Přehled tisku
Pondělní noviny se vrací především k volbám v Iráku a k zasedání vedení ČSSD. Mladá fronta Dnes i Lidové noviny se shodují na tom, že irácké volby jsou přelomovou událostí, přestože budoucnost země je nadále nejistá. Právo se pozastavuje nad nesrozumitelností textu vládních priorit ČSSD, který v sobotu schválilo vedení strany.
Volby v Iráku, které měly být podle plánu Američanů mezníkem, který vrátí Irák Iráčanům, dopadly lépe, než se čekalo, míní Mladá fronta Dnes. "Smršť násilí či apatie voličů mohly včera tento plán zvrátit a mnozí předpovídali, že se tak stane,"uvažuje komentátor. I když násilí ze země v brzké době nezmizí, podařilo se to podstatné - "Irák se krůček za krůčkem vrací do rukou Iráčanů", uvažuje list. Podle Lidových novin vysoká účast v iráckých volbách není zásluhou Američanů. Spojené státy totiž nedokázaly Iráku dát "bezpečnost a prosperitu, bez nichž jsou slova o demokracii a svobodě jen slovy", míní autor. Volby podle listu nebyly regulérní, protože voliči i kandidáti riskovali životy. Přesto byly krokem kupředu. Vývoj země po volbách je však nejistý, protože Irák nesjednocují, uzavírají Lidové noviny.
Právo se zamýšlí nad programovým sjezdem ČSSD. Komentátor míní, že schválení vládních priorit strany neznamená průlom v pozici sociální demokracie. "Výsledná podoba schváleného textu obsaženého v útlé brožurce jede v kolejích funkcionářské mluvy a normálního člověka musí odradit hned po prvních řádcích," píše list. Výjimkou v dokumentu je jen ekonomická část, která má jasné kontury ve snižování daní. Gross, Sobotka i Škromach na tiskové konferenci ukázali, že jednotlivé teze lze podat srozumitelně. Vládní priority se však k lidem dostanou v nesrozumitelné brožurce, k níž "malý Gross, Sobotka nebo Škromach, který by na požádání vysvětlil, co chtěl soc. dem. básník říci, přibalen nebude", uzavírá Právo.
Tuzemské zbrojní firmy chtějí nabídnout Evropské unii, aby v Česku vyvíjela a testovala první evropský bezpilotní letoun. Je to projekt, se kterým jako s jedním ze svých klíčových počítá nově vzniklá Evropská obranná agentura. Informují o tom pondělní Hospodářské noviny. Asociace obranného průmyslu podle listu už vytipovala konkrétní místo, a sice letiště Hradčany u České Lípy. Nad málo obydleným územím na severu Čech nevedou letecké trasy, proto se pro projekt hodí, píše list. "Jednání s úřady však teprve začnou," upozornil šéf asociace Jiří Hynek. Česko by podle deníku nabídlo nejen území, ale i vědecké zázemí civilního i vojenského ústavu. Ministerstvo obrany uvedlo, že mluvit o konkrétních zakázkách je předčasné, ale spolupráci s evropskou agenturou vítá. Deník připomíná, že Evropská obranná agentura existuje teprve měsíc. Má koordinovat spolupráci v obranném průmyslu, podporovat vědu a výzkum a vývoj nových zbraní. Ředitel agentury Nick Witney se minulý týden sešel s představiteli českého ministerstva obrany a obranného průmyslu v Praze. Na ministerstvu obrany jednal mj. o tom, jaké představy o vyzbrojení má velení české armády na deset dvacet let dopředu.
Ministryně zdravotnictví Milada Emmerová rozpustila komisi, která připravovala kampaň proti rakovině dělohy. Činnost komise podle ní nebyla objektivní. Emmerové se nelíbil nápad rozesílat ženám pozvánky k preventivním prohlídkám či údajné zvýhodnění velkých soukromých laboratoří. Podle některých členů rozpuštěné komise však ministryně podlehla lobbistickým tlakům, píšou pondělní Hospodářské noviny. "Činnost komise se jevila jako neobjektivní, a proto jsem rozhodla o jejím rozpuštění a ustavení komise v novém složení," cituje deník z dopisu, který Emmerová rozeslala koncem minulého roku členům komise. Obměna podle ministryně nezpůsobí zpoždění ve spuštění programu. Rozhodnutí Emmerové se nelíbí ani porodníkům, ani laboratořím. Souhlasí s ním jen část patologů. Podle předsedy České gynekologicko-porodnické společnosti a člena zrušené komise Vladimíra Dvořáka ministryně ustoupila lobbistickým tlakům. Odborníci, kteří tři roky program připravovali, chtěli, aby vzorky gynekologové posílali jen do větších zkušených laboratoří. Malé laboratoře podle expertů nemají dostatečnou úroveň a mnohdy vzorek vyhodnotí špatně. Emmerové však podle listu vadí, že by tím přišli o práci právě patologové z menších pracovišť. Emmerová dokonce velké soukromé laboratoře v dopise nepřímo nařkla z podplácení. Nová komise má podle ní mimo jiné zabránit "rozdávání pozorností různého typu ze strany těch, kteří patrně nadměrným ziskem nabývají supermonopolního postavení", uvedly Hospodářské noviny. Prostřednictvím nové komise chce zajistit, aby se zabránilo přetahování vzorků do laboratoří v jiných krajích. Vydělat by si tak mohly i menší laboratoře ve všech částech Česka. Podle bývalé komise však hrozí chyby v testování vzorků.
Ačkoli se Česká republika umístila na konci žebříčku, je na tom z postkomunistických členů OECD nejlépe. Jako jediná se dokázala dostat nad šedesát procent průměru OECD. Až za ČR je například Maďarsko, Polsko i Slovensko, které dosáhlo 49 procent průměru OECD. Odstup České republiky od průměru zemí OECD se proti předchozímu roku zmenšil o jedno procento, píšou Lidové noviny. "Průměr OECD budeme dohánět déle než evropskou pětadvacítku. Odhadl bych to v optimistickém případě na období po roce 2025," poznamenal v Lidových novinách ekonom České spořitelny Petr Zahradník. Hlavním důvodem pomalejšího přibližování je podle něj fakt, že členy OECD jsou zámořské ekonomiky a dynamicky rostoucí asijské země, které zvyšují průměr organizace rychleji, než roste například EU. List dodává, že žebříček byl sestaven podle velikosti HDP na jednoho obyvatele. Průměru, čili sto procentům, odpovídá v absolutním vyjádření více než 23 000 dolarů na jednoho obyvatele (asi 530 000 Kč).
Letošní prvňáčci nedostanou oproti svým předchůdcům jednu velkou známku, ale budou hodnoceni z každého předmětu zvlášť. Změnu přinesl nový školský zákon, který platí od 1. ledna. Ministerstvo zavedlo novinku kvůli těm žákům, kteří by domů nešli s velkou jedničkou pro prvňáčky je podle ministerských úředníků lepší, když nedostanou jednu velkou dvojku nebo trojku, ale více známek, aby poznali, ve kterém předmětu jsou dobří a kde naopak musí ještě přidat.
I když mají na učilištích velkou šanci na přijetí a v některých oborech slibné uplatnění, absolventi základních škol se na učební obory příliš nehrnou. Konstatuje to deník Právo. Většina studentů chce mít maturitu. Tu dnes získávají zhruba tři čtvrtiny populace. Nouzi o uchazeče naopak nemají gymnázia, především ta víceletá.
O zdravotní knížky, které by měl v Česku každý občan starší 18-ti let, je zájem. Podle deníku Právo to potvrdily výsledky tří nezávislých průzkumů. Ukázaly například, že 46 procent lidí si nepamatuje, kdy byli naposled očkováni proti tetanu. 55 procent dotázaných zase neví, jaké byly výsledky jejich posledních krevních testů. Mladší generace preferuje spíš elektronickou podobu ukládání zdravotnických dat. Starší lidé by dali přednost papírové podobě tak, jak ji navrhuje ministryně zdravotnictví Milada Emmerová. Do zdravotní knížky by lékaři zapisovali například krevní skupinu, provedená očkování, alergie, předepsané léky a další podstatné informace o zdravotním stavu pacienta.
