T. G. Masaryk očima francouzského historika
Zajímalo by vás, z jaké rodiny pocházel Tomáš Garrigue Masaryk? Jak vypadal jeho běžný pracovní den? Jaký byl jeho pohled na aktuální politické otázky? Odpovědi naleznete v nové knize, jejímž autorem je francouzský historik Alain Soubigou, který na pařížské Sorbonně přednáší středoevropské dějiny. Knihu vám přiblíží Martina Lustigová.
Nová kniha o Masarykovi je výjimečná tím, že její autor pochází z francouzského prostředí. Soubigou mohl k tématu přistoupit nezaujatě, protože není spjat s českou politickou kulturou, s českými tradicemi a s českými kořeny.
Soubigou vycházel z rozsáhlého studia archivních pramenů, Masarykových spisů a masarykovské literatury. Bohužel se mu ale nepodařilo naplnit očekávání, která byla do něj jako do zahraničního autora kladena. Více historik Vratislav Doubek:
"Alain Soubigou pracoval na masarykovských materiálech dlouhou dobu. Pracoval především v Masarykově archivu v Ústavu T. G. Masaryka a tento archiv skutečně prozkoumal do detailů. Dostal se i do dalších archivů: do Archivu Kanceláře prezidenta republiky nebo do Státního ústředního archivu. To je materiálová základna, která je určitě úctyhodná, ale přesto je pouze omezená. Zejména v souvislosti s tím, že tuto knihu předkládá zahraniční autor, bych očekával práci se zahraničními archivy. A v tom mě Soubigouova kniha zklamala, protože tam není odkaz na jediný zahraniční archiv, ani americký, ani britský, ani ruský, ani rakouský, a dokonce, což je velice zvláštní, ani francouzský."
Co o Masarykově angažmá v Rusku a Soubigouově interpretaci říká Vratislav Doubek?
"Alain Soubigou si na tomto dokumentu staví kapitolu o Masarykově pobytu v Rusku v letech 1917 a 1918. Je to samozřejmě relevantní dokument, je to dokument podstatný, je to dokument, který je pro Masaryka třeba náležitě zhodnotit a Soubigou se o to pokusil. Nejsem si jistý, jestli se tím dá vyčerpat Masarykova působnost v Rusku v této fázi, ale to je autorská záležitost, to je věc Soubigoua. Já osobně si myslím, že v situaci, v níž Masaryk byl, v situaci, kdy poskytuje Savinkovovi značnou finanční částku, ví, co dělá, ví, proč to dělá. O několik týdnů, měsíců později předá americkému ministerstvu zahraničních věcí memorandum, v němž hodnotí situaci v Rusku a pozici bolševiků. A bude je hodnotit z amerického pohledu neobyčejně příznivě, tedy jakoby naopak, jakoby opačný postup, který zvolí vůči Savinkovovi. Po mém soudu to jsou účelová řešení, Masarykovi jde v tu chvíli o jedno: Masarykovi jde o to, aby válka byla dovedena do konce. Masaryk reaguje na nedávno podepsaný brest-litevský mír, který je v jeho vidění války ranou do zad, který jde špatným směrem. Pro Masaryka je v té chvíli důležité vyvést legie z Ruska, proto se z něj stává hráč na obě strany."
U historické literatury si vždy musíme klást otázku, do jaké míry je kniha faktograficky spolehlivá. O to více si tuto otázku musíme položit u knihy, která má ambici představit nám uceleně život našeho prvního prezidenta. Bohužel, pozorný čtenář v knize nalezne celou řadu chyb a nepřesností. Co si Vratislav Doubek myslí o tomto handicapu?
"Soubigou jako autor má svá silná místa, jeho kniha má silné stránky, silné aspekty, a to je sama Masarykova postava, masarykovský děj, ona hlavní osa knížky. A v těchto aspektech je jeho argumentační základna spolehlivá a přiměřeně se o ni dá opřít. Na druhé straně autor zvolil velice širokou koncepci, jak francouzskému čtenáři, pro kterého primárně píše, představit české dějiny v době T. G. Masaryka. V této široké autorské koncepci od Masaryka rád odbíhá a argumentuje masarykovským okruhem, argumentuje širší historií, širším vývojem politickým, kulturním a tak dále. A tam je naopak jeho argumentace až zarážejícím způsobem nespolehlivá a plná omylů a nepřesností. To samozřejmě knize ubírá na důvěryhodnosti jako celku."
Přes tyto nedostatky je kniha velmi čtivá a pro řadu čtenářů jistě zajímavá. Každý by si v ní mohl najít pasáže, které pro něj samotného budou něčím přínosné.
Pokud vás postava Tomáše Garrigua Masaryka zajímá, můžete si přečíst i další masarykovské knihy, například od filosofů Milana Machovce nebo Otakara Fundy. Historický pohled na Masaryka nám dlouho chyběl. Mezeru zaplnila až práce Jaroslava Opata. V současnosti pracuje na několikadílné masarykovské monografii Stanislav Polák. Máme se tedy na co těšit.
