Zdravotně postižení demonstrovali před úřadem vlády

Zhruba desítka zdravotně postižených obsadila 30.6. vchody do pardubického magistrátu a krajského úřadu, foto: ČTK

Za právo na osobního asistenta a možnost svobodně si zvolit sociální službu, demonstrovalo před Úřadem vlády zhruba 120 zdravotně postižených lidí z celé republiky. Kritizují, že návrh zákona o rozpočtovém určení daní převádí na kraje i prostředky, které jsou určeny na sociální služby, což podle nich nezaručuje stejnou úroveň poskytování služeb.

Zhruba desítka zdravotně postižených obsadila 30.6. vchody do pardubického magistrátu a krajského úřadu,  foto: ČTK
Za právo na osobního asistenta a možnost svobodně si zvolit sociální službu, demonstrovalo před Úřadem vlády zhruba 120 zdravotně postižených lidí z celé republiky. Kritizují, že návrh zákona o rozpočtovém určení daní převádí na kraje i prostředky, které jsou určeny na sociální služby, což podle nich nezaručuje stejnou úroveň poskytování služeb. Mezi demonstrujícími byl například Otmar Cvrkal, vozíčkář, který přicestoval ze Svitav.

"My máme obavu z toho, že jakmile přejdou ty peníze na kraje, tak budou saturovány pouze ústavy. A kraje už nebudou mít na to, aby se dále rozvíjely sociální služby, což přinese rozdílnou úroveň. Jak v kterém kraji bude osvícené zastupitelstvo, tak bude rozdílná úroveň sociálních služeb."

Žádný zákon totiž neurčuje při jakém postižení a na jakou službu mají lidé nárok. Zdravotně postižení chtějí, aby peníze šly za člověkem a nikoliv za ústavem. Dosud zdravotně postižení možnost volby příliš nemají. Pokud se o ně nemůže starat přes den rodina, skončí většinou v ústavu sociálních služeb či v domově důchodců. Přitom, jak dodává pan Cvrkal celodenní péči vůbec nepotřebují.

Zhruba desítka zdravotně postižených obsadila 30.6. vchody do pardubického magistrátu a krajského úřadu,  foto: ČTK
"Potřebuje třeba ráno na vozík, v poledne, aby mu někdo ohřál oběd a odpoledne už přijdou mladí z práce a mohou se mu věnovat. Jemu by stačila služba dvě nebo tři hodiny denně."

Levněji by to přišlo i stát. Ústavní péče pro jednoho člověka stojí zhruba 35 tisíc korun měsíčně. Přitom by podle zdravotně postižených stačila poloviční či třetinová dávka, za kterou by si mohli hradit služby, které potřebují a zůstali by přitom v domácím prostředí.

Obavy z navrhovaných zákonů potvrzuje i předseda Národní rady zdravotně postižených Václav Krása.

"My se obáváme toho, že do budoucna nebude možné, aby tyto prostředky byly použity na reformu služeb sociální péče. Chceme, aby byl do budoucna zachován princip, že člověk, který službu potřebuje, představuje určitou kupní sílu a může si z celé škály vějíře sociálních služeb svobodně vybírat tu, která mu vyhovuje."

Demonstrující předali vládě memorandum, pod kterým je už 14 400 podpisů a další na demonstraci ještě přibyly. Jak v něm zdravotně postižení zdůrazňují, v žádném případě nejde o navýšení výdajů veřejných rozpočtů. Cílem je pouze přerozdělení prostředků, aby měli všichni na sociální služby, stejnou šanci a mohli je využít doma a nikoliv v ústavech.