Přehled tisku
Podnikatelé by se do dvou let mohli dočkat rychlejšího obchodního rejstříku. Zápisy by se mohly odehrávat bez asistence právníků a přes internet. Návrh nového zákona, který má usnadnit podnikatelům registraci firem, by mohla mít vláda na stole ještě letos. Pokud projde parlamentem, mohl by začít platit v lednu 2005. Jak informuje Mladá fronta Dnes, největší úsporu času by mělo přinést to, že se návrhy budou podávat na vyplněném formuláři. Ministerstvo do budoucna počítá i s tím, že by bylo možné podávat návrhy přímo přes internet.
Podnikatelé by se do dvou let mohli dočkat rychlejšího obchodního rejstříku. Zápisy by se mohly odehrávat bez asistence právníků a přes internet. Návrh nového zákona, který má usnadnit podnikatelům registraci firem, by mohla mít vláda na stole ještě letos. Pokud projde parlamentem, mohl by začít platit v lednu 2005. Jak informuje Mladá fronta Dnes, největší úsporu času by mělo přinést to, že se návrhy budou podávat na vyplněném formuláři. Ministerstvo do budoucna počítá i s tím, že by bylo možné podávat návrhy přímo přes internet. Nový zákon by vedení rejstříků odebral soudům a pověřil by tím nový rejstříkový úřad. Podle listu však může do zrodu nového zákona promluvit nový ministr spravedlnosti, který nahradí Pavla Rychetského. Pokud by nový ministr přišel z řad soudců, osud zákona by byl nejistý. Nejvíce odpůrců má právě mezi soudci, kteří si myslí, že měnit dnešní systém fungování obchodních rejstříků na krajských soudech není nutné, dodává Mladá fronta Dnes.
Sociálnědemokratický poslanec Zdeněk Koudelka má podle Lidových novin největší šance stát se novým ministrem spravedlnosti. "Premiér Vladimír Špidla hledal ministra, který kromě toho, že bude právník, bude znát i prostředí sněmovny a bude mít šanci prosadit zákony," cituje list nejmenovaný zdroj blízký vládě. Čtyřiatřicetiletý Koudelka, který je místopředsedou ústavně-právního výboru sněmovny, se ke své nominaci odmítl vyjádřit. Lidové noviny s odvoláním na svůj zdroj píší, že premiér Vladimír Špidla uvažuje ještě o Zdeňkovi Jičínském, který od září nahradí ve sněmovně Jaroslava Tvrdíka. Nevýhodou Jičínského, kterému je 74 let, je podle listu právě jeho věk.
Komentáře Hospodářských novin a Práva si všímají výpadku elektřiny, který postihl část USA a Kanady, a kladou si otázku, zda podobná situace může nastat i v Česku. "Že bez elektřiny nepojede metro ani vlaky, nebudou fungovat mikrovlnky, televize, nepojedou výtahy, nepůjde klimatizace a zrovna tak řada dalších, i mnohem důležitějších přístrojů a zařízení, je každému jasné. Teoreticky. Reálné střetnutí s totálním nedostatkem elektřiny, vody nebo benzinu ale může být přes všechno pochopení civilizačním šokem," uvádí komentář Hospodářských novin. Zatímco se Američané již téměř dva roky obrňují proti možným teroristickým útokům, největší, a o to víc nečekaný kolaps způsobila obyčejná technická vada. "Nám se to stát nemůže, oznámila společnost elektrárenská společnost ČEZ. Kdyby do onoho prohlášení vsunula slůvko "zatím", dobře by učinila. "Zatím máme lepší rozvodnou síť, nadbytek elektrické energie a zatím jí nespotřebováváme relativně tolik, co Američané." Avšak na nekonečnou funkčnost bych nikdy nevsadil, uzavírá komentátor deníku Právo.
Bývalý starosta New Yorku Rudolph Giuliani, kterého proslavil jeho postoj po atentátech 11. září 2001, navštíví Brno. Deník Právo píše, že bude hlavním řečníkem při Dnech Evropské unie, které se v Brně konají 3. a 4. září. Za nasazení po atentátech na New York povýšila Giulianiho britská panovnice Alžběta II. do šlechtického stavu a jmenovala ho rytířem britského impéria. Za roli při odstraňování následků teroristického útoku předal Giulianimu také bývalý prezident Václav Havel státní vyznamenání - Medaili za hrdinství.
Problémům ve zdravotnictví se věnuje komentář Hospodářských novin. Autorka se podivuje nad tím, kde se nashromáždily miliardové dluhy, a tvrdí, že nebýt vzniku krajů, nikdo by se o nich nedozvěděl. Nebýt krajů, ministerstvo zdravotnictví by sice jistě čas od času pohovořilo o nutné reformě, tak jako po celé předešlé roky. Ale kdo ví, zda by se něco skutečně změnilo. Komentář se dotýká také uvažované spoluúčasti pacienta, i když platby za část či celé lékařské úkony existovaly i dříve. "Což ovšem přivolává další kacířskou myšlenku, že totiž sociálnědemokratická předvolební vábnička o tom, že spoluúčast nebude, hrála falešně. Jinak by se totiž musela snižovat, ne zvyšovat, jak má v úmyslu ministryně zdravotnictví Marie Součková. Anebo tvůrci programu před rokem nevěděli, o čem mluví. Teď z toho má ministryně zamotanou hlavu, jak to vysvětlit, aniž by začala vypadat jako zrádkyně programu strany, dodávají Hospodářské noviny.
O tom, že jsou v České republice v ohrožení příslušníci menšin, je přesvědčen autor komentáře Lidových novin. Poukazuje na rozdíly mezi nízkými tresty za ublížení na zdraví při napadení romského občana, ale i transsexuála, a na druhé straně mnohem vyšším trestem za vydání knihy nacistického vůdce. Nejde o nic absurdního, podotýká autor. "V Česku se to stalo minulý týden. V pondělí nejprve soud odsoudil Michala Zítka za vydání Hitlerova Mein Kampfu na bezmála dva roky podmíněně. V pátek pak udělil podmínečný trest jen na jeden a půl roku třem skutečným mladým rasistům, kteří loni v říjnu surově zbili sedmnáctiletého Roma Marka Poláka," připomíná komentátor. Dodává, že vůdce čtyřčlenného násilnického komanda odešel od soudu s podmínkou. Vydání knihy je tedy trestáno více než fyzický útok proti spoluobčanovi s jinou barvou kůže, shrnuje autor.
Nedostatkem míst na českých vysokoškolských kolejích se zabývá deník Právo. Bez lůžka letos zůstane až pětina studentů a při rozdělování míst bude rozhodovat vzdálenost školy od trvalého bydliště a doba dojíždění. Přednost mohou mít i studenti s dobrým prospěchem nebo ti, kteří nastupují do prvního ročníku. O tom, kdo místo dostane, rozhodují jednotlivé fakulty. Ti, kteří místo na kolejích nezískají, často společně hledají ubytování v soukromí. V brněnských realitních kancelářích jsou studenti stále častějšími zákazníky na trhu s neregulovaným nájemním bydlením, dodává Právo.
Hospodářské noviny si všímají, jak často se změní zdravotní stav prezidentů po nástupu do čela státu. Víkendová návštěva Václava Klause v nemocnici jako by potvrzovala, že zvolení prezidentem znamená poukaz k lékaři. Před nástupem do úřadu nijak zvlášť nestonal, ale jako hlava státu už musel podruhé do nemocnice. Čeští i českoslovenští prezidenti zdravím podle listu nikdy příliš neoplývali a historikové se dodnes dohadují, jak dalece jejich rozhodování ovlivňovaly choroby. Například Tomáš Garrigue Masaryk sice rád a často jezdil na koni, avšak kvůli zdravotním problémům musel i zvažovat abdikaci. Edvard Beneš hrál tenis i fotbal, přesto mu poruchy rovnováhy znemožňovaly létání a v důsledku přepracování utrpěl i mozkové mrtvice. Emil Hácha byl prý už v době zvolení stižen předčasnou stařeckou demencí. Klementu Gottwaldovi ukrátily život infarkty a alkoholismus, zatímco na zdraví Antonína Zápotockého se podepsalo vězení v německých nacistických táborech. Antonín Novotný odešel do politického důchodu zdráv, ale Ludvíka Svobodu k odstoupení donutil dlouhodobý pobyt v nemocnici. Gustav Husák se potýkal se špatným zrakem. Zdravotním stavem Václava Havla výčet Hospodářských novin končí. Plíce bývalého prezidenta poškodily roky komunistického žaláře a kouření.
Drtivá většina Čechů si pod pojmem tradiční česká kuchyně představuje jediné jídlo: vepřo knedlo zelo. Jak píší Lidové noviny, za české nej ho označilo 80 procent lidí. Teprve až daleko za ním se v průzkumu agentury CVVM umístila svíčková, vepřový řízek či guláš. Českou kuchyni si ale lidé spojují i s bezmasými jídly. Podle pětiny dotázaných jsou pro ni typická i sladká jídla, především ovocné knedlíky nebo plněné buchty. Vepřová se zelím vede i žebříček pokrmů, které si doma lidé nejraději pravidelně vaří. Na stole ji vítá více než polovina dotázaných. Češi si své tradice uvědomují hlavně o Vánocích. Kapra připravuje 80 procent dotázaných a bramborový salát k němu servíruje 65 procent lidí. Téměř třetina doplňuje štědrovečerní tabuli i rybí polévkou a pracné cukroví voní v polovině domácností. Tradiční česká kuchyně je považována za nezdravou a podle lékařů je právě ona často příčinou toho, že si Česko drží jednu z předních příček v počtu obézních lidí. Během devadesátých let se však stravovací návyky lidí měnily. Rychle objevili i jiné kuchyně - zejména čínskou a italskou, mexickou a řeckou.
