Týden v ČR
Maximální schodek rozpočtu v příštím roce bude 118 miliard korun. Během pondělního jednání vlády to řekl ministr financí Bohuslav Sobotka s tím, že kabinet souhlasil se škrty ve výdajích ve výši přesahující 230 miliard korun. O tom, kde vláda ušetří, budou podle Sobotky její členové ještě diskutovat.
"Vláda nadále povede diskusi o výdajích pro zemědělství, vědu a výzkum, školství a podobně. Předpokládám, že bude ukončena na přelomu srpna a září."
Šetřit se bude například na nemocenské. Vláda souhlasila s tím, aby lidé v prvních třech dnech nemoci dostávali jen pětadvacet procent přiznané nemocenské dávky. V prvních čtrnácti dnech by pak nemocenská měla činit jen devadesát namísto současných 100 procent vyměřovacího základu.
Chystaná vládní reforma veřejných financí, založená na škrtech a úsporách, už dostala velkou trhlinu. Poslanci totiž ve středu schválili zákon, který umožní zvýšit platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků vězeňské služby zhruba o třetinu. Vláda proto bude muset najít v rozpočtu na rok 2005 dodatečných skoro 6,5 miliardy korun. Ministr vnitra Stanislav Gross nepovažuje za důležité peníze, ale fakt, že nový zákon zavádí pevný kariérní řád, který u bezpečnostních sborů citelně chybí:
"Ty prostředky jsou samozřejmě důležitou, ale nikoli jedinou součástí tohoto zákona. Dokonce bych řekl, že až druhořadou."
Ministr kultury Pavel Dostál zahájil tažení proti Františku Oldřichovi Kinskému. Ten vyhrál pět soudních sporů o majetek zabavený po válce na základě dekretů prezidenta Edvarda Beneše. Dalších 157 Kinského žalob leží u českých soudů. Nárokuje si majetek za 40 miliard korun. Ministr kultury chce zabránit vracení majetku Kinskému a tvrdí, že tyto vyhrané soudy "prolamují Benešovy dekrety". Ministr Dostál se dokonce kvůli tomu sešel v úterý s vedením Poslanecké sněmovny, šéfy jednotlivých klubů a právníky. Politolog Zdeněk Zbořil ale na tomto konkrétním případě varuje před střetem moci zákonodárné s pravomocí soudců:
"Rozhodně se dostává do nějaké kontroverze moc politická a zákonodárná s mocí soudní, které by měly být od sebe odděleny. Jsem tím trochu překvapen, protože ten náboj problémů, který vyvolávají restituční kauzy, je starý. On skutečně má počátek už někdy na začátku devadesátých let v udělování občanství za záhadných okolností a tak dále."
Případem by se mohl v dohledné době zabývat Ústavní soud. Kinského advokát tvrdí, že jeho klient nepodává restituční nárok na ztracený majetek, ale žaloby na určení práv k majetku, o který nikdy nepřišel. Podle něj totiž drtivou část majetku Kinský nezdědil po svém otci, ale po pradědovi, který zemřel v roce 1904. V majetkových sporech proto podle advokáta nejde o to, zda Kinského otec s nacisty kolaboroval. Majetek totiž nevlastnil, ale spravoval.
Praha žila poslední dny zasedáním Mezinárodního olympijského výboru. Ve středu se z Prahy do celého světa ozvalo: "Zvítězil kanadský Vancouver." Právě tam se bude konat zimní olympiáda v roce 2010. I naše hlavní město zatoužilo stát se pořadatelem letní olympiády v roce 2016 nebo 2020.
"Jako celoživotní sportovec bych takovou věc z principu podpořil. Ale s malou dušičkou. Myslím si, že je to obrovská zátěž, je to obrovský balvan. Jestli by to město zvládlo, to nechci říkat, ale určitě bych nebyl blokujícím činitelem v tomto procesu."
Bývalý vynikající sjezdař na lyžích - Kanaďan Steve Podborski, který pomáhal Vacouveru získat zimní olympiádu 2010 - Čechům vzkazuje, že by se Praha neměla vzdávat už předem.
Po pěti letech lze na Pražském hradě opět shlédnout symboly české státnosti - korunovační klenoty. Nejvyšší státní představitelé - držitelé sedmi klíčů - ve středu vyzvedli klenoty uložené v katedrále sv. Víta. Od čtvrtka až do 13. července budou vystaveny ve Starém královském paláci.
Korunovační klenoty, tedy svatováclavská koruna, královské jablko a žezlo, přežily staletí. Přestože jsou už řadu let uchovávány ve velmi stabilním prostředí, procházejí před vystavením, jak říká kunsthistorička Eliška Fučíková, důkladnou kontrolou:
Největší pozornosti návštěvníků se vždy těší zejména svatováclavská koruna. Její historický a symbolický význam spočívá v tom, že s ní byli korunováni téměř všichni čeští králové. Odborníci oceňují na koruně kromě nevyčíslitelné kulturní hodnoty také to, že jde o velice významný produkt dvorských dílen Karla IV. Zároveň se ale většinou zdráhají uvést, který z 96 kamenů umístěných na koruně je nejcennější.
"Cena těch kamenů je největší v jejich stáří a v použití klenotnickým způsobem. Ty kameny jsou zcela mimořádné svou velikostí a zpracováním. Jen menšina z nich je broušena tím klasickým způsobem, který známe dodnes. Většina z nich je takzvaně muglována, to znamená, že je jenom na povrchu vyleštěna a že si udržela svůj přírodní tvar."
...říká kunsthistorička Eliška Fučíková.
Korunovační klenoty ale nejsou jedinou atrakcí mimořádné expozice. Na návštěvníky čekají i jiné historicky nesmírně cenné předměty, mající vztah ke korunovaci českých králů. Například korunovační plášť, kříž a svatováclavský meč.
