Týden v ČR

Miroslav Kalousek se svým předchůdcem v čele strany KDU-ČSL Cyrilem Svobodou, foto: ČTK

Křesťanská a demokratická unie-Československá strana lidová má od soboty nového předsedu. Stal se jím 42letý Miroslav Kalousek - předseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny. Na sjezdu lidovců v Ostravě překvapivě a výrazně porazil dosavadního předsedu, vicepremiéra a ministra zahraničí Cyrila Svobodu.

Miroslav Kalousek se svým předchůdcem v čele strany KDU-ČSL Cyrilem Svobodou,  foto: ČTK
Křesťanská a demokratická unie-Československá strana lidová má od soboty nového předsedu. Stal se jím 42letý Miroslav Kalousek - předseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny. Na sjezdu lidovců v Ostravě překvapivě a výrazně porazil dosavadního předsedu, vicepremiéra a ministra zahraničí Cyrila Svobodu.

Delegáti sjezdu rozhodli také o tom, že post prvního místopředsedy strany zaujme Jan Kasal. KDU-ČSL podle Kasala zůstává pevnou součástí vládní koalice, ale potvrdil, že s novým vedením jisté změny přijdou:

"Myslím si, že spíše to bude o stylu práce a o provázání činnosti mezi jednotlivými úrovněmi KDU-ČSL, od místních organizací až po nejvyšší grémia. K té spolupráci totiž v posledních letech docházelo spíše sporadicky."

Logo KDU-ČSL
Po zvolení Miroslava Kalouska se ministr dopravy Milan Šimonovský vzdal kandidatury na prvního místopředsedu strany. Byl ale zvolen řadovým místopředsedou. Milan Šimonovský řekl, co podle něj ke Svobodově prohře vedlo:

"To je hodně brzo ještě na analýzy. Já to prostě nevím. Ve vystoupeních jednotlivých kandidátů a diskutérů byl potvrzen můj pocit, že v nás stále přetrvává ten neúspěšný projekt čtyřkoalice."

Miroslav Kalousek je považován za pragmatika a schopného muže, který se ale v nedávné minulosti musel opakovaně bránit mediální kritice i útokům některých politiků kvůli svému dřívějšímu působení v roli ekonomického náměstka na ministerstvu obrany. A také kvůli kontaktům na zbrojařskou firmu Omnipol či na finančníky ze zkrachovalé Investiční a Poštovní banky. Kalouskovi ale nikdy nebyla prokázána jakákoliv trestněprávní odpovědnost za nějaký přečin. Je spoluautorem reformy veřejných financí v podobě, v jaké ji prosazuje vládní koalice. Jak po svém zvolení několikrát zopakoval, zůstanou lidovci její pevnou součástí.


Josef Hojdar,  foto: ČTK
Na českou politickou scénu se po zhruba dvouměsíční přestávce vrátila kauza odposlechů sociálnědemokratického poslance Josefa Hojdara. Ten svému poslaneckému klubu oznámil, že policie našla v jeho služebním autě odposlouchávací zařízení. Jak řekl, odposlouchávací zařízení policisté objevili při plánované kontrole vozu:

"Já jsem u toho osobně nebyl, protože oni si automobil odvezli na policejní ředitelství. Dozvěděl jsem se telefonicky, že tam to zařízení je. To auto neparkuje nikde venku, tak že je vyloučeno, že by se tam dostalo náhodně. Po domluvě s policií jsem podal opět trestní oznámení na neznámého pachatele."

Zákonodárci chtějí, aby se věc prošetřila a proto se obrátili na premiéra, ministry vnitra, spravedlnosti a obrany, aby se jí zabývali. Obdobná žádost putovala i na sněmovní orgány pro kontrolu zpravodajských služeb. Premiér Vladimír Špidla uvedl, že žádné podezření zatím neexistuje:

"Požádám příslušné ministry, aby podali informaci o situaci a je na policii, aby systémem naprosto bezohledným vyšetřila, kdo se tohoto činu dopustil."

Jako první na zveřejnění případu zareagovala Bezpečnostní informační služba, která jakékoliv spojení s případem důrazně odmítá, což potvrdil šéf sněmovní komise pro kontrolu civilní kontrarozvědky Jan Klas:

"Jako první informace zazněla, že v žádném případě to není jejich zařízení, že oni se v tom neangažují. Nicméně to ještě samozřejmě nic neznamená a já budu postupovat tak dál, jak se situace bude vyvíjet."

Klas si myslí, že hlavní odpovědnost za problémy, které se v poslední době objevily v Česku kolem odposlechů, nese premiér Vladimír Špidla. Ten podle Klase zavedl v této oblasti praxi, "že nikdo nikomu nevěří". Připomněl, že Špidla každý týden navštěvuje sídlo BIS, kde si čte přepisy telefonních odposlechů. Takové počínání předsedy vlády je podle poslance v demokratické společnosti neobvyklé.


Kraje do konce roku dostanou od státu peníze pro zadlužené nemocnice. Rozhodli o tom v úterý šéfové koaličních stran a vláda tento návrh ve středu potvrdila svým souhlasem. Podle ministra financí Bohuslava Sobotky se jedná o částku 3,4 miliardy korun:

"2,7 miliardy korun bude poskytnuto ještě do konce letošního roku v rámci restrukturalizace výdajů státního rozpočtu v roce 2003, se souhlasem sněmovního rozpočtového výboru. Částka 700 milionů korun bude poskytnuta v rámci státního rozpočtu na rok 2004, a tam dojde ještě ke změně výdajů v rámci projednávání zákona o státním rozpočtu v Poslanecké sněmovně."

Lékaři finanční injekci do zdravotnictví vítají, jejich odbory však vyhlásily stávkovou pohotovost. Vadí jim, že ministryně zdravotnictví dosud neudělala nic koncepčního k ozdravení systému. Tvrdí to šéf Lékařského odborového klubu Milan Kubek:

Marie Součková,  foto: ČTK
"Paní ministryně předložila řadu myšlenek, více či méně zajímavých, bohužel bez konzultací se svými stranickými kolegy, bez ohledu na programové prohlášení vlády. Tím tyto nápady, které neměly jakoukoliv šanci být přijaty, jednak zdiskreditovaly osobu ministryně, jednak zapříčinily ztrátu důvěry veřejnosti a zvýšily existenční nejistotu zdravotníků."

Ministryně zdravotnictví Marie Součková ale kritiku Lékařského odborového klubu odmítá:

"Pokud je to osobní názor pana doktora Kubka, pak je to zcela možné, jelikož on absolutně ignoruje mnohé zákonné normy, které jsou již podepsány prezidentem. Dále ignoruje i věci, které jsou již předloženy v parlamentu, čekají na druhé, třetí čtení. Myslím si, že řada patnácti zákonů je dostatečným programem zdravotnictví, protože mají sanovat tyto problémy."