Přehled tisku

Po delší době je opět rušno kolem jihočeské jaderné elektrány Temelín

Elektrárenská společnost ČEZ těží z problémů, které způsobuje vlna veder výrobcům v západní Evropě, a prodává do zahraničí více elektřiny než obvykle. Jak píší Hospodářské noviny, kvůli vyšší poptávce roste i cena, za kterou ČEZ elektřinu prodává. Jak říká mluvčí ČEZ Ladislav Kříž, prodáváme co se dá. Společnosti ČEZ přidělávají horka jen minimální problémy. Proti energeticky kolabující Itálii nebo Franci má teď Česko nečekanou výhodu. Jeho energetika je založená na očekávání výrazných klimatických výkyvů je odolnější při nepředvídaných úletech počasí. A to i díky bezpečně chlazeným jaderným elektrárnám, což je plus, kterým se řada evropských zemí pochlubit nemůže, končí komentář Hospodářských novin.

Elektrárenská společnost ČEZ těží z problémů, které způsobuje vlna veder výrobcům v západní Evropě, a prodává do zahraničí více elektřiny než obvykle. Jak píší Hospodářské noviny, kvůli vyšší poptávce roste i cena, za kterou ČEZ elektřinu prodává. Jak říká mluvčí ČEZ Ladislav Kříž, prodáváme co se dá. Společnosti ČEZ přidělávají horka jen minimální problémy. Proti energeticky kolabující Itálii nebo Franci má teď Česko nečekanou výhodu. Jeho energetika je založená na očekávání výrazných klimatických výkyvů je odolnější při nepředvídaných úletech počasí. A to i díky bezpečně chlazeným jaderným elektrárnám, což je plus, kterým se řada evropských zemí pochlubit nemůže, končí komentář Hospodářských novin.

Zatímco okurková sezona vládne téměř veškerému dění v Česku, Nejvyšší kontrolní úřad vyvolává v posledních dnech kritickými výsledky svých kontrol jeden skandál za druhým, podotýká komentátor Práva. "A celou širou zemí se rozléhá volání potrefených husí, které popírají, zpochybňují, házejí na jiné - ale hlavně se snaží dělat z kontrolorů zapšklé a závistivé hnidopichy." Měli bychom ale být rádi, že taková kontrolní instituce existuje. "Bez ní by asi miliardy mizely v černých dírách ještě iniciativněji," píše Právo.

Berní úředníci alespoň ti pražští - už mají jasno, jak si zkusí od vlády vymoci vyšší platy, píše Mladá fronta Dnes. Od 1. září, kdy mají kvůli mzdám stávkovat i učitelé, začnou striktně dodržovat veškeré předpisy a zákonné lhůty pro výběr daní. Výsledek? Finanční úřady ochromí fronty a výběr daní se výrazně zpomalí. Protest není časově omezen - potrvá možná celé měsíce. Kdyby stávkovali a úřad zavřeli na jeden den, velký efekt by to nepřineslo. Lidé by prostě přišli jindy. Takhle to stát a občané pocítí víc, vysvětlila Jana Říská z pražských finančních odborů. Nespokojenost s novým platovým systémem vládne na finančních úřadech po celé republice. Někteří úředníci si sice mají měsíčně o pár set korun přilepšit, pokud jim však vláda sebere polovinu třináctých a čtrnáctých platů, které jim zatím vyplácí, celoroční příjem se propadne všem, uvádí Mladá fronta Dnes.

Bývalý šéf největší odborové centrály Richard Falbr nebude protestně pochodovat 13. září Prahou. Podle deníku Právo totiž nesouhlasí s kritikou vůči vládní reformě veřejných financí a navíc bude odpočívat u moře. Podle Falbra nebude demonstrace příliš úspěšná. Nemyslí si, že se jí zúčastní desítky tisíc lidí. Dodal, že zhruba 8 požadavků odborů již bylo splněno a varoval, že po případném pádu vlády by přišla reforma, proti které je tato varianta "procházkou růžovým sadem". Bývalý předák odborů také uvedl, že důchodový věk se prodlužovat musí, to prodlužování je podle jeho slov velmi postupné a pomalé.

Loňské povodně řádně zamíchaly kartami na pojistném trhu, konstatují Deníky Bohemia. Pojišťovny přišly obě velké povodňové vlny, moravská z roku 1997 i loňská česká, na téměř 47 miliard korun. Největší ztráty utrpěly zahraniční zajišťovny, tedy pojišťovny pojišťoven. Ty také přijaly přísné podmínky, za kterých jsou ochotny dál krýt obrovská rizika, související s velkou vodou. Teď pojišťovny dostaly počítačový program FRAT, umožňující všem stranám, tedy jak zájemcům o pojištění, tak i sjednávajícím úředníkům, odhadnout riziko vyplývající z povodní. Agent bude schopen klientovi okamžitě odpovědět, jakému riziku povodní je vystaven a vyčíslit mu výši pojistky, uvádějí Deníky Bohemia.

V minulém roce investovaly tuzemské pojišťovny do propagace svých produktů půl miliardy korun. Částka, kterou se chystají zaplatit za reklamu letos, bude zřejmě stejná nebo mírně vyšší, píšou Lidové noviny. Jeden z největších podílů na objemu reklamních investic má na domácím trhu Česká pojišťovna. Ta v minulém roce zaplatila za reklamu přes 180 milionů korun, tedy zhruba 37 procent nákladů na propagaci všech pojišťoven. Výrazný vliv na reklamu má především životní pojištění, do jehož propagace dávají pojišťovny stále více peněz, uvádí Lidové noviny.

Důchodcům svítá naděje, že i při škrtech vyvolaných reformou veřejných financí se jim penze v příštím roce zvýší výrazněji, než se dohodla koalice, konstatuje deník Právo. Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach chce totiž po prázdninách přesvědčit vládu, aby se průměrné starobní penze zvýšily o 3 a půl procenta, tedy v průměru o 250 korun. Důchodci by se ale zatím ještě neměli příliš radovat. Vláda totiž bude mít na zvážení tři varianty. Kromě té Škormachovy ještě posoudí návrh na minimální zvýšení o dvě procenta, nebo rozhodne, že důchody v příštím roce - kvůli nízké inflaci - nezvýší vůbec.

Lékaři intenzivně vyšetřují jedno ze tří iráckých dětí, které se léčí v pražské nemocnici v Motole. Mají totiž podezření, že je infikováno nakažlivou tuberkulózou, informuje Mladá fronta Dnes. "Faktem je, že jedno z dětí nemělo snímky udělané v Basře, ač jsme to požadovali," cituje list ředitele nemocnice Miloslava Ludvíka. Kdyby se ještě v Iráku zjistilo, že dítě trpí tuberkulózou, nemělo vůbec opustit zemi, připomíná deník. To, že roční chlapec nebyl před odjezdem z Iráku zrentgenován, potvrdil i mluvčí ministra obrany Ladislav Šticha. Podle něj není česká polní nemocnice vybavena speciálním úchytným zařízením pro malé děti, které by umožnilo jejich rentgenové vyšetření. V případě, že by se podezření lékařů potvrdilo, bylo by ale nutné přikročit k mimořádným opatřením, uvádí Mladá fronta Dnes.

Miliony korun dluží nemocnicím v Olomouckém kraji cizinci, kterým byla poskytnuta lékařská péče, aniž byli pojištěni. Podle představitelů zdravotnických zařízení jde nejčastěji o dělníky z Východu, zejména z Ukrajiny. Jak informuje list Olomoucký den, loni byl například přijat vážně zraněný ukrajinský dělník, který nebyl pojištěný. "Léčba byla drahá, částka se pohybovala kolem sta tisíc korun," řekl ředitel šumperské nemocnice Pavel Valoušek. Cizinci však podle něj už nyní většinou pojištění mají, i když se stále najdou případy, kdy je nutné pustit se do vymáhání peněz. "Nejsou to vždy jen dělníci z Východu, dluží nám například i někteří nepojištění pacienti ze západních zemí," upozornil Valoušek. Olomoucké fakultní nemocnici dluží nepojištění pacienti od roku 1994 přes dva miliony korun. Mezi neplatiči vedou Ukrajinci a ze západních zemí Němci.

Tři české banky se dohodly, že společnosti Sazka půjčí peníze na stavbu multiarény v Praze -Vysočanech. Jak píší Hospodářské noviny, teprve rok poté, kdy Sazka zahájila stavbu této haly, v níž se má příští rok konat hokejové mistrovství světa, firma ví, jak zaplatí její dokončení. Společný úvěr finančních domů by měl podle informací listu přesáhnout tři miliardy korun. Sazka zatím staví hokejový stánek především díky dodavatelským úvěrům, na jejichž splácení nemá peníze. Aby mohl investor splácet úvěry musí už nyní myslet na její provoz. Jak dodávají Hospodářské noviny, do vysočanské arény se zřejmě přestěhuje i hokejový klub Slavia.

Horké dny urychlily dozrávání vinné révy, a tak se vinaři chystají na sklizeň. Někteří už zkušebně posbírali první hrozny. Jak píše Právo, vína nebude mnoho, ale zato může být špičkové kvality. Prostě velký ročník. Ročník 2003 tedy podlě některých vinařů překoná dokonce nejlepší vína za několik posledních desetiletí. Při sklizni přijdou jako první na řadu ranné odrůdy, jako je Müller-Thurgau, či Muškát moravský.

Nejvyšší individuální výhru v historii českých loterií zatím nikdo nevyhrál. Jak píše Právo, ve středečím losování Sportky nikdo neuhodl šest šťastných čísel, která by mu zajistila první cenu. Nový rekordní jackpot se tak zvýšil na 101,5 miliónu korun a čeká na sázející v neděli. Jak Právo informovala mluvčí Sazky Stanislava Doubravová, loni výhercům u této společnosti vznikl nárok na výhru za více než 4 miliardy korun. To je rovněž historicky nejvyšší částka. Celkem 25 výher pak přesáhlo 10 miliónů korun. A nejvíce - 57 nových milionářů - uhodlo svá šťastná čísla právě ve Sportce.