Přehled tisku
Lidové noviny se pozastavují nad některými články Václava Klause pro český tisk. Podivují se mimo jiné jeho skeptickým názorům na účinnost vojenských zásahů. Prezident v souvislosti s válkou v Iráku zpochybňoval představu, podle níž lze demokracii nastolit vojenskou silou. "Prohlásí-li něco takového ani ne 60 let po konci druhé světové války prezident země sousedící s Německem, je třeba se ptát, v jakém vesmíru to vlastě žije," píše autor glosy Lidových novin.
Bouřlivá diskuse se očekává na nedělní schůzce zástupců koaličních stran kolem reformy penzí. Jedna z variant upravuje současný systém průběžného financování důchodů a předpokládá zvýšení důchodového věku na 63 let pro muže i ženy, píšou Lidové noviny. Podle tohoto návrhu by lidé nemohli odejít do dočasně kráceného starobního důchodu. Pokud by se pro tuto možnost někdo rozhodl, dostal by krácenou penzi už trvale. O důchodové reformě v rozhovoru pro Lidové noviny hovoří také ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Rozhodnutí o reformě podle něj musí padnout do konce letošního roku.
Stát postaví dálnici a teprve potom se vypořádá s vlastníky, kteří odmítli pozemky prodat. Tento princip předběžné držby hodlá prosadit ministerstvo dopravy do zákona proto, aby Česká republika dohnala zpoždění ve výstavbě dálniční sítě. Ministr dopravy Milan Šimonovský sám v Hospodářských novinách připouští, že jde o odvážnou myšlenku. Pochybnosti mají i představitelé koaličních stran. Ministerstvo dopravy však argumentuje zahraniční praxí. Princip předběžné držby podle něj využívá Francie, Itálie i Německo.
V centru pozornosti většiny deníků je roztržka, která postihla vládní koalici při středečním hlasování o návrhu zákona o nájemném. Vládní ČSSD se totiž spojila s opoziční KSČM a společně prvním parlamentním čtením protlačily vládní návrh tohoto zákona. Jak konstatuje Mladá fronta DNES, alibi, jímž ČSSD ospravedlní koaliční nevěru, budou sliby voličům. Stejně tak se hájila i Hana Marvanová, když odepřela vládě schválit zvýšení daní. Problémy však přetrvávají a to mezi majiteli domů a nájemníky s dekrety - první dotují bydlení druhým. Navíc někteří nájemníci platí za své bydlení tržní ceny, druzí mají protekční výhodičku z časů reálného socialismu. Rozdíl v peněžence přitom bývá i čtyřnásobný. Další absurdností protekčních nájmů je to, že výhoda je nespravedlivě dopřána chudým i bohatým, poznamenává deník. Nový zákon "mírného pokroku" podle něj na nespravedlivých výsadách mnoho nezmění.
Případ vazebně stíhaného soudce Krajského soudu v Ústí nad Labem Jiřího Berky, který čelí obvinění ze zneužití pravomoci veřejného činitele v souvislosti s konkursem na Union banku, zřejmě není ojedinělý. Policisté z Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality se nyní totiž zaměřují i na další obchodní soudce a konkursní správce. Zástupci policie i ministerstva spravedlnosti nechtěli podle deníku Právo z důvodu utajení potvrdit zprávy, podle nichž kriminalisté například jen na brněnském krajském obchodním soudu prověřují dvě soudkyně. Jedna z nich údajně čelí podezření, že přijala 25 milionů korun za to, že napomohla k levnému prodeji uměle zbankrotované moravské potravinářské firmy.
Členové vlády, kteří jsou současně poslanci, by již neměli odjíždět na zahraniční cesty v době, kdy zasedá Poslanecká sněmovna. Podle deníku Právo jim v tom chce zabránit předseda vlády a ČSSD Vladimír Špidla. Důvodem je údajně skutečnost, že se vládní koalici kvůli neúčasti jejích zástupců nepodařilo v minulých dnech v dolní komoře prosadit řadu návrhů. Premiér zazlívá opozici, že odmítla zvyklost, které se říká "párování" a která se využívá v situacích, kdy je některý z poslanců například na neodkladné služební cestě. Stejnému pravidlu se podle listu podřídí také lidovci a unionisté. Výjimku budou představovat například stálé parlamentní delegace v Radě Evropy či Evropském parlamentu - do těchto institucí ale budou vládní strany vysílat stejný počet zástupců jako opozice, aby síly zůstaly vyrovnané. Premiér je podle listu ochoten odložit rovněž své oficiální návštěvy, pokud se budou krýt s jednáním sněmovny. Podle něj nejde o nic neobvyklého, neboť se sám údajně několikrát setkal s tím, že zahraniční partner zrušil svou cestu do Česka právě ze stejného důvodu. Určité komplikace ale může Špidlovo rozhodnutí přinést ministru zahraničí Cyrilu Svobodovi (KDU-ČSL), který je z pozice své funkce největším vládním cestovatelem.
Rodina žalobkyně brněnského krajského soudu Evy Žďárské získala policejní ochranu. Objevily se totiž informace o tom, že má být v souvislosti s případem, kterému se nyní věnuje, unesena její dcera. Jak píše Právo, Žďárská se zabývá kauzou otce a syna Matidierových z Itálie, kteří čelí obžalobě, že na jižní Moravě několik let obchodovali s kokainem. Na nebezpečí, které Žďárské hrozí, upozornil podle listu obhájce obžalovaných Pavel Hála. "Řekl mně, že podle jeho informačních zdrojů má být v organizovaném zločinu rozvířena fáma o přípravě únosu mé dcery. Dál řekl, abych nevěřila zprávám, že v pozadí únosu dcery má být on," sdělila Právu státní zástupkyně. Podle ní ji chtěl Hála psychicky znejistit v roli žalobkyně.
Císařové, prezidenti a diktátoři shlížejí ze zdí učeben na české studenty už 150 let. Jak píší Lidové noviny, vše nasvědčuje tomu, že letos tato tradice skončí. Nebo bude pokračovat jen v omezeném rozsahu. V polovině 19. století nechal císař František Josef I. rozvěsit své portréty po celém Rakusku, a tedy i v českých zemích. Zanedlouho přišel rok 1918 a s ním i vznik samostatného Československa. Kříž ze škol zmizel a obrazy císařů nahradil portrét prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Nešlo ale o žádné nařízení. Poté se měnili prezidenti a měnily se i portréty. Když byl po revoluci zvolen Václav Havel, objevily se jeho fotografie na Husákově místě s naprostou samozřejmostí, a to i přesto, že Havel oznámil, že na tom netrvá. Po 13 letech odešel z Hradu i Václav Havel. Jeho obrazy byly skartovány nebo uloženy do kabinetů. Někde je nahradil oficiální portrét Václava Klause. Jiné školy a úřady však daly přednost státnímu znaku či prázdné místo zaplnily jiným obrazem. Je ale dost těch, kteří si myslí, že obraz hlavy státu by ve státních institucích být měl. Jak říká sociolog Petr Matějů, v lidech i dětech to vyvolávalo jakýsi pocit sounáležitosti a státnosti.
Téměř čtvrtinu domů na Václavském náměstí v Praze koupila málo známá italská společnost. Ta vydražila šestnáct budov v centru hlavního města v dosud největší tuzemské aukci. Konečná částka je 605 miliónů korun. Budovy zabírají pozemek o více než osmi tisících metrech čtverečních. Výnos z dražby výrazně předčil předchozí rekord, kdy byla vydražena za 360 miliónů síť čerpacích stanic. Václavské náměstí tak stojí před velkou proměnou. V poslední době totiž nové majitele získaly ještě další domy.
