Přehled tisku
Prezident Václav Klaus reaguje v článku pro Mladou frontu Dnes na vlnu kritiky, která se na něj snesla kvůli jeho postoji k výsledkům euroreferenda. Mimo jiné vysvětluje, proč jasně neřekl, jak v referendu o vstupu Česka do EU hlasoval. Odvolává se na to, že volby jsou tajné a v mnoha demokratických zemích by byla už pouhá taková otázka pokládána za neslušnou. V článku také kritizuje účast politiků na oslavách po vyhlášení výsledků plebiscitu. Křečovité "oslavy", bez oslavujících občanů, podle něj nesměřovaly nikam jinam než ke snaze některých představitelů politických stran "ukrást" si výsledky referenda pro své vlastní, často pouze osobní, politické cíle. "Tomu jsem asistovat odmítl a budu tak činit i nadále. Byli to občané, kdo rozhodl. Těm, kteří se hlasování zúčastnili, patří dík - bez ohledu na to, jaký postoj zaujali," napsal Václav Klaus.
Úvodník Lidových novin reaguje na ohlášený návrat exprezidenta Václava Havla do politiky. Havel se na spolupráci dohodl s ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou, mimo jiné by měl podporovat kubánské disidenty. List z toho vyvozuje, že se má Havel zřejmě stát Svobodovým spojencem ve válce s prezidentem Klausem. Komentátor Hospodářských novin zase poznamenává, že nabídka Havlovi nepostrádá ironický podtón. Šéf diplomacie totiž žádá o pomoc člověka, kterému stát rozhodnutím poslanců odmítl poskytnout jakékoli finanční či organizační zabezpečení. Havel má podle něj tu výhodu, že se díky svému politickému působení proměnil ve značku mezinárodního významu.
Mladá fronta Dnes komentuje úterní rozhodnutí lékařských odborů vyhlásit na čtvrtek stávku na protest proti připravované reformě veřejných financí. Důvody pro nespokojenost lékařů tu podle listu jistě jsou - chybějící reforma zdravotnictví, zadlužené nemocnice, které stát předal krajům, a nedostatečně vysoké platy. "Bez reformy zdravotnictví však bude další vylepšování příjmů zdravotníků krátkodechou úlitbou rozhněvaným bohům," soudí list. Plošné zvyšování jejich platů bez lepší organizace zdravotní péče vede podle Mladé fronty Dnes k hloubení dluhů či frontám na operaci. A toho se pacient musí bát více než stávky lékařů.
Ředitel vojenského zpravodajství Josef Prokš odebral pěti důstojníkům rozvědky, kteří jsou spojováni se skandálem bývalého sekretáře ministerstva zahraničí Karla Srby, bezpečnostní prověrku na "přísně tajné". Jak informují Lidové noviny, Srba si měl údajně objednat vraždu novinářky. Postižení špioni se ale chtějí bránit, obrátit se okamžitě na soud a požadovat navrácení prověření a zřejmě i finanční satisfakci. Podle všeho neexistuje důkaz, že by porušili předpisy nebo zákony. Ze zachovaných dokumentů totiž vyplývá pouze to, že šéf nejutajovanější, takzvané zakryté části rozvědky Miroslav Kvašňák ukončil spolupráci se Srbou již v únoru 2000. Údajný pokus o vraždu novinářky Sabiny Slonkové se stal až loni v létě, tedy o více než dva roky později. Bývalý ministr obrany Jaroslav Tvrdík chtěl po aféře Srba - Slonková rozvědku zcela rozpustit a postavit znovu na "zelené louce" s tím, že by opět začala naplno fungovat až za několik let, dodávají Lidové noviny.
Stínová vláda ODS ve své alternativě k vládní reformě veřejných financí zřejmě navrhne, aby byl deficit státního rozpočtu snižován například v osmiletém období pod hrozbou automatického krácení výdajů státního rozpočtu s výjimkou předem definovaných nákladů zvláštní důležitosti. Vyplývá to z podkladů pro jednání stínové vlády, o kterých informuje deník Právo. Stínová vláda ODS podle listu sice alternativu k vládní reformě ještě nedokončila, některé teze už jsou ale předloženy. ODS navrhuje pravidlo tzv. balancovaného výdaje, které říká, že ke každé normě, která bude znamenat další veřejný výdaj, musí být povinně přiřazen i zdroj financování. Daň by měla podle ODS činit 15 procent, a to jak pro příjem fyzických a právnických osob, tak i pro DPH.
Za uplynulých osm let se Česká republika k ekonomické vyspělosti Evropské unie takřka nepřiblížila. Jak v roce 1995, tak i loni byla země na zhruba šedesáti procentech hrubého domácího produktu na hlavu k paritě kupní síly v Evropské unii. Informují o tom Hospodářské noviny s dovoláním na analýzu Evropského statistického úřadu Eurostat. Podle hlavního ekonoma HVB Bank Pavla Sobíška lze čekat, že do deseti let bude ekonomická úroveň země na sedmdesáti procentech průměru v Evropské unii. Jedním z vysvětlení, proč Česká republika neudělala významnější pokrok, je podle listu skutečnost, že HDP země rostl v průměru za posledních osm let o desetinu procentního bodu pomaleji než HDP celé Evropské unie. Analytici nicméně upozorňují na to, že čísla budou dále zpřesňována a výsledky ekonomické vyspělosti je třeba brát s rezervou.
Tuzemské hypoteční banky budou moci po vstupu České republiky do Evropské unie půjčit svým klientům peníze na stavbu a koupi nemovitosti na území celého společenství. Podle Hospodářských novin to umožní novela zákona o dluhopisech, kterou připravuje ministerstvo financí. Zatímco strategie bank, jak přistupovat k financování nemovitostí v zemích Evropské unie teprve vzniká, tuzemské banky se snaží přilákat klienty ze všech regionů republiky již nyní. Čtvrtinu z celkového počtu všech hypoték podle deníku čerpají na nákup nemovitostí obyvatelé Prahy, ačkoli jich zde žije pouhá desetina. Nejméně hypoték naopak poskytly banky lidem z Karlovarského kraje. Zástupci bank se domnívají, že mimo českou metropoli je obrovský potenciál pro poskytování hypotečních úvěrů, a to i přesto, že průměrný plat byl v Praze přibližně dvakrát vyšší, než na ostatních místech republiky.
Sedm severomoravských podniků hrozí, že odejdou z regionu, pokud stát nepostaví na řece Opavě u Krnova přehradu. Firmy byly postiženy katastrofální povodní v roce 1997 a od přehrady si slibují především ochranu před další velkou vodou. Jak píší Lidové noviny, firmy zaměstnávají stovky lidí. Stavba přehrady by přišla na zhruba 2,5 miliardy korun a podporuje ji Povodí Odry i většina starostů v regionu. Vodní dílo by však citelně zasáhlo obec Nové Heřminovy. Protestují proti němu i ekologičtí aktivisté.
Do příštího úterý mohou obyvatelé Kostelce nad Orlicí na Rychnovsku vyjádřit v malém místním referendu svůj názor na azylovou politiku a své zkušenosti s uprchlíky. Koordinační výbor občanů, který v minulých dnech vystoupil proti rozšíření uprchlického tábora o 160 míst, výsledky z plebiscitu použije pro další jednání. Informuje o tom příloha Mladé fronty Dnes. Jak uvedla Hana Šabatová z koordinačního výboru občanů, lidé chtějí, aby zde zůstal tábor s původní kapacitou tři sta osob, který bude sloužit rodinám s dětmi. "Život v okolí tábora je velmi těžký: v noci od jedenácti do tří hodin tu nepotkáte státní policii, ale zato vám po zahradě chodí cizí chlapi, často tu demolují auta. I když takového člověka chytíte, nic si na něm nevezmete," posteskl si jeden z kosteleckých obyvatel Jan Šlaj. Lidé se ozvali poté, co ministerstvo vnitra narychlo dovezlo do tábora sociální a obytné buňky a v druhé polovině května v nich ubytovalo část čečenských běženců, kteří přišli z Polska.
Ústecký kraj se rozhodl koupit novou nafukovací nemocnici za pět milionů korun. Severočeské vydání Deníků Bohemia napsalo, že by měla sloužit v krizových situacích k ošetření raněných. Opozici v krajském zastupitelstvu se to však podle listu příliš nelíbí, protože v kraji je dvanáct velkých nemocnic, často jen několik kilometrů od sebe. Ústecký hejtman Jiří Šulc (ODS) deníku řekl, že obyvatelé kraje jsou vystaveni velkému riziku kvůli zdejším chemičkám. V případě havárie by tak podle něj byla zapotřebí bezodkladná lékařská péče velkého rozsahu. Tu by měla zajistit právě nafukovací nemocnice. V budoucnu by toto zařízení podle Šulce mohlo v případě potřeby sloužit i v sousedním Sasku. Nemocnice má být koupena z peněz, které jsou v rozpočtu určeny na integrovaný záchranný systém.
Jak píše deník Právo, před městskou ubytovnou ve Slaném si rozložily nábytek tři romské rodiny, které město jako neplatiče z ubytovny vystěhovalo. Pokud by dlužnou částku uhradili, mají šanci dostat se zpět do bytů. "Silou si na nás nic nevynutí. Rozloží před domem pár věcí a předstírají před médii, že tam bydlí. Stačí ale kolem projít před půlnocí a zjistíte, že před ubytovnou nesedí ani neleží jediný člověk", uvádí starosta Ivo Rubík. Romové ale mají na věc jiný názor. Dluhy vůči městu přiznávají, ale ihned dodávají, že měli snahu je splatit, ale nedostali splátkový kalendář. Zástupkyně ombudsmana Anna Šabatová potvrdila, že s tak rázným zakročením proti neplatičům se zatím v žádném jiném městě nesetkala.
Když si lidé na úředníky stěžují, zažalují je, píše Mladá fronta Dnes. A když pak mají úředníci svůj nevídaný krok veřejně vysvětlit, mlčí. Řeč je o žalobě, kterou podala Česká správa sociálního zabezpečení na výbor "Oni byli první". Ten sdružuje lidi zavlečené po druhé světové válce komunistickou tajnou policií do pekla gulagů v tehdejším Sovětském svazu. Někdejší Stalinovy oběti a jejich potomci mají podle českých zákonů nárok na odškodné. Jenže to v mnoha případech stále nepřichází. Výbor "Oni byli první" si na to loni v prosinci veřejně stěžoval a obvinil úřady ze svévolných průtahů. Odpovědí byla žaloba sociální správy za poškození dobrého jména a za "depresivní účinky", které měla stížnost na psychiku úředníků. Advokát výboru Tomáš Sokol označil žalobu za útok na svobodu projevu a zastrašovací akci. Ke zcela ojedinělému případu mlčí i přímý nadřízený sociální správy ministr Zdeněk Škromach.
