Přehled tisku

Stanislav Gross a Vladimír Špidla, foto: ČTK

Komentářům českých deníků dominuje schůzka politických špiček na zámku v Lánech o budoucím směřování Evropské unie. Listy konstatují, že více než debata o unii vyplňovaly jednání ostré výměny názorů mezi prezidentem Václavem Klausem a premiérem Vladimírem Špidlou o smyslu a legitimitě schůzky. Schůzka sice vyústila ve společné komuniké, to však potvrdilo, že se politici v názoru na EU a její budoucnost neshodují, píší Hospodářské noviny.

Zámek v Lánech,  foto: CzechTourism
Komentářům českých deníků dominuje schůzka politických špiček na zámku v Lánech o budoucím směřování Evropské unie. Listy konstatují, že více než debata o unii vyplňovaly jednání ostré výměny názorů mezi prezidentem Václavem Klausem a premiérem Vladimírem Špidlou o smyslu a legitimitě schůzky. Schůzka sice vyústila ve společné komuniké, to však potvrdilo, že se politici v názoru na EU a její budoucnost neshodují, píší Hospodářské noviny. Jedinou zajímavostí je fakt, že jsme byli svědky uvedení debutantky do slušné společnosti: komunisté se poprvé účastnili oficiálního jednání o budoucnosti ČR, konstatují Hospodářské noviny.


Komentátor Mladé fronty Dnes se ptá, proč prezident na schůzku pozval předsedu KSČM Miroslava Grebeníčka. Konstatuje, že Klausův předchůdce Václav Havel se ke komunistům choval "sympaticky neústupně". Je však podle něj nutné poznamenat, že též neúspěšně, protože komunisté jako by těmi tresty rostli. Klaus podle komentátora zvolil jinou taktiku. "Podobné schůzky mohou Grebeníčka zcivilizovat a tím ho vlastně zneškodnit," míní Mladá fronta Dnes.


Stanislav Gross a Vladimír Špidla,  foto: ČTK
Výroky ministra vnitra Stanislava Grosse o tom, že se Muhammad Atta, vůdce únosců letadel z 11. září 2001, setkal v Praze s iráckým diplomatem, vstoupily do americké justice. Jako jeden z důkazů je ve středu uznal soud v New Yorku, který rozhodl, že teroristé, kteří zničili newyorská dvojčata, byli spojeni s režimem iráckého vůdce Saddáma Husajna, informují Lidové noviny. Soudce Harold Bear v rámci procesu přiznal rodinám dvou obětí útoku na mrakodrapy Světového obchodního centra nárok na odškodné ve výši 104 milionů dolarů. Žaloba se podle Lidových novin z části opírala o prohlášení Grosse. Ten po útocích na USA uvedl, že podle českých tajných služeb se Atta setkal v Praze s iráckým agentem.


Prezident Václav Klaus zatím nemá dost kandidátů na to, aby obsadil místa osmi ústavních soudců, kterým v polovině července vyprší jejich desetiletý mandát. Uvedl to v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes. Klaus zatím za nového člena Ústavního soudu navrhl jen lidovce Miloslava Výborného, který by v případě souhlasu Senátu obsadil křeslo po Zdeňku Kesslerovi. Ten rezignoval v únoru ze zdravotních důvodů. Klaus uvedl, že přihlédne k názoru ministra spravedlnosti Rychetského, který mu nedoporučil jmenovat znovu současné soudce, kterým to umožňuje jejich věk. Narozdíl od Rychetského se však Klaus nedomnívá, že by ústavní soudce měl být jmenován jen na jedno období proto, aby nebyl v pokušení se svým rozhodováním na konci funkčního období zalíbit politikům. "U ústavních soudců podle mého názoru hrozí spíše jiná pokušení než zalíbit se politikům. Mám na mysli zejména pokušení stát se politikem, přeměnit Ústavní soud v jakousi třetí komoru parlamentu a 'vytvářet právo', uvedl Klaus. Ještě ve funkci předsedy ODS obviňoval ústavní soudce, že neprávem suplují práci parlamentu, a označoval je za prohradní. Ústavní soudci totiž několikrát vyhověli stížnostem Klausova předchůdce Václava Havla. Zvrátili třeba rozhodnutí parlamentu, když zrušili části zákona o politických stranách, který se snažily prosadit dříve smluvněopoziční ODS a ČSSD.


Tisk se ve svých ekonomických komentářích věnuje těžko se rodící reformě veřejných financí. Pokud budou chtít všechny stany vládní koalice uspokojit při prosazování reformy své voliče, zřejmě k žádné nedojde, napsal komentátor Práva. Zásadní ekonomická reforma je práce pro silnou většinovou vládu. Nabízí se tedy otázka, jestli by dnes situace nebyla přehlednější, kdyby se opozičně smluvním partnerům podařilo prosadit nový volební zákon. Z voleb by pak vzešla jedna silná strana, která by nemusela zachraňovat situaci ve sněmovně rušením cest svých poslanců, stojí v komentáři Práva.


Sociologové předpokládají, že při červnovém referendu podpoří vstup Česka do EU 83 procent účastníků všelidového hlasování. Jak píší Lidové noviny, vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnila společnost TNS Factum. "Je to sice dlouhodobě nejvyšší prognóza, ale už od února, kdy měření provádíme, jsme se okolo hranice 80 procent pohybovali," upřesňuje sociolog Stanislav Hampl. Podle něj je důležité uvědomit si, že jde o podíl z těch, kteří se referenda zúčastní. "Ze všech oprávněných voličů je pro vstup do EU asi 53 procent," doplnil Hampl. Názor některých voličů by však mohl ovlivnit fakt, že vláda občanům nesdělila, kolik Česko za svůj vstup do unie zaplatí. Jak tvrdí politolog Zdeněk Zbořil, lidem bude především vadit, že o této záležitosti nebyli informováni.


Budoucí řidiči by mohli za autoškolu platit více, než dosud. Na ministerstvu dopravy vzniká návrh zákona o autoškolách, podle kterého by zájemce o řidičský průkaz neplatil jen za autoškolu, ale i za závěrečné přezkoušení. Na ně by soukromé organizace, píšou Hospodářské noviny. Šéf Asociace autoškol Bedřich Liška deníku řekl, že taková legislativní úprava by řidičské průkazy zdražila o desítky procent, a jejich cena by tak mohla převýšit deset tisíc korun. Nejdražší autoškoly v Praze přitom nabízejí své služby za necelých osm tisíc, upozorňují Hospodářské noviny. Podle navrhovatelů je třeba žadatele o řidičské průkazy prověřovat pečlivěji, protože řada škol je velmi benevolentní. Budoucí držitel řidičského oprávnění by skládal zkoušky z konstrukce vozidla, pravidel silničního provozu, zásad bezpečné jízdy, zdravotní přípravy a samotného řízení. V současnosti mu kromě absolvování jízdy stačí správně vyplnit jeden test, konstatuje deník.


Český právní systém sice zajišťuje rovnoprávnost mužů a žen, v praxi tomu tak ale není. Jak píší Lidové noviny, například rozdíl ve výdělcích mužů a žen roste, namísto aby se zmenšoval. Vyplývá to ze zprávy ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha o plnění priorit a postupů vlády při prosazování rovnosti mužů a žen za rok 2002, kterou ve středu přijala vláda. Podle premiéra Vladimíra Špidly, který s návrhem na vyrovnávání příležitostí žen a mužů přišel ještě jako ministr práce, stále přetrvává nerovnost ve výdělcích žen a mužů. Průměrné mzdy vysokoškolsky vzdělaných žen dosahovaly v roce 1998 81,4 procenta mzdy mužů, v roce 2001 to bylo už pouze 65,4 procent.


Zastupitelstvo Jihočeského kraje podpořilo většinou hlasů plán na výstavbu obřího lyžařského areálu v části vojenského prostoru Boletice na Českokrumlovsku. Jak dodávají Lidové noviny, zároveň zastupitelé pověřili hejtmana, aby s ministrem obrany Jaroslavem Tvrdíkem jednal o podmínkách a možnosti převodu Boletic pod civilní správu. Zastupitelé se domnívají, že by lyžařský areál, údajně délkou i výškou sjezdovek srovnatelný s krkonošským Špindlerovým Mlýnem, mohl zajistit v širokém okolí stovky pracovních míst. Plán ale naráží na fakt, že armáda zatím s vyklizením boletického prostoru nepočítá. I kdyby se krajským zastupitelům podařilo přesvědčit ministerstvo obrany, aby se Boletic vzdalo, může projekt lyžařských sjezdovek paradoxně narazit na zástupce organizací na ochranu přírody. Ačkoliv Boletice slouží už desetiletí k armádnímu výcviku, včetně tankové a dělostřelecké střelby, žijí v prostoru údajně některé druhy vzácných ptáků, které z ostatních území ČR takřka vymizely. Česká ornitologická společnost proto navrhuje, aby ministerstvo životního prostředí zařadilo celý boletický prostor do evropského projektu Natura 2000. V něm se členské státy EU zavazují, že vyčlení na svém území přísně chráněné lokality jako útočiště pro ohrožené druhy ptáků, zvěře či rostlin.