Přehled tisku

Václav Klaus a Jan Sokol, foto: ČTK

Jednání o prezidentovi finišují. Podle Mladé fronty Dnes se komunisté chystají podpořit Václava Klause. Koalice zase shání podporu pro Jana Sokola. Pokud by své sliby dodrželo všech 138 poslancům a senátorů, kteří Sokolovu nominaci podepsali, Sokol by se hlavou státu stal. Tím by však politici udělali malou radost voličům, kteří chtějí za prezidenta Václava Klause.

Václav Klaus a Jan Sokol,  foto: ČTK
Jednání o prezidentovi finišují. Podle Mladé fronty Dnes se komunisté chystají podpořit Václava Klause. Koalice zase shání podporu pro Jana Sokola. Pokud by své sliby dodrželo všech 138 poslancům a senátorů, kteří Sokolovu nominaci podepsali, Sokol by se hlavou státu stal. Tím by však politici udělali malou radost voličům, kteří chtějí za prezidenta Václava Klause. Více příznivců než Sokol má i Miloš Zeman. Ukázal to exkluzivní průzkum agentury SC&C pro MF DNES, uskutečněný těsně před volbou prezidenta. Václav Klaus vítězí u veřejnosti i v přímém souboji s Janem Sokolem. Pokud by lidé měli vybírat mezi těmito dvěma kandidáty, dalo by šedesát procent přednost Klausovi a čtyři z deseti by volili Sokola, píše Mladá fronta Dnes.


Union banka,  foto: ČTK
Union banka podle deníku Právo zvažuje pomoc hlavně drobným klientům. Management Union banky podniká kroky k tomu, aby peněžní ústav otevřel svoje pobočky a částečně uspokojil především drobné střadatele a malé živnostníky. Podle generálního ředitele Union banky Pavla Mentlíka chce získat dostatečnou likviditu jednak prodejem zhruba padesáti procent pobočkové sítě banky, druhou možnou cestou je půjčka od České národní banky na krátké překlenovací období. Jako protihodnotu půjčky od ČNB podle něho může Union banka nabídnout bonitní úvěry v hodnotě sedmi miliard korun. O svém plánu na znovuoživení banky jednal ve středu management banky s Českou národní bankou a podle informací Práva byla ochota řešit situaci kolem Union ze strany guvernéra ČNB Zdeňka Tůmy poměrně velká.


Nejvyššímu kontrolnímu úřadu se při prověrce na ministerstvu pro místní rozvoj nepodařilo dohledat majetek v hodnotě 2,5 miliardy korun. Podle Lidových novin se leccos snad vysvětlí či najde, nicméně vezmeme-li v úvahu celkový rozpočet ministerstva 5 miliard plus 8 miliard ve fondu bydlení, musíme uznat, že na ministerstvu nejsou žádní troškaři. Další zajímavá čísla přinesl audit pronájmů a zakázek, který si ministr Němec nechal vypracovat poté, co zjistil, že se zděděným úřednickým ansámblem to jde ztuha. Podle auditorů ministerstvo přišlo zhruba o 150 milionů korun. Například tak, že pronajalo hluboko pod cenou penzion, v němž si pak najalo byty za šestinásobek částky, kterou samo dostalo na nájemném. Starosti s nemovitostmi ovšem netvoří hlavní náplň práce MMR. Co ji tedy tvoří a kde se bere ta mimořádná schopnost mrhat penězi? Správní funkce má ministerstvo malé a jeho rozpočet má nejmenší podíl mandatorních výdajů ze všech centrálních úřadů. Hlavní jeho posláním je jiné. Rozdávat, rozdávat a rozdávat - dotace na podporu bydlení, cestovního ruchu, na regionální rozvoj. Vzniká tak prostor pro úřednickou libovůli, zdůrazňují Lidové noviny.


Nejvíc ze všeho to připomíná loterii. Napíšete-li oprávněně o někom, že byl agentem StB, a hrozí-li vám za to žaloba, do poslední chvíle netušíte, jak dopadnete. Jak uvádí Mladá fronta Dnes, sami soudci si totiž protiřečí. Spor Aleny Vitáskové, šéfky firmy Transgas, s týdeníkem Respekt, který uvedl, že spolupracovala s StB, to ukazuje názorně: zatímco pražský městský soud se postavil na stranu Respektu a řekl, že není nic špatného na tom, že informace o spolupráci s StB byla zveřejněna, nadřízený vrchní soud zastával názor přesně opačný. I uveřejněním těchto zásadně pravdivých informací došlo podle něj k závažnému neoprávněnému zásahu do osobnostních práv žalobkyně. Chaos v rozhodování jednotlivých soudů může způsobit problémy zejména po 20. březnu, kdy stát vydá oficiální seznam agentů StB.


Trestnými činy dětí se bude zřejmě v budoucnu moci zabývat soud. Jak píše čtvrteční Právo, umožnil by to nový zákon o soudnictví nad mládeží, který ve středu sněmovna propustila do druhého čtení. Nově vzniklé specializované soudní senáty by mohly dětským delikventům nařídit dohled probačního úředníka, zařadit je do terapeutického, psychologického či jiného vhodného výchovného programu ve středisku výchovné péče, ale také jim například zakázat návštěvu určitých míst či osob. Další možností je uložení ochranné výchovy ve specializovaném školském zařízení. Do pravomoci zvláštních soudů by patřila rovněž trestná činnost mladistvých od 15 do 18 let, kterým by měly možnost kromě obvyklých druhů trestů uložit podobnou škálu opatření jako provinilým dětem. Protože hranice trestní zodpovědnosti bude ale zřejmě i nadále činit patnáct let, ani těm největším školou povinným delikventům by nehrozilo vězení.


O nehodách, k nimž dochází na operačních sálech, píše Mladá fronta Dnes. Člověk jde na banální operaci a probudí se s popáleninami. Není to podle deníku tak výjimečný jev. Hořící dezinfekce popálila tento týden při operaci pacienta ve Vítkovické nemocnici v Ostravě. Loni se něco takového přihodilo v Kladně. Tyto dva případy však nejsou jediné, přiznávají lékaři. Jednou či dvakrát do roka se to podle nich v českých nemocnicích přihodí. Jen se taková informace nedostane ven. Lékaři používají k dezinfekci operovaného místa alkoholovou dezinfekci. Ta se ve větší koncentraci může díky používaným elektrickým přístrojům vznítit. Právě to se stalo tento týden v Ostravě. Ministerstvo zdravotnictví proto oznámilo, že připravuje nový předpis, který by podobným situacím zabránil.


Až pojedete příště na Antarktidu, dejte si pozor, píše Mladá fronta Dnes. Nejenže budete mít zakázáno vylévat splašky do vody blíže než dvanáct námořních mil od nejbližší pevniny nebo ledového příkrovu. Nebudete navíc smět ohrožovat, poškozovat nebo ničit historická místa či památníky, ale hlavně - budete mít přísně zakázáno provádět zde jakékoliv jaderné výbuchy a pokusy. A navíc si sem již nebudete moci přivézt žádnou živou drůbež ani nepůvodní rostliny. Toto všechno určuje vládní návrh zákona o Antarktidě, který ve středu projednávala Poslanecká sněmovna. Zákon, který by na první pohled mohl budit spíše úsměvy, podle politiků jistý smysl má. Česko se jím totiž podle ministra pro životní prostředí Libora Ambrozka přidává k těm zemím, které se zavázaly, že budou tento světadíl v budoucnu chránit a využívat pouze vědecky.