Přehled tisku

Escudo del referéndum sobre el ingreso del país en la UE

Tři miliony českých věřících má o výhodách našeho vstupu do Evropské unie přesvědčit brožura, která se brzy začne rozdávat v kostelích. Jak napsala Mladá fronta Dnes, jako první se propagační kampaně před červnovým referendem ujmou nikoli vládní politici, ale faráři a řeholníci.

Tři miliony českých věřících má o výhodách našeho vstupu do Evropské unie přesvědčit brožura, která se brzy začne rozdávat v kostelích. Jak napsala Mladá fronta Dnes, jako první se propagační kampaně před červnovým referendem ujmou nikoli vládní politici, ale faráři a řeholníci. "Chceme motivovat občany, aby při referendu volili ano," říká k tomu mluvčí České biskupské konference Daniel Herman. A jsou to právě křesťanské církve, pro které ministerstvo zahraničí nechalo vytisknout na dvě stě tisíc brožur, které pojednávají o EU se zaměřením na věřící. Až v dalších měsících budou vytištěny brožury pro zemědělce, firmy či spotřebitele. "Věřící jsou početní, je jich kolem tří milionů, zatímco zemědělců je jen asi sto tisíc. Proto je naší povinností dát jim informace, které je zajímají," vysvětlila zaměření na věřící koordinátorka přípravy vládní kampaně Jana Adamcová.


Výhrůžky kvůli volbě prezidenta dostává už delší dobu předseda senátorského Klubu otevřené demokracie Edvard Outrata. Podle deníku Právo se nejedná o anonyma, jméno volajícího však senátor prozradit zatím nechce. Uvedl jen, že jde o člena Českého svazu bojovníků za svobodu. Prověření celé záležitosti proto nechal na představitelích svazu. Senátor podporuje nynější kandidaturu Jana Sokola. Svaz bojovníků za svobodu však už minulý týden vyzval zákonorádce, aby Sokola nepodpořili. Protifašistickým bojovníkům vadí zejména Sokolův postoj k sudetoněmecké otázce, obávají se revize poválečného uspořádání. S výzvou svazu nesouhlasil jen jeho bývalý předseda Jakub Čermín. Senátor Outrata výhrůžné telefonáty bere zatím s úsměvem, ostatně se s nimi nesetkává poprvé. "Tohle jsem zažil v 50. letech, když můj otec byl zavřený. Různí estébáci volali matce i mně, že bude viset," řekl Outrata.


Pavel Minařík na archivním snímku z roku 1976. foto: ČTK
Kauza Minařík jde znovu k soudu. Jak upřesňují Lidové noviny, policie a soudy se trápí s aférou kolem plánovaného útoku na Rádio Svobodná Evropa už třináctý rok. Nyní podalo státní zastupitelství novou žalobu, podle níž měl bývalý rozvědčík Pavel Minařík v 70. letech pracovat na nejméně třech možných variantách bombového útoku na mnichovskou centrálu Svobodné Evropy. Státní zastupitelství se ztotožnilo s lednovým návrhem Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, podle kterého se Minařík dopustil přípravy trestného činu obecného ohrožení. Za tento skutek bývalému agentovi hrozí tři až osm let vězení. Zda soudní senát stanoví termín jednání, se rozhodne až poté, co prostuduje obsáhlý spisový materiál. V úvahu připadá i vrácení kauzy k došetření, dodávají Lidové noviny.


Odposlechů svých telefonů se bojí dvacítka poslanců ODS. Podle Mladé fronty Dnes proto žádají policii, aby prověřila jejich regionální parlamentní kanceláře. Seznam poslanců předal v úterý předseda bezpečnostního výboru sněmovny Jan Vidím ministru vnitra Stanislavu Grossovi. Ten také po zasedání sněmovní komise pro kontrolu odposlechů poslancům a senátorům přislíbil, že jejich žádosti vyhoví. "Počkáme na výsledky vyšetřování. Rozhodně bych z toho žádnou velkou aféru nedělal. Pro klidný spánek některých lidí se to prostě prošetří zcela důsledně," dodal ministr Gross. Výsledky vyšetřování by podle něj mohly být známy do několika týdnů. Podle Jana Vidíma z ODS by se sněmovna už neměla skandálem zabývat. Kauzu totiž považuje za kriminální čin a ne za politikum.


Vláda schválila návrh, který má umožnit více Čechům dlouhodobě žijícím na Slovensku mít dvojí občanství. To mají dnes pouze Češi, kteří si v roce 1993 zvolili prohlášením slovenské občanství. Ústavní soud jim však v roce 1997 přiznal právo mít dvojí občanství. Jak upřesňuje deník Právo, nové opatření se týká těch Čechů, kteří kvůli slovenskému občanství ztratili v období v letech 1994 až 1999 českou státní příslušnost. Nyní lze nabýt vedle českého občanství ještě občanství jiného státu narozením ve smíšeném manželství, kdy dítě získává občanství obou rodičů. Kromě toho mohou prohlášením do roku 2004 české občanství dostat emigranti, kterým bylo odňato v době komunistického režimu. Podle premiéra Vladimíra Špidly je těžké odhadnout, kolika lidí se to nová úprava bude týkat. řádově by mohlo jít o tisíce osob.


Rada České televize vybírá ze šestice finalistů nového generálního ředitele veřejnoprávní České televize. Jak ale uvádějí Lidové noviny, skupina umělců, která při předloňské televizní krizi podporovala vzbouřené redaktory, považuje volbu ředitele za zmanipulovanou. V otevřeném dopise naznačila propojení podstatné části Rady ČT s politicko-podnikatelskými kruhy okolo TV Nova. Autoři petice, mezi něž patří například herec a režisér Ladislav Smoljak, kritizují, že do závěrečného kola výběrového řízení se dostali i Jana Kasalová a Jiří Franc. Kasalová podle nich přichází ˝z propojených komerčních televizí Nova a Prima˝, Franc jako manažer spojený s IPB stál u rozjezdu TV Nova po odtržení Vladimíra Železného od amerického investora. Text také obsahuje výzvu, aby lidé počítali s možností opakování demonstrací z přelomu let 2000 a 2001.


Před 55 lety šli studenti na Hrad, aby podpořili prezidenta Beneše, píše se v komentáři Mladé fronty Dnes. Nyní jdou znovu. Tentokrát chtějí podpořit Sokola. Budou jich desítky, říkat smějí, co chtějí, tehdy jich byly tisíce, policie je zbila, vyhodili je ze škol. Dnes studenti chtějí, aby jich bylo víc. Rádi by vzbouřili odezvu. Před padesáti pěti lety zněl studentský pochod do prázdna - proti komunistům nebyl žádný jiný odpor, jen pasivita. Dnes je to opačně: není dramatičtější situace než páteční volba. Studenti odezvu probouzet nemusejí, je jí dost. Pokud se zvedne i pochod pro Klause, neříkejte, prosím, jako minule vy, kteří už na svém pochodu dávno jste, že to vyrazila lůza. Řekněte, prosím, spoluobčané jdou, uvádí komentátor Mladé fronty Dnes.


K tříletému nepodmíněnému trestu, který v úterý vyměřil soud dvacetiletému muži za pohrůžky bombovým útokem na pražském ruzyňském letišti, se vracejí ve svém sloupku Lidové noviny. Vypadá to jako klukovina, za niž se dává pár facek, ale tři roky nepodmíněně? - ptá se komentátor. Ještě před dvěma lety by se možná dalo takto uvažovat. Ale po jedenáctém září se pohled na takové ˝klukoviny˝ změnil i u nás. Dnes se rýsuje jiný rozměr celého problému nežli jen finanční ztráty z opožděných letů. V době, kdy se obavy z terorismu staly celosvětovým strašákem, se nutně mění i pohled na strach šířený anonymně skrz telefonní sluchátko v podstatě kamkoliv: na letiště, do podniku, do školy... A dřívější ˝klukovina˝ se rázem promění ve zločin. České soudy tuto podstatnou změnu daly najevo prvním tvrdým rozsudkem nad anonymem, který si svou moc zkoušel hned čtyřikrát. Člověku by mohlo být líto ztracených let dvacetiletého nešťastníka, jenže moc to nejde. Ano, tvrdý trest ještě ostatní telefonisty nemusí odradit. Ale jak jinak může společnost říci, že se strachem druhých se v době zvýšených obav z neznámého nepřítele prostě hazardovat nesmí.


Pád půlkilometrovým zledovatělým žlebem z vrcholu Sněžky do hlubiny Obřího dolu přežil podle deníku Právo mladý český turista. Dramatický sešup mezi ostrými kameny přitom mladík odnesl pouze modřinami a odřeninami. V okamžiku tragédie se na druhé straně vrcholu Sněžky účastnila skupina členů krkonošské Horské služby natáčení další části seriálu ostravské televize Osudové okamžiky. Natáčený díl se shodou okolností vrací k roku 1975, kdy dva záchranáři spadli ze Sněžky společně se zachraňovaným lékařem. Všichni tři tehdy tragicky zahynuli. Záchranáři na místě natáčení byli teď také první, kdo se o divokém pádu neznámého mladíka dověděl. Pak už se rozjely záchranné práce. Mladík pád však nakonec přežil jen s lehkým zraněním. "Je to zcela neuvěřitelné," shodovali se záchranáři, podle nichž se ošetřený turista jen otřepal, zvedl batoh, za který před časem údajně zůstal viset v jedné ledovcové trhlině v Alpách, a vyškrábal se zpátky na vrchol Sněžky.


Často užívaný lék proti nespavosti Rohypnol by měl podle Lidových novin být v blízké budoucnosti dostupný pouze na zvláštní lékařský předpis, který podléhá přísnější kontrole. Poslanci totiž vyhověli žádosti ministryně zdravotnictví Marie Součkové a pustili příslušnou novelu zákona o návykových látkách do dalšího projednávání. Zpřísnění podmínek pro předepisování léku zdůvodnila Součková dramatickým vzestupem obliby mezi narkomany. "Pokud poslanci tento zákon schválí, učinili by tak výjimečně dobrý skutek v oblasti boje proti závislostem,˝ tvrdí i Karel Nešpor, primář léčebny v Praze-Bohnicích a odborník na léčbu závislostí. Rohypnol je podle Nešpora oblíbenou vedlejší drogou, má ovšem i nežádoucí vedlejší účinky. Pokud ho pacient kombinuje s alkoholem či některými jinými léky, může vyvolat těžkou otravu.


Náboženství svědků Jehovových jako nepovinný předmět? To, co mezi většinou rodičů vyvolává zděšení, je podle Mladé fronty Dnes holou skutečností na třech desítkách škol v republice. Stoupenci této sekty, proslulé například odmítáním transfuze krve, přitom obcházejí další ředitele a žádají o možnost vyučovat přímo v budovách škol. Ředitelé jen bezradně krčí rameny a tvrdí, že to nelze zakázat. Svědkové Jehovovi jsou totiž na seznamu státem registrovaných církví. "Jestli se to některým rodičům nelíbí, tak ať tam svoje dítě neposílají," řekl advokát svědků Jehovových Lubomír Müller. Sami ředitelé škol, kde Svědci Jehovovi působí, o celé záležitosti mluví jen neradi. "Osobně mám vůči této sektě výhrady, ale je to státem registrovaná církev, takže proti tomu nic nenaděláme," tvrdí zástupkyně ředitelky jedné z pražských škol, kde jehovisté vyučují své náboženství jako nepovinný předmět už druhým rokem. To, že sekta proniká do škol, kritizuje i člen Společnosti pro studium sekt a nových náboženských směrů v České republice Prokop Remeš. Tvrdí totiž, že registrace svědků Jehovových nebyla v pořádku. Svědkové Jehovovi tehdy podle něj lhali, když tvrdili, že neučí odmítání transfuze krve, vojny a civilní služby.