"Mým úkolem je teď otevřít dveře,"říká Luboš Balák
Podruhé navštívíme legendární brněnské divadlo Husa na provázku. Společně s Lubošem Balákem, současným uměleckým šéfem, budeme mluvit o tom, jak divadlo vyvést z krize.
Jak jsme minule zjistili, současná umělecká stagnace divadla Husa na provázku souvisí s tím, na jaké bázi divadlo v roce 1967 vznikalo. Profesor Bořivoj Srba jako jeden ze zakladatelů legendárního divadla dokládá, že základem, na němž v roce 1967 Husa na provázku vznikala, byla nepravidelnost. "Ten princip nepravidelnosti se tu přes nepravidelnou dramaturgii a nepravidelný prostor přetahoval do oblasti hledání vyjadřovacích prostředků hereckých, no ale samozřejmě i hudebních, scénických a dalších, nemluvě ani o tom, že celý organizačně provozní systém (byl nalezen při jedné z mých cest z Prahy do Brna nad poznámkami o Honzlově Divadélku pro 99) byl nesen myšlenkou nepravidelnosti: mimo pravidelné soubory, mimo pravidelná divadla. Vzniklo tu bez řádného úředního povolení, na nepravidelné bázi doprovodných pořadů k výstavám regulérní neregulérní divadlo."
Divácky velmi úspěšná inscenace Babička z roku 1997, na motivy románu Boženy Němcové, na první pohled vychází z nejlepších tradic divadla. K jejímu hodnocení se ale Srba staví opatrně. Ze soudobé tvorby Husy ho nejvíc oslovují občasné režie Evy Tálské, která už ale převážně působí ve své divadelní škole Studio Dům.
Hovoříme o krizi divadla Husa na provázku. Konstatovali jsme, že souvisí mj. s odchodem zakladatelských osobností a s přechodem souboru z nedivadelního prostoru v Domě umění do moderní, nově postavené budovy na Zelném trhu. Nepravidelná dramaturgie měla v 70. letech vliv na utváření divadelního prostoru. Jím se podmiňovala poetika divadla. A tato poetika na začátku 90. let ovlivnila podobu nové budovy. "Dramaturgie formuje prostor, poněvadž prostor se vytváří z podstaty divadla. My jsme ten prostor ztvarovali podle poetiky, podle svého výrazu,"říká o nové budově Petr Oslzlý, dřívější umělecký šéf divadla, dnes dramaturg zastřešující organizace Centrum experimentálního divadla CED. V tom spočívá i jistý svazující moment. Srba připouští, že změna podmínek mohla soubor do určité míry ovlivnit.
"Asi se změnilo mnohé, ta nová budova je sice velkolepá, ale samozřejmě když někde začnete podnikat a propůjčíte tomu místu význam jakési jedinečnosti a potom se přestěhujete po 25 letech do jiného prostředí, tak nutně pociťujete ztrátu ducha původního prostředí, které jste stvořili. Ale toto tvrzení se může týkat jenom těch generačních vrstev tvůrců, které se osobnostně vyvíjely v původním působišti. Rozhodně se netýká těch, kteří svou uměleckou kariéru začínají v tomto novém a bezpochyby účelně vytvořeném prostředí."
Dalším svazujícím momentem je ovšem sama tradice, s níž se mladí členové souboru a hostující režiséři musejí konfrontovat. Aby omlazený soubor dokázal dát "Provázku" novou duši, to je úkol nového šéfa divadla Luboše Baláka. Na základě čeho byl do své funkce před dvěma lety vybrán? "Asi jde o to, že bych chtěl dělat divadlo podobným způsobem, jako mělo tradici v "Huse na provázku", tzn. částečně autorské, nepravidelné dramatické texty, s důrazem na původní práce, a se snahou původním způsobem převyprávět dnešní současné látky. Asi tedy na základě způsobu mého myšlení o divadle."
Balák je v divadle už druhou sezónu, ale teprve letos probíhá sezóny více méně podle jeho představ. Vladimír Morávek naplňuje postupným inscenováním Dostojevského projekt Sto roků kobry, v rámci festivalu vyděděnců "Loser´s " dostali příležitost mladí herci. Jan Antonín Pitínský nastuduje s Boleslavem Polívkou Balákovu hru o Vlastovi Burianovi.
Má-li nový provázek navázat na tradici, měla by zde vzniknout osobitá divadelní poetika. A to poetika jakéhokoliv typu, i kdyby se zcela lišila od původní. Co je k tomu zapotřebí?
"Ke vzniku je potřeba několik zázraků. Je potřeba, aby se v daný čas na daném místě sešlo několik, skupina, tvůrčí tým talentovaných lidí, kteří si rozumějí, vidí svět podobně a chtějí o něm vyprávět. Tak jako se to podařilo v Divadle Husa na provázku v době jeho vzniku, když se setkali ti dnes už známí, oficiální umělci. Takže těcho několik zázraků je potřeba. Mým úkolem není ani tak tohle divadlo vést tím způsobem, že budu nasmlouvávat režiséry a stavět program. Mým úkolem je otevřít dveře pro mladé tvůrce, což jsem se snažil tím festivalem Loser´s, aby do té hospody Husa na provázku začali chodit mladí lidé, básníci a spisovatelé, aby se ten prostor stal centrem diskuse o dnešku, o tvůrčí podobě divadla a aby tam vznikl ten tvůrčí tým. Člověk sám může napsat jednu divadelní hru, zorganizovat projekt, ale nemůže vytvořit divadlo. Nemůže ho nadiktovat. To není možné,"říká nový umělecký šéf divadla Husa na provázku Luboš Balák.
