Zprávy Radia Praha

Situace v EU po summitu může ještě eskalovat, varoval Verheugen

Neschválení evropské ústavy přivedlo Evropskou unii do velice vážné situace, která se může ještě vyvinout do mnohem horší krize, soudí evropský komisař pro rozšíření EU Günter Verheugen. Zároveň je ale přesvědčen, že šance na dosažení kompromisního znění ústavního dokumentu tu je a není nutné k tomu uspěchat ani další mezivládní jednání. Verheugen také v Praze zdůraznil, že není třeba uvažovat o pomaleji a rychleji se integrujících evropských zemích. O této variantě se po nezdařeném bruselském summitu začalo mluvit a ČR by se v takovém případě hlásila k rychlejší integraci. "Není třeba budovat nějakou dvourychlostní Evropu," řekl komisař po jednání s českým ministrem zahraničí.

Verheugen rovněž zcela odmítl úvahy, že by neúspěch summitu souvisel s rozšířením EU a ujistil, že přijetí nových členů včetně ČR není v žádném případě nijak ohroženo. Summit přitom ztroskotal hlavně na otázce rozdělení moci zvětšené EU. V květnu příštího roku se unie rozroste z nynějších 15 na 25 členů. Podle ministra zahraničí Cyrila Svobody je i neúspěch summitu důkazem, že EU je demokratický útvar. "Čeká nás ale komplikovaný čas," podotkl ministr.

Günter Verheugen se zmínil také o ratifikaci rozšíření EU. Vyzdvihl zejména kladný postoj Rakouska a Německa a vyjádřil radost nad tím, že se podařilo uklidnit rozpory mezi Prahou a Vídní týkající se historických prezidentských dekretů a jihočeské jaderné elektrárny Temelín.

Komisař Verheugen: Místo jako Terezín by měl navštívit každý Evropan

Místo, jako je bývalý koncentrační tábor Terezín na Litoměřicku, by měl podle komisaře Evropské unie Güntera Verheugena navštívit jednou za život každý Evropan. "Aby si uvědomil, že mír a demokracie nejsou garantované, nejsou jisté, je to něco, za co musíme bojovat, čeho musíme dosáhnout," uvedl komisař na závěr své pondělní návštěvy Terezína. Společně s evropskou komisařkou Margot Wallströmovou zároveň podpořil přeměnu tohoto pevnostního města na evropské město vzdělanosti, kultury a demokracie. Minulostí a budoucností Terezína je provedli bývalí vězni terezínského ghetta a představitelé města.

Europrojekt "Terezín-univerzitní město, centrum vzdělanosti, kultury a sportu", s kterým terezínská radnice evropské komisaře seznámila, počítá s tím, že do pěti let ožije pevnostní město mladými lidmi a cestovním ruchem. Tato změna bude stát zhruba šest miliard korun. Verheugen řekl, že záleží především na České republice. Pokud bude chtít, je podle něj velká šance získat peníze i ze strukturálních fondů EU. "Aby byl projekt úspěšný, musejí mu lidé věřit," poznamenala Wallströmová.

Komisařka rovněž připomněla, že dokud budou existovat aktivní fašisté a nacisté a budou pořádat demonstrace, tak se nesmí přestat v boji za evropskou demokracii. EU pomohla s vybudováním mnoha komunikací, silnic, železnic a dalších spojnic mezi lidmi v rozšířené Evropě. "Stejnou pozornost ale musíme věnovat budování lidské infrastruktury, aby se vytvářela společná identita, společný kulturní základ," uvedla Wallströmová. V tom podle ní může europrojekt Terezín pomoci.

Europrojekt Terezín není prvním pokusem o oživení pevnostního města. Již v roce 1997 se zde konala mezinárodní konference, která se zabývala budoucností Terezína. Její účastníci se shodli na tom, že ve městě by mohlo být například středisko EU pro monitorování projevů rasismu a národnostní nesnášenlivosti. Středisko dosud nebylo založeno.

Od roku 1999 působí v Terezíně Středoevropská kolonie umění MECCA. V bývalých vojenských garážích ji založili mladí pražští výtvarníci. Také oni se snaží řadou kulturních programů přilákat do města zejména mladé lidi.

Fašisté zavlekli v letech 1941 až 1945 do terezínského ghetta na 155.000 Židů z celé Evropy. Na 117.000 z nich se nedožilo osvobození. Jejich památku připomínaly do roku 1989 jen Židovský hřbitov ze 70. let a pietní místo na Ohři, kam nacisté vhodili popel svých 22.000 obětí. Jejich památku připomíná muzeum.

Václav Klaus věří, že vláda u stíhaček zohlední strategické zájmy ČR

Prezident Václav Klaus věří, že vláda při rozhodování o tom, jaké stíhačky pořídí pro českou armádu, vezme v úvahu také strategické zájmy země. Sdělil to po pondělní schůzce s americkým ministrem obchodu Donaldem Evansem. Ten přiznal, že se přimlouval za výběr amerických strojů F-16. "Velmi silně tu nabídku podporujeme," uvedl. Odborná komise přitom české vládě doporučila jako nejvhodnější konkurenční švédské Gripeny. Američané podle Evanse podporují nákup nadzvukových letounů F-16 mimo jiné proto, že je již státy Severoatlantické aliance používají. "To usnadní například trénink, školení, ale rovněž údržbu letounů," poznamenal.

Na veřejnosti se objevily zprávy, které nasvědčují tomu, že Američané se snaží podpořit letouny F-16 i po skončení tendru, který vláda vypsala. Podle nich volal kvůli stíhačkám premiérovi Vladimíru Špidlovi americký ministr zahraničí Colin Powell. Ministrovi obrany Miroslavu Kostelkovi zase ze stejného důvodu telefonoval náměstek šéfa Pentagonu Paul Wolfowitz.

Odborná komise počátkem měsíce doporučila švédskou nabídku letounů Jas-39 Gripen před čtyřmi dalšími nabídkami, z nichž tři byly na starší americké stíhačky F-16. Velvyslanec USA v Praze Craig Stapleton se nechal slyšet, že zavedení gripenů do české armády by ztížilo její integraci do NATO a Spojené státy by byly zklamány. "Já samozřejmě plně rozumím zájmu reprezentantů Spojených států o koupení letadel typu F-16 a kdybych byl ve stejné pozici, tak bych dělal samozřejmě totéž," komentoval tyto zprávy Klaus.

Donald Evans potvrdil, že USA počítají s českou účastí na obnově Iráku

Spojené státy nadále počítají podle amerického ministra obchodu Donalda Evanse s účastí českých firem při obnově Iráku. Evans to v Praze uvedl během schůzky se svým resortním protějškem, českým ministrem průmyslu a obchodu Milanem Urbanem. Ministři se věnovali také americkým investicím v České republice, Aeru Vodochody a výběrovému řízení na nákup stíhaček pro českou armádu. Evans ocenil, že Česká republika byla součástí spojenecké koalice, a projevil zájem o českou účast při obnově Iráku. Podle hlavního koordinátora rozvojových vztahů ministerstva průmyslu a obchodu Františka Malaty by se česká obchodní mise do této země měla uskutečnit v první čtvrtině příštího roku, zatím ale není stanoven přesný termín.

Ministři se dále shodli, že začlenění Česka do EU v květnu příštího roku nebude na úkor vzájemné spolupráce. Obchodní výměna obou zemí v poslední době totiž pozvolna roste. Evans také Urbana informoval o roli americké vládní agentury Společnost pro soukromé investice v zahraničí (OPIC), jejíž role spočívá v podpoře soukromého podnikání amerických investorů ve více než 150 zemích. OPIC by totiž chtěla rozšířit aktivity ve střední a východní Evropě.

Podle statistik České národní banky se objem amerických investic do České republiky pohybuje stabilně okolo čtvrté pozice. V minulém roce činil asi 287 milionů eur (8,8 miliardy korun) a za tři čtvrtletí letošního roku to bylo zhruba 137 milionů eur (4,3 miliardy korun). Z velkých amerických firem investovaly v České republice například společnosti Philip Morris, Boeing, Conoco, Atlantic West, Eastman Chemical, TRW Automotive, Honeywell nebo Symbol Technologies. V letošním roce potvrdily vstup na český trh také firmy ACS Industries a Eaton Corporation.

Typ stíhaček vybraných ČR neovlivní "společné nebe" se Slováky

Plány České republiky a Slovenska na společnou ochranu vzdušného prostoru nebudou ovlivněny tím, jaký typ stíhacích letounů se rozhodne česká vláda pořídit. Po pondělním jednání to řekli ministři obrany obou zemí Juraj Liška a Miroslav Kostelka s tím, že česko-slovenská jednání stále pokračují na expertní úrovni. Češi stojí před rozhodnutím, zda pro své piloty místo stárnoucích MiG-21 pronajmou 14 švédských Jas-39 Gripen či získají modernizované F-16 z Belgie, případně z jiných států. Gripeny doporučila kabinetu odborná komise.

Slováci nyní dokončují studii, z níž podle Lišky plyne, že k obraně jim bude v nejbližších pěti až sedmi letech stačit desítka jejich MiG-29, které ovšem budou muset být modernizovány. Slovensko se stane členem NATO příští rok v květnu. Americký velvyslanec v ČR Craig Stapleton nedávno kritizoval případný výběr gripenů s tím, že "NATO létá na F-16".

Při ochraně vzdušného prostoru Severoatlantické aliance působí vedle sebe dva systémy. Koncept NATINEADS je integrovaný systém ochrany vzdušného prostoru proti vojenským hrozbám, kde mohou působit stíhači jednotlivých zemí bez jakýchkoliv omezení. Odpovědnost za ochranu vzdušného prostoru nese velitel letectva NATO. Druhým systémem ochrany vzdušného prostoru je systém Renegade (Odpadlík), což je ochrana vzdušného prostoru proti nevojenským hrozbám, tedy například proti teroristickým útokům. Zapojení Slovenska do systému NATINEADS se vyřeší vstupem země do NATO, vyřešena zatím není otázka konceptu Renegade, dodal ministr Kostelka.

O modernizaci vrtulníků Mi-24 se bude jednat i v rámci Visegrádu

Jarní jednání představitelů zemí visegrádské čtyřky v Praze se dotkne i modernizace vojenských vrtulníků Mi-24. Sdělili to ministři obrany Slovenska a České republiky Juraj Liška a Miroslav Kostelka. Projekt společné modernizace se už jednou v podstatě nepodařilo naplnit. "Do konce ledna budou ukončena jednání našich ředitelů pro vyzbrojování, do 15. února budou mít oba ministři na stole návrh dalšího postupu," prohlásil Kostelka. Liška dodal, že o modernizaci bitevních vrtulníků Mi-24 hodlá jednat v nejbližší době také v Polsku. Právě na polské straně podle některých informací zkrachovaly dosavadní snahy o společný postup. Kostelka upozornil, že ČR i Slovensko hledají cesty ke společné modernizaci v rámci Visegrádské čtyřky, případně dvoustranně či trojstranně. Zdůraznil, že otázka je například v České republice spojena i se splacením ruského dluhu.

Česko mělo zájem modernizovat 25 těchto strojů, sedm z nich letos získalo právě v rámci splátek ruského dluhu. Původně měl být příští rok k dispozici první sériově modernizovaný vrtulník, nakonec zřejmě bude existovat pouze prototyp.

Vicepremiéři: Odchod slovenských Romů do ČR není kritický problém

Odchod slovenských Romů do České republiky je sice problémem, ne však mimořádně vážným. Shodli se na tom v Bratislavě místopředsedové slovenské a české vlády Pál Csáky a Petr Mareš. Migrací této komunity se proto bude zabývat zvláštní komise, jejíž činnost bude spíše zaměřena na prevenci odchodu Romů. "Problém, kterým jsme se zabývali, je do značné míry problémem dílčím," řekl Mareš na tiskové konferenci. Odchod slovenských Romů totiž podle něj pro českou vládu představuje problém, na který musí mít konkrétní odpověď, kabinet ale "nepovažuje současnou situaci v této oblasti v žádném případě za kritickou".

ČR podle vicepremiéra v plné míře převzala evropskou azylovou legislativu. Na českém území tedy není možné provádět "sociální turistiku" a žádný občan cizí země, který v Česku nepracuje, nemá nárok na sociální dávky. Nebude se měnit ani stanovisko, že Slovensko patří mezi bezpečné země, uvedl Mareš, podle něhož o azyl v ČR za prvních 11 měsíců letošního roku požádalo 1046 slovenských občanů, avšak "žádný z nich azyl nedostane". Kvůli urychlení azylové procedury lze navíc žadatelům sdělit rozhodnutí úřadů do dvou týdnů a kabinet rovněž výrazně přitvrdil svůj postoj k zaměstnávání "na černo", soudí místopředseda vlády.

"Jde sice o problém, ale není tak vážný, že by bylo potřebné přeexponovat ho," uvedl Csáky. "Migrace v této chvíli není výrazná, je to na úrovni běžných kontaktů." Navíc není důvod k tomu, aby ze Slovenské republiky odcházel kdokoli, soudí vicepremiér. "Vytvořili jsme společnou komisi, dohodli jsme pravidla hry, dohodli jsme se, že další zasedání (komise) bude do konce ledna v České republice," řekl slovenský vicepremiér, podle něhož ale činnost komise bude spíše směřovat k prevenci zvýšené migrace.

Slovensko podle Csákyho vítá zpřísnění české azylové politiky a pro svou romskou komunitu rozbíhá další projekty v oblasti bydlení, rozvoje vzdělání a komunitních center, ale také informační kampaň o Evropské unii. Slovenský vicepremiér se neobává ani zvýšeného odchodu Romů po slovenském vstupu do unie. Prevencí, kterou by podle vicepremiérů bylo možné zabránit zájmu o azyl slovenských Romů v Česku, bude monitorování oblastí, z nichž lze očekávat příliv žadatelů, a výměna informací.

Podle odhadů ministerstva vnitra nyní v ČR žije asi 14.000 slovenských Romů, podle Csákyho ale toto číslo bude patrně nižší. Přílivem slovenských Romů se zabývá také česká vláda a ministr vnitra Stanislav Gross má do konce února navrhnout konkrétní opatření.

Prezident podepsal zákon o státním rozpočtu, schodek bude 115 miliard

Prezident Václav Klaus podepsal zákon o státním rozpočtu na rok 2004. ČTK to řekl mluvčí Pražského hradu Petr Hájek. Stát by měl v příštím roce hospodařit s rekordním schodkem 115 miliard korun. Pro letošní rok činil schválený schodek rozpočtu 111,3 miliardy. Příjmy státní pokladny budou v příštím roce činit 754 miliard a výdaje 869 miliard korun. Zákon o státním rozpočtu vychází z vládní reformy veřejných financí, kterou se kabinetu premiéra Vladimíra Špidly podařilo nakonec prosadit navzdory odporu opozice i prezidenta Klause.

Státní dluh ve 3. čtvrtletí stoupl o 24 miliard na 477 miliard Kč

Státní dluh České republiky činil ke konci 3. čtvrtletí letošního roku na 476,7 miliardy Kč a proti druhému čtvrtletí se zvýšil o 24,4 miliardy korun. Na začátku letošního roku činil státní dluh 395,9 miliardy korun. Oznámilo to ministerstvo financí na svých internetových stránkách. Vnitřní dluh se zvýšil proti pololetí o 27 miliard na 465,1 miliardy korun. Vnější dluh naopak klesl o 2,5 miliardy na 11,6 miliardy Kč. Státní dluh ČR výrazně roste od roku 1997. Dluh se zvyšuje emisemi státních dluhopisů na úhradu schodku státního rozpočtu, který zahrnuje i ztrátu České konsolidační agentury.

Státní dluh je spolu s dluhem zdravotních pojišťoven, mimorozpočtových fondů a místních rozpočtů součástí veřejného dluhu. Ten podle maastrichtských kritérií nutných pro budoucí přijetí eura nesmí překročit 60 procent HDP. V tuzemsku se zatím pohybuje kolem 20 procent. Vláda již prosadila část reformy, která by měla zpomalit neúměrné zadlužování země. Pokud by reformu nepřijala, překročil by veřejný dluh maastrichtskou hranici zhruba v roce 2010.

Krajům byly odeslány peníze na dluhy nemocnic

Ministerstvo financí již odeslalo krajům zhruba 2,7 miliardy korun na dluhy nemocnic. "Peníze by měly krajům dorazit nejpozději do konce týdne," řekl ČTK mluvčí ministerstva Marek Zeman. Zbývajících přibližně 700 milionů korun, které mají podle dohody kraje získat, ministerstvo pošle příští rok. Někteří zástupci krajů se obávali, že pokud by kraje peníze nedostaly do poloviny prosince, nestačily by je letos utratit a musely by peníze vrátit.

Stát dá krajům na úhradu starých dluhů nemocnic z doby, kdy zdravotnická zařízení spravoval, celkem 3,4 miliardy korun. Původně to bylo zhruba o miliardu méně. Podmínkou však je, že samosprávy již nebudou po státu žádné další peníze na úhradu starých dluhů chtít. Zastupitelé jednotlivých krajů museli schválit zvláštní memorandum.

Na úhradu dluhů nemocnic chce ministerstvo financí použít úspory z letošního roku. Většinu z 2,7 miliardy korun, které kraje dostanou do konce roku, stát ušetřil díky rekordně nízkým úrokům. Přibližně 700 milionů na příští rok chce ministerstvo financí získat tak, že sníží úhradu ztráty České konsolidační agentury. Konsolidační agentura navíc odkoupí asi polovinu pohledávek zdravotních pojišťoven v hodnotě kolem tří miliard korun.

Zástupci nemocnic rozhodnutí vlády o zaplacení dluhu většinou uvítali. Podle nich ale vláda pouze hasí krizi. Měla by však podle nich zajistit, aby se krize neopakovala.

Temelínský mezisklad vyhořelého paliva bude posuzován mezistátně

Záměr na vybudování meziskladu vyhořelého jaderného paliva v Temelíně bude z hlediska vlivů na životní prostředí (EIA) posuzován mezistátně. "V tomto procesu se k němu může vyjadřovat veřejnost, zájem vyjádřilo i Rakousko. Jedná se o první mezistátní posuzování v plném rozsahu," řekla ČTK mluvčí ministerstva životního prostředí Karolína Šůlová. Ministerstvo vydalo 5. prosince závěr takzvaného zjišťovacího řízení. Jeho součástí je i přehled údajů, které má obsahovat dokumentace k posuzování vlivů na životní prostředí. Zpracovaná dokumentace bude zveřejněna, mimo jiné i na internetu, aby se k ní mohla veřejnost vyjádřit. K vyjádření ji podle mluvčí dostanou také správní úřady a územně samosprávné celky.

Temelínská elektrárna nemá mezisklad vyhořelého paliva. To je nyní dočasně uloženo v bazénu elektrárny, jehož kapacita stačí do roku 2013. Do té doby bude nutné vyřešit mezisklad. Proto společnost ČEZ předala 21. července záměr na jeho vybudování. Ministerstvo životního prostředí zahájilo proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) a o záměru informovalo Rakousko a Německo. "V srpnu Rakousko oznámilo, že vzhledem k možným negativním vlivům v případě havárie nebo teroristického činu požaduje účast v procesu EIA. Uvedlo také, že již učinilo všechny kroky pro zapojení rakouské veřejnosti a že nám poskytne své vyjádření včetně vyjádření veřejnosti. Ministerstvo 18. října 2003 sdělilo rakouské straně, že akceptuje požadavek na mezistátní posuzování tohoto záměru," upřesnila Šůlová.

Uvažovaný mezisklad v Temelíně má projektovanou kapacitu 1370 tun vyhořelého paliva, což odpovídá 30 letům provozu elektrárny; má být provozován zhruba 60 let. Navrhované řešení je obdobné jako u meziskladu v elektrárně Dukovany, který je v provozu od roku 1995 bez jakýchkoliv komplikací. Skladování paliva je navrženo v dvouúčelových obalových souborech (pro přepravu a skladování), které mají být umístěny ve skladu v areálu elektrárny.

Po deseti letech sporů byl otevřen dálniční obchvat Plzně

Deset let sporů o trasu dálničního obchvatu Plzně, stavby za více než deset miliard korun, definitivně skončilo. V pondělí byly otevřeny oba krajní 8,5kilometrové dálniční úseky a provizorní prostřední část obchvatu po rekonstruovaných silnicích I. třídy. Obchvat, který zkrátí průjezd Plzní ze současných 40 minut na polovinu, měří nyní 26,5 kilometru a navazuje na dálnici D5 na Prahu a na opačné straně na Rozvadov. Chybějící prostřední 3,5kilometrový úsek, který provázely největší spory s ekology, občanskými sdruženími a obcemi, má být dokončen koncem v roce 2006.

Plzeňané i politici chápou stavbu jako největší událost na Plzeňsku po roce 1989, v Ejpovicích bylo více než 800 hostů, často velmi zvučných jmen. U stříhání šesti pásek se vystřídali například premiér Vladimír Špidla, evropský komisař Günter Verheugen a ministr dopravy Milan Šimonovský.

Ministryně Buzková přijala studenty, kteří uspěli v mezinárodních soutěžích

Ministryně školství Petra Buzková přijala na svém úřadě čtyři desítky studentů středních škol, kteří úspěšně reprezentovali republiku v mezinárodních soutěžích. Čeští středoškoláci uspěli na mezinárodních olympiádách z chemie, biologie, fyziky, matematiky a informatiky. Ze soutěží přivezli jednu zlatou, několik stříbrných a bronzových medailí. Zúčastnili se i několika dalších mezinárodních akcí.

Stříbrnou medaili z mezinárodní olympiády v chemii si z Řecka přivezla Eva Pluhařová ze septimy Gymnázia v Ostrově na Karlovarsku. Byl to zatím její největší úspěch na podobných soutěžích. Za kladný vztah k chemii prý vděčí zejména svému učiteli chemie. Tvrdí, že dobře učí a pomáhal jí také s přípravou na soutěže. "Chemie je moc zajímavá a chtěla bych se jí v budoucnu věnovat," řekla ČTK studentka.

Na chemické olympiádě v Aténách se sešlo přes 230 soutěžících z více než 50 zemí. Své znalosti studenti prokazovali v teorii i praxi. Všechny úlohy vedoucí české výpravy překládali do mateřského jazyka, podotkla studentka. Soutěžící se tak nemuseli soustředit na správný překlad z cizího jazyka. "Úlohy byly postaveny trochu jinak, než bývá v naší národní olympiádě, ale vzhledem k tomu, že jsme měli soustředění, tak jsme byli připraveni," dodala. To potvrdily i výsledky jejích kolegů z týmu. Češi si totiž přivezli tři stříbrné a jednu bronzovou medaili.

Ministerstvo školství každoročně vyhlašuje a finančně podporuje přes 70 soutěží z různých předmětů. Na jejich zajištění vynakládá zhruba 32 milionů korun.

Dvě herecké legendy připomínají publikace nakladatelství Formát

Soukromý život Rudolfa Hrušínského a Známý neznámý Jaroslav Marvan jsou názvy publikací, které v Praze představilo nakladatelství Formát. Jejich křest v Divadle ABC doprovázely předpremiéry televizních dokumentů z připravovaného cyklu ostravského studia České televize. Kdy se však objeví na obrazovkách, zatím není známo. "Obě knížky otevírají ediční řadu velkých osobností českého herectví, kterou inicioval producent Vladimír Chrenovský," řekl ČTK majitel nakladatelství Svatopluk Štefl. Na jaře má vyjít další kniha věnovaná Janu Werichovi.

"S Rudolfem Hrušínským jsem se setkávala od roku 1979. Byl na mě hodný, i když občas sakroval, ale troufám si říci, že měl pro mě slabost," uvedla autorka Miroslava Besserová. Publikaci pokřtil Radovan Lukavský, který vzpomínal na svého kolegu a přítele, který žil v letech 1920 až 1994. "Jsem rád, že se takoví velikáni připomínají," řekl a upozornil na úspěch večera ve Viole, v němž vystupoval spolu s Josefem Abrhámem, poprvé v den prvního výročí úmrtí tohoto vynikajícího herce a režiséra. "Od té doby měl tento pořad spoustu repríz, které přerušilo jen natáčení mého kolegy v televizním seriálu," dodal Lukavský.

Autorky knížky o Jaroslavu Marvanovi (1901 až 1974) Lucie Bártová a Kateřina Nowa prý podnikly pátrání až detektivní, aby se na základě faktů a svědectví dobraly toho, jaký velký herec ve skutečnosti byl. U křtu jejich díla se setkali například režisér Jiří Sequens, který s Marvanem natáčel seriál Hříšní lidé města pražského, Luba Skořepová, Radek Brzobohatý a také Marvanova dcera Alena Poleníková. Na velkého herce v něm vzpomíná i spisovatel Petr Hořec, autor jeho pamětí, které v 90. letech vyšly už ve třetím vydání.

Obě knihy doprovází řada fotografií z jejich hereckého života i soukromí. V případě Jaroslava Marvana také osobní a úřední korespondence.

Zoo Brno ukončila chov lvů, lev Bali se odstěhoval do Francie

Dvanáctiletý lev Bali, který strávil většinu svého života v brněnské zoo, si v těchto dnech zvyká na nový výběh ve francouzském městě Les Sables d'Olonne. Zahrada v Brně totiž poté, co Balimu našla nový domov, ukončila chov lvů. "Se lvy nepočítáme. Nehodí se do koncepce rozvoje zoo. Nyní jsou naší chloubou tygři a levharti v nedávno vybudovaném pavilonu Tygří skály," řekl ČTK mluvčí zoo Eduard Stuchlík. Stěhování by mělo být pro Baliho změnou k lepšímu. Před časem totiž uhynula jeho družka. Při hledání nového domova pro tohoto lva berberského se chovatelé pokusili najít mu i novou partnerku. "Našli jsme ji až ve Francii. Uvidíme, zda z tohoto svazku vzejde také nějaké potomstvo," doplnil mluvčí.

Lvy berberské chovala brněnská zoo od svého vzniku, tedy od roku 1953, nyní však pro ně neměla vhodné výběhy. Po vybudování moderního pavilonu Tygří skály pro tygry a levharty bylo jasné, že se na chov lvů nebude více orientovat. Lev berberský pochází z Maroka. Z tamní přírody ale již vymizel. Nyní žije již jen v zoologických zahradách a v marocké královské oboře, díky níž zůstal tento poddruh lva zachován.

Ze sportu:

Česká fotbalová reprezentace zakončila vydařený letošní rok na šestém místě světového žebříčku FIFA. Svěřenci Karla Brücknera završili šňůru devatenácti zápasů bez porážky listopadovým vítězstvím v Teplicích 5:1 nad Kanadou a oproti loňskému prosinci si v závěrečném pořadí národních týmů polepšili o devět příček. Nejlepší jsou stejně jako před rokem mistři světa z Brazílie, medailové pozice si udržely i druhá Francie a třetí Španělsko.

Novým trenérem fotbalistů Slovanu Liberec bude Stanislav Griga. Na lavičce nahradí Josefa Csaplára, ale zatím není jisté, jestli povede mužstvo v roli hlavního kouče nebo společně s dosavadním trenérem Ladislavem Škorpilem. Bývalý československý reprezentant v telefonátu s ČTK prozradil, že se s Libercem dohodl na podmínkách a v nejbližších dnech by měl přijet podepsat smlouvu.

Útočník Robert Lang z Washingtonu se drží na třetím místě kanadského bodování NHL a na vedoucího Rusa Pavla Dacjuka z Detroitu ztrácí bod. Český hokejista si připsal ve 30 zápasech 36 bodů za 15 branek a 21 asistencí. Dacjuk odehrál o dva duely více, skóroval sedmnáctkrát a nasbíral 20 asistencí.

Český útočník Radek Dvořák přispěl v pondělním zápase severoamerické NHL mezi Anheimem a Edmontonem dvěma asistencemi k výhře hostujících Oilers 3:2. Jednu branku poražených Mocných kačerů vstřelil Petr Sýkora.

Krátce o úterním počasí v České republice:

Oblačno, místy sněhové přeháňky. Teploty minus 3 až plus 1 stupeň Celsia. Severozápadní vítr může mít na celém území v nárazech rychlost vichřice. Od středních poloh se tak mohou tvořit na silnicích sněhové jazyky, na horách pak závěje. Podle meteorologů hrozí i náledí.