Přehled tisku
K přísnému vyšetřování případu Viktora Koženého a Borise Vostrého, kteří jsou nyní jako uprchlí stíhání pro podvod, chyběla podle Lidových novin v dřívějších letech "politická vůle". "Každý doposud známý případ pokusu potrestat hospodářskou kriminalitu byl u nás ve stínu podezření z politické objednávky. Však také Viktor Kožený hned zaslal prohlášení, v němž hovoří o politických příkazech, jež mají vést k jeho 'osobní likvidaci'," poznamenávají LN.
Finanční nabídku na stavbu prvního úseku dálnice D47 předložilo pět stavebních skupin, píšou Hospodářské noviny. Podle důvěryhodných zdrojů o zakázku usilují společnosti Skanska, ŽS Brno, Tchas, Dopravní stavby Ostrava a Dálniční stavby Praha. Vítěze veřejné soutěže však určí až vládní komise. Rozptyl finančních nabídek údajně činí téměř třetinu z projektovaných nákladů ve výši 6,5 miliardy korun. Jde o více než šestikilometrovou trasu v Ostravě s plánovaným zahájením stavby letos v listopadu. Rozhodnutí má padnout v září až říjnu.
Praxe obvyklá za předchozího prezidenta Václava Havla, tedy aby o některých žádostech o milost rozhodoval už ministr spravedlnosti, nebude platit u jeho nástupce Václava Klause. Uvádějí to Hospodářské noviny (HN), podle kterých se Klaus rozhodl, že na ministerstvo příslušné kompetence nepřevede. Za půl roku se již na Pražském hradě nashromáždilo 400 žádostí o milost, dodává list. "Postup bude jiný. Pan prezident chce o milostech rozhodovat sám," cituje deník šéfa tiskového odboru Hradu Petra Hájka. Podle něj hlava státu míní, že předchozí postup popíral samotný smysl milostí. "Nejsou právním aktem, není to nějaký komentář k soudnímu verdiktu. Je to tedy něco, co jde mimo justici, a ta by proto s milostmi už neměla mít nic společného," vysvětlil Hájek.
V České republice je už jen málo míst, kde se ještě zvyšují tržní nájmy bytů. Ve většině měst se jejich růst zastavil a v Praze dokonce začaly klesat. Píše to Mladá fronta DNES. Dodává zároveň, že ceny, které lidé platí za pronájem bytu s regulovaným a tržním nájemným, se v Praze začínají sbližovat. Podle deníku klesají především nájmy ve větších a luxusních bytech, dolů jdou v Praze však i nájmy v panelových domech a starších bytech. Nájem za cihlový byl 3+1 klesl za jediný rok z 18 na 15 tisíc korun měsíčně, uvádí příklad MfD. Důvodem poklesu cen v hlavním městě je fakt, že se zde ročně postaví na dva tisíce nových bytů, dodává list. Nabídka roste, a právě to tlačí nájmy dolů. Ke snižování cen přispívá i větší dostupnost hypoték, míní deník.
Podle Lidových novin je dobrou zvěstí, že se vláda konečně bude zabývat zřízením finanční policie. "Nejsme tak pokrytečtí, abychom věřili, že za daňovými úniky stojí výhradně cizinci," uvádí deník, podle kterého se finanční policie jistě vyplatí. "Potřebujeme ji stejně nutně jako v těchto dnech vydatný déšť," dodává. Právo však zaráží informace, že v novém oddělení najdou uplatnění celníci, co přijdou o práci po vstupu do Evropské unie. "Nechci házet všechny do jednoho žoku, ale jak by k nám mohli podvodní trhovci dopravit stovky tun neprocleného zboží, kdyby jim to část celnického cechu z nějakého důvodu neumožnila," ptá se komentátor. Představa, že zrovna takoví státní úředníci by mohli tvořit páteř finanční policie, evokuje přísloví o kozlu, jenž jest jmenován zahradníkem, uzavírá Právo.
Hospodářské noviny si všímají očekávané vlny privatizací velkých evropských firem. Evropu tak podle deníku čeká podobné rozhodování, jaké řešila Česká republika počátkem devadesátých let a dodnes řeší. List soudí, že západní Evropa by se měla poučit právě z chyb svých středoevropských kandidátů. Ne každá na první pohled výhodná privatizace je v konečném důsledku finančním přínosem pro státní kasu, doplňuje. "Privatizace je správnou cestou - stát prostě nemá sám podnikat, ale musí nastavit jednoznačná a přísná pravidla a hlídat účastníky trhu, že je dodržují," uzavírají HN.
Zamýšlené elektronické mýto vybírané z kamionů má vydělat šestkrát více než dálniční známky. Ministerstvo dopravy plánuje, že by stát měl v prvních letech zavedení mýta získat ročně okolo šesti miliard korun. Náklady na provoz se přitom budou pohybovat do dvou miliard korun za rok. Píše to Mladá fronta DNES. "Dnes se od kamionů nad 12 tun za dálniční známky vybere asi 650 milionů korun," řekl listu šéf fondu dopravy Pavel Švagr. Po několika letech od zavedení mýta, s nímž se u kamionů počítá v roce 2005, by výnosy fondu mohly vyrůst až na osm miliard korun ročně. Od roku 2005 by měly být zpoplatněny asi tři tisíce kilometrů dálnic a hlavních tahů silnic první třídy. Podle analýz fondu dopravy nehrozí, že by kamiony po zavedení mýta začaly ucpávat okresní silnice. Zvýšila by se jejich spotřeba a prodloužila doba cestování.
Ministryně školství Petra Buzková (ČSSD) věří, že na podzimním jednání vlády bude rozpočet školství posílen, a to z rezerv, které nyní hledá ministr financí Bohuslav Sobotka. Buzková to uvedla v rozhovoru pro středeční Právo. Podle vládního rozhodnutí čeká školský rozpočet snížení zhruba o 1,2 miliardy korun. Škrty ve vzdělávání ohrozí podle dřívějšího vyjádření ministerstva například reformu vysokých škol. Návrh výdajových stropů státního rozpočtu schválila vláda počátkem července. Podle jejího rozhodnutí bude příští rok ministerstvo školství hospodařit s 88,8 miliardy korun, zatímco letos mělo zhruba 90 miliard korun. V posledních třech letech se rozpočet úřadu zvyšoval zhruba o deset miliard korun. Velká část přitom jde na platy učitelů. Jen v letošním rozpočtu bylo třeba na platy a odvody počítat se 60 miliardami. Přesto, že ministr financí je pod velkým tlakem všech resortů, které přicházejí se svými oprávněnými zájmy, podařilo se podle Buzkové prosadit, že vzdělání je prioritou vlády pro přípravu státního rozpočtu na příští rok.
