Zprávy Radia Praha
ČR bude v příštím roce hospodařit se schodkem 115 miliard korun
Česká republika bude v příštím roce hospodařit se schodkem 115 miliard korun. Zákon o státním rozpočtu na rok 2004 schválila Poslanecká sněmovna. Příjmy budou 754 miliard korun a výdaje 869 miliard korun. Zákon, který vychází z reformy veřejných financí, ještě musí podepsat prezident republiky. Senát o rozpočtu nejedná. Ministr financí Bohuslav Sobotka po schválení řekl, že je velmi spokojen. "Rozpočet dopadl přesně tak, jak vláda očekávala," uvedl. Schodek označil za nízký a upozornil, že bez reformy veřejných financí by deficit činil asi 180 miliard korun. V roce 2004 podle ministra poroste ekonomika, bude nízká inflace a porostou reálné mzdy. Zadlužování státu je pod kontrolou, v dalších letech chce vláda usilovat o ještě nižší schodky, řekl Sobotka. Na rok 2005 však ministerstvo financí předpokládá schodek 114 miliard korun.
Podle Davida Marka z Patria Online nemá příliš smysl upínat se na schodek pro příští rok 115 miliard korun. Některé příjmy, s kterými vláda příští rok počítá, jsou totiž nejisté. "Na jedné straně jsou zde urychlené a nejisté platby za UMTS licence a deblokace zahraničních dluhů, na straně druhé stará známá písnička v podobě úhrady ztrát ČKA," řekl ČTK. Také některé reformní zákony, které zvyšují příjmy a snižují výdaje, ještě nejsou zcela schválené, dodal.
Podle Markéty Šichtařové z Volksbank navíc zkušenosti ukazují, že schválený rozpočet je víceméně nezávazný. "Stačí jen nepatrně se zmýlit při prognóze výkonu ekonomiky a rozpočet nebude splněn," řekla. Podle ní je proto reálné, že ani v příštím roce se naplánovaný deficit nepodaří splnit.
Od Nového roku se mají snížit snížit daně podnikům, zvýší se však spotřební daně a u řady výrobků a služeb i daň z přidané hodnoty. Stát tak chce na daních vybrat o 29 miliard korun více. Příští rok také podraží cigarety, alkoholické nápoje, nafta a benzin. Lidé zaplatí více i za telefony, internet, čistírny, holiče, právníky a některý nábytek. Levnější by mohly být káva, čaj a některé cukrovinky.
Poslanci schválili téměř všechny pozměňovací návrhy rozpočtového výboru. Ministerstvo školství tak například přijde o 150 milionů korun na vysoké školy. Většinu ze stovek dalších změn poslanci zamítli, výjimku tvořily některé návrhy poslanců vládní koalice. Z návrhů, které předložily kraje a obce, neprošel téměř žádný. Poslanci i kraje většinou žádali o peníze na opravy sportovních areálů, škol, školních jídelen, tělocvičen, pečovatelských domů, nemocnic a o dotace na kulturu.
Rozpočet byl od počátku sestavování vystaven kritice téměř ze všech stran. Státní úředníci chtěli vyšší platy, odbory požadovaly více peněz na řešení nezaměstnanosti a na zemědělské dotace, dalších prostředků se dožadovaly i vysoké školy. Více peněz chtěla po ministerstvu financí téměř všechna ministerstva a kraje.
Ekonomové by naopak škrtali více a volali po radikálnější reformě. Podle nich dosavadní reforma spíše zastavuje růst schodků, než aby je nějak výrazně snižovala. I slabší reforma je však podle nich lepší než žádná. Podle analytika Raiffeisenbank Ivo Nejdla se veřejný dluh ČR po roce 2006 vyšplhá až na bilion korun. Marek uvedl, že stát zaplatí jen v příštím roce za úroky z dosavadních dluhů asi 31 miliard korun.
Součástí deficitu je i ztráta České konsolidační agentury 19 miliard korun. Konečný schodek ještě mohou v příštím roce ovlivnit nečekané příjmy nebo výdaje. Mohl by například padnout konečný verdikt ve sporu mezi státem a japonskou bankou Nomura. Přestože se obě strany žalují o mnoho miliard, rozpočet s žádnými příjmy ani výdaji nepočítá.
Vládní reforma veřejných financí by měla měla v příštích třech letech ušetřit přibližně 200 miliard, a snížit tak roční deficit ze sedmi na čtyři procenta hrubého domácího produktu. K tomu, aby Česko mohlo přijmout euro, se však musí podíl ročního schodku na HDP snížit ještě o další procento. Letos bude státnímu rozpočtu chybět přibližně 123 miliard korun. Ministr financí Bohuslav Sobotka již dříve prohlásil, že Česká republika nebude mít vyrovnaný rozpočet nejméně do roku 2010.
Mnohonárodní prapor NATO se poprvé předvedl v Liberci
Čeští vojáci z nového mnohonárodního praporu sil okamžité reakce NATO, zaměřeného na ochranu proti zbraním hromadného ničení, se na středeční přehlídce v Liberci poprvé předvedli ministrovi obrany Miroslavu Kostelkovi a zástupci náčelníka štábu Vrchního velitele spojeneckých sil v Evropě Roberto Cesarettimu. Na náměstí E. Beneše před radnicí na ně přišlo podívat také zhruba 500 obyvatel města. "Prapor reaguje na novou hrozbu, kterou jsou především biologické a chemické zbraně," řekl Cesaretti. Prapor vznikl 1. prosince a tvoří ho zhruba 500 specialistů z 11 evropských zemí, USA a Kanady. Polovinu mužstva tvoří Češi. Prapor bude k připravený k zásahu od 1. července příštího roku kdekoliv na světě v době od pěti do 20 dnů po použití zbraní hromadného ničení nebo po živelných či průmyslových katastrofách. O výcvik praporu, zaměřeného nejen na válku, ale také na boj s mezinárodním terorismem, se postarají především čeští odborníci. V Liberci má základnu brigáda chemické ochrany. Vojáci z ní se podíleli na zajištění spojeneckých operací v Perském zálivu.
V Liberci však bude ze zahraničních armád působit pouze šest štábních důstojníků. Z českých vojáků vznikne rota bojového zabezpečení, logistická a zdravotní jednotka. O biologickou jednotku se postarají Britové, o čtyři dekontaminační čety Rumuni, Poláci, Španělé a Belgičané. "Pro laboratoře se počítá s odborníky se šesti nebo sedmi zemí," uvedl velitel praporu Vratislav Osvald. Podle něj je však nejdůležitější poradní tým, složený z vědců a vojáků. V případě nasazení doporučí příslušníkům mnohonárodnostního praporu postup na postižených územích. První stmelovací cvičení praporu se má konat koncem března příštího roku v Itálii a druhé se uskuteční na přelomu května a června.
Prapor povedou Češi do konce příštího roku. Již od jeho poloviny se na jejich vystřídání začnou připravovat Němci. Jako třetí přijdou na řadu Italové. Mnohonárodní prapory se vymění vždy po půl roce. Jak prohlásil Cesaretti, každá ze zemí NATO platí účast svých vojáků v praporu ze svého rozpočtu. Kromě České republiky patří do praporu Belgie, Kanada, Maďarsko, Itálie, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Španělsko, Turecko, Velká Británie a USA. Vedoucí země praporu poskytuje vždy své specialisty pro velení a štáb.
Václav Klaus navštívil ve Švédsku Ledový hotel a důl na železnou rudu
Prezident Václav Klaus uzavřel návštěvu Švédska cestou do města Kiruna, ležícího necelé dvě stovky kilometrů za polárním kruhem. Zavítal do nejproslulejšího hotelu v zemi, jímž je Ishotellet neboli Ledový hotel. Ten se od roku 1989 pokaždé v prosinci otevírá v městečku Jukkasjärve a stojí tam zhruba do května, kdy opět roztaje. Jeho nespornou výhodou je, že se v něm postaví tolik pokojů, kolik hostů si je v průběhu roku zarezervuje. Prezident Klaus si jednu takovou ložnici prohlédl; jako celek je však hotel teprve ve výstavbě.
Český prezident také v Kiruně "sfáral" do největšího dolu světa na železnou rudu. Ta se tam v současnosti těží v hloubce 775 metrů. Samotné šachty vedou do hloubky až tisíc metrů, ke strojům ale vozí horníky autobusy nebo auta po silnicích, zčásti asfaltových, kterých je v podzemí na 400 kilometrů. Stejným způsobem vjel do dolu i prezident Klaus s doprovodem, v hloubce 300 metrů pod zemí pak pro něj hostitelé uspořádali oběd.
Klaus před přijetím místními představiteli v radnici navštívil mohutný dřevěný červený kostel připomínající tradiční laponskou chýši. Laponci, kteří se od statných bělovlasých Seveřanů liší drobnější postavou a tmavší pletí, se nyní místo kočovného způsobu života věnují spíše uspokojování poptávky turistů po nejrůznějších suvenýrech. Případně přestavují svá obydlí jako živoucí muzea, o čemž se rovněž prezident mohl přesvědčit. Klaus také využil možnosti svést se na saních tažených losem, jak ostatně podle místních tradic brzy udělají všichni "Santa Klausové". Měl však poněkud smůlu - zvíře nebylo na začátku sezony v dobrém rozmaru, nechtělo příliš táhnout a krátký okruh dokončilo jen po značném pobízení vozkou.
Senát schválil zákon, který Česko potřebuje pro obchod s diamanty
Česká republika bude moci opět dovážet diamanty, neboť se stane členem sdružení zemí, které mají oprávnění obchodovat s těmito drahými kameny. Senát schválil zákon, který je k tomu nezbytný. ČR se tak znovu zapojí do takzvaného Kimberleyského procesu, jehož členy jsou země, které chtějí dostat světový pohyb diamantů pod kontrolu a zamezit jejich zneužívání pro financování teroristických a povstaleckých skupin. Česká republika byla členem procesu od července 2001 do konce srpna letošního roku. Od září ale byla ze seznamu vyškrtnuta, protože neměla příslušnou právní normu, která řeší podmínky dovozu, vývozu a tranzitu surových diamantů. Šest desítek zemí Kimberleyského procesu proto od té doby nepovoluje dovoz surových diamantů do tuzemska. "Přijetí zákona znamená ukončení embarga na dovoz diamantů," řekl senátorům ministr financí Bohuslav Sobotka.
Zákon, který ještě podléhá podpisu prezidenta, určuje minimální požadavky, které členské země procesu musejí splnit. Jakýkoli obchod se surovými diamanty, které jsou potřeba například na výrobu přístrojů, musí být doprovázen certifikátem. Na obchodování s diamanty má dohlížet ministerstvo financí. Kontrola pohybu diamantů se vztahuje i na vnitřní území členů Kimberleyského procesu, včetně členských států Evropské unie, která je členem jako celek.
V minulých letech Česká republika dovážela zhruba deset až 12 kilogramů surových diamantů ročně. Převážná většina kamenů pocházela z Jihoafrické republiky a Česká republika je importovala ze zemí Evropské unie.
Menší podnikatele bude podporovat nová agentura CzechInvest
Podporu malým a středním podnikatelům má poskytovat nově zřízená Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Vznikne sloučením nynějších tří agentur, čímž se vytvoří předpoklady pro využívání peněz z fondů Evropské unie podle jejích pravidel. Umožnit to má poslanecká novela zákona o podpoře malého a středního podnikání, kterou bez problémů schválil Senát. Nová agentura bude podporovat podnikatele podle programů schválených vládou, bude poskytovat investiční pobídky a bude podřízena ministerstvu průmyslu a obchodu. Nová agentura nahradí Agenturu pro rozvoj podnikání, Českou agenturu pro zahraniční investice CzechInvest a Agenturu pro rozvoj průmyslu České republiky CzechIndustry.
Ministr průmyslu a obchodu Milan Urban již dříve uvedl, že cílem tohoto kroku je efektivněji spravovat finanční prostředky ze strukturálních fondů Evropské unie a učinit tyto instituce transparentnějšími směrem k domácím podnikatelům. To podle něj znamená zjednodušit přístup k informacím a usnadnit provádění jednotlivých projektů. "A samozřejmě je to i krok k racionalizaci celé této správy," dodal Urban. Vytvoření jedné agentury nebude podle ministra znamenat nárůst počtu úředníků. Z rozpočtu dal stát loni na podporu podnikání 3,8 miliardy Kč, o osm procent více než v roce 2001. K podpoře podnikatelů v roce 2002 významně přispělo podle ministra i 312 milionů korun z prostředků Phare a 347 milionů korun z úvěru od německé banky Kreditanstalt für Wiederaufbau.
Dozorci získají větší pravomoci, ne však placené informátory
Vězeňská služba získá větší pravomoci. Bude moci využívat operativně pátrací techniku, například pro odhalování nepovolených mobilních telefonů mezi vězni. Nebude ale moci ze zákona platit informátory k odhalování trestné činnosti ve věznicích. Počítá s tím novela zákona o vězeňské službě, kterou bez vážnějších připomínek schválil Senát. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Václav Klaus. Záměr využívat placené informátory odmítla už Poslanecká sněmovna a senátoři její rozhodnutí podpořili. "Velice správně Poslanecká sněmovna vyjmula to využití informátora, ve vězeňské slangu bonzáka," prohlásil Josef Pavlata z výboru pro lidská práva. Ministrovi spravedlnosti Karlu Čermákovi chybějící pasáž příliš nescházela. "My proti tomu nic nenamítáme a nechceme v tomto směru žádnou změnu," uvedl ministr.
Padělané zboží se nebude muset ničit;půjde i na humanitární účely
Zabavené padělané zboží se v budoucnu nebude muset ničit. Po odstranění zfalšovaných firemních značek ho budou moci dostávat potřební v rámci humanitární pomoci. Do prodeje se ale nesmí dostat. Počítá s tím novela zákona o České obchodní inspekci, kterou hladce schválil Senát. Novelu nyní dostane k podpisu prezident Václav Klaus. Zákon dosud umožňuje pouze likvidaci zabavených padělků, což zejména po loňských povodních vyvolalo negativní ohlasy ze strany veřejnosti. Zatímco občané organizovali sbírky na pomoc postiženým, stát pokračoval v ničení oblečení či obuvi, které by se zatopeným mohly hodit. Využitelné padělané zboží mají nově dostávat státní a krajské organizace, obecně prospěšné společnosti či nadace, které se zabývají humanitární činnosti. Zboží od nich nakonec mají dostat klienti ústavů sociální péče, dětských domovů či domovů důchodců.
Senát schválil nominaci advokáta Nykodýma na ústavního soudce
Advokát Jiří Nykodým se stane novým ústavním soudcem. Jeho nominaci v tajných volbách podle neoficiálních informací schválilo 43 ze 58 přítomných senátorů, řekl ČTK zdroj z volební komise horní komory. Nykodým se po jmenování prezidentem Václavem Klausem stane dvanáctým z 15 členů Ústavního soudu. Osmapadesátiletý Nykodým je členem legislativní rady vlády a odborníkem na správní, majetkové a rodinné právo. Podílel se na vypracování právnického slovníku, nyní spolupracuje na přípravě nového občanského zákoníku.
Oznámení o příjmech neodevzdalo 46 poslanců a 11 senátorů
Oznámení o vedlejších příjmech, darech a činnostech za minulý rok dosud neodevzdalo 46 poslanců a 11 senátorů. Převažují mezi nim i členové opoziční ODS a KSČM. Předkládat oznámení přitom ukládá členům obou komor zákon o střetu zájmů. Oznámil to Petr Štěpánek z občanského sdružení Oživení, které se věnuje potírání korupce. Pětice senátorů, převážně nestraníků, se proto na základě výzvy sdružení poprvé v historii českého parlamentu obrátila na mandátové a imunitní výbory. Nyní mají podnět k zahájení řízení s těmi poslanci a senátory, kteří oznámení nepředložili. Výsledkem řízení může být veřejná výtka a výzva k nápravě, jiné sankce zákon nestanoví.
Evropští demokraté zahájili kampaň ke vstupu země do EU
Blížící se vstup České republiky do Evropské unie připomíná od středy světelný panel, který na budovu své pražské kanceláře umístili Evropští demokraté (ED). Bude odpočítávat dny, které do přičlenění k unii zbývají. Zástupci ED zahájili 150 dní před vstupem také kampaň, v níž chtějí formou letáků seznámit lidi se svými návrhy řešení problémů země. Především chtějí vyprovokovat větší zájem veřejnosti o blížící se vstup do unie, řekl předseda ED Jan Kasl. Letáková akce potrvá do května. Podle Kasla ještě není kampaní Evropských demokratů k volbám do Evropského parlamentu, která na ni teprve naváže.
Součástí nynější akce budou i různé happeningy. Například spřízněné sdružení ED nazvané Evropští jestřábi zaslalo ústavním činitelům a předsedům politických stran krejčovský metr, aby si mohli dny zbývající do vstupu do unie odstřihávat, uvedl zástupce sdružení Jan Kopecký. Leták, který neparlamentní Evropští demokraté rozdávali lidem v několika městech, se týká třeba prosperity země, korupce, byrokracie a pomalé práce soudů. Dalším tématem bude začátkem ledna zdravotnictví a sociální oblast. Potom budou přibližně po 25 dnech následovat letáky o veřejných financích, životním prostředí a dalších oblastech, uvedl Kasl.
Do Evropského parlamentu budou ED kandidovat společně se Sdružením nezávislých, lídrem bude senátor Josef Zieleniec. Kasl soudí, že by mohli ve volbách získat kolem 15 procent hlasů. Náklady na kampaň ještě ED vyčísleny nemají. Podle Kasla však bude potřeba 25 až 30 milionů korun.
Protestní průvod prošel kolem sněmovny za zvuků smuteční hudby
Za zvuků smuteční hudby a skandování hesel prošel ve středu protestní průvod vysokoškoláků kolem Senátu a Poslanecké sněmovny. Podle policejních odhadů se akce zúčastnilo zhruba 300 lidí. Několik zástupců protestujících se vydalo ke sněmovně, kde předali dokument nazvaný "pitevní zpráva českého vysokého školství" předsedovi školské komise parlamentu Waltru Bartošovi. Ke zdi sněmovny položili smuteční věnec, zapálili několik svíček a nakonec zde vysypali popel vysokých škol, který přivezli olomoučtí studenti. Před sněmovnou se setkali jak s Bartošem, tak s ministryní školství Petrou Buzkovou, která právě šla do sněmovny.
Vysokoškolští studenti a pedagogové chtěli politiky upozornit na kritickou situaci vysokých škol způsobenou nedostatkem peněz. Vysoké školy chtějí pět miliard ke svému rozpočtu navíc, aby mohly začít se svou reformou. Chtějí totiž dosáhnout stejné úrovně, jakou mají zahraniční univerzity. Vláda jim však kvůli reformě veřejných financí přidala jen 1,7 miliardy korun. To vysokým školám nestačí. Letošní rozpočet vysokých škol je 18,5 miliardy korun.
Nedostatek peněz pociťují i studenti. Posluchačka Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ČTK řekla, že v knihovnách nemají dostatečný počet publikací. Vzhledem k tomu, že je jeden exemplář od jedné, nemají šanci si je půjčit a musí se učit ve studovně. Pracovnice Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy prozradily, že jsou ve školách přeplněné posluchárny, chybí bezbariérové vchody. "Máme jen tři balíky papíru na měsíc, to je směšné. Kdyby jsme nedělali doplňkovou činnost, tak bychom neměli ani na tonery do kopírek, je to ostudné," řekla jedna z nich ČTK.
Eduard Janota: Požadavky trhu byly při aukci dluhopisů příliš vysoké
Stát při prodeji patnáctiletých státních dluhopisů v objemu 14 miliard korun nepřistoupil na nabídky trhu a cenné papíry odmítl prodat. "Nechtěli jsme za každou cenu akceptovat nabídku bank na trhu," zdůvodnil pro ČTK reakci státu náměstek ministra financí Eduard Janota. Pomocí dluhopisů stát financuje schodky veřejných rozpočtů. Stát nabízel dluhopisy v nominální hodnotě 10.000 korun s ročním kuponem 4,6 procenta. Splatné měly být v polovině srpna 2018. Banky podle náměstka zkoušely trpělivost ministerstva financí. "Testovaly, do jaké míry jsme ochotni akceptovat jejich rostoucí požadavky," dodal. Stát se podle Janoty už nebude snažit emisi na trhu umístit do konce roku. Stažení emise podle něj nezhorší hospodaření státu. "Rozpočet skončí patrně o deset miliard lepším deficitem, než jsme předpokládali při stanovení upraveného emisního kalendáře. Celkový dluh České republiky je pokryt," dodal.
Popálené irácké děti se již léčí ve Vinohradské nemocnici
Popálený šestiletý chlapec, jeden z dvojice iráckých dětí léčících se od předminulého týdne v České republice, má za sebou první operaci ve Vinohradské nemocnici. Lékaři mu odebrali zdravou kůži ze stehna a překryli mu s ní nezhojená místa na druhé noze. On i jedenáctiletá dívka stráví na klinice popálenin ještě několik týdnů, řekl její přednosta Ludomír Brož.
Obě děti pocházejí z irácké Basry a zranily se v červnu při jednom z náletů na cíle ve městě. "Měli jsme strach a utíkali z domu. Zrovna jsem vařila oběd a při útěku jsem zakopla o vařič," vyprávěla chlapcova babička Zahra Abdal Karímová. Oheň zapálil na hochovi šaty. Utrpěl popáleniny na 18 procentech těla - na břiše a obou nohou až ke kotníkům. Dívka přišla podle jejího strýce Kaduma Paliba ke svým zraněním na 12 procentech těla stejným způsobem. V říjnu se děti dostaly do péče české vojenské nemocnice v Basře, kde je zbavili mrtvých popálených ploch a transplantovali jejich vlastní zdravou kůži.
Celkem se v Česku léčilo, nebo léčí, 18 malých iráckých pacientů. Ve čtvrtek odletí čtyři uzdravené děti zpět do vlasti, 11 se vrátilo již dříve. Kromě dvou dětí z Vinohradské nemocnice zůstává v rukou českých lékařů ještě dvouletý chlapec, který se zotavuje po srdeční operaci v motolské nemocnici. Na program evakuace a léčby iráckých dětí vyčlenila vláda sedm milionů korun.
Karbon Invest: Stíhání uhlobaronů je účelové; Kalda to odmítá
Za pokus státu zasahovat do obchodních záležitostí společnosti označilo vedení firem koncernu Karbon Invest, OKD a Českomoravských dolů stíhání svých tří vrcholných představitelů, které policie zahájila koncem minulého týdne. Karel Kalda z ostravské pobočky vrchního státního zastupitelství ale odmítá, že by jeho úřad či policie postupovala na objednávku. "Jde o podivnou shodu okolností, díky níž se policejní akce proti manažerům těžařského gigantu odehrává právě v době, kdy vrcholí privatizace OKD a v Sokolovské uhelné," uvedl nový mluvčí Karbon Investu Jiří Hrabovský.
Policisté jednoho z majitelů Karbon Investu a šéfa představenstva OKD Viktora Koláčka, jejího bývalého místopředsedu Jana Przybylu a nynějšího předsedu dozorčí rady OKD Petra Otavu kriminalisté obvinili ze zneužití informací v obchodním styku. Podle nich stíhaní OKD a ČMD od roku 1999 připravili nevýhodnými smlouvami o více než 1,6 miliardy korun.
Výstava Kočování po obrazech ukazuje Romy ve výtvarném umění
Zobrazení Romů malíři přibližuje unikátní výstava Kočování po obrazech-Romové ve výtvarném umění 17. až 20. století. Od pátku ji budou moci zhlédnout návštěvníci Muzea romské kultury v Bratislavské ulici v Brně. Představí díla známých českých a moravských, ale i německých či vlámských výtvarníků věnovaná romskému a cikánskému etniku, řekla kurátorka výstavy Ilona Lázničková. Nejbližším partnerem brněnského muzea byla podle Lázničkové pražská Národní galerie. "Byla tak laskavá, že zapůjčila největší soubor děl na výstavu a také nejstarší díla," uvedla. Hledání a výběr obrazů se podle ní podobal detektivní práci. Muzeum oslovilo řadu muzeí a památek v Česku. "Stalo se, že našli řadu pozoruhodných exponátů, o kterých ani nevěděli a zapadala prachem," dodala kurátorka. Obdobně zaměřená výstava podle ní dosud v Česku nebyla. Návštěvníci za ochranným sklem zhlédnou například slavný obraz Mikoláše Alše Rákoczyho pochod z roku 1877 či Cikánský tábor Josefa Navrátila, namalovaný před rokem 1861. Nechybí cigánští artisté Adolfa van der Venna či barevná litografie cikánského tábora pod hradem Buchlovem berlínského grafika Augusta Hauna. Na 40 obrazů doplňují návrhy scény a kostýmů opery Carmen. Muzeum připraví k výstavě cyklus přednášek například o romské inspiraci ve vážné hudbě či literatuře a pro děti pohádky. Zájemci mohou v muzeu zhlédnout i výstavu dětských kreseb s tematikou článků z týdeníku Romano Hangos. Vlastní sídlo získalo muzeum teprve předloni, až po deseti letech existence.
Na vánočním trhu v Mníšku se bude prodávat i za knoflíky
Knoflíky budou oficiálním platidlem na dětském trhu v Mníšku pod Brdy u Prahy. Uskuteční se 20. a 21. prosince v rámci vánočního řemeslného trhu, který pořádá město spolu se zdejším zámkem, řekla ČTK Jana Digrinová ze správy zámku. Na knoflíkovém trhu budou děti vystavovat a prodávat svá výtvarná díla. Návštěvníci si je budou moci zakoupit za knoflíky, které získají v Knoflíkové bance. Vánočního trhu se zúčastní také senioři z penzionu na Skaleckém náměstí. "Smyslem této akce je seznámit mníšecké občany s aktivitami jejich malých i velkých spoluobčanů," poznamenala Digrinová. Vánoční trh doprovodí kulturní program, během něhož se představí mníšecké mateřské, základní i umělecké školy. Součástí programu bude i mše, svěcení vánočního stromu a jeho zdobení dětskými výtvory, soutěže, živý betlém, divadlo, zpěv koled a koncerty. V modrém salonku zámku bude výstava betlémů.
Ze sportu:
Čeští fotbalisté budou stejně jako při nedělním losu závěrečného turnaje mistrovství Evropy nasazeni i pro kvalifikaci světového šampionátu v Německu v roce 2006. Potvrdila to Mezinárodní fotbalová federace (FIFA), která dva dny před frankfurtským ceremoniálem oznámila rozdělení 51 evropských členských zemí do osmi losovacích košů.
Do hledáčku případných posil ruského klubu Zenit Petrohrad, který vede trenér Vlastimil Petržela, se dostal i makedonský reprezentant Veliče Šumulikoski z jihomoravského Synotu. Český kouč hodlá angažovat během zimní pauzy již druhého hráče z tuzemské soutěže; v sobotu přiznalo vedení Sparty, že k Auroře má namířeno také útočník Marek Kincl.
Ofenzivním hráčem měsíce listopadu byl v NHL zvolen český hokejista Robert Lang z Washingtonu. Dvaatřicetiletý centr bodoval v uplynulém měsíci ve všech čtrnácti zápasech a nasbíral celkem 22 bodů za jedenáct branek a stejný počet asistencí. Lang aktuálně vévodí se 33 body kanadskému bodování NHL.
Jaromír Jágr a Robert Lang v zápase zámořské NHL mezi New York Islanders a Washingtonem znovu bodovali a dovedli Capitals k vítězství 4:1. Jágr se do statistik prosadil už ve dvanáctém utkání v řadě, když zaznamenal gól a asistenci, Lang prodloužil svou bodovou šňůru na šestnáct zápasů dvěma přihrávkami. Dařilo se také Davidovi Výbornému, který byl u obou gólů Columbusu v utkání s Anaheimem. Výborný jednu branku sám vstřelil a na druhou přihrál a pomohl tak Blue Jackets k výhře 2:1. Jediný gól Mighty Ducks dal Václav Prospal po přihrávce Petra Sýkory.
Více než osm desítek českých zdravotně handicapovaných sportovců by se mohlo v příštím roce představit na letních paralympijských hrách, které se budou konat v Aténách po skončení klasické olympiády. Češi by se podle předpokladů Českého paralympijského výboru (ČPV) měli zasáhnout od sedmi z devatenácti vypsaných sportů. "Chceme udržet trend, který jsme nasadili před Sydney. To znamená, že na hry pojedou pouze kandidáti medailí," prohlásil výkonný předseda ČPV František Janouch na tiskové konferenci v Praze.
Po úvodní vysoké výhře nad Uruguayí neuspěly české házenkářky na světovém šampionátu v Chorvatsku proti družstvu Korejské republiky. Český výběr odešel z palubovky v Poreči s debaklem 18:31.
Krátce o čtvrtečním počasí v České republice:
Zataženo až oblačno, ojediněle polojasno. Teploty 2 až 6 stupňů Celsia.
