Obecní dům v Praze vystavuje malby Antonína Procházky
Po celou loňskou letní sezónu zaujímaly významné místo v kulturním kalendáři Brna dvě retrospektivní výstavy malíře české moderny Antonína Procházky, uspořádané k 120. výročí jeho narození. V redukované podobě jsou nyní k zhlédnutí i v pražském Obecním domě.
Nutno předeslat, že expozice je svým způsobem objevem, neboť Procházka, ač byl už za svého života uctíván jako velký umělec, tím, že maloval mimo Prahu - v Moravské Ostravě, v Novém Městě na Moravě a v Brně - dostal se do ústraní. Přitom jeho tvorba je v mnohém originálnější, než nejznámějších z českých modernistů, jeho vrstevníků - Emila Filly a Bohumila Kubišty. "Lyrika smyslové skutečnosti", jak bývá rodák z Vážan na Vyškovsku nazýván, v ranném období, tzn. na začátku 20. století, silně ovlivnil středoevropský expresionismus a francouzský fauvismus, především pak práce Edvarda Muncha; poté se obrátil ke kubismu. V 30. letech začal malovat pastorální kompozice, mytologie a alegorie inspirované malbami z Pompejí. Věnoval se též ilustraci a monumentální tvorbě. O současné pražské výstavě, která je redukovanou reprízou zmíněných retrospektiv přenesených do Obecního domu z Muzea města Brna a Moravské galerie v Brně, její kurátorka Marcela Macharáčková říká...
"Tato repríza je vlastně jakýmsi sjednocením obou těch velkých výstav, které pojednávají Procházkovo dílo v tak pozoruhodné šíři, jaké se mu dosud nikdy nedostalo. Obsahuje celkem sto malířských pláten, tj. sto obrazů, a dále asi 130 překrásných kreseb, návrhy na architekturu, na užité umění, na nábytek, i na nábytek, který sám realizoval."
Umělec, doceňovaný sběrateli, je v současnosti atrakcí pražských aukcí. Před Vánocemi byla například v Rudolfinu odklepnuta jeho kubistická "Dívka v klobouku" za 2 milióny 550 tisíc korun, a další kubistický Procházka se nabízel s vyvolávací cenou milión 200 tisíc korun. Zda je uznávaný a známý i v zahraničí, na to jsem se doktorky Macharáčkové zeptala...
"Procházka v zahraničí asi velmi znám nebude, ale výstavy, které probíhaly v devadesátých letech, jak v Paříži, tak v Německu, zejména v Düsseldorfu, určitě obrátily pozornost na český kubismus, a říká se, že především Procházkova tvorba zaujala svou originalitou, tím, jak je odlišná, jak nepodlehla vlivům francouzského kubismu. Mluví se dokonce o české verzi kubismu v této souvislosti,"
uvedla autorka expozice v pražském Obecním domě Marcela Macharáčková, a zároveň ještě dodala...
"K výstavě jsme připravovali dva roky rozsáhlou monografii, na které se podílelo devět historiků umění. V chronologickém sledu jsou v ní seřazeny statě zabývající se různými obdobími Procházkovy tvorby. Velice komplexní publikace obsahuje kromě obšírného životopisu soupis díla, a je tam i edice, a také korespondence Procházky s Emilem Fillou a Vincencem Kramářem. Takže si myslím, že pro zájemce i sběratele je velice cennou příručkou. Vyšla česky a anglicky."
