Přehled tisku
Většina čtvrtečních deníků se věnuje schválení Evropské komise poslanci Evropského parlamentu. Česká republika do komise nominovala Vladimíra Špidlu, který bude mít na starosti otázky práce a sociálních věcí. Špidla ve funkci eurokomisaře v pondělí 22. listopadu vystřídá Pavla Teličku. Telička zatím tají, čemu se hodlá v budoucnu věnovat. Podle Mladé fronty Dnes hlasovali proti Barrosově týmu komunisté a také Vladimír Železný, ostatní čeští europoslanci komisi podpořili.
Většina čtvrtečních deníků se věnuje schválení Evropské komise poslanci Evropského parlamentu. Česká republika do komise nominovala Vladimíra Špidlu, který bude mít na starosti otázky práce a sociálních věcí. Špidla ve funkci eurokomisaře v pondělí 22. listopadu vystřídá Pavla Teličku. Telička zatím tají, čemu se hodlá v budoucnu věnovat. Podle Mladé fronty Dnes hlasovali proti Barrosově týmu komunisté a také Vladimír Železný, ostatní čeští europoslanci komisi podpořili. Miroslav Ouzký z ODS to komentoval slovy: "Rozhodli jsme se pro menší zlo." Ouzký dodal, že Barrosovu komisi považuje za lepší než předcházející Prodiho, protože je liberálnější a pravicovější. Špidla si nyní může oddechnout, doba nejistoty končí. Během provizorního období se Špidla podle svých slov připravoval na práci eurokomisaře, ale závazná jednání podnikat nemohl, protože jeho status nebyl oficiální. V úterý 23. listopadu čeká Špidlu vystoupení v parlamentním výboru pro finanční kontrolu.
Lidové noviny píší, že Zdeněk Škromach chce z čela strany sesadit Stanislava Grosse. Podle Škromacha v tom není nic osobního, ale je to cesta, jak dostat ČSSD z útlumu. Škromachovu kandidaturu podporuje i expremiér Miloš Zeman. Podle Lidových novin půjde o souboj dvou vizí, Škromach totiž na rozdíl od Grosse podporuje myšlenku spolupráce s komunisty. Sociální demokraté nejsou v hodnocení Škromachovy kandidatury jednotní, například šéf ústecké organizace Jaroslav Foldyna si "není jist, jestli zrovna Zdeněk Škromach vyvolá v řadách strany patřičnou odezvu". Lidové noviny připomínají, že o Škromachovi jako kandidátovi na předsednické křeslo se hovořilo již před dvěma lety. Tehdy se ale proti Vladimíru Špidlovi nepostavil.
Podle Mladé fronty Dnesčekají českou diplomacii v příštím roce změny. Podle deníku by měl prestižní funkci velvyslance ve Spojených státech amerických obsadit současný náměstek ministra zahraničí Petr Kolář. Jmenování Koláře ale nemusí snadno projít, protože nemá nejlepší vztahy s prezidentem Václavem Klausem. V roce 1997 totiž Kolář odkryl skutečného dárce sedmi a půl milionu korun pro ODS, v jejímž čele tehdy Klaus stál. Kvůli této aféře se pak rozpadl Klausův koaliční kabinet a ODS postihla vnitrostranická krize, která vedla k odchodu části členské základny a založení Unie svobody. Nyní Kolář pracuje na ministerstvu právě jako zástupce Unie svobody. Svou možnou kandidaturu na post velvyslance v USA nechtěl komentovat. K úvahám o jmenování Koláře se nevyjádřil ani Hrad. Jde však o standardní postup, protože podle diplomatických zvyklostí nebývá velvyslancovo jméno prozrazeno dříve, než je tato osoba akceptována zemí, do níž je vyslána. Podle Mladé fronty Dnes se budou měnit velvyslanci i na dalších důležitých místech: v Rusku, v Německu, v centrále NATO, při OSN a možná i ve Velké Británii. Na některý se zmíněných postů by mohl zamířit i další ze Svobodových náměstků, Jan Winkler. Winklerovým odchodem by se podle listu uvolnilo místo pro Hynka Kmoníčka, současného velvyslance při OSN, který by se do funkce náměstka ministra zahraničních věcí rád vrátil.
Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny doporučil hlasy poslanců ČSSD a KSČM sněmovně ke schválení návrh, aby od ledna roku 2007 byly zavedeny registrační pokladny s fiskální pamětí. Informuje o tom Právo. Zavedením pokladen se bude na svém zasedání zabývat příští týden Poslanecká sněmovna. Pokud zákon projde Poslaneckou sněmovnou i Senátem a podepíše jej prezident, budou muset mít od začátku roku 2007 všechny obchody a pohostinství pokladnu s fiskální pamětí, která umožňuje zpětnou kontrolu všech plateb. Proti rozhodnutí výboru se vedle poslanců za opoziční ODS postavil i předseda výboru Miroslav Kalousek (KDU-ČSL). Kalousek ale prohlásil, že při závěrečném hlasování ve sněmovně zákon o registračních pokladnách podpoří a po volbách v roce 2006 se nepřikloní k případným snahám ODS zákon zrušit.
Poslanec vládní ČSSD Michal Kraus podle Lidových novin stáhl žádost o jedenáct a půl milionu korun z rozpočtu pro fotbalový klub SK Kladno, v jehož čele stojí. Je mi líto každé koruny, která nejde do mládežnického fotbalu, tvrdí Kraus. Miliony, o které žádal, zbyly v letošním státním rozpočtu. Poslanec již dříve odmítl, že by o peníze pro klub, za který v dětské divizi hraje i jeho syn, žádal on sám. Návrh prý přišel z ministerstva financí. Ve středu se ale možnosti získat pro klub miliony dobrovolně zřekl. Kraus si postěžoval, že mu vadí skandalizování jeho osoby v souvislosti s klubem. Odmítl, že by peníze sháněl pro svého syna. Peníze pro Krausův klub neřeší sněmovna poprvé. Jak informují Lidové noviny, Kraus dokázal do rozpočtu na příští rok pro svůj klub propašovat patnáctimilionovou dotaci. Letos na účty tohoto klubu přišlo od státu 18 milionů korun.
Nechuť mít za souseda někoho jiného než Čecha má dopady na trh s nemovitostmi, píší Hospodářské noviny. V pražských čtvrtích, kde převážně bydlí Rusové, Vietnamci nebo Ukrajinci, jsou Češi ochotni za byt zaplatit o poznání méně než v místech, kde je cizinců z bývalého Sovětského svazu nebo z Asie málo. Ceny nemovitostí naopak v očích Čechů zvedá americká komunita. Podle šetření agentury CVVM jsou Čechům nejméně sympatičtí Rusové, Ukrajinci a Vietnamci. A tento trend beze zbytku potvrzují i realitní makléři. Není to ale pouze výsada Prahy. Například Karlovy Vary jsou už léta spojovány s ruskou menšinou. Rusům patří řada hotelů, což podle realitních agentů odrazuje od lázeňského pobytu hlavně Němce. Ve městě také nechtějí investovat téměř žádní západní developeři. Česko začíná podle Hospodářských novin kopírovat trend známý ze západní Evropy. V některých městech, například v Mnichově, Düsseldorfu nebo Kolíně nad Rýnem, vznikají izolované etnické čtvrti. Jinde, například v Paříži či Amsterodamu, prorůstají etnika s domorodými Francouzi či Nizozemci. V tuto chvíli nelze odhadnout, zda i v Česku vzniknou podobná "ghetta". Žít v místě se silnou cizí komunitou se Čechům ale nechce. Podobně uvažují i majitelé domů, kteří odmítají nájemníky z východních zemí.
Lidové noviny se pozastavují nad tím, že nově zvolený senátor Karel Schwarzenberg hodlá zůstat vlastníkem většinového podílu v politickém týdeníku Respekt. Schwarzenberg se tak podle listu stává jediným senátorem, který může mít přímý vliv na to, jak o něm informují média. Novopečený senátor na tom nevidí nic špatného a podle jeho slov zůstane Respekt svobodným kritickým týdeníkem. Schwarzenberg sám prý do obsahu listu nikdy nezasahoval a zasahovat nechce ani v budoucnu. Lidové noviny ale upozorňují, že Schwarzenberg týdeníku využil již ve své předvolební kampani, kdy mu v Respektu vyšla inzertní příloha. Na ni dostal slevu a podle šéfredaktora Respektu Tomáše Němečka zaplatil pouze výrobní náklady. Politoložka Vladimíra Dvořáková k tomu podotýká, že vliv jakéhokoliv politika na média je obecně potřeba vnímat jako společensky nebezpečný. V případě Karla Schwarzenberga to však Dvořáková tak tragicky nevidí, ale je nutné, aby se o tomto vlivu dostatečně vědělo.
Myslivcům začala lovná sezóna. Loví se hlavně zajíci, divocí králíci a kuny. Pouze posledně jmenované šelmě se daří celkem dobře, zatímco, jak upozorňuje Právo, zajíců ubývá. Ve většině honiteb je populace zajíců tak slabá, že se vůbec neloví. A tam, kde se loví, je jich také žalostně málo. Největším nepřítelem zajíců jsou lišky. Podle myslivců připadá dnes na jednoho zajíce jedna liška, přičemž počet lišek dlouhodobě stoupá, zatímco počet zajíců stagnuje či klesá. Na jednoho myslivce tak v Česku připadá v průměru 2,5 zajíce. Vedle lišek zajíce hubí draví ptáci a také chemikálie používané na polích. Doby, kdy se myslivci chlubili stovkami trofejí, jsou proto nenávratně pryč. Jediným regionem, kde se myslivci mohou těšit na lov zajíců, je Ostravsko. Pokud jde o kuny, jejich stavy jsou v našich podmínkách už nejméně 20 let dobré.
Složitý systém adopcí přivádí lidi na hranu zákona, konstatuje Mladá fronta Dnes. Ročně uspěje jen každý čtvrtý ze žadatelů o adopci, tedy zhruba jen pět set párů. Adopce zdržuje pomalá práce soudů, které rozhodují o osudu dětí. Žadatel o adopci prochází důkladným prolustrováním. Manželé předkládají informace o zdravotním stavu, finančních příjmech a bezúhonnosti. Kromě toho podstupují psychotesty a prokazují, že mají pro dítě připravený samostatný dětský pokoj. Možností, jak se vyhnout složité adopci a neporušit zákon, je obrátit se na Fond ohrožených dětí. Urychlení adopcí řeší i politici. Počátkem listopadu prošel sněmovnou v prvním čtení návrh na urychlení adopcí - podle něj by měl soud povinnost rozhodnout do tří měsíců. Kvůli legislativě má Česká republika ze všech evropských zemí nejvíce dětí do tří let umístěných v ústavech: přibližně kolem dvou tisíc.
Rohlíky jitří sousedské vztahy u hranic, píší Hospodářské noviny. Do jihočeských Slavonic si každé ráno přijíždějí rakouští sousedé z nedalekých vesnic pro čerstvé pečivo. České pečivo je pro Rakušany cenově přijatelnější, a proto se jim vyplatí zajet pro snídani do Čech. To je ale důvodem krachu drobných pekáren v rakouském pohraničí. Rakouští pekaři totiž nedokázali konkurovat nízkým cenám svých českých kolegů. Slavoničtí ale nemají na růžích ustláno. Nezaměstnanost se sice drží na šesti procentech, ale spíše díky tomu, že se lidé spokojí s prací za méně peněz. Město nabízí množství penzionů a restaurací, ale mimo sezónu zeje prázdnotou. Malá koupěschopnost Čechů ostře kontrastuje s Rakušany, pro které není nic drahé. To přináší řevnivost mezi oběma národy. Na druhé straně hranice to ale také vyvolává problémy: obchody zejí prázdnotou, stále více Rakušanů vyhledává služby českých kadeřnických salónů, atd.
Právo uveřejnilo výsledky šetření agentury STEM. Z výzkumu vyplývá, že ačkoliv ODS vyhrála nedávné krajské i senátní volby, nedokázala veřejnost přesvědčit, že je její politika lepší než politika ČSSD. 37% dotázaných míní, že ČSSD usiluje o splnění předvolebních slibů. Pouhá třetina respondentů (34%) se domnívá, že ODS má připravena konkrétní opatření pro řešení hospodářských problémů země.
