Zprávy Radia Praha

Evropští prezidenti diskutovali o mezinárodních otázkách

Evropa by měla na mezinárodní úrovni hovořit jednotným hlasem. Po dvoudenním summitu v rakouském Salcburku se na tom shodlo 17 hlav států střední Evropy. Prezidenti ale nepřijali společné komuniké, protože podle českého prezidenta Václava Klause je každá země v jiné pozici a je tedy těžké se shodnout na něčem konkrétním. Některé státy, konkrétně Itálie, Německo a Rakousko, totiž už jsou členy Evropské unie, jiné se jejími členy v nejbližší době stanou a některé další zatím na pozvání čekají. "Další skupinou jsou země, jako je třeba Ukrajina, které jsou něčemu podobnému hodně daleko," poznamenal Klaus. Přiznal, že právě on byl proti tomu, aby se v závěrečném shrnutí schůzky objevilo, že by evropské státy měly prosazovat společnou mezinárodní politiku. "Diskutovali jsme o tom, jestli může být dříve jednotná politika, či jednotný názor," dodal. Mezi evropskými státy se přitom v posledních měsících objevil rozpor, když některé země podpořily americký útok na Irák, zatímco jiné se vyslovily proti. Politici pak dokonce hovořili o dělení na takzvanou starou a novou Evropu. V pátek ale prezidenti několikrát zdůraznili, že jim záleží na spolupráci evropských zemí a také na transatlantické vazbě se Spojenými státy. Přestože zájmy zemí, jejichž nejvyšší představitelé se ve čtvrtek sjeli do Salcburku, jsou značně rozdílné, považuje český prezident schůzku za užitečnou. "Polovinu lidí jsem nikdy neviděl. Nemohu vyjet během pár týdnů do 16 zemí a je zajímavé slyšet jejich názory," poznamenal.

Dzurinda a Špidla chtějí udržet visegrádskou čtyřku i v EU

Premiéři Slovenska a Česka Mikuláš Dzurinda a Vladimír Špidla soudí, že má smysl rozvíjet spolupráci Čechů, Slováků, Poláků a Maďarů v takzvané visegrádské čtyřce i v Evropské unii. Toto seskupení by podle nich mělo v evropském společenství flexibilně prosazovat společné zájmy, cíle a hodnoty, uvedli při pátečním setkání v Praze. Oba politici se vyslovili pro společnou evropskou zahraniční a bezpečnostní politiku. Současně ale považují pevnou vazbu Evropské unie se Spojenými státy pro bezpečnost Evropy za nezbytnou. Společným česko-slovenským problémem je podle Špidly a Dzurindy rostoucí příliv slovenských Romů do ČR. Není ale ani dramatický ani neřešitelný. Zabývat by se jím měly pracovní skupiny, jejichž koordinací budou zřejmě pověřeni konkrétní ministři slovenského a českého kabinetu. Radikální opatření prý ale na česko-slovenských hranicích nehrozí.

Odbory chtějí stupňovat své protesty proti reformě až do stávek

Odbory chtějí stupňovat protesty proti návrhům reformy veřejných financí. Krizový štáb Českomoravské konfederace odborových svazů v pátek rozhodl, že odbory využijí k boji proti návrhům, s nimiž nesouhlasí, i stávky. ČTK to v pátek řekla mluvčí konfederace Jana Kašparová. O konkrétních akcích bude štáb jednat na další schůzce, která se má konat příští týden ve čtvrtek. Jednou ze samostatných akcí odborových svazů veřejného sektoru v rámci kampaně proti návrhům reformy budou protesty zaměstnanců tohoto sektoru. Předsedové odborových svazů rozpočtové a příspěvkové sféry ve čtvrtek neúspěšně jednali se zástupci vlády o financování rozšíření platové tarifní stupnice, na kterou chce vláda vyčlenit pět miliard korun. Odbory požadují o 11 miliard korun více. Jednání má pokračovat příští týden.

Zdravotnické odbory vyhlásily v úterý 20. května celorepublikovou stávkovou pohotovost, k níž se připojilo zhruba 50.000 zdravotníků. Jihomoravské školské odbory vyhlásily stávkovou pohotovost v pátek. Jestliže vyjednávání o platové stupnici odboráře neuspokojí, měly by se k pohotovosti připojit i další regiony.

Jihomoravské školské odbory vyhlásily stávkovou pohotovost

Jihomoravské školské odbory v pátek vyhlásily časově neomezenou stávkou pohotovost. Nelíbí se jim vládou navrhované zavedení šestnácti třídní platové soustavy, které by prý vedlo ke snížení platů pracovníků ve školství. Odbory také kritizují způsob rozdělování peněz z fondu rozvoje regionálního školství a přechod mateřských a základních škol do právní subjektivity. Šéfka jihomoravských odborů Růžena Šalomonová ČTK řekla, že odboráři chtějí jednat s vládou. Pokud neuspějí, uvažují o dalších protestech, včetně požadavku demise ministryně školství Petry Buzkové. Odboráři tvrdí, že po zavedení šestnácti stupňové platové soustavy klesne většině učitelů plat. "Většina pracovníků by si podle nového zařazení do platových tříd pohoršila, poklesly by tarifní platy téměř všech zaměstnanců školství," míní Šalomonová. O nevýhodnosti změny platové soustavy ve čtvrtek marně jednali se zástupci vlády předáci Českomoravské konfederace odborových svazů.

Slovenští odboráři v pátek čtyři hodiny blokovali hraniční přechody

Slovenští odboráři v pátek přibližně na čtyři hodiny zablokovali 13 hraničních přechodů. Protestovali proti sociální politice vlády, která podle nich znevýhodňuje ekonomicky slabší občany. Blokáda, která začala v deset hodin a trvala do dvou hodin odpoledne, se týkala i pěti přechodů na hranicích s Českou republikou. Odboráři tak zastavili dopravu na dálničním přechodu Brodské- Lanžhot a na přechodech Holíč-Hodonín, Drietoma-Starý Hrozenkov, Moravské Lieskové-Strání, Makov-Bílá-Bumbálka. Neprůjezdné zůstaly i některé přechody do Polska, Maďarska a Rakouska. Protest kromě stížností některých řidičů nedoprovázely větší komplikace. "Myslím, že akce byla dobrá, na hranicích nebyly žádné konflikty," řekl ČTK šéf slovenského odborového svazu Kovo Emil Machyna. Blokádu kritizovalo slovenské sdružení silničních dopravců Česmad Slovakia. Protestní akce je podle něj nezákonná. Tajemnice sdružení Katarína Vinceová vyzvala dopravce, aby vzniklou škodu uplatňovali u odborářské centrály. Rovněž generální tajemník sdružení Česmad Bohemia Martin Šprynar českým dopravcům doporučil, aby zvážili podání žaloby na organizátory blokády. Připustil ale, že podobné žaloby v předchozích srovnatelných případech nebyly příliš úspěšné.

Zvýšený příliv slovenských Romů do Česka posoudí pracovní týmy

Problém rostoucího přílivu slovenských Romů do České republiky budou řešit dvě pracovní skupiny. Každou z nich bude koordinovat některý z ministrů české a slovenské vlády. V Praze se na tom v pátek shodli premiéři obou sousedních zemí Vladimír Špidla a Mikuláš Dzurinda. Slovenský premiér Mikuláš Dzurinda přislíbil, že jméno slovenského ministra oznámí během několika dní. I když oba premiéři připustili, že počet slovenských žadatelů o azyl je určitým problémem ve vzájemných vztazích, nepovažují ho za dramatický ani neřešitelný. "Není to otázka, která by představovala klíčový problém. Budou vytvořeny pracovní skupiny a jsem přesvědčen, že najdeme odpovídající řešení," řekl novinářům Špidla.

TNS: Polovina lidí nemá informace pro kladné hlasování v referendu

Polovina lidí, konkrétně 51 procent, nemá důležité informace ani argumenty pro to, aby v referendu hlasovala pro vstup do Evropské unie, uvedl v pátek zveřejněný průzkum agentury TNS Factum pro ministerstvo zahraničí. Opak tvrdí 41 procent lidí. Necelá polovina dotazovaných také podle průzkumu uvedla, že o EU nemá dost informací. Opačný názor zastává třetina dotazovaných, uvedl průzkum. Informační deficit cítí hlavně občané mezi 45 až 59 lety, lidé mezi 45 až 59 lety, zaměstnanci v dělnických profesích, nezaměstnaní a důchodci. Fakt, že lidé cítí nedostatek informací, přisuzuje ředitel TNS Factum Jan Herzman tomu, že je vyhledávají pozdě. "Řada lidí začala informace hledat na poslední chvíli," uvedl. Tři týdny, které zbývají do referenda, jsou však podle něj dostatečně dlouhou dobou na to, aby si nezbytné údaje našli. Téměř polovina lidí si také podle průzkumu myslí, že na ně stát vyvíjí nátlak, aby vstupu do EU řekli ano. "To odráží skutečnost, že komunikační kampaň je vedena v proevropském duchu," uvedl ředitel TNS Factum Jan Herzmann. Třetina dotazovaných soudí, že má prostor k vlastnímu rozhodnutí.

Průzkum TNS v pátek zopakoval, že v referendu by při více než padesátiprocentní účasti mohlo říci téměř 80 procent hlasujících vstupu do EU. "Vycházím z vztahu podpory vstupu do EU a ochoty jít k referendu," uvedl Herzmann. Hlasovat totiž podle něj chtějí hlavně zastánci vstupu. Ano by vstupu do EU nyní řeklo 51 procent dotazovaných. Třetina nevěděla, jak by hlasovala. K urnám se podle průzkumu chystá kolem 70 procent lidí.

Češi z kandidátů nejskeptičtější vůči společné vnější politice EU

Češi a Malťané jsou největšími skeptiky, když dojde na otázku, zda má Evropská unie mít společnou zahraniční politiku. Češi ale na rozdíl od Malty podporují aspoň společnou bezpečnostní politiku EU. Z průzkumu veřejného mínění Eurobarometer vyplývá, že společnou zahraniční politiku EU podporuje 49 procent Čechů, 29 procent je proti ní. V desítce přistupujících zemí se přitom koncept vnější evropské politiky zamlouvá 67 procentům, 19 procent mu oponuje. Z průzkumu, který byl zveřejněn v Bruselu, vycházejí "hůře" než Češi jen Malťané. Idea zahraniční politiky EU se líbí 46 procentům obyvatel maličkého ostrova, odmítá ji 29 procent. Největší podporu má zahraniční politika EU u Kypřanů (82 procent), Slovinců (74 procent), Poláků (71 procent) a Slováků (70 procent).

Místopředsedové ČSSD nepovažují finanční reformu za dostatečnou

Místopředsedové ČSSD Martin Starec a Martin Tesařík nepovažují finanční reformu, kterou připravuje koaliční vláda, za dostatečnou. Zavedení povinných registračních pokladen pouze na tržištích označil Starec na páteční tiskové konferenci v Lidovém domě za první krok, po kterém musí následovat další, až po jejich plošné zavedení. Vláda podle Tesaříka uvažuje o majetkových přiznáních v jiné podobě, než jakou slibovala sociální demokracie. Nejsilnější vládní strana slíbila voličům, že prověří po listopadu 1989 nabyté velké majetky. "Já říkám, že je lepší od něčeho začít a to něco, když se začne, se dá vylepšit," uvedl. Problémem podle něj jsou i změny důchodového systému. Poukázal na to, že proti podobným reformním krokům protestují i Rakušané. Oba místopředsedové tak reagovali na čtvrteční demonstraci v Ostravě, na které odmítlo více než deset tisíc lidí vládní finanční a důchodovou reformu a vyjádřilo nesouhlas s vysokou nezaměstnaností v kraji. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch (senátor za ČSSD) pohrozil dalšími a mohutnější protesty, pokud vláda nevezme v úvahu hlas odborářů. Další akce budou podle něj již v Praze.

Klaus neuvažuje o vetu zákona o DPH; zdraží se kvůli EU, říká

Prezident Václav Klaus neuvažuje o tom, že by vetoval zákon o dani z přidané hodnoty (DPH), který ve čtvrtek přijala sněmovna. Kvůli zákonu se od začátku příštího roku zdraží některé služby, jako třeba telefonování, internet či právní poradenství. Tyto služby totiž budou podléhat DPH ve výši 22 procent. Prezident, který je na summitu prezidentů zemí střední Evropy v rakouském Salcburku, si myslí, že zdražení nebylo nezbytné a chce, aby lidé věděli, že si to vyžádal chystaný vstup země do Evropské unie. Vláda se ke změně sazeb DPH nerozhodla sama z vlastního rozumu, ale jakoby připodobňováním se Evropské unii, řekl Klaus novinářům. Přijatý zákon kritizovali v parlamentu i zástupci opoziční ODS. Občanští demokraté tvrdí, že kvůli schválené novele zažijí lidé největší plánovaný cenový šok v novodobé historii země. I oni připouštějí, že se kvůli vstupu do EU daňové sazby měnit musely, ale až od 1. května 2004, jak původně avizovala vláda. Opozice proto přijetí zákona považovala za zbytečně předčasné. Před prezidentem bude zákon o DPH posuzovat ještě Senát. Očekává se, že horní komora parlamentu se asi také přikloní ke zvýšení daňových sazeb.

Další vyděrač chce po vnitru 200 milionů korun, hrozí výbuchem

Další vyděrač chce po ministerstvu vnitra peníze pod pohrůžkou výbuchů v Praze. Anonym poslal dopis na vnitro poštou a policie ho zatím nespojuje s vyděračem, který ve čtvrtek ohlásil mailem, že chce 50 milionů korun. "E-mailový vyděrač hrozí výbuchy, pokud nedostane peníze do soboty, druhý neudal termín. Chce 200 milionů," řekla v pátek ČTK pražská policejní mluvčí Eva Brožová. I nový vyděrač vyhrožuje, že pokud požadovaný finanční obnos neobdrží, odpálí na blíže nespecifikovaných místech hlavního města nálože. Zřejmě se nechal inspirovat i olomouckým vyděračem, který počátkem března chtěl peníze shodit z vrtulníku. Peníze má totiž policie shodit z vrtulníku na jednom místě v Praze. Policie podle Brožové přijala kvůli oběma anonymům speciální opatření, z taktických důvodů je ale nechce blíže upřesnit. Na obou případech pracují zvláštní policejní týmy.

Českou misi v Iráku by měl vést Klepetko, MZV to nevyvrátilo

České velvyslanectví v Iráku pravděpodobně povede současný chargé d'affaires v Íránu Martin Klepetko. Informaci pátečního Práva v pátek ČTK nevyvrátil, ale ani nepotvrdil mluvčí ministerstva zahraničí Vít Kolář. Právo se odvolává na vysoké úředníky ministerstva. Zatímco doposud měla Česká republika zastoupení v Iráku na úrovni chargé d'affaires, misi napříště povede velvyslanec. Šéf české diplomacie Cyril Svoboda chce zastupitelský úřad v Bagdádu znovu otevřít v červnu. Ministr tam ale diplomaty nechce pustit do doby, než bude zajištěna bezpečnost. Zatímco Svoboda prosazuje, aby úřad chránili čeští policisté, ministerstvo obrany je pro to, aby ho chránila vojenská policie. To ale podle Svobody není možné především z politických důvodů.

OBSE vyhlásila válku obchodování s lidmi

Zřídit nouzovou telefonní linku, vytvořit post představitele pro boj s pašováním lidí a naléhat na vlády jednotlivých států k lepší a intenzivnější spolupráci při potírání obchodu s lidmi - taková jsou hlavní doporučení, ke kterým dospěli účastníci pražského ekonomického fóra Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Ilegální obchod s lidmi podle nich ohrožuje zásadní měrou bezpečnost společnosti. "Pašování lidí předčilo v rychlosti růstu i obchod s drogami a zbraněmi. K tomu je v současnosti největším zdrojem příjmů z ilegálního obchodu. Přímo postihuje stovky tisíc osob ročně," prohlásil v pátek v Praze na závěr konference výkonný předseda OBSE Daan Everts. Připomněl, že se nejedná jen o lidi násilím nucené pracovat v sexuálním průmyslu, ale také dělníky či osoby otročící v zemědělství za minimální nebo žádnou mzdu po dobu, než splatí zprostředkovateli cestu do cílové země.

Hornorakušané chystají bojkot proti dodavatelům Temelína

Odpůrci Temelína z Horních Rakous pokračují v kritice českého ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana, který se vyslovil pro dostavbu dalších dvou bloků v jihočeské elektrárně. Spolek Stop Temelin v pátek ČTK sdělil, že od pondělka zahájí nákupní bojkot firem, které se podílely na výstavbě Temelína. Bojkot má postihnout společnosti, které vydělaly na dosavadní výstavbě Temelína a slibují si zisky od jeho rozšíření, oznámil spolek. Konkrétně jde například o Philips, Elin AEG, Alcatel, Škoda, Pumpen Sulzer, Ventile Sempel a Westinghouse. Seznam firem má být zveřejněn na stránce http://www.einkaufsboykott.at, kde bude také celá akce zahájena v pondělí ve 12:05 SELČ s uvedením podrobností. "Od plánovaných akcí očekáváme enormní hospodářský tlak na dodavatele Temelína," prohlásil šéf Stop Temelin Josef Neumüller. Předseda hornorakouské regionální vlády Josef Pühringer, který je členem lidové strany (ÖVP) kancléře Wolfganga Schüssela, v pátek vyzval českou vládu, aby se k Urbanovým výrokům ve čtvrtečním tisku vyjádřila.

Další muž se zřejmě pokusil o upálení

Třiasedmdesátiletý muž se v pátek pokusil upálit v Kolíně, a zřejmě tak způsobil výbuch v bytě panelového domu. Hasiči našli těžce zraněného muže, který přiznal, že se pokoušel o sebevraždu upálením. "Sebevraždu upálením však není zatím možné potvrdit, protože poškozený je v péči lékařů a nemůže tak vypovídat," sdělila v pátek ČTK Petra Čimová, tisková mluvčí kolínské policie. Hasiči, kteří se zúčastnili zásahu vypověděli, že na místě výbuchu byl cítit silný zápach neznámé hořlaviny, což by odpovídalo verzi o sebevraždě upálením. "Muž, kterého hasiči v bytě nalezli byl popálený zhruba na 60 procentech těla," uvedl Ladislav Křivan, tiskový mluvčí středočeských hasičů. Pokud by se potvrdilo, že šlo o pokus o sebevraždu upálením, byl by to již 12 podobný případ od letošního března.

Heřmánkova bývalá účetní půjde do vězení na pět let

Bývalá účetní Divadla Bez zábradlí Lenka Borovičková půjde za okrádání jeho majitelů manželů Heřmánkových do vězení s dozorem na pět let. Rozhodl o tom v pátek pražský městský soud. Během dvou let si na svůj účet přeposlala více než pět milionů korun. Borovičková musí podle rozsudku celou škodu manželům Heřmánkovým uhradit. S verdiktem ale nesouhlasí a její obhájce podal na místě odvolání. "Je tam dost věcí, které by se měly ještě prošetřit," řekla Borovičková novinářům. K tomu, že své zaměstnavatele okrádala, se sice před soudem přiznala, výši škody si ale spočítala nižší - kolem tří milionů korun.

Valaši si připomněli zvolení Masaryka do Říšské rady ve Vídni

Vzpomínková slavnost k 96. výročí zvolení Tomáše Garrigue Masaryka poslancem se v pátek konala ve Valašském Meziříčí. Budoucí československý prezident byl v roce 1907 zvolen poslancem Říšské rady ve Vídni právě ve valašském volebním obvodu. Starosta Jiří Kubeša (ODS) a představitelé města položili kytici k pamětní desce, která událost připomíná. Poté se školáci vydali na vycházku po dvanáctikilometrové Masarykově naučné stezce do sedla Píšková v obci Jarcová na Vsetínsku. Když se prý Masaryk zprávu o zvolení do parlamentu dozvěděl, stál před tehdejší kavárnou Morava na meziříčském náměstí. Přesně na tomto místě býval v dlažbě zapuštěn křížek. Dnes už tam není, zato průčelí budovy zdobí pamětní deska," řekl Milan Orálek.

Tloukli nás pažbami i opasky, vzpomíná účastník pochodu studentů

Brutální napadení vysokoškolských studentů komunistickou policií si přišli v pátek do Nerudovy ulice připomenout zejména jeho pamětníci. Pochod vysokoškoláků se 25. února 1948 vydal na Pražský hrad, aby podpořil prezidenta Edvarda Beneše v úsilí zachovat svobodu a demokracii. Tloukli nás pažbami zbraní i opasky, popsal ČTK účastník pochodu Zdeněk Boháč. Květen byl českou komisí pro UNESCO vyhlášen měsícem obětí komunismu, proto se pietní akt uskutečnil v pátek. Věnec k pamětní desce přišla položit i senátorka Jaroslava Moserová. Jako předsedkyně komise převzala nad květnovými pietními akty záštitu. "Rozkázali nám rozejít se. Když jsme neuposlechli, začali nás tlouci," vylíčil Boháč. Tehdy byl studentem lékařské fakulty na Karlově univerzitě. Po událostech z roku 1948 měl dlouho problémy, aby v nemocnici mohl pracovat alespoň jako pomocná síla. "Všichni vysokoškolští studenti, kterých bylo protiprávně vyloučeno přes 10.000, nic neudělali, jen měli jiné smýšlení, než velel komunistický režim," dodal.

V kaznějovském kině se propadla podlaha, zranili se dva lidé

V Kaznějově na Plzeňsku se propadla ve čtvrtek večer ve vestibulu místního kina dlážděná podlaha do hloubky dva metry. Do dutiny spadli tři lidé, dva z nich utrpěli lehčí zranění. "Proč se podlaha zničehonic propadla, to je pro nás velká záhada. Jen odhadujeme, že kavernu mohla vytvořit spodní voda," řekl v pátek ČTK starosta obce Petr Sýkora. V nabitém kině bylo asi 200 lidí. Po zhlédnutí Hřebejkova Pupenda vycházeli ven ze sálu do vestibulu. Najednou zmizeli dvě ženy a jeden muž v otvoru velkém asi 1,2 krát 1,4 metru. Mladá dívka utrpěla lehké zranění na noze a muž tržné rány na hlavě. Druhé ženě se nic nestalo. "Vycházela jsem ven a najednou slyším rachot. Ohlédla jsem se a vidím, že je za mnou díra a v ní nějací lidé. Stačilo být jen o krok pozadu a mohla jsem tam skončit také," řekla ČTK divačka a tajemnice městského úřadu Eliška Růžková. Na místo přijeli hasiči a záchranná služba a odvezli oba zraněné do nemocnice. "Hned ráno jsme se za nimi byli podívat. Jsem moc rád, že se nestalo nic vážnějšího. Postižení nejsou místní, ale stejně se za ně cítím zodpovědný," řekl starosta.

Pavel Dostál ocení ve Vídni šíření dobrého jména české kultury

Ministr kultury Pavel Dostál předá v neděli 25. května ve Vídni Zdence Procházkové-Hartmannové a Christě Rothmeierové medaili Artis Bohemiae Amicis (Přátelé českého umění). Ocení tak jejich aktivní přispívání k přítomnosti české kultury zejména v německy mluvící oblasti. ČTK to v pátek řekla mluvčí ministerstva kultury Kateřina Besserová. Medaile uděluje ministr od roku 2000 za šíření dobrého jména české kultury nejen v tvůrčí a interpretační oblasti, ale i v její propagaci a prezentaci v zahraničí. Za tu dobu tak vyznamenal na pět desítek osobností, spolků a organizací. Autorem kovové plastiky je akademický sochař Martin Zet. Zdenka Procházková-Hartmannová působila v divadle v Opavě a poté v Praze. Úspěšně hostovala ve vídeňském divadle Renaissance a v Burgtheatru, kde posléze získala nabídku k trvalému angažmá. Vystupovala také v Berlíně a v Kolíně nad Rýnem. Po návratu do Československa byla vystavena stálým obtížím způsobeným komunistickým režimem. Nyní žije a vystupuje střídavě v Praze a ve Vídni. Pro Rakouský kulturní institut připravovala cyklus čtení autorů pražské německé literatury, v Rakousku naopak seznamuje veřejnost s českou literaturou.

Brněnský Dům umění představuje výtvarnou činnost dětí azylantů

Brněnský Dům umění představuje výtvarnou činnost dětí azylantů z uprchlických táborů. Přehlídka Na zastávce představuje velkoformátové fotografie z jejich činnosti, doprovází ji cyklus přednášek, diskusních programů a tvůrčích dílen. Dokumentární výstavu připravila katedra výtvarné výchovy pedagogické fakulty brněnské Masarykovy univerzity, jejíž studenti s dětmi uprchlíků spolupracují. "Ve výtvarných ateliérech uprchlických táborů například v Zastávce u Brna či v Kostelci nad Orlicí totiž nacházejí dospělí i děti osobitý prostor k naplnění své osobní tvořivosti," řekl v pátek ČTK kurátor projektu Petr Kamenický. Přehlídka je koncipována jako partnerský projekt k výstavě nizozemské umělkyně Saskie Janssenové, která se ve své tvorbě věnuje fenoménu imigrace a spolupracuje s Ukrajinci žijícími v Brně.

Počasí

Noc na sobotu je oblačná, postupně bude oblačnosti ubývat na polojasno. K ránu mlhy. Teploty 11 až 7 stupňů. V sobotu bude slunečno až polojasno, teploty 24 až 28, na horách kolem 19 st.