Evropské fondy začínají dodávat peníze do Česka

Martin Tlapa, foto: Autor

Tak už je to tady. Státní agentura Czechinvest začala 1. července přijímat žádosti o peníze ze strukturálních fondů Evropské unie. Až do roku 2006 budou mít malé a střední podniky, ale i obce či kraje možnost získat z fondů unie a prostředků ministerstva průmyslu a obchodu celkem 11 miliard korun. Více už se dozvíte v ekonomické rubrice, kterou připravil Zdeněk Vališ.

Jde o projekt "Průmysl a podnikání", který pod dohledem Bruselu vyhlásilo ministerstvo průmyslu a obchodu a který má podpořit konkurenceschopnost českých podniků a budování infrastruktury včetně průmyslových zón. Jak připomíná náměstek ministra Martin Tlapa, ministerstvo průmyslu je při přípravě programů pro evropské fondy průkopníkem mezi českými institucemi.

"První červenec je asi magický den pro podnikatele, protože mají možnost začít žádat o prostředky z Evropské unie pro rozvoj podnikání. Myslím si, že ministerstvo průmyslu a obchodu se stává lídrem v Česku v tom smyslu, že jsme skutečně dokázali včas připravit veškeré programy. Z hlediska objemu finančních prostředků je to asi největší projekt, co ministerstvo má."

Ministr průmyslu Milan Urban už dříve připomněl, že jediným kriteriem pro získání financí z evropských fondů se stává kvalitní podnikatelský projekt. Většina firem, které přihlásily do ministerského programu své projekty, má zájem o nákup nových technologií. Jak potvrzuje Jiří Štípek, patří k nim i známý výrobce hudebních dechových nástrojů Amati Denak z Kraslic.

Martin Tlapa,  foto: Autor
"Některé investice bychom museli odložit až o tři roky. Věřím, že pomocí prostředků z unie budeme moci naše záměry uspíšit a zvýšit tak naši konkurenceschopnost a tím i šance na celosvětovém trhu,"

Kraslický projekt má hodnotu 60 miliónů korun. Dotaci z Evropské unie ale získá firma zpětně až po dokončení projektu. Pokud bude samozřejmě schválen. Podle Vladimíra Kokošky z poradenské firmy Directa Group je nutné splnit několik podmínek.

"Firma musí mít minimálně tříletou historii a kladné hospodářské výsledky za poslední tři roky. Projekt musí ´sedět´ přesně na podmínky, které jsou vypsané pro strukturální fondy. To je nutné řešit s každou firmou individuálně, ale shrnul bych to jednou větou: musí to být výrobní program, nemůže jít o obchodní firmu, nebo firmu poskytující služby. Musí jít pouze o investice do výroby. Takové firmy mají šanci na úspěch."

Na tříletý program bylo vyčleněno celkem 11 miliard korun. Teoreticky tedy mohou malé a střední firmy získávat peníze z evropských fondů až do roku 2006. A proč teoreticky?

"Na jak dlouho peníze z Bruselu vydrží? Já si myslím, že se po nich nejpozději na jaře příštího roku zapráší."

Dodává Vladimír Kokoška z Directa Group. K tomu je ovšem nutné hned uvést, že toto samozřejmě nejsou zdaleka všechny evropské finanční prostředky, které do České republiky poplynou do roku 2006. Program Průmysl a podnikání je pouze jeden z pěti operačních programů financovaných ze strukturálních fondů. Podle dohody uzavřené loni v prosinci s Evropskou komisí má Česko možnost získat během tří let v rámci všech pěti programů celkem zhruba 45 miliard korun. A měly by je využít nejen podnikatelé a regiony, ale třeba také neziskový sektor. Ten sice už před vstupem Česka do unie měl také možnost získat nějaké peníze z Bruselu. Nyní se však hodně změní. Členka Asociace manažérů neziskového sektoru Simona Skořepová si je toho vědoma.

Petr Zimmermann,  foto: Autor
"Projekty budou muset být mnohem více zpracovány. Dříve většinou nebylo třeba mít nějakou finanční, ekonomickou analýzu, nebo analýzu vlivu na životní prostředí. Nyní to bude naprosto nutné. Náklady na tu žádost o dotaci tedy vzrostou."

Simona Skořepová ale také ví, že nyní budou mít neziskové organizace na rozdíl od minulosti přístup k mnohem větším finančním částkám. Jiný bude i samotný způsob financování. Bude totiž stejný jako u podnikatelů, obcí či regionů.

"Teď bude to nastavení takové, že neziskové organizace požádají o dotaci, dostanou příslib, ale budou ten svůj projekt muset celý zafinancovat. Teprve potom dostanou příslušné prostředky."

Žádný projekt evropské fondy neuhradí celý. Nutná bude finanční spoluúčast a na tu klade Brusel velký důraz, ať už jde o stát, firmu nebo neziskovou organizaci. Spoluúčast přece jen zvyšuje pravděpodobnost, že projekt bude kvalitní a že kvalitní bude i jeho realizace. Dotační politika Bruselu má ale v Česku také kritiky. Plzeňský hejtman Petr Zimmermann řekl Radiu Praha, že kraj se bude samozřejmě snažit využít prostředky z Bruselu co nejefektivněji. Přílišné přerozdělování peněz se ale hejtmanovi moc nelíbí.

"Já jsem přesvědčen, a z historie to lze vysledovat, že ekonomický výkon, blahobyt a růst životní úrovně nevznikají stále dokonalejším rozdělováním dotací, nýbrž vlastní iniciativou, prací, ať už duševní nebo fyzickou, dobrými nápady, které se podaří realizovat v praxi a které se také podaří prodat."

Dotace, které přijdou z Evropy, nazýváte penězi českých daňových poplatníků, které jdou oklikou přes Brusel.

"Já myslím, že je to evidentní. Jsou to peníze českých daňových poplatníků, které jako český příspěvek odevzdáme do Bruselu, a které, když budeme šikovní a aktivní, budeme moci získat zpátky. Já se obávám, že v prvním roce - nevím, jestli v celém tomto finančním období - budeme spíše čistými plátci do Unie, než abychom peníze z Unie získávali."