Přehled tisku
Stanislav Gross miluje fotbal, píše MF Dnes. Rád se na něj dívá a obstojně ho i sám hraje. Možná právě zkušenost z hřiště pomohla Grossovi bez větších zádrhelů zvládnout obtížné tři týdny, které uplynuly od pádu Vladimíra Špidly, a přesvědčit sociální demokraty, že nemají jinou možnost než pokračovat ve vládní koalici.
Víkendová tropická vedra udělala radost nejen dětem, kterým se dosud prázdniny příliš nevydařily, ale vrásky z čela začínají mizet i provozovatelům koupališť a kempů, píše Právo. Po chladnějším začátku července, kdy teploty jen málokdy překročily dvacet stupňů, sobotní a nedělní oteplení přilákalo k vodním plochám tisíce lidí. Většina správců a stánkařů na koupalištích doufá, že slunečné počasí potrvá i v dalších týdnech a podaří je jim snížit ztráty, které jim až dosud nepřízeň počasí přinesla. Přesto odhadují, že oproti loňsku budou mít výnosy o pětinu až třetinu nižší.
Češi směli vidět americký triumf naživo, připomínají Lidové noviny (LN) 35. výročí americké mise na Měsíc. Od vpádu tanků do Československa ještě neuplynul ani rok a v zemi nastupovala normalizace. Sověti se zatím předháněli s Američany, kdo získá titul první vesmírné velmoci. A za této situace Československá televize 20. července 1969 odvysílala v přímém přenosu americký triumf. Přistání vesmírné lodi Apollo 11 na Měsíci. Komunistický režim nedělal problémy ani při přenášení dalšího letu na Měsíc, který se uskutečnil hned v listopadu 1969 a byl opět velmi úspěšný. "Kde začaly vážné problémy, kdy to už nebylo pokryto celé, byla mise Apolla 15 v roce 1971. Dokonce byly v televizi jen výňatky i v době, kdy šel přenos z Měsíce," dodává ředitel pražského planetária Marcel Grün. Během tohoto letu byl sice ještě přítomný v televizním studiu, na obrazovku ale už nesměl. Je ale pravda, že už dříve museli redaktoři Československé televize americké a sovětské úspěchy ve vesmíru vyvažovat. "Museli trochu nafukovat úspěchy sovětské kosmické techniky." říká o televizním vysílání před rokem 1970 Milan Šmíd.
Vzácnou cizokrajnou houbu psivku Ravenelovu, která pochází z amerického kontinentu, objevili mykologové v lese nedaleko Kokor na Přerovsku, píše Právo. "Je to zřejmě poprvé, kdy v Česku tato vzácná houba vyrostla v lesním porostu ve volné přírodě. Psivka Ravenelova se jinak vyskytuje jen ve sklenících, parcích nebo v arboretech," uvedl Právu přerovský mykolog Jiří Polčáka. Vzácná a křehká houba vyrůstá z vajíčka a připomíná hadovku smrdutou. Ve stadiu vajíčka vydrží až několik dní, ale vyrostlá hyne už po třech hodinách. Asi deset centimetrů vysoká houba s dutou fialovou tření, jež má u nás obdobu v nevýrazné psivce obecné, silně zapáchá a její slizký povrch láká hmyz. Vzácná houba se do Evropy dostala přes moře zřejmě v substrátu, který se převážel do skleníků či botanických zahrad. Poprvé byl její výskyt zaznamenán v roce 1946 v Německu.