Zprávy Radia Praha
DPA uvádí, že Praha učinila další smířlivé gesto vůči Berlínu a Vídni
Druhý krok přišel rychleji, než mnozí očekávali. Před jedenácti dny se vláda v Praze opatrně distancovala od vyhnání zhruba tří milionů sudetských Němců po druhé světové válce. V neděli se český premiér Vladimír Špidla na Evropském fóru v Rakousku přihlásil k morální odpovědnosti své země za tehdejší vysídlení. A navíc: sociálně-liberální kabinet v Praze údajně v pondělí rozhodne o "humanitárním gestu" vůči německé menšině v Česku, uvádí se svém nedělním materiálu německá tisková agentura DPA. Agentura s odvoláním na důvěrný materiál úřadu českého premiéra poznamenává, že vláda chce pověřit svého místopředsedu Petra Mareše ustavením meziresortní komise. Toto grémium by do 31. října mělo zpracovat návrhy, jak zmírnit "individuální bezpráví". Podle údajů nejmenovaného "pražského diplomata" prý jde odhadem o 3000 příslušníků německé menšiny, kteří byli v poválečném období diskriminováni. DPA připomíná, že když někdejší český premiér Miloš Zeman označil v březnu 2002 sudetské Němce za "Hitlerovu pátou kolonu", odložil německý kancléř Gerhard Schröder již dojednanou cestu do Prahy. Nyní se očekává, že Schröder navštíví Prahu v září.
Špidla odmítl požadavky sudetských Němců na majetek v Česku
Český premiér Vladimír Špidla v neděli nepřímo odmítl požadavky sudetských Němců na vrácení majetku, který jim byl v souvislosti s takzvanými Benešovými dekrety zabaven po druhé světové válce v tehdejším Československu. "V prvé řadě je nutno říci, že jakékoli majetkové věci jsou pro nás absolutně uzavřeny. Nepřipadá v úvahu uvažovat tímto směrem," zdůraznil Špidla před novináři v dolnorakouském Göttweigu, kde vystoupil na tradičním Evropském fóru. Premiér soudí, že diskuse o otázkách minulosti byla mezi pražskou a vídeňskou vládou dostatečná. "Myslím si, že na mezivládní úrovni bylo řečeno už dost slov," dodal.
Český ministr zahraničí Cyril Svoboda, který se rovněž zúčastnil Evropského fóra, novinářům řekl, že prezidentské dekrety jsou po právní stránce již dávno vyřešenou záležitostí a nejsou předmětem politického jednání. "To neznamená, že nebudou předmětem diskusí politologů, odborníků, historiků. To bude jistě téma, které bude ještě lákat mnoho odborníků. Ale není to téma k jednání mezi státy a není to téma evropské," zdůraznil Svoboda.
Cena německých vyhnanců pro české iniciátory Kříže smíření
Němečtí vysídlenci ze zemí střední a východní Evropy v neděli poprvé udělili spornou cenu Franze Werfela za lidská práva a proti genocidě. Ocenění obdrželi ve Frankfurtu nad Mohanem iniciátoři Kříže smíření v Teplicích nad Metují Věra Vítová, Jan Piňos a Petr Kulíšek, jakož i vedoucí ústavu výzkumu diaspory a genocidy na Porúrské univerzitě v Bochumi Mihran Dabag. "Vyhnání a genocidu nelze nikdy ospravedlnit. Jsou vždy zločinem," prohlásila na úvod slavnosti předsedkyně Svazu vyhnanců Erika Steinbachová. Její organizace zastřešuje dvě desítky krajanských sdružení vysídlených Němců, včetně sudetoněmeckého. Kříž smíření, který připomíná povraždění 23 Němců při jejich divokém odsunu v létě 1945, byl odhalen loni v září na místě tragédie na Bukové hoře u Teplic nad Metují. Pomník vyvolával od počátku rozporné reakce. Letos v květnu ho zhanobil neznámý pachatel nacistickými symboly. Policisté našli u kříže také funkční výbušný systém.
"Postoje založené na nesnášenlivosti už nemají v dnešním světě místo," řekl v neděli ČTK Jan Piňos, jeden ze tří iniciátorů Kříže smíření v Teplicích nad Metují. Poté, co Piňos ve Frankfurtu nad Mohanem od německých vysídlenců ze zemí střední a východní Evropy převzal spolu se dvěma dalšími kolegy cenu Franze Werfela, označil ocenění za poctu "všem odvážným lidem". Piňos připomněl slova frankfurtské primátorky Petry Rothové, která na slavnosti uvedla, že je třeba povzbuzovat ty, kdo mají odvahu postavit se proti stereotypům a většinovému myšlení. "Historicky vzato je této odvahy v Čechách velký nedostatek," řekl Piňos s tím, že o tom svědčí také časté útoky na památník. Aktivista má za to, že Německo je podstatně dál v překonávání válečných traumat. "Přál bych si, abychom v Čechách také překonávali svá traumata a měli nadhled," řekl.
Špidla: Česko-německá deklarace platí i pro Rakousko
Český premiér Vladimír Špidla v neděli na Evropském fóru v rakouském Göttweigu nepřímo odmítl rakouské požadavky na vytvoření česko-rakouské deklarace o usmíření po vzoru obdobné deklarace s Německem z roku 1997, a prohlásil, že "česko-německá deklarace se vztahuje i na Rakousko". Rakouský kancléř Wolfgang Schüssel za toto vysvětlení českému premiérovi poděkoval, napsala agentura APA. "Česká republika se k vyvlastnění a vysídlení sudetských Němců vyjádřila v česko-německé deklaraci z roku 1997 včetně politování nad výstřelky, k nimž při tom došlo. Toto prohlášení se plně týká i Rakouska," prohlásil podle APA Špidla. Rakouský kancléř Wolfgang Schüssel, který se fóra účastní jako hostitel, podle agentury za toto vysvětlení českému premiérovi poděkoval.
Rakouští odpůrci Temelína v neděli 15 minut blokovali hranici
Skupina sedmi rakouských odpůrců české jaderné elektrárny Temelín v neděli od 08:00 do 08:15 SELČ blokovala česko-rakouský hraniční přechod Gmünd/České Velenice. Podle organizátora akce, mluvčího Dolnorakouské platformy Stop Temelín Gottfrieda Brandnera, tak účastníci přišli připomenout veřejnosti požadavek trvalého odstavení Temelína nebo alespoň zahájení oficiálních rozhovorů, jejichž tématem by mělo být odstoupení od jaderné energie. Odpůrci Temelína zablokovali přechod dvěma osobními automobily, před nimiž rozvinuli transparenty s nápisy Společně proti atomovému proudu z Temelína a Stop Temelín. V době protestu byl na hraničním přechodu minimální provoz, kvůli blokádě zůstalo stát pouze na rakouské straně šest osobních automobilů. Podle Brandnera nemusí jít o poslední protestní akci. "Budeme postupovat podle vývoje situace," řekl ČTK. Z rakouských médií se o akci nikdo nezajímal, zastoupeny byly jen tři české sdělovací prostředky.
Tlustý pracuje na projektu sociální dávky pro všechny
Předseda poslaneckého klubu ODS a stínový ministr financí Vlastimil Tlustý pracuje v rámci alternativního návrhu reformy veřejných financí na projektu rovné sociální dávky. Ta by se vyplácela každému občanovi od 18 let jeho věku až do konce života jako existenční základ na potřebu jeho životních úhrad v době, kdy není ekonomicky aktivní. Tlustý to řekl v nedělním diskusním pořadu televize Nova Sedmička. Dodal, že rovná sociální dávka by byla doplňkem k alternativní reformě veřejných financí z dílny opoziční ODS. Tlustého oponent, ministr financí Bohuslav Sobotka, však návrh považuje v současné době za nereálný. "Na ten první poslech si myslím, že tato věc by nebyla reálná, nebyla realizovatelná v rámci těch zdrojů, které dneska máme k dispozici, asi bychom byli jediná země v Evropě, která by k něčemu takovému přistoupila," řekl. Nová sociální dávka by se podle předběžných propočtů mohla pohybovat mezi 3,5 až čtyřmi tisíci korun měsíčně, měla by být vyplácena po celý život a byla by základem pro přežití v době, kdy lidé z nejrůznějších důvodů nemohou pracovat, například v nemoci, ve stáří a podobně. "Všem ostatním by se tahle dávka vyplácela proto, aby se mohli pojistit důchodově, životně pojistit, aby si mohli naspořit, aby mohli investovat, aby se prostě připravili na dobu, kdy nebudou aktivní a kdy jejich výdělek nebude stačit," řekl Tlustý.
Vývoz do EU za pět měsíců stoupl o 30 miliard asi na 400 mld. Kč
Vývoz českého zboží na trh Evropské unie stoupl za pět měsíců letošního roku o 30 miliard na více než 398 miliard korun. Dovoz se zvýšil asi o šest miliard na 341 miliard korun, takže přebytek Česka se zvedl skoro na 60 miliard korun. "Celkově se zvýšil přebytek našeho obchodu jak s Německem, tak se všemi zeměmi EU," řekl ČTK generální ředitel vládní agentury Czechtrade Martin Tlapa. "To bych považoval za velmi příznivý signál, který svědčí o tom, že české firmy jsou schopny obstát v rostoucí konkurenci," zdůraznil s tím, že rostl export výrobků s vyšší přidanou hodnotou. "Přesto bych upozornil na určitá rizika, která spočívají v tom, že export je hodně tažen velkými firmami a společnostmi se zahraniční účastí," domnívá se. Není tedy jasné, jak na jednotném unijním trhu, kam české firmy vstoupí v květnu příštího roku, obstojí malé a střední firmy.
Dráhy od července zlevní jízdné, chtějí přilákat cestující
České dráhy od července zlevní jízdné a zjednoduší systém slev. Podnik věří, že se na železnici díky tomu vrátí v následujících třech měsících zhruba pět milionů cestujících, což by byl nárůst asi o deset procent. K tarifním změnám podnik přistupuje poté, co mu letos v 1. čtvrtletí ubylo 5,5 milionu zákazníků. Od července tak budou dráhy poskytovat skupinovou slevu už dvojici cestujících. Plné jízdné bude platit jen jeden člověk ze skupiny od dvou do 15 osob. Ostatní zaplatí polovinu jakéhokoli jízdného. Například při jednosměrné cestě tří dospělých osob z Olomouce do Prahy dnes skupina zaplatí 882 korun. Od 1. července tříčlenná skupina za tuto trasu zaplatí 364 korun. Zrušena bude kilometrická banka s omezeným použitím na všední dny. Nadále tedy budou platit všechny sešitky kilometrické banky po celý týden bez omezení. Doklad také zlevní z dosavadních 1350 na 1200 korun. Kilometr jízdy tak vyjde na 60 haléřů. Změní se jízdné ve vlaku SuperCity Praha-Ostrava. Nově cestující zaplatí zákaznické jízdné v 1. třídě a dvousetkorunový servisní poplatek. V ceně zůstanou zahrnuty všechny nadstandardní služby. Zatímco dnes zaplatí cestující za jízdu 800 korun, po změně od 1. července ho cesta vyjde na 590 korun. Dráhy zruší také málo využívané oblastní jízdenky. Na hodnotu levnější oblastní jízdenky pro Moravu a Slezsko sníží ČD cenu jízdenky platné v celé síti. Zákaznická karta Z bude stát 100 namísto dosavadních 200 korun. I po úpravě cen se však jízda vlakem v porovnání s autem či autobusem vyplatí spíše na delší vzdálenosti. Například z Prahy do Ostravy je jízdenka na vlak pro držitele zákaznické karty Z stejně drahá jako autobusem a stojí 260 korun. S kilometrickou bankou vyjde na 215 Kč. Cesta autem vyjde zhruba na 700 korun. Skupina čtyř osob ve vlaku však zaplatí o 50 Kč méně než při jízdě autem. Naopak z Prahy do Berouna vychází pro stejný počet lidí doprava autem zhruba na 50 korun, což je polovina ve srovnání se skupinovou jízdenkou ve vlaku.
Velvyslanec v Rumunsku: Odchodu Čechů z Banátu úplně nezabráníme
České menšině žijící v rumunském Banátu hrozí zánik. Mladí lidé se stěhují zpět do původní vlasti a opouštějí místa, která jejich předci před 200 lety osídlili. "Návratu nemůžeme úplně zabránit. Odcházejí za pohodlnějším životem, který jim Česká republika nabízí. Nemůžeme je nutit, aby setrvávali tam, kde jsou. Pokud chceme aby komunita zůstala, musíme se snažit zlepšit jejich každodenní život v horách a najít krajanům práci," řekl ČTK český velvyslanec v Rumunsku Radek Pech. Právě nedostatek pracovních příležitostí je podle velvyslance hnací silou hromadného návratu české menšiny do vlasti předků. V minulosti se potomci prvních českých osadníků žijících v rumunském Banátu živili především zemědělstvím. Později našli uplatnění v nedalekých rudných a uhelných dolech. Jeden z nich je dnes ale už uzavřený a ukončení těžby ve druhém se připravuje; lidé si na živobytí zase vydělávají jen chovem dobytka a pěstováním obilí či kukuřice. "Zůstala jsem sama. Můj měsíční důchod je 60.000 lei (přibližně 60 korun). Za jeden chleba v obchodě zaplatím 7000 lei. Moc mi toho nezbude," svěřila se ČTK dvaasedmdesátiletá Sofie Kellerová. Už třicet let žije v malé chaloupce sama a je odkázána na pomoc sousedů a příbuzných. "Nevím, co se mnou bude. Je to těžké. Musíme ale žít dál," říká stařenka. Zlepšení životních podmínek by mohl přinést projekt nadace Člověk v tísni při České televizi, která mezi českými vesnicemi organizuje hromadný výkup mléka. "To by skupovala švýcarská společnost, která má v jiné části Rumunska mlékárnu. Zisk z jeho prodeje by odpovídal platu v dolech, což by zcela jistě řadě rodin zabránilo v jinak nevyhnutelném odchodu do Čech," míní spolupracovník nadace Lukáš Melnický.
O prázdninách opět proběhne oblíbená škola češtiny pro cizince
Několik desítek cizinců se bude o prázdninách učit v Praze česky. Poznají také hlavní město i další zajímavá místa v republice. Univerzita Karlova pořádá v srpnu již druhý ročník čtyřtýdenního netradičního kurzu češtiny. Loni se jej zúčastnily čtyři desítky studentů z různých částí světa. Česky se v Praze budou učit Kanaďané, Korejci, Japonci, Američané, Vietnamci či Egypťané, řekl ČTK Pavel Mezera ze studijního oddělení univerzity. Podle něj sem jezdí lidé, kteří chtějí poznat Prahu, zdejší kulturu a navíc se chtějí ještě dorozumět. Studenti budou rozděleni do skupin podle svých znalostí češtiny. Od pondělí do pátku je vždy dopoledne čeká intenzivní výuka gramatiky a dvouhodinový kurz, jehož téma si mohou zvolit podle svých zájmů. Budou si moci vybrat například konverzaci, četbu textů, kapitoly z české historie a kultury. Studenti získají certifikáty o absolvování kurzu v pražském Karolinu. Odpoledne a večer pro ně bude zajištěn kulturní program, v pátek je vždy čeká poznávání zajímavých míst hlavního města a o víkendech vyrazí na výlety po České republice a další procházky Prahou.
Češi mají stále více aut, nejlépe jsou na tom Pražané
V České republice postupně klesá počet obyvatel na jeden osobní automobil. V hlavním městě Praze připadají na jeden vůz zhruba dvě osoby, naproti tomu v Olomouckém kraji jsou to téměř 3,5 osoby. Na postupném klesajícím poměru se podílí především nárůst počtu registrovaných vozidel a úbytek obyvatel. Kombinací těchto vlivů poklesl za minulý rok počet obyvatel na jeden osobní automobil z 2,9 na 2,79 osoby. Údaje získala ČTK ze statistiky Centrálního registru vozidel. V hlavním městě poklesl za uplynulý rok počet obyvatel na automobil z 2,12 na 2,07. Brzy tak bude reálná situace, že kdyby všichni Pražané usedli do svých vozů, nebude žádný z nich sedět na zadním sedadle. Obyvatelé hlavního města se mohou pyšnit i nejmladším vozovým parkem. Průměrný věk osobního automobilu byl ke konci loňska jedenáct a půl roku.
Pěkné počasí přilákalo na strážnický festival přes 15.000 lidí
Zřejmě více lidí než v minulém roce přilákal třídenní mezinárodní folklorní festival ve Strážnici. První odhady návštěvnosti přesahují číslo 15.000 a organizátoři se shodují, že na festival letos přišlo více návštěvníků i díky pěknému počasí. V celodenních programech se letos ve Strážnici představily dvě tisícovky českých a na 360 zahraničních účinkujících. Možnost vidět jednotlivé soubory měli diváci nejen při samotném vystoupení, ale také v tradičním průvodu, který prošel Strážnicí v sobotu odpoledne. Přilákal do ulic mnoho diváků, kteří lemovali ulice a odměňovali potleskem ukázky vystoupení. Největší zahraniční účast letos měli Lužičtí Srbové, Slované žijící v Německu. Sedm souborů se ve Strážnici představilo ve čtyřech samostatných pořadech. Jeden z nich, Lužicko-srbská svatba, si odnesl i hlavní cenu festivalu, řekla ČTK Ludmila Horehleďová z pořádajícího strážnického Ústavu lidové kultury. Vítězové se museli o hlavní cenu podělit s regionálním pořadem jihozápadních Čech Přijďte pobejt, aneb včera i dnes.
Úspěšný Dočekalův Faust se vrátil do sálu vyšehradské Gorlice
Do sálu Gorlice vyšehradských kasemat v Praze se tento víkend vrátila inscenace hry Tragická historie o doktoru Faustovi. Předloni ji se souborem bývalého Divadla Komedie nastudoval jeho někdejší šéf, režisér Michal Dočekal, jako doprovodnou akci výstavy Sláva barokní Čechie. Představitel titulní role David Prachař a autor scény Petr Matásek za ni získali prestižní ceny Alfréda Radoka. Dočekal dostal cenu Divadelních novin, inscenace samotná byla na Radokovu cenu nominována. V Gorlici se hrála i loni a dosud měla téměř osm desítek repríz. "Fausta budeme hrát na Vyšehradě do 18. července. Počítáme i s desítkou repríz v září, což bude definitivní konec tohoto úspěšného projektu," řekl Dočekal ČTK. Inscenaci se mu však nepodařilo představit v zahraničí, například ve Francii. "Snažili jsme se, ale nevyšlo to. Byli jsme pozváni na festival do Nitry, ale nenalezli jsme tam vhodné prostory," uvedl a dodal, že účinek představení znásobuje právě jedinečné prostředí Gorlice, kde je od roku 1992 umístěno šest originálků soch z Karlova mostu.
Na 20.000 lidí navštívilo 10. ročník Pražského quadriennale
Na dvacet tisíc návštěvníků si od 12. června prohlédlo expozice 10. ročníku Pražského quadriennale (PQ), mezinárodní přehlídky scénografie a divadelní architektury. Výstava, která od roku 1967 představuje v intervalu čtyř let to nejlepší, co v této oblasti vzniklo, v neděli skončila. V Průmyslovém paláci na holešovickém Výstavišti se jí zúčastnilo 50 zemí, což je rekordní počet, řekla v neděli ČTK Jana Návratová z Divadelního ústavu v Praze. Hlavní cenu Zlatou trigu v této konkurenci získala už podruhé Velká Británie. Organizátoři pojali jubilejní ročník svátku scénografů jako velkolepou kulturní událost s řadou výstav, odborných konferencí a setkání. Byly mezi nimi mezinárodní teatrologická konference, mezinárodní setkání studentů divadelní vědy a zasedání Mezinárodní organizace scénografů, divadelních architektů a techniků. Na PQ se akreditovalo 3262 hostů a 140 domácích i zahraničních novinářů. V takzvaném Srdci PQ se do performancí inspirovaných pěti lidskými smysly zapojilo na 300 umělců z pětadvaceti zemí. Další akcí byl Scenofest - série přednášek, seminářů, zvukových a světelných prezentací, výstav a ukázek živých vystoupení.
Kraulař Svoboda vymazal patnáct let starý český rekord na 100 m
Kraulař Květoslav Svoboda se nikdy nepovažoval za sprintera, vždy tíhnul spíš ke dvoustovce či ještě delším tratím. Během posledního dne mistrovství České republiky v plavání v Pardubicích však dvacetiletý znojemský talent dokázal zlomit patnáct let starý český rekord na prestižní trati 100 metrů volný způsob. Brněnský Petr Kladiva zaplaval 23. července roku 1988 v Praze tuto vzdálenost za 50,84 sekundy a dosud byl jeho výkon třetím nejstarším českým maximem. Svoboda v neděli dokázal porazit všechny specialisty a Kladivův čas pokořil o 14 setin.
Na mistrovství světa do Barcelony pojede šest českých plavců
Šestičlenná bude výprava českých plavců na červencovém mistrovství světa v Barceloně. Poslední nominační závod, mistrovství České republiky v Pardubicích, přinesl dvě nová jména - kraulařku Janu Myškovou a polohovkáře Jana Víťazku. Již dříve si splněním mírnějšího z limitů, jež zaručuje start v Barceloně při finanční spoluúčasti, vybojovali možnost měřit se s absolutní světovou špičkou prsař Daniel Málek a vytrvalkyně Jana Pechanová, limit A mají v kapse znakařka Ilona Hlaváčková a kraulař Květoslav Svoboda. "Je to pravdivý obraz českého plavání, od začátku se počítalo s šesti lidmi," zhodnotil šéftrenér české reprezentace Jaroslav Strnad. Připustil však, že čekal trochu jiná jména. "Polohovkář Jiráček byl 21 setin za limitem, Kazíková devět na padesát metrů kraul a prsařka Chocová sedmnáct na stovce," jmenoval kandidáty.
Vrbenská překonala rekord v hodu kladivem
Lucie Vrbenská překonala v předprogramu Odložilova memoriálu v Praze český rekord v hodu kladivem. Výkonem 67 metrů a 24 centimetrů zlepšila o devět centimetrů vlastní maximum z červnovému závodu v Pardubicích. Závodnice pražského Olympu už předchozím rekordním hodem splnila B limit, který jí zajišťuje účast na mistrovství světa v Paříži. V neděli se přiblížila na 26 centimetrů přísnějšímu z kritérií.
Po více než roce se Neumannová dočkala další medaile z OH
Sbírka běžkyně na lyžích Kateřiny Neumannové se rozroste o další medaili z olympijských her v Salt Lake City. Na základě nedělního rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru (MOV) anulovat zpětně všechny výsledky Rusky Larissy Lazutinové kvůli dopingu připadne české závodnici stříbro na patnáct kilometrů volně s hromadným startem a bronz v kombinaci klasické pětky a běhu na pět kilometrů volnou technikou. V obou závodech se Neumannová posunula o jedno místo vpřed. "Je to dobře načasované," podotkla v rozhovoru pro ČTK běžkyně, která každým dnem očekává narození prvního potomka. Z medailí měla radost a byla ráda, že se případ konečně uzavřel. "Chvílemi jsem ani nevěřila, že se to nějak dořeší ve prospěch nás postižených. Jsem nakonec ráda, ale je to strašně dlouhá doba. Přišla jsem o to nejkrásnější a to mi nikdy nikdo nevrátí," posteskla si. Ze Salt Lake City má v hlavě dva zážitky. Tím prvním je nadšení z medaile na patnáctce s hromadným startem. "A pak mi tam zůstalo to obrečené čtvrté místo," prozradila Neumannová. Po více než roce se dočká další medaile. "Dodatečně se to změnilo, ale je to věc úřednická. Na druhou stranu, zaplaťpánbůh za to, že boj za čistotu sportu nějakým způsobem funguje," dodala závodnice, která má v plánu se po narození dítěte vrátit do bílé stopy.
Počasí v pondělí
V noci polojasno, ojediněle při zvětšené oblačnosti přeháňky. Nejnižší noční teploty 17 až 13 stupňů. V pondělí přes den by mělo být polojasno, při přechodně zvětšené oblačnosti přeháňky nebo bouřky. Nejvyšší denní teploty 27 až 31 stupňů.
