě jedné skupiny lidí, a to jsou převaděči a ti, co jim pomáhají," řekl novinářům ministr vnitra Stanislav Gross. Čtyři společné hlídky budou zatím střežit česko-německou hranici pouze ve Šluknovském výběžku. "Zelená hranice ve Šluknovském výběžku je nejprostupnější," řekla mluvčí severočeské cizinecké policie Eva Hauková. Na zbytku zhruba 500 kilometrů dlouhé česko-německé hranice by měly společné hlídky podle policejního prezidenta Jiřího Koláře fungovat během několika měsíců.

Rada ČT incident mezi Balvínem a redaktory vyšetřovat nebude

Rada České televize (ČT) pravděpodobně nebude prošetřovat okolnosti potyčky, která se strhla v noci na neděli po vyhlášení výsledků cen TýTý mezi bývalým generálním ředitelem ČT Jiřím Balvínem a jejími redaktory. ČTK to v pondělí sdělil její místopředseda Ladislav Miler. Očekává, že radu bude o postoji vedení veřejnoprávní televize k případu informovat prozatímní ředitel Petr Klimeš. Konflikt začal mezi druhou a třetí hodinou po půlnoci na neděli na toaletě hádkou mezi Balvínem a redaktorem Markem Wollnerem. Podle vyjádření redaktorů ČT se Balvín hrubým způsobem dotkl jejich profesní cti. Mluvčí ČT Richard Klatovský uvedl, že iniciátory incidentu nebyli redaktoři. Balvínův názor je opačný - byl napaden a po lékařském ošetření podal trestní oznámení na Wollnera. ČT nemá v úmyslu se kvůli incidentu obracet na policii.

Ředitel zpravodajství ČT Jiří Janeček napomenul redaktora zpravodajství Marka Wollnera za víkendový konflikt s bývalým ředitelem České televize Jiřím Balvínem. Redaktory v konfliktu zúčastněné však nehodlá stahovat z obrazovky, neboť věc není dosud vyšetřena a podle Janečka nyní proti sobě jen stojí tvrzení obou stran. Prozatímní ředitel ČT Petr Klimeš prohlásil, že takové jednání zaměstnanců televize je na veřejnosti nepřijatelné. Vedení televize nyní hledá očité svědky celé události, aby si ujasnilo, co se okolo půl třetí ráno v Kongresovém centru Praha vlastně stalo.

EMV chce od státu miliardu za svou investici do televize TV3

Lucemburská společnost European Media Ventures požaduje po České republice náhradu škody za ušlou investici do televize TV3. Podle pondělního sdělení mediálního zástupce EMV Joe Cooka chce firma po českém státu přes miliardu korun, což má být tržní hodnota TV3 před tím než ztratila možnost vysílat. EMV podle Cooka do TV3 údajně investovala 16 miliónů USD (500 miliónů korun). To však například bývalý majitel TV3 Martin Kindernay odmítá. Společnost EMV na základě dohody mezi Hospodářskou unií belgicko-lucemburskou a ČR o vzájemné podpoře a ochraně investic podala podle Cooka českému ministerstvu financí tzv. Oznámení o existenci sporu. Eva Nováková z tiskového oddělení MF ale ČTK sdělila, že ministerstvo dosud žádné oznámení neobdrželo.

Od pondělka mohou Češi používat čipové karty

Komerční banka od pondělka jako první domácí banka nabízí klientům čipové karty splňující mezinárodní standardy EMV. Karty asociace Visa jsou vybaveny čipem i klasickým magnetickým proužkem a mohou být využity i mimo místa vybavená zařízením na čtení čipu. Na pondělní tiskové konferenci to uvedli zástupci banky a společnosti Visa. Další velké banky chystají zavedení čipových karet ještě v letošním roce či v blízké budoucnosti. "ČSOB začne vydávat čipové karty zhruba v květnu letošního roku," uvedl Pavel Hejzlar z tiskového oddělení ČSOB. Jako první zavedla čipovou Maxkartu v roce 1996 Poštovní spořitelna. Její karta však nesplňuje mezinárodní standardy. Česká spořitelna i GE Capital Bank prohlašují, že budou v souladu s požadavky karetních asociací připraveny na zavedení čipu od roku 2005. "V letošním roce probíhá příprava technologií pro zavedení čipových karet," dodal mluvčí GE Capital Bank Jan Hainz.

Eurotelu loni poprvé klesly výnosy, zisk naopak vzrostl

Mobilnímu operátoru Eurotel loni poprvé v historii klesly výnosy, a to o čtyři procenta na 28,8 miliardy korun. Čistý zisk společnosti naopak vzrostl o tři procenta na 6,27 miliardy korun, sdělila v pondělí firma na tiskové konferenci. Výsledky jsou podle amerických účetních standardů a prověřil je auditor. Pokles výnosů podle finančního ředitele Roberta Bowkera způsobily především nižší tržby za propojení od ostatních operátorů i pokles výnosů za prodej telefonů. Tržby za propojení propadly o 18 procent na 4,8 miliardy korun, tržby za prodej telefonů a aktivační poplatky se snížily o 45 procent na 1,9 miliardy. Tržby za služby bez tržeb za propojení se naopak zvýšily o sedm procent na 22,1 miliardy Kč. Provozní zisk EBITDA se zvýšil o tři procenta na 13,7 miliardy Kč.

Soud dostane do pátku obžalobu bývalého agenta Minaříka

Obžalobu bývalého agenta komunistického Československa Pavla Minaříka obdrží do pátku brněnský městský soud. Nyní ji dokončuje brněnská městská státní zástupkyně Milena Hojovcová. Minařík je stíhán za to, že v polovině 70. let podle policie připravoval atentát v sídle Rádia Svobodná Evropa v Mnichově. "Dopustil se přípravy k obecnému ohrožení, za což hrozí tři až osm let vězení," řekla v pondělí Hojovcová. Minaříkovým případem se české trestní orgány zabývají již 13 let. Proces se dosud dvakrát odehrával v Praze. Minařík se pak přestěhoval z hlavního města do Brna, a proto musí nyní o případu rozhodnout brněnský soud. "Nelze odhadnout, kdy by městský soud mohl zahájit hlavní líčení. Studium spisu mu jistě zabere nejméně měsíc. Soud nám také může vrátit spis k jeho doplnění, což by zase oddálilo rozsudek," uvedla Hojovcová.

Pražské metro už i na trase B jezdí normálně

Soupravy pražského metra opět jezdí z konečné na konečnou i na trase B. Otevřely se i přestupní stanice. Na Můstku je čisto, chybějí ale některé obklady. V přestupních chodbách stanice navíc dělníci stále pracují na pojízdných plošinách, chůzi Pražanům omezuje i složený materiál. Přestup na trasu A však funguje, ze stanice se dá vystoupit na Jungmannovo náměstí. Na Florenci rovněž chybějí obklady. Ve špičce se tam ale hromadí lidé u výstupních eskalátorů. Fungují tam totiž jen jedny, které lidé využívají k výstupu ze stanice i k přestupu. Přestupní chodby mezi jednotlivými stanicemi jsou totiž na Florenci stále uzavřené, přestoupit se dá jen výstupem k Sokolovské ulici. Komplikovaná situace má trvat asi týden, než se otevřou ostatní eskalátory.

Čeští lékaři poprvé použili umělou kůži a zachránili život dítěte

Lékaři popáleninové kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady jako první odborníci v bývalých socialistických zemích použili biosyntetickou náhradu kůže. Takzvaná integra chrání místa, z nichž je třeba odstranit spálenou kůži do doby, než je možné transplantovat kůži z nepopálených míst. Lékaři tak zachránili život devítiletému Petrovi, který si loni v létě způsobil popáleniny na 80 procentech těla. Novinářům to v pondělí řekla primářka kliniky Zuzana Kapounová. Léčba popálenin má podle ní dvě úskalí. Jednak jde o rychlé odborné zvládnutí šoku, do kterého se lidský organismus dostane. Dále je třeba odstranit poškozenou kůži, ale jediné, co se na toto místo přihojí, je štěp vlastní pacientovy kůže. To byl velký problém v případě popáleného Petra, na jehož těle zůstalo necelých 20 procent kůže, kterou bylo možné použít.

Soud s psychologem Hradní stráže ukazuje problémy elitního útvaru

Začátek procesu s psychologem Hradní stráže Milošem Topolovským, podezřelým ze znásilňování vojáků, přinesl v pondělí veřejnosti zejména nelichotivý obraz tohoto elitního útvaru. Hlavní líčení totiž ukazuje nedobré osobní vztahy mezi prestižními vojáky, jejich sexuální problémy, nekázeň a také litry vypité vodky. "Nebudu vypovídat. Všechna obvinění odmítám," prohlásil před Obvodním soudem Prahy 1 Topolovský, stíhaný na svobodě. Žalobce Jiří Kára jej viní ze tří znásilnění vojáků a dvou pokusů o ně, z porušování práv a chráněných zájmů vojáků, z urážky mezi vojáky a z výtržnictví. Ačkoli čtyřiatřicetiletému muži hrozí až osm let vězení, Kára novinářům řekl, že tak vysoký trest asi nenavrhne.

Počasí v noci a v úterý

V noci jasno nebo polojasno. Ojediněle mrznoucí mlhy. Teploty -9 až -13, ojediněle až na 17 stupňů pod bodem mrazu. V úterý bude zpočátku slunečno, během dne se od severovýchodu postupně zatáhne a místy může slabě sněžit. Ojediněle mrznoucí mlhy. Odpolední teploty -4 stupně až nula.