Na Schwarzenberském plavebním kanálu se opět plavilo dřevo
Před rokem se jižnímí Čechami hnala velká voda. Teď tu mají starosti přesně opačné. Sucho a tropické počasí dělá vrásky organizátorům ukázky plavení dřeva na Schwarzenberském kanálu. Za historií i současností vorařů i této unikátní stavební památky vás zavede Zdeňka Kuchyňová.
Ukázka plavení dříva se na Schwarzenberském plavebním kanálu koná několikrát ročně a nabízí návštěvníkům možnost vrátit se zpět do doby před dvěma sty lety, kdy protnula tehdejší šumavské pralesy modrá stužka plavebního kanálu. A jak před začátkem akce uvedl plavební ředitel Hynek Hladík, návrat do historie to bude se vším všudy.
"My se snažíme vrátit k té tradici, aby to vzbuzovalo dojem starých časů. Mě jako plavebnímu řediteli bude k ruce nápomocen plavební personál, který přijde v dobovém oblečení, se starým kloboukem, zástěrou, dřeváky na nohou a s porcelánovou fajfkou v puse."
Autorem geniálního nápadu plavení dřeva byl inženýr Josef Rosenauer, který už v roce 1774 předložil projekt svému zaměstnavateli, knížeti Schwarzenbergovi. Prostřednictvím plavebního kanálu mělo být plaveno dříví ze severních úbočí Šumavy přes hlavní evropské rozvodí k řece Große Mühl a dále po Dunaji až do Vídně, která trpěla nedostatkem palivového dříví. Návrh byl nejdříve odmítnut a budovat se začalo až za 15 let. Celková délka kanálu dosáhla téměř 52 kilometrů a na stavbě se podílelo až 1200 mužů, kteří pracovali v nepředstavitelných podmínkách uprostřed divokých šumavských pralesů.
"Za zlatou dobu plavebního kanálu, která trvala od roku 1793 do roku 1892, kdy se dopravovalo palivové dříví z jižní části Šumavy do našeho tehdejšího hlavního města do Vídně, se splavilo zhruba 8 miliónů prostorových metrů dříví. To množství znamená plné Budějovické náměstí do výšky 500 metrů."
Plavba směrem do Vídně skončila v roce 1892, na českém území bylo dříví plaveno až do roku 1961. Pak začal kanál pustnout a byl zčásti zasypán. Rozsáhlejší úpravy začaly až v 90. letech, kdy studenti Lesnické fakulty opravili více než dva kilometry kanálu.
"V roce 1999 začal velkorysou opravu Národní park Šumava, který opravil zhruba 13 kilometrů plavebního kanálu v oblasti Jeleních vrchů a potom v blízkosti bavorské hranice."
Jak dodal plavební ředitel Hynek Hladík, tím, že se kanál opravil v ucelených úsecích, bylo znovu možné plavit dříví. A na břehy kanálu se opět, jako za starých časů, vrátila při plavení dřeva i lidová písnička a tanec. Podél Schwarzenberského kanálu se mohou vydat i cyklisté a vede tu i turistická stezka.
