Přehled tisku
Rušení vojenských posádek a propouštění jejich zaměstnanců kvůli armádním úsporám komentuje Mladá fronta Dnes s tím, že kroky vlády premiéra Vladimíra Špidly jsou horší než nájezdy Turků. List připomíná, že vojsko nabídne práci například pouze polovině ze zaměstnanců základny v Náměšti nad Oslavou na Vysočině, se kterou mělo záměry i NATO.
Náklady na protichemické výcvikové středisko, které má být v České republice zřízeno v rámci NATO, bude hradit české ministerstvo obrany. Centrum se totiž nestane součástí velitelské struktury aliance, uvádějí Lidové noviny. Český návrh zřídit Středisko výjimečnosti v oblasti boje proti chemickým a biologickým zbraním přivítala aliance loni v listopadu na summitu v Praze. Podle původních předpokladů mělo náklady na provoz střediska hradit NATO. Změnu financování potvrdil podle listu na posledním zasedání Bezpečnostní rady státu ministr obrany Miroslav Kostelka. Vojáci nakonec došli k závěru, že náklady by mohlo pokrýt "školné", které armádě zaplatí zahraniční účastníci kursů. Věc má však háček. Veškeré platby za využívání střediska by podle platných předpisů nedostala armáda, ale šly by do státního rozpočtu.
Lidové noviny si všímají nového návrhu zákona o zaměstnanosti a domnívají se, že povede ke zvýšení počtu úředníků. Podle návrhu budou muset absolventi všech škol, aby měli nárok na podporu v nezaměstnanosti, v předcházejících třech letech odpracovat 12 měsíců. Oprávněnost ministrova řezu mohou dokázat jeho podřízení. Dnes nezvládají ani nápor řadových nezaměstnaných. "Možná právě to je ale účel plánu - peníze přetečou z kolonky "podpora" do kolonky "mzda". Z peněz na deset mladých lidí může úředník už slušně vyjít," píšou Lidové noviny. Naproti tomu Mladá fronta Dnes se domnívá, že Škromachův záměr je krok správným směrem. Žádný revoluční pokles nezaměstnanosti však nečekejme. Ten přinese pouze menší stát a menší daně, méně regulace, méně byrokracie a také trh s byty a větší mobilita pracovní síly. Bez vyššího růstu v západní Evropě to také nepůjde, shrnuje Mladá fronta Dnes.
Extremistická scéna v Česku je roztříštěná a pod kontrolou policistů a tajných služeb. Jak píše Mladá fronta Dnes, vyplývá to z výroční zprávy ministerstva vnitra. Poprvé od začátku devadesátých let experti konstatovali, že extremisté jsou v Česku na ústupu. A to jak levicoví, tak pravicoví. Neúspěchy zaznamenali i neonacisté. Podle policejních odhadů dokonce sympatizantů tohoto hnutí ubylo. Důvod? Analytici to vysvětlují tím, že jde o úspěch soustředěného policejního tlaku. Politolog Miroslav Mareš nabízí ještě jedno vysvětlení. "Mohlo také dojít k tomu, že část lidí, kteří extremisty vedli v druhé polovině devadesátých let, odrostla - založili rodiny a už se tolik neangažují." Extremisté však odložili oblečení s nacistickými nášivkami a ucházejí se o místa v parlamentu či obecních zastupitelstvech. Svou ideologii maskují. Novým stranám, v nichž se angažují i hodně ostří neonacisté, není podle zákona co vytknout. Jak říká jeden z autorů analýzy Michal Mazel, policie o nich ví a uvidí, jestli se opravdu zklidnili nebo je to jen maska. Jediné, co se policistům nedaří, je boj s extremisty na internetu, dodává Mladá fronta Dnes.
Předsednictvo KDU-ČSL doporučilo svým poslancům dva kandidáty na úřad prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu. Jedním z nich je podle deníku Právoředitel odboru ministerstva financí Josef Svoboda, bratr předsedy lidovců a ministra zahraničí Cyrila Svobody. Podle Práva se snaží do čela úřadu svého bratra prosadit právě ministr Svoboda. Ten údajně při jednání předsednictva uvedl, že jeho bratr by neměl být diskriminován tím, že je blízkým příbuzným ministra zahraničí. Na dotaz, kdo Josefa Svobodu na předsednictvu navrhl, místopředseda strany Jan Kasal listu neodpověděl. Křeslo prezidenta NKÚ se uvolnilo počátkem června, kdy při služební cestě v Dánsku nečekaně zemřel Lubomír Voleník. Dosud byl jediným oficiálním kandidátem na funkci prezidenta NKÚ poslanec a bývalý místopředseda ODS Miroslav Beneš.
Internetovým firmám se bude podnikat o něco hůře, přibude jim papírování a začnou platit další daň. Jak píše Mladá fronta Dnes, může za to nařízení Evropské unie o zdaňování digitálních služeb, které nabylo účinnosti 1. července. Všechny firmy, které sídlí mimo EU a prodávají digitální služby po internetu konečným zákazníkům z unie, musí připočíst k ceně i daň z přidané hodnoty, a to podle místa trvalého bydliště zákazníka. Nařízení se týká i českých firem, které například nabízejí ke stažení programy, hudbu nebo hry a jejichž zákazníci jsou občané EU. Čeští zákazníci však budou moci až do vstupu stále nakupovat služby po internetu od zahraničních firem bez daně, píše Mladá fronta Dnes.
K obnovení srdečního svalu po infarktu použili poprvé lékaři Všeobecné fakultní nemocnice v Praze kmenové buňky získané z kostní dřeně pacienta. Jak informuje Mladá fronta Dnes, až dosud se metoda využívala v léčbě zhoubných nádorů krve - leukémii. Prvním českým pacientem byl šestašedesátiletý muž z Třemošnice u Čáslavi, který měl po rozsáhlém infarktu velmi poškozený srdeční sval. "Takovým lidem, ač přežili infarkt, stále hrozí, že jim srdce selže," řekl listu přednosta 2. interní kliniky Michael Aschermann, jehož tým pod vedením kardiologa Jana Horáka zákrok provedl. Nyní nezbývá než čekat, zda metoda pomůže. Podle Aschermanna je několik hypotéz, jak kmenové buňky v srdci působí. Jedna z nich říká, že se buňky přemění na srdeční, novější teorie má za to, že buňky dodají poškozené tkáni "živiny", jež povzbudí její regeneraci. Lékaři podle MfD nicméně nepočítají s tím, že by podstoupil tuto transplantaci každý pacient po infarktu. Šlo by pouze o případy infarktu s těžkými následky. Na klinice nyní plánují druhý zákrok, tentokrát u ženy.
Prachatice chtějí obnovit tradici lázeňství, uvádějí Hospodářské noviny. Už napřesrok by tam mělo stát nové lázeňské centrum za téměř 780 miliónů korun. Město přitom počítá s výraznou finanční podporou z fondu Evropské unie. Vznik klimatických lázní, založených na čistém šumavském vzduchu, už dostal podporu zastupitelů jihočeského kraje. Pokud ho odsouhlasí i Ministerstvo pro místní rozvoj, mohou investoři žádat Brusel o pomoc. Do Prachatic mají lázně přinést až 115 nových pracovních míst a až tři stovky v navazujících službách, píší Hospodářské noviny.
Čelní strana budovy Národního muzea v Praze se zahalila do černého sametu. Jak píší Lidové noviny, někteří Pražané a turisté, kteří procházeli horní částí Václavského náměstí, si proto lámali hlavu, zda se česká věda loučí s nějakou významnou osobností, nebo jestli muzejníci vstupují do stávky. Skutečný důvod je ale mnohem veselejší. Američané točí v muzeu komedii a potřebovali uvnitř budovy navodit dojem šera a k zatemnění oken a dveří použili černý samet. Natáčení má na svědomí odstávka vody, která od pondělka komplikuje život části obyvatel Prahy. Muzeum je kvůli ní zavřené a aby si trošku přivydělalo, pronajalo své prostory na dva dny americké filmové společnosti. Natáčí se zde komedie Prezidentova dcera. Film prý pojednává o americkém prezidentovi, který přijel do Prahy na summit NATO. Jeho dcera se tu během schůzky zamiluje a prožívá různá dobrodružství. V Národním muzeu se dříve natáčel i známý film Mission: Impossible, kde si zahrál hlavní roli Tom Cruise.
