Malý dárek k 105. narozeninám republiky. Vědci zpřístupnili spisy T. G. Masaryka online
Projevy, studie, články či přednášky prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka si lidé nově mohou přečíst on-line. Vědci z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd zdigitalizovali unikátní soubor textů, který společně postupně vydávali v letech 1993–2022. Edici nyní symbolicky završili jejím zpřístupněním veřejnosti – jako malý dárek k 105. narozeninám republiky.
„Převedení tohoto monumentálního díla do elektronické podoby s možností plnotextového vyhledávání dává možnost všem zájemcům o Masarykovo dílo v něm pohodlně a rychle vyhledávat,“ poznamenal Rudolf Kučera, ředitel Masarykova ústavu a Archivu akademie věd.
Online archiv je podle něj zároveň cenný nástroj pro boj proti dezinformacím. „Otevírá se nekonečné pole pro aktualizaci jeho odkazu a zároveň pro obranu před nejrůznějšími dezinterpretacemi jeho života i díla. Masaryk a jeho stěžejní dílo tak v podstatě naplno vstupuje do současné internetové éry,“ dodává Kučera.
Experti upozorňují, že úplné Masarykovo dílo zprostředkovává reálného Masaryka, nikoli mýty a legendy spojené s jeho osobou. První československý prezident není ani „tatíček“, ani moudrý filozof na trůně, ale ukazuje se jako polemik, který neuznával vnější autority, vzdělanec a Evropan.
Lidé si mohou prohlédnout texty, které Masaryk napsal mezi lety 1876 a 1937. Celkem jde o více než 15 000 stran zabývajících se nejrůznějšími tématy, k nimž patří například otázky náboženství, válek či revolucí. Jsou chronologicky uspořádané, prvních 15 svazků tvoří knižně vydaná díla včetně univerzitních přednášek, další svazky pak zahrnují odborné studie, články, polemiky, rozhovory, recenze nebo například zprávy publikované v českém i zahraničním tisku.
„Všechny jinojazyčné texty byly přeloženy do češtiny a každý text je opatřen stručným poznámkovým aparátem,“ doplnila Lucie Merhautová z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd, která se projektu převedení spisů do digitální podoby účastnila.
I pro širší veřejnost
Databáze je podle vědců určená především pro odborníky, tedy různé badatele, studenty či novináře. Do budoucna ale plánují i platformu pro širší veřejnost.
„Kde budou propojeny texty, výběrově také archivní dokumenty, obrazový materiál a bibliografie. Zároveň by tato platforma prostřednictvím tematických okruhů a doporučených zdrojů pro ty, kdo se s Masarykovým dílem setkají poprvé, představovala srozumitelně Masarykovy myšlenky a postoje,” vysvětluje Milan Hanyš z akademie věd.
Historicky bylo souborné vydání Masarykova díla plánováno již za první republiky a bezprostředně po druhé světové válce. Komunistický režim však veškeré přípravy znemožnil, projekt Spisů v roce 1954 zakázal, pokračovaly pouze odborné diskuse v disentu a navázalo se až v roce 1990, v souvislosti s obnovením Ústavu T. G. Masaryka.
Tomáš Garrigue Masaryk se narodil 7. března 1850 v Hodoníně na jižní Moravě. Maturoval v roce 1872 ve Vídni a o čtyři roky později tam dokončil i vysokoškolská studia filozofie. Na studijním pobytu v Lipsku se seznámil s Američankou Charlottou Garriguovou, s níž se v březnu 1878 v New Yorku oženil a měl pět dětí. Přijal i její jméno. Zemřel v 87 letech 14. září 1937 v Lánech.
