Zprávy Radia Praha

Václav Klaus se při návštěvě USA setká v Bílém domě s Cheneyem

Prezident Václav Klaus, který zahájil čtyřdenní pracovní návštěvu Spojených států, se setká ve čtvrtek v Bílém domě s viceprezidentem Richardem Cheneyem. Český prezident také promluví na konferenci o budoucnosti jednotné evropské měny eura, kterou pořádá konzervativní Cato Institute. Konference se účastní mimo jiných šéf americké centrální banky (Fed) Alan Greenspan, nositel Nobelovy ceny za ekonomiku James M. Buchanan a José Piňera, člen vedení Cato Institute a bývalý ministr práce v chilské vládě vojenského diktátora Augusta Pinocheta.

Ve středu byl Klaus hlavním řečníkem na konferenci Střediska Woodrowa Wilsona na téma Svoboda a její nepřátelé (viděno ze střední Evropy). Dopoledne měl jednání s výkonným ředitelem Mezinárodního měnového fondu Horstem Koehlerem, odpoledne s předsedou zahraničního výboru Senátu Richardem Lugarem a navečer s prezidentem Světové banky Jamesem Wolfensohnem.

V pátek pronese Klaus projev v republikánské ústavu International Republican Institute a poté zavítá k soše prvního československého prezidenta T.G.Masaryka v centru Washingtonu, setká se s krajany a odletí zpět do České republiky. Po svém zvolení prezidentem byl Klaus ve Spojených státech dvakrát. Oficiální pozvánku Bílého domu k návštěvě USA český prezident zatím nedostal. Podle amerických diplomatů a také Pražského hradu se s oficiální návštěvou předběžně počítá příští rok, možná na jaře.

Polní nemocnice v Basře končí a do Vánoc se vrátí do Česka

Česká 7. polní nemocnice v jihoirácké Basře ve čtvrtek ukončí svůj úkol a začne se chystat na návrat do České republiky. Kontingent by měl být zpět do Vánoc; podle ministerstva obrany začne odsun z Basry 4. prosince, skončit by měl 21. prosince. Vojenské lékaře a zdravotníky vystřídají v Iráku vojenští policisté. Budou působit 25 kilometrů západně od Basry na základně Šaíba, sdělilo ČTK ministerstvo obrany. "Je potřeba postupně základnu sbalit, ošetřit materiál, navézt do míst, odkud bude odsunut do republiky. Je to samozřejmě spousta práce. Ten kontingent sem postupně přibýval a přibývá, kdežto najednou bude třeba to všechno uzavřít," řekl ČTK náčelník štábu v Basře Marian Tomášik. Vojáci už navrhli harmonogram balení a likvidace. Postupně se budou vracet i pracovníci nemocnice, doposledka je ale třeba zajistit se zbytkem personálu provoz základny a její bezpečnost.

"Vojáci polní nemocnice v Iráku splnili úkol dokonale," vzkázal ČTK ministr obrany Miroslav Kostelka přes svého mluvčího Ladislava Štichu. Celá nemocnice podle ministra odvedla špičkovou práci, kterou oceňují nejen spojenci, ale i Iráčané. Na českou nemocnici může být hrdá nejen armáda, ale i Češi, dodal Kostelka.

Polní nemocnice působila v Basře od letošního dubna. Na místě poskytovala humanitární pomoc a zajišťovala lékařskou péči jak pro Iráčany, tak pro vojáky spojenců. Vojenští lékaři a zdravotníci 7. polní nemocnice provedli v Iráku celkem 241 operací, ošetřili přes 9150 Iráčanů a 1300 vojáků. Celkem osm desítek vojenských policistů, kteří by měli nemocnici v Iráku vystřídat, mají dohlížet na činnost tamní policie, pomáhat při jejím výcviku a policejně zabezpečovat mnohonárodní divizi Jihovýchod.

Letadlo ČSA, které nouzově přistálo na Islandu, odlétlo do USA

Letadlo Českých aerolinií (ČSA), které muselo v úterý večer přistát na Islandu kvůli anonymní výhrůžce o uložení bomby, odstartovalo ve středu krátce po poledni k letu do New Yorku. Pasažéři letounu Airbus 310, cestující do USA původně z Prahy, jsou podle mluvčí ČSA Marcely Pickové v pořádku a nikdo z nich neodmítl pokračovat v cestě. Bezpečnostní složky po kontrole konstatovaly, že v letadle žádná bomba není, dodala. "Posádka je speciálně vyškolena pro případ takových situací. Ještě před přerušením letu vysvětlila, proč je nutné přistát na letišti v Keflavíku. Celou situaci zvládli členové posádky velmi profesionálně. Škody, které ČSA vznikly, bude možné vyčíslit až za několik dní," řekla Picková.

Oblastní velitel islandské policie Johann Benediktsson řekl ČTK, že vyšetřování případu je nyní již plně v kompetenci "amerických úřadů a české policie". Nechtěl však komentovat, jak daleko jsou policisté v pátrání po neznámém pachateli, který v úterý odpoledne zaslal výhrůžný mail velvyslanectví USA v Praze a americkému konzulátu v Bratislavě.

ČR může v letech 2004 - 2006 získat z fondů EU asi 80 mld. Kč

Česká republika bude moci v letech 2004 až 2006 získat z fondů Evropské unie zhruba 2,6 miliardy eur, tedy asi 80 miliard korun. Uvádí to materiál ministerstva financí, který schválila vláda. Na rozdíl od předvstupní pomoci, jejíž spolufinancování zajišťuje státní rozpočet, budou projekty uskutečňované od roku 2004 v rámci strukturálních fondů nebo fondu soudržnosti EU vyžadovat výraznou spoluúčast obcí a krajů. Ministerstvo financí odhaduje, že mezi lety 2004 až 2006 bude nutné spolufinancovat programy EU z rozpočtů krajů a obcí částkou asi 5,3 až 5,5 miliardy korun. Z toho spoluúčast na projektech strukturálních fondů a fondu soudržnosti by se měla pohybovat kolem 2,7 miliardy korun. Ostatní prostředky ČR vydá na financování předvstupních projektů Phare, ISPA a Sapard, z kterých bude ČR ještě do roku 2006 čerpat. "Schopnost krajů a obcí spolufinancovat programy EU závisí na výši jejich vlastních zdrojů a na míře jejich posílení v budoucnu," uvedlo ministerstvo financí. Významná část peněz na tento účel má být současně rezervována ve státním rozpočtu, odkud se budou převádět jednotlivým krajům.

Vláda: Kraje získaly 27,7 miliardy Kč; stát však určí, na co půjdou

Kraje získají v příštím roce ze státního rozpočtu dodatečných 27,7 miliardy Kč. Peníze budou poskytnuty ve formě tzv. účelových dotací, což znamená, že stát určí, na co nové prostředky krajů půjdou. Návrh ministerstva financí vzala ve středu na vědomí vláda, řekl na tiskové konferenci premiér Vladimír Špidla. Kraje s účelovými dotacemi nesouhlasí a chtěly by o miliardách rozhodovat samy. Kraje měly tyto prostředky původně získat zvýšením podílu na daních z 3,1 procenta na 10,32 procenta. Novelu zákona o rozpočtovém určení daní však před dvěma týdny odmítla Poslanecká sněmovna. Kraje proti účelovosti dotací protestují a chtějí, aby o obdržených prostředcích mohly rozhodovat samy. "Vládou schválený materiál zatím neznám, pokud však mají kraje obdržet účelové dotace, je to dost významná chyba," řekl ČTK Vladislav Vilímec, který vede komisi Rady Asociace krajů pro financování krajů. Podle něj je přesun téměř 30 miliard pouze polovičaté řešení a otázku financování krajů koncepčně neřeší.

Pohledávky ve výši téměř tři miliardy korun převezme od zdravotních pojišťoven Česká konsolidační agentura. Vláda, která tuto pomoc schválila, se tím snaží řešit tíživou situaci ve zdravotnictví. Většinu z této částky dluží neplatiči Všeobecné zdravotní pojišťovně (VZP). Premiér Vladimír Špidla připomněl, že vláda již před týdnem schválila finanční pomoc státu ve výši 3,4 miliardy korun, která je určena krajům na pokrytí dluhů bývalých okresních nemocnic. Hejtmani mají ještě do konce roku dostat ze státní pokladny dotaci 2,7 miliardy korun, zbylých 700 milionů v příštím roce. Celkovou představu o transformaci resortu má ministryně zdravotnictví Marie Součková předložit kabinetu do konce ledna příštího roku. "Postupuje se tak, jak jsme se dohodli," řekl premiér. Upřesnil, že konsolidační agentura převezme pohledávky v celkové výši 2,946 miliardy korun, z toho 2,356 miliardy jsou pohledávky VZP, zbytek ostatních pojišťoven. Tři miliardy představují asi polovinu pohledávek zdravotních pojišťoven. "Posilují se tím zdroje pojišťoven, zejména Všeobecné zdravotní pojišťovny," řekl premiér.

Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach ani napodruhé neprosadil na vládě zvýšení počtu zaměstnanců úřadů práce. Ministři se kvůli úsporám rozhodli nezvyšovat počet úředníků. Škromach kabinet nepřesvědčil, že kvůli rostoucí nezaměstnanosti je třeba posílit kvalitu služeb pracovních úřadů a že je nutné přijmout 450 nových lidí. Přijetí nových pracovníků by stálo v příštím roce 240 milionů korun. Ministerstvo chtělo náklady pokrýt z prostředků určených na aktivní politiku zaměstnanosti, nežádalo další výdaje ze státního rozpočtu. Na jednoho pracovníka úřadu práce nyní podle ministerstva připadá 222 uchazečů o práci, což neumožňuje ani desetiminutovou osobní konzultaci dvakrát za měsíc. Zatímco nezaměstnanost za poslední čtyři roky stoupla, úřady mají stále stejně, tedy 4995 zaměstnanců. Proto chtěl Škromach přijmout posily.

Téměř 30 obcí, které nyní spadají do Moravskoslezského kraje a kraje Vysočina, by mělo od roku 2005 změnit krajskou příslušnost. Po rozdělení republiky na 14 krajů v roce 2000 se totiž některé obce ocitly v kraji, který jim především z praktických důvodů nevyhovuje. Takzvaný věcný záměr zákona, jenž má upravit krajské hranice, schválil kabinet, sdělil ČTK Úřad vlády. Ministerstvo vnitra tak musí připravit paragrafové znění zákona, který pak bude muset projít klasickým legislativním procesem, tedy po projednání ve vládě ho bude muset schválit parlament a podepsat prezident.

Vláda schválila analýzu o přílivu slovenských Romů do ČR

Vláda schválila analýzu ministerstva vnitra, která se zabývá příčinami i důsledky migrace slovenských Romů do České republiky. Podle tiskového odboru vlády ale ministři původní materiál v několika bodech upravili. Odhaduje se, že nyní v České republice žije 10.000 až 14.000 slovenských Romů, některé údaje hovoří ještě o mnohem větších počtech. Ministr vnitra Stanislav Gross podle tisku v dokumentu požadoval, aby byl do konce června 2004 vytvořen systém, který by zaznamenal významný nárůst počtu romských migrantů a preventivně umožnil řešit vzniklou situaci, než dospěje do kritických rozměrů. Vnitro také navrhovalo monitorovat situaci v lokalitách, kam Romové směřují, a vypracovat prognózy kvůli dopadu na sociální systém. Zároveň chtělo, aby v této otázce vláda zintenzívnila dialog se slovenskou stranou.

Ministr Gross podle deníku Právo žádal, aby vicepremiér Petr Mareš navrhl do konce roku prioritní témata týkající se problematiky migrace slovenských Romů pro jednání česko-slovenské pracovní skupiny. Mareš měl také do poloviny příštího roku vypracovat klasifikaci romských lokálních komunit v Česku podle stupně ohrožení sociálním vyloučením a připravit místní projekty k minimalizaci rizik u nejvýrazněji ohrožených lokalit. Mareš ale nehodnotí situaci tak dramaticky a v připomínkovém řízení s navrhovanými kroky nesouhlasil.

Vláda schválila zrušení víz s Paraguayí, Hondurasem a Guatemalou

Příští rok se rozšíří seznam latinskoamerických zemí, s nimiž bude mít Česká republika bezvízový styk. Vláda schválila zrušení víz s Paraguayí, Hondurasem a Guatemalou. Slaďuje tím vízovou politiku s Evropskou unií, kam Česká republika vstoupí za půl roku. Paraguay, Honduras a Guatemala patří do takzvané bílé skupiny, kam mohou lidé z EU jezdit bez nutnosti obstarávání víz a naopak. Honduras a Guatemala již víza pro české turisty zrušily, ale Praha pro občany těchto zemí zatím ne. Oboustranná vízová povinnost byla doposud s Paraguayí. Bezvízový styk s těmito státy začne podle diplomacie někdy po Novém roce.

Lze předpokládat, že bez vízových překážek bude napříště také cestování mezi Českou republikou a Brazílií, Salvadorem, Panamou či Venezuelou. S těmito zeměmi, které rovněž patří na bílý seznam, diplomaté vyjednávají. Bezvízový styk již má ČR s jihoamerickými státy Uruguay, Kostarika, Chile a Argentina.

Naopak diplomaté neočekávají, že by Česká republika zrušila víza pro občany Kuby, Haiti, Jamajky, Dominikánské republiky či Peru. Evropská unie je zařadila do "černé" skupiny, stejně jako například Rusko, a víza pro ně rušit nehodlá.

Slovenský prezident Schuster převzal v Ostravě čestný doktorát

Slovenský prezident Rudolf Schuster převzal během své středeční návštěvy Ostravy čestný doktorát hornicko-geologické fakulty ostravské Vysoké školy báňské- Technické univerzity. Schuster byl oceněn především za podporu a rozvoj dlouhodobé spolupráce partnerských měst Ostravy a Košic a místních technických univerzit. Titul Doctor honoris causa je nejvyšší vědeckou poctou, kterou může univerzita udělit. První muž Slovenska řekl, že vlastní okolo deseti čestných doktorátů. "Jsem trošku dojatý z toho všeho, protože Ostrava mi byla vždy blízká, protože tady jsem dělal první praktické kroky po akademii, když jsem přišel jako mladý vědec," uvedl Schuster. Doplnil, že za své znalosti a zkušenosti vděčí právě ostravským odborníkům, a proto si velmi váží toho, že mu čestný doktorát udělila jedna z nejvýznamnějších technických univerzit v zemi.

Devětašedesátiletý prezident patří k významným vědeckým osobnostem Slovenské republiky a je autorem mnoha vědeckých, vědecko-populárních a literárních publikací. Podstatná část jeho života je spojena především s východoslovenským regionem a zvláště pak Košicemi, kde se podílel na obnově města a působil tam i ve funkci primátora.

Čestný titul Doctor honoris causa získal již třetí prezident. Nejprve ho univerzita udělila Edvardu Benešovi, který se zasloužil o poválečný rozvoj univerzity. Současný prezident České republiky Václav Klaus získal tento doktorát v roce 1997, a to za zásluhy o rozvoj občanské společnosti.

Livia Klausová děkovala dárcům krve za ty, kteří jim poděkovat nemohli

Manželka prezidenta Livia Klausová na Pražském hradě děkovala čestným dárcům krve za ty, kterým dárci krve pomohli zachránit život a kteří jim přímo poděkovat nemohli. První dáma sice sama krev nikdy nedarovala, ale byla blízko tomu, aby se stala dárkyní kostní dřeně. "V tom posledním stupni posuzování vhodnosti daru kostní dřeně se nakonec objevil jiný dárce, který byl pro transplantaci vhodnější," prozradila Klausová. Velmi si prý cení lidí, kteří jsou schopni udělat něco pro své bližní. "Dárcovství je ušlechtilý čin bez očekávání díků. Většinou, když někdo něco dává, tak obdarovaný má šanci poděkovat. Lidé, kteří krev potřebují, ale tuto šanci nemají, a proto mi dovolte, abych vám i za ně vyjádřila obrovský dík," uvedl první dáma při setkání s dvacítkou mnohonásobných dárců krve.

Mezi nimi byl i čtyřiatřicetiletý Marek Jukl, který má za sebou už více než 200 odběrů. Pravidelně od roku 1987 chodí darovat nejen krev, ale častěji i plazmu a krevní destičky. K prvnímu odběru šel kvůli tradici v rodině. "Není ani tak důležité, proč se člověk rozhodne darovat krev, ale spíše to, že se k tomu vůbec odhodlá," řekl ČTK.

Dárcem se může stát každý zdravý člověk ve věku od 18 do 65 let. K odběru by se neměl hlásit dárce, který je po operaci, tetování, užívá antibiotika či má horečku. Krev může člověk darovat čtyřikrát ročně. Den před odběrem by dárce neměl jíst tučná jídla a pít alkohol.

Ústavní soud obdržel stížnost Viktora Koženého

Ústavní soud obdržel stížnost, kterou podal proti svému obvinění bývalý šéf harvardských investičních fondů Viktor Kožený. ČTK to řekla pracovnice soudu. O několik dní dříve byla podle ní na Ústavní soud doručena také stížnost jeho spoluobviněného, bývalého předsedy představenstva Harvardského průmyslového holdingu, Borise Vostrého. Oba jsou v České republice stíháni jako uprchlí pro rozsáhlý podvod a je na ně vydán mezinárodní zatykač. Policie začala Koženého a Vostrého stíhat v červenci téměř po dvou letech marných pokusů doručit jim obvinění. Záměr dvojici obvinit zveřejnil vyšetřovatel 18. září 2001. Kožený a Vostrý v letech 1995 až 1997 převáděli majetek v hodnotě 11,5 miliardy z Harvardských investičních fondů a Sklo Unionu Teplice. Podle policie tím poškodili holding, který pak skončil v likvidaci. Kožený žije na Bahamských ostrovech, Vostrý ve středoamerické Belize.

Oba obvinění s postupem policie nesouhlasí a považují ho za skandální. Proti obvinění si podali stížnost, kterou zamítlo Nejvyšší státní zastupitelství. Dalším možným opravným prostředkem je právě ústavní stížnost. Kožený se kromě toho obrátil také na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Ten by se však jeho žádostí mohl zabývat až ve chvíli, kdy vyčerpá všechny možné opravné prostředky v ČR.

Kontrolní vyšetření potvrdilo osmý případ nemoci BSE v ČR

Kontrolní vyšetření potvrdilo osmý případ nemoci šílených krav (BSE) v České republice. Nakažena byla téměř čtyřletá kráva ze společnosti ZEMOS z Velkých Němčic na jižní Moravě. ČTK to řekl mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben. Utraceno a vyšetřeno by podle něj mělo být přes 200 zvířat. V Němčicích jde o třetí případ nemoci, který veterináři odhalili během posledních 30 dnů. Podle zpracovatelů masa je častější výskyt BSE způsoben větším množstvím porážek na jatkách. Řezníci přitom nezaznamenali, že by se lidé začali od hovězího odklánět. "Hovězí maso je teď kvůli systému kontroly jedno z nejbezpečnějších," uvedl výkonný ředitel Českého svazu zpracovatelů masa Jan Katina. Na BSE dosud Česká republika vyšetřila 470 tisíc kusů dobytka.

Osmá nakažená kráva pochází ze stáda 570 zvířat. Stejně jako sedmý případ z Lomnice nad Popelkou se i tato kráva vymyká ze skupiny předchozích šesti nakažených kusů, jež se narodily v rozmezí let 1995 až 1997. Veterináři nyní sestavují seznam dobytčat, která budou utracena. Podle současných pravidel se v případě BSE utratí potomci a vrstevnice nemocného dobytčete, tedy zvířata, která jsou o rok mladší a o rok starší a která přijímala nebo mohla přijímat stejnou potravu během prvního roku života pozitivního kusu.

Praha se chce ve Francii ukázat jako město vhodné pro velké firmy

Hlavní město České republiky se chce na veletrhu MAPIC ve francouzském Cannes prezentovat jako město vhodné pro sídla velkých nadnárodních společností. Motivem účasti je také jednání o vstupu prestižních maloobchodních značek na pražský trh. Veletrh, kterého se Praha účastní po třetí, potrvá do pátku. Na veletrhu se pravidelně scházejí zástupci měst a regionů, maloobchodní řetězce, investoři, developeři a realitní agentury. Loni přišlo rekordních 6000 účastníků z 2500 společností z celého světa.

K nejvýznamnějším projektům, jež česká metropole letos představí, patří Centrum Chodov. Jde o ambiciózní projekt společností Rodamco Europe a AM Development, které se na pražském Jižním Městě chystají vytvořit alternativní městské centrum. Na pražském stánku bude vedle Prahy vystavovat také firma Trade Centre Praha, která se zabývá správou a obchodním využitím vybraných nemovitostí v Praze. Dále pak developerské a investorské firmy Rodamco Europe a COPA Leisure, poradenská firma Interprospekt Consulting a architektonická firma Helika. Vyvrcholením veletrhu bude jako každoročně galavečer s předáváním cen MAPIC Awards.

ČRo7 - Radio Praha připravuje pro francouzskou RFI Kulturní magazín

Český rozhlas 7 Radio Praha, který se specializuje především na vysílání do zahraničí, nově spolupracuje s francouzskou stanicí Radio France Internationale (RFI). Dvakrát týdně připravuje francouzská redakce ČRo7 pro tuzemské vysílání RFI dvacetiminutový Kulturní magazín. Premiéru Kulturního magazínu si mohou lidé ve francouzštině v Česku poslechnout na frekvenci 99,3 FM vždy ve středu v 16:10, reprízu RFI vysílá v sobotu v 10:10. Magazín posluchačům přináší především reportáže z tuzemských kulturních akcí. "Magazín nabídne francouzským posluchačům to, co podle mého názoru ve vysílání RFI dosud chybělo - český rozměr", uvedl ředitel stanice ČRo7 Miroslav Krupička. Dodal, že vysílání Kulturního magazínu od letošního 5. listopadu je završením dlouhodobých jednání o spolupráci ČRo7 s RFI. Dříve ČRo7 obdobným způsobem spolupracoval s českou pobočkou britské stanice BBC.

Do suterénu Umělecké besedy se vrací soubor Divadla Na prádle

Do suterénu pražské Umělecké besedy pod Petřínem se vrací soubor Divadla Na prádle, který tu do loňska působil společně s muzeem populární hudby. Letní povodně však vyplavily oba uživatele. Divadelníkům bude nyní sloužit opravený a moderně vybavený sál s kapacitou až dvou set diváků. Podle uměleckého šéfa souboru Petra Hrušky si rekonstrukce vyžádala přes 20 milionů korun, z nichž většinu jako vlastník objektu uhradila Nadace Český hudební fond. Popmuzeum zatím pořádá koncerty a výstavy v klubu Vagon na Národní třídě. Nemá tam stálou expozici a do Besední ulice se nevrátí. Podle ředitele Aleše Opekara se jedná o jiném umístění.

Sál někdejší Umělecké besedy byl v dubnu 1927 svědkem premiéry slavné Vest Pocket Revue tehdy ještě studentů Voskovce a Wericha. Pak tu mimo jiné působilo Frejkovo a Burianovo Moderní studio a v letech 1944 až 1949 Divadlo Satiry. Členové Divadla Na prádle tu hrají od září 2001.

Opičák Richard už žije s gorilími samicemi ve společné domácnosti

S rozpaky vstoupil v pátek v pražské zoo do výběhu za dvěma samicemi gorilí samec Richard, od té doby si všichni na společnou domácnost v klidu zvykají. "Byl rozpačitý, protože dosud žil dlouhá léta jen mezi samci, ale teď je to v pořádku. Žádné nepřístojnosti se nedějí," řekl ČTK mluvčí zahrady Vít Kahle. Dvanáctiletý Richard, který se má stát otcem nové generace pražských goril, do české metropole přicestoval počátkem měsíce z Británie. Necelé dva týdny prožil v karanténě. Od gorilího samce si chovatelé slibují nejen početné potomstvo, ale i zvýšení popularity zahrady, která se stále ještě vzpamatovává z loňských záplav. Aby upozornila na nový přírůstek, vylepila zoo po hlavním městě stovku billboardů s obrázkem sympaticky vyhlížejícího opičáka. Richard váží 215 kilo. Narodil se ve Frankfurtu nad Mohanem otci Matzovi, který byl odchycen v přírodě, a matce Rebecce, odchovankyni zoo v německém Krefeldu. V Praze má za úkol být potěšením místních gorilích slečen, kterým se bez samce stýskalo.

Ze sportu:

Čeští fotbalisté do 21 let příští rok obhajovat své zlaté medaile na mistrovství Evropy nebudou. V baráži je vyřadilo Švýcarsko, s nímž Češi v Ostravě prohráli na penalty 3:4 poté, co v normální hrací době podlehli oslabenému soupeři 1:2. Rozhodující penaltu vysoko překopl Martin Kolář. První zápas vyhrál tým Wernera Ličky 2:1, ale ve středu proti deseti Švýcarům ztratil vedení 1:0. Kromě účasti na šampionátu přišli Češi i o možnost startovat na olympiádě v Aténách.

Vydařená tečka za úspěšnou sezonou v podobě vítězství v přátelském zápase nad Kanadou vynesla českou fotbalovou reprezentaci zpátky do elitní desítky světového žebříčku. Mezinárodní federace FIFA zveřejnila nové pořadí, v němž se svěřenci Karla Brücknera dostali na desáté místo před Itálii a jsou o jediný bod za německými vicemistry světa.

Možná nejtěžší chvíle své kariéry prožíval v úterý český fotbalový rozhodčí Michal Beneš. Z barážového zápasu turecké a německé jednadvacítky, jehož závěr němečtí novináři popsali jako "Peklo u Bosporu", si odvezl tržnou ránu na hlavě. Incidentem se začala zabývat disciplinární komise UEFA.

Úterní večer se v zámořské hokejové NHL vydařil Radku Dvořákovi. Český útočník Edmontonu vstřelil v zápase s Chicagem dvě branky, na další nahrál a stal se hlavním strůjcem vítězství Oilers. Chicago prohrálo v kanadském městě 2:5. Útočník Anaheimu Václav Prospal se v dramatickém závěru utkání v Coloradu zapsal do listiny střelců. 'Kačerům' jeho gólový příspěvek přinesl bod, i když nakonec s Avalanche prohráli v prodloužení 1:2.

Triatlonisté Martin Krňávek a Vendula Frintová odletěli společně s koordinátorem české reprezentace Jiřím Jelínkem do Austrálie. Jejich hlavním cílem je účast na mistrovství světa, které se uskuteční 6. a 7. prosince v Queenstownu na Novém Zélandu. Tam se k minivýpravě připojí další čeští reprezentanti Jan Řehula a Tereza Macelová.

Krátce o čtvrtečním počasí v České republice:

Skoro jasno, jen místy zataženo. Teploty 9 až 13 stupňů Celsia.