Jaké bylo a co přinese referendum o vstupu Česka do Evropské unie?

"Jsme v Evropě" - nese se od sobotního odpoledne téměř unisono po celé České republice. Výsledky všelidového hlasování o tom, zda Česko vstoupí do Evropské unie, k radostnému jásání zjevně opravňují. Není tedy divu, že referendum je událost, o níž se vskutku mluví. K výsledkům referenda se v dnešní rubrice vrací Josef Kubeczka.

Jaké bylo a co přinese referendum o vstupu Česka do Evropské unie?

Připomenu známá fakta: Pro vstup Česka do Evropské unie se vyslovilo 77,33 procenta hlasujících, proti bylo necelých 23 procent, to vše při více než 55-ti procentní účasti občanů oprávněných hlasovat. Čísla přesvědčivá, vyvracející předreferendová varování skeptiků před nízkou účastí a nejistým výsledkem hlasování.

Skutečnost, že Česko v referendu obstálo, ocenil i prezident Václav Klaus. Až budoucnost ale podle něj ukáže, jestli se naplní obavy 23 procent lidí, kteří v referendu hlasovali proti vstupu, nebo naopak očekávání většiny voličů, kteří řekli unii ANO. Václav Klaus soudí, že jsme na vstup do Evropské unie přiměřeně připraveni a nesmíme být ani nafoukaní, ani zbytečně pesimističtí. Naši občané podle něj v referendu obstáli:

Graf: CTK

"Já bych chtěl poděkovat všem, kteří se rozhodli přijít do volebních místností, kteří se rozhodli svým hlasováním aktivně vyjádřit svou občanskou angažovanost. Myslím, že budoucnost ukáže všem, i té čtvrtině, která hlasovala proti, zda její obavy byly oprávněné či liché, a zrovna tak ta budoucnost ukáže, zda očekávání těch tří čtvrtin, které hlasovaly pro, budou nebo nebudou naplněna. Já myslím, že jsme obstáli."

Václav Klaus výsledek referenda očekával, odmítl ale říct, jestli mu udělal radost:

"Tady snad nejde o slova radost - neradost. Já jsem řekl výchozí slovo, že jsem očekával tento výsledek. Pro mne v žádném případě nebyl překvapením a myslím, že bylo téměř logické, že to takto dopadne."

Premiéra Vladimíra Špidlu potěšil kladný postoj seniorů a nezaměstnaných k Evropské unii. Vysvětluje si to tím, že starší lidé mají velké zkušenosti:

"Zkušenost je něco, co vám umožňuje velmi dobře se orientovat ve strategických věcech a už umí myslet v dlouhých perspektivách, protože už vědí, že něco nastupuje pomalu. Věci, že když je jejich vnouček teď tříletý, tak za patnáct let z toho třeba něco bude mít. Je to tedy velmi pochopitelné. No a nezaměstnaní chtějí docílit změny své situace. Nemýlí se v tom, že Evropa znamená novou příležitost a nepřímo jim pomůže."

Slova premiéra Špidly mohu potvrdit z vlastní referendové zkušenosti v Jablunkově, malém městečku na východě republiky. I tam starší lidé a nezaměstnaní právě takto zdůvodňovali svůj kladný hlas pro Evropu.

Podle prezidenta Klause se lidé nenechali ovlivnit kampaní posledních dnů a rozhodli se už dávno před hlasováním. Nadále však odmítá říct, jak sám v referendu hlasoval:

"Já nevidím sebemenší důvod, proč bychom zkoumali každého člověka, jak hlasoval. Já myslím, že to je opravdu individuální věc každého z nás a nemá smysl z toho dělat jakékoliv vnitropolitické hrátky."

Vaclav Klaus, Foto: CTK

Prezident už dříve řekl, že svůj názor na vstup České republiky do Evropské unie dal najevo podpisem smlouvy o přistoupení. Vadilo mu však chování některých českých politiků před i během referenda. I tady ale odmítl upřesnit, které politiky má na mysli:

"Pro některé z našich politiků ani tak nešlo o vstup do Evropské unie, jako o nemilosrdný vnitropolitický souboj, který oni hráli s tímto faktorem. A to je trošku smutné, protože tím znemožňovali, aby se hrálo o této věci samotné. To je trošku škoda a já myslím, že dobře víte, které politiky mám na mysli."

Lze předpokládat, že prezident měl na mysli i komunisty. Ti totiž nečekají, že by vstup do Evropské unie zlepšil naše možnosti. Obávají se především nezaměstnanosti a sociálních otřesů. Šéf komunistů Miroslav Grebeníček dokonce předpovídá vládní krizi:

"Já se domnívám, že věc je naprosto jasná - před neschopnou vládou nás nezachránil ani vstup do Evropské unie. Koneckonců takovým testem bude červencové zasedání Parlamentu, kde vláda chce přijít s reformou veřejných financí. Už i premiér přiznává, že státní vnitřní dluh je tak velký, že pokud bychom v tomto trendu pokračovali, tak to bude hodně přes bilion v blízkých letech. Za těchto okolností si on uvědomuje, že by museli od valu."

Premiér Vladimír Špidla s tak pesimistickou vizí nesouhlasí. Česká republika je podle něj připravena hájit své zájmy v Evropské unii a mezi prvními se o tom přesvědčí zemědělci:

Vladimir Spidla, Foto: CTK

"Stát bude jednat tak, aby se naši zemědělci nedostali do konkurenční nevýhody s nově přistupujícími zeměmi. Zejména pak s Maďarskem, které je z hlediska zemědělství nejsrovnatelnější."

Jaká práce Českou republiku čeká nyní? Prezident Václav Klaus upozorňuje, že členství v Evropské unii automaticky neznamená řešení mnohých problémů:

"Nehrozilo a nehrozí, že by naše problémy někdo řešil za nás, jak nám to, bohužel, v takovém tom předreferendovém dramatickém burcování někteří slibovali. Našich vnitrostátních, vnitropolitických problémů se státními financemi, s důchodovou reformou, zdravotnictvím, školstvím, armádou a já nevím, co ještě, jsme se tímto referendem nezbavili. Ty tady pěkně zůstávají s námi, budou tady, i když se za necelý rok, 1. května 2004, staneme plnoprávnými členy Evropské unie. To je, myslím, poučka obrovská."

Také českou diplomacii čeká podle předsedy vlády Vladimíra Špidly tvrdá práce:

"Teď nás ve vztahu k Evropské unii čeká neobyčejně tvrdé a komplikované jednání o evropské Ústavě, respektive o změnách Evropské smlouvy. Já si nejsem zcela jist, zda Evropa dospěje k ústavní listině, ale myslím si, že určitě dospěje k dílčím změnám své základní smlouvy a to nás bude čekat. O tom se povede velmi podrobná a zřejmě tvrdá debata."

Jak mi žertem řekl starosta už zmíněného Jablunkova Petr Sagitarius, Češi by v tomto směru velké problémy mít neměli, protože spojenou Evropu vymysleli už dávno:

"Prostě Evropskou unii samozřejmě vymysleli Češi. Blahé paměti král Jiřík z Poděbrad, který měl strach z Turků a snažil se bránit české království tím, že chtěl spojit tehdejší evropské státy. To se mu sice nepovedlo, nicméně nápad byl tady."