Post Bellum mapuje svědectví českých legionářů

post_bellum.jpg

Od konce druhé světové války uplyne příští rok šedesát let. Česká veřejnost je s tímto údobím dějin a zejména potom s rolí, kterou v ní sehráli českoslovenští občané bojující v zahraničních armádách ať už na východě či na západě, seznámena překvapivě spoře. Zaplnit bílá místa novodobých českých dějin chce projekt občanského sdružení Post Bellum Hlasy hrdinů, který ve spolupráci s Českým rozhlasem, už několik roků pracuje na unikátním zvukovém archivu výpovědí českých zahraničních vojáků. Více Jaromír Marek.

"Měli jsme štědrovečerní večeři. Přes Štědrý den nepadl ani výstřel, byl naprostý klid. Němci nebyli daleko od nás. Najednou o půlnoci, vyšla skupina Němců, zřejmě ti co byli přímo v zákopech nebo snad nějaká jiná, a zpívali německé koledy. Naši kluci přešli také do první linie a zpívali české koledy. Němci zpívali německy a naši česky. Nepadl jediný výstřel, nádherný klid. Připadalo mi, že to není fronta. Druhý den Němci stříleli jako blázni."

"Kdybychom neoddělali toho Němce, který nás v těch vagónech hlídal, tak bychom bývali neskákali... Jeden svlíknul podvlíkačky, hodil mu je na krk a bylo to..."

Na první pohled možná banální příhody, pro pochopení života frontových vojáků cenné výpovědi. Na obou stranách fronty, na Západě a na Východě bojovalo ve 2. světové válce několik desítek tisíc Čechů a Slováků. Dnes jich žije poslední tisíc. Projekt Hlasy hrdinů zatím vyzpovídal 320 z nich a ambicí projektu je získat svědectví všech žijících účastníků 2. Světové války, o což se dosud nikdo nepokusil. Proč? To je otázka pro Víta Makaria ze sdružení Post Bellum.

"Odpovědí je, že zde existoval politický režim, který svobodné studium historie neumožňoval. Karta se obrátila až po roce 1989, ovšem objevila se nová překážka: ekonomické podmínky, které neumožňovali hlubší historické studium."

Vím, že Post Bellum je sdružení mladých lidí.....co vás vedlo k tomu zabývat se událostmi starými šedesát let?

"Lidé ze sdružení Post Bellum se rekrutují z publicistických kruhů, především z Českého rozhlasu a historici, kteří vytvářejí širší odborné zázemí, aby ten projekt nebyl jen publicistický, ale aby měl i historickou úroveň a mohl být použit jako vzácný pramen k poznání české historie. Myslím si, že není jiná skupina lidí, která by měla větší zásluhy o naši zemi než tito lidé. Zhruba před dvěma lety zemřel poslední legionář z 1. světové války a česká společnost dnes nemá v ruce rozsáhlejší pramennou historickou základnu, která by z lidského pohledu popisovala a dokumentovala anabázi legií. My se snažíme o to, aby se situace v případě 2. zahraničního odboje neopakovala."

Více se dozví zájemci na www.hrdinove.cz