Nanobook jako literární piktogram

Víte, kdo je to nanopilot? Řídí pohyb nanosondy v těle nemocného člověka a její pomocí likviduje zhoubné organismy a částice. Je to vysoce náročná profese a na světě byl dosud jen jediný skutečný odborník: docent Tečka. Po jeho smrti se jím stává iTom, vášnivý hráč počítačových her a příznivec elektronické komunikace. První pacientkou má být iTomova přítelkyně Eliška. Tak můžeme stručně naznačit základní situaci Nanobook, knihy, jejímž autorem je Mardoša, zpěvák a kytarista skupiny Tatabojs.

"Nanoalbum" je nejen název zatím posledního alba skupiny Tatabojs. Jde o příběh, který Tatabojs představili naživo v audiovizuální podobě v rámci "Nanotour" a nyní také v knižní podobě Nanobook. Knižní podobu Nanoalba sepsal kytarista a zpěvák skupiny Marek Huňát zvaný Mardoša.

"Jako úplně první vznikl příběh jako základní osa, kterou jsme vymysleli už na prvním soustředění na podzim 2003. Jenom jsme si tak sepsali jednu stránku do počítače..."

To znamená, že jste si sedli a řekli jste si, že tentokrát začnete desku dělat od příběhu?

"Ano. Už jsme o tom začali přemýšlet v létě, já jsem si už delší dobu říkal, jestli by to vůbec šlo v dnešní době udělat koncepční album a jestli by to šlo nám. Tak jsem přinesl základní námět, který mě napadl, kluci taky měli nějaké nápady, tak jsme to sroubovali všechno dohromady - no a zrátka vymysleli jsme tu osu. Příběh jsme si rozdělili do 12 bodů, z kterých se pak stalo 12 písniček na desce. A zároveň jsem stejný příběh začal rozepisovat do knížky. Dřív vzniklo album, i když částečně to potom už vznikalo souběžně."

Bubeník a zpěvák Tatabojs Milan Cais doplňuje:

"Mardoša měl tenkrát takový úryvek, asi čtyři řádky nějakého textu, který chtěl rozvést, a ten text se zaobíral... vlastně je to část textu písničky Nový nanopilot, a tam se řeší to: stanu se mikroskopickým, píchnou mě do tvojí žíly, a vlastně od tohohle tématu se to trošku odvinulo. Dodneška odebírám časopis 21. století, který se zabývá spoustou vědních oborů od biologie až po vesmír, a nanotechnologie se tam poměrně dost řešily. A nás to hrozně inspirovalo a ovlivnilo i v rámci toho příběhu. Takže jsme se snažili udělat takový řekněme lidský příběh, který je postavený na vztahu kluka a holky. Nebo takového trojúhelníku vlastně, pak tam do toho vstoupí další ženská, ale je to na pozadí takového pseudovědeckého románku."

"Nanobook není literárním klenotem, spíš příjemnou knížkou, která zachutná hlavně jako druhý chod k albu. Útlou knihu přečtete za jediné odpoledne; litovat stráveného času nebudete, i když se nezbavíte pocitu, že by to na víc asi vystačit nemohlo," píše anonymní internetová recenze. V Hospodářských novinách v recenzi Ivana Adamoviče čteme: "Mardoša není žádným geniálním stylistou. Nepříliš rozvité věty spojuje s přímočarostí, kterou nacházíme spíše u příběhů pro děti. Ona to ale taková pohádka vlastně je. Je zřejmé, že s jistou mírou záměrné naivity autor počítá a čerpá z ní i svou poetiku."

"Je to vlastně, jak říká Bublina, trošku pohádkový, nadreálný příběh. Nesnažil jsem se popsat věrně realitu, spíš jsou to vytažené jednotlivé aspekty. Takže iTom představuje technický svět, je úplný nadšenec do počítačové komunikace, her a robotických záležitostí a Eliška je přesný opak, úplně odříznutá od jakýchkoliv technologií, chodí do přírody, pije jen přírodní čaje a je to zase druhý extrém. jsou to extrémy, které se přitahují, vzájemně se respektují, ale žijí každý v úplně jiném světě."

Důležitou součástí knihy Nanobook jsou ilustrace Milana Caise. Příběh o iTomovi a Elišce zpracoval výtvarně dvakrát jednou pro Nanotour a jednou do knihy. V knize je základní technikou "kresba tužkou, já jí říkám přírodní kresba. Ty postavičky mají veškeré detaily, které jsem chtěl, aby měl divák možnost vidět. Takže jsou pojaté naturalisticky, v leckterém případě je tam přiznané mužství nebo ženství té které postavičky až tak expresivně, až je to na pováženou. Oproti tomu stojí druhý extrém, to jsou ikony nebo piktogramy a tam je to oproštěno od všech detailů a zjednodušeno na charakter postavy. Takže tyhle dvě polohy se tak protínají. V Nanobooku je kladen důraz na tu první, kresebnou variantu, ta druhá, ikonografická, tu jsme se snažili rozvést hlavně v projekcích na našem koncertě."