Matriky nabízejí jedinečné zápisy o obyvatelstvu za několik posledních století

Matriky Státního oblastního archivu v Plzni, foto: David Hertl, archiv Českého rozhlasu

Psal se leden 1950, noviny tehdy psaly o vstupu do další pětiletky. Nikde nebyla zmínka o události, že komunistický režim nařídil církvím, aby odevzdaly své matriky národním výborům. Začala totiž platit vyhláška ministerstva vnitra, která pověřila Národní výbory vedením matrik. Byla přijata jen několik hodin před začátkem platnosti 29. prosince 1949 a odstartovala masové svážení matrik na národní výbory. Svážely se z míst, kde ležely dlouhá desetiletí a staletí. Tím místem byly fary. Co se za léta změnilo, a co je dnes možné z matrik vyčíst? To připomene David Hertl.

Tridentský koncil
Psal se rok 1563, když v italském Trentu končilo setkání biskupů, které do dějin vešlo jako Tridentský koncil - a vděčíme mu i za to, že většina z nás si může na úřadech zjistit, kdo byli jeho předkové.

Tridentský koncil měl reagovat na vznik protestantství, a tak jeho cílem bylo především upevnit nauku a správu katolické církve. Jedním z mnoha „výstupů“ bylo rozhodnutí zavést matriky - knihy, do kterých se zapisovaly katolickou církví udělené svátosti, především křest, manželství a takzvané poslední pomazání, svátost určená především umírajícím.

Nešlo o nic převratného: Někteří faráři vedli matriky už od středověku a některé šlechtické rody si - většinou z majetkových důvodů - zapisovaly předky po celá staletí. Teď ale mělo vedení matrik dostat pevný řád a stát se i jakýmsi „soupisem duší“, kterým katolická církev chtěla oddělit své věřící od protestantů.

Josef II.
Než se vedení matrik zavedlo ve všech farnostech a než zápisy začaly mít přibližně shodnou formu, uplynula dlouhá léta. V českých zemích vše zkomplikovala třicetiletá válka, kdy bylo mnoho matrik zničeno (proto dnes mnozí z nás vypátrají předky v tom lepším případě jen do poloviny 17. století).

Panovník Josef II. nařídil v letech 1781 a 1784 jednotné vedení matrik pro katolíky, protestanty i židy. A jak přibývalo lidí bez vyznání, bylo roku 1869 nařízeno obecním úřadům, ať evidují narozené, kteří se k žádné z církví nehlásí, nebo ty, kteří byli oddáni pouze občanskou formou, nikoli církevním sňatkem.

Stát matriky odňal církvím

Matriky Státního oblastního archivu v Plzni, foto: David Hertl, archiv Českého rozhlasu
Pro poměry v Československu byl důležitý 29. prosinec 1949. Toho dne vyšla vyhláška ministerstva vnitra, která pověřila vedením matrik národní výbory. Od ledna 1950 tak byly matriky sváženy z far a předávány na úřady.

V dobovém kontextu šlo o jeden z mnoha útoků proti církvím, především proti té katolické. „Naprosto chápu situaci církví, které byly o vedení matrik připraveny. Na druhou stranu musím připustit, že řada vzácných unikátů byla zachráněna. Například na opuštěných farách v pohraničí by se matriky zničily. Jejich předání národním výborům tak bylo do určité míry pochopitelné řešení,“ uvažuje historička Ludmila Novotná ze Státního oblastního archivu v Plzni.

Lenka Matušíková, foto: ČT24
A podobný názor mají i další archiváři, mezi nimi například Lenka Matušíková z Národního archivu v Praze, která se systematicky věnuje židovským matrikám: „Po zkušenostech se židovskými matrikami si myslím, že to bylo správné, byť pro církve bolestné. Agenda s vedením narození, sňatků a úmrtí je ale tak obrovská, že by ji žádná z církví sama vést nechtěla a stát by stejně musel mít svoji evidenci. Dnes tak můžeme poskytovat údaje z materiálu, který by možná nezůstal zachován.“

Třicet tisíc badatelů měsíčně

Matriční knihy, foto: ČT24
Unikátnost matrik spočívá v tom, že jsou vlastně jedinečnými zápisy o obyvatelstvu za několik posledních století. Kromě odborných badatelů, kteří dokáží z matrik vyčíst hodně informací o vývoji populace, slouží matriky i laikům, kteří tam hledají často to nejjednodušší: své předky.

Někteří se tím dokonce i živí nebo živili v minulosti - jako například historik Ladislav Dušek z Litoměřic: „Zájem byl velký zejména po roce 1989 a zejména ze strany Němců, kteří museli po roce 1945 odejít z Československa,“říká tento bývalý ředitel archivu v Litoměřicích.

Rodokmen si dnes může sestavit skoro každý, ilustrační foto: Wikimedia Public Domain
Dnes už si může rodokmen sestavit skoro každý - a v podstatě z klidu svého domova, má-li tedy připojení k internetu. Většina matrik v České republice se digitalizuje nebo už byla digitalizována a jsou přístupné na stránkách příslušných archivů. Třeba právě Litoměřičtí byli v tomhle hodně napřed: „Začali jsme před 8 lety. V našem archivu je 11.800 matrik, naskenované to znamená přes dva miliony stránek. Už jsou všechny na webu,“říká dnešní ředitel litoměřického archivu Marek Poloncarz.

Zájem je obrovský: Měsíčně se na webové stránky s matrikami podívá na 30.000 návštěvníků, kteří si stáhnou kolem tří milionů stránek. „Jsou to badatelé z Německa, USA, Rakouska - ale také třeba z Francouzské Polynésie, Namibie nebo Islandu. Ti všichni hledají předky ze severních Čech,“říká Poloncarz.

Matriky digitalizují Mormoni

Inna Koňušin, foto: archiv Svět vzpomínek, s.r.o.
Digitalizace matrik v litoměřickém archivu, ale i mnoha dalších matrik v ostatních archivech v České republice a vlastně po celém světě se ujala organizace FamilySearch, jejíž činnost finančně podporuje Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů.

„Děláme to proto, že pro nás rodiny jsou nejdůležitější a že vztahy v rodinách se neustále propojují a nekončí. Údaje zveřejňujeme on-line, aby každý mohl zjistit, kdo byli jeho předci,“říká Inna Koňušin, která má na starosti rozsáhlou digitalizaci matrik ve východní Evropě a Střední Asii. Momentálně digitalizuje ve stovce zemí po celém světě, jen v České republice má teď dvanáct speciálních kamer v několika archivech.