Přehled tisku
Ve sporu mezi státem a církví o vlastnictví svatovítské katedrály na Pražském hradě bude na podzim opět rozhodovat soud. Uvádějí to čtvrteční Lidové noviny (LN) s odvoláním na vyjádření náměstka předsedy Obvodního soudu pro Prahu 1 Jaromíra Jirsy. Soudce řekl, že zkontroloval obsáhlý spis a v práci své kolegyně Libuše Fritzové, která se případem zabývá od prosince 1992, neshledal žádná pochybení.
Ve sporu mezi státem a církví o vlastnictví svatovítské katedrály na Pražském hradě bude na podzim opět rozhodovat soud. Uvádějí to čtvrteční Lidové noviny (LN) s odvoláním na vyjádření náměstka předsedy Obvodního soudu pro Prahu 1 Jaromíra Jirsy. Soudce řekl, že zkontroloval obsáhlý spis a v práci své kolegyně Libuše Fritzové, která se případem zabývá od prosince 1992, neshledal žádná pochybení. "Jednání by se mohlo konat v září nebo v říjnu," potvrdila deníku Fritzová. Původně byla katedrála součástí sporu Náboženské matice a dalších církevních subjektů o nemovitosti na Hradě, soud je však vyčlenil k samostatnému jednání. Ve sporu o chrám sv. Víta bylo v září 2001 zastaveno řízení proti Správě pražského hradu. Metropolitní kapitula sv. Vít se tak o katedrálu soudí již jen s Kanceláří prezidenta republiky. Prezident Václav Klaus se podle svého mluvčího Tomáše Klvani nehodlá k věci vyjadřovat, píše Právo. "Nechce se nechat zatahovat do uměle vytvořených nových kauz," tlumočil Klvaňa Klausovo stanovisko. O vítězství státu je však podle LN přesvědčen ministr kultury Pavel Dostál, podle kterého ze strany církve "neexistuje legitimní právní nárok na katedrálu".
Komentář čtvrtečních Hospodářských novin se věnuje připravované reformě dozoru nad finančními trhy. Stát a hlavně ministerstvo financí se nyní snaží sloučit všechny dozorující organizace do jednoho nezávislého úřadu. "Oběti nejrůznějších vytunelovaných fondů, zkrachovalých kampeliček, bankovních domů v konkurzu, rozkradených záložen a tak podobně by měly jasno, na koho ukázat prstem, že špatně hlídal, chránil a reguloval. Zatím u nás fungují čtyři regulátoři finančních trhů a jejich pravomoci se často prolínají, takže případnou pozdější odpovědnost si mohou s přehledem přehazovat tak dlouho, až to unaví rozmotávat i nesčetné parlamentní vyšetřovací komise," píšou HN.
Lidové noviny také informují, že reformy financí v sousedních zemích jsou mnohem tvrdší než v ČR. Česká republika podle deníku zvolila nejméně bolestivý způsob. Ve srovnání s okolním zeměmi představuje tuzemská reforma vysoké daně pro firmy i osoby, minimální sociální škrty a žádné šetření státu. Podle komentáře deníku se vláda vydala cestou nejmenšího odporu. "Zatímco příští rok v zemích kolem nás bude daň z příjmů firem kolem 19 procent, Česká republika bude mít 28 procent. Tuzemská vláda začíná dohadovat reformu penzí, Slovensko ji však příští rok uvádí do praxe a v Polsku již nějaký pátek běží. Špidlův kabinet stále schvaluje reformní opatření, o utáhnutí opasku rozpočtových výdajů na příští rok však nemůže být ani řeč," píšou LN. "Česká vláda se zkrátka vydává do unie cestou nejmenšího odporu. Chtějí po nás reformu, tak uděláme takovou, jaká bude nejmíň bolet," dodává komentář LN.
Ruský energetický monopol Rao Jes by se mohl znovu zapojit do deblokace zbylého dluhu Ruské federace vůči ČR. Jak informují čtvrteční Hospodářské noviny, tento názor zveřejnil ruský deník Finansovyje izvěstija. Ruské ministerstvo financí i firma Rao Jes však zatím vylučují, že by zopakovaly podobnou operaci, jakou při vypořádání ruského dluhu uskutečnily v roce 2001 firmy Rao Jes a Falkon Capital. Rusko původně dlužilo České republice 3,6 miliardy dolarů (asi 110 miliard korun). Poté, co pohledávku 2,5 miliardy dolarů odkoupila od české vlády společnost Falkon Capital za zhruba 22 procent hodnoty, se ruský dluh snížil na 1,1 miliardy dolarů jistiny, včetně nesplacených úroků.
Premiér Vladimír Špidla zvažuje podle čtvrtečního Práva možnost dosadit na ministerstvo spravedlnosti nynějšího unionistického ministra pro místní rozvoj, právníka Pavla Němce. Dosavadní ministr spravedlnosti Pavel Rychetský (ČSSD) by se měl stát, pokud to schválí Senát, ústavním soudcem. Premiér začal podle informací Práva promýšlet výměnu resortů s unionisty v tom smyslu, že by mohl Němce v dosavadní funkci nahradit poslanec ČSSD Radko Martínek. Ten vede ve sněmovně výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Představitelé unie však tvrdí, že s nimi zatím nikdo o eventuální výměně resortů nejednal.
Horečná aktivita, kterou v reakci na soudní verdikt ve věci majetkových nároků Františka Oldřicha Kinského vyvinuli čeští politici, byla motivována snahou pro docílení právní jistoty občanů, připouštějí Hospodářské noviny (HN). Upozorňují ale na to, že nezamýšleným důsledkem se může stát pravý opak. Mnohé z dosavadních reakcí politiků na rozhodnutí soudu v kauze Kinský je podle LN možné brát jako - zatím verbální - porušení principu právního státu s nezávislou soudní mocí. Pocit právní jistoty se pochopitelně nezakládá pouze na tom, že politici respektují nezávislost justice. Z poloviny je dán také počínáním samotných soudců, poznamenávají HN. Jestliže je Nejvyšší soud, pověřený mimo jiné úkolem sjednocovat judikaturu nižších instancí, schopen ve věci restitucí vydat dva zcela protichůdné rozsudky, pak něco není v pořádku, zamýšlí se komentátor LN. Tento stav podle něj jen nahrává politikům, "kteří si z vrtání děr do zdi dělící moc soudní od všech ostatních učinili hobby". Soudci by v zájmu svém i občanů měli zjednat nápravu," dodává autor.
