Největším "evropským" tématem v Česku je dnes euroústava

V těchto dnech si připomínáme rok našeho členství v Evropské unii. Nepotvrdily se obavy, že české členství v "pětadvacítce" přinese zdražování potravin nebo nemovitostí. Nenastal ani odliv kvalifikovaných pracovníků na západ a nedošlo ani ke krachům zemědělských firem. Ukázalo se, že Česko na vstup do Evropské unie nedoplácí, naopak od května do prosince 2004 činil rozdíl mezi odvody do evropské kasy a příjmy z ní 196 milionů eur v český prospěch. Češi by mohli být spokojeni. Rýsuje se ale nový problém - euroústava. Podrobněji Martina Lustigová a Josef Kubeczka.

Právě euroústava vyvolala spor mezi prezidentem Václavem Klausem a některými poslanci Evropského parlamentu. Prezidenta Klause kritizoval například místopředseda Evropského parlamentu Alejo Vidal-Quadras, který Klausovy argumenty označil za předpojaté a lživé. Český prezident se proti kritice ohradil a označil ji za hrubou urážku hlavy státu.

Další místopředseda Evropského parlamentu Miroslav Ouzký soudí, že to, co ve svém vystoupení použil Vidal-Quadras, šlo nad rámec polemiky: "Mě velmi zarazilo to, že je schopen vyzývat prezidenta Václava Klause, že pakliže v České republice projde ratifikační referendum, tak že by měl v souladu s demokratickými principy, jak doslovně napsal, rezignovat na svoji funkci. Potom, když zjistil, že trochu přestřelil, tak začal tvrdit, že polemizuje se soukromou osobou, nikoli s hlavou státu. Já nevím, jestli soukromé osoby vyzýváme k tomu, aby se vzdaly prezidentského úřadu. To mi přišlo velmi neslušné a zavádějící."

Předseda Evropského parlamentu Josep Borrell se europoslanců, kteří s prezidentem Klausem polemizovali, zastal. V dopise prezidentu Klausovi uvedl, že jejich vyjádření nepředstavovala nedostatek úcty vůči svrchovanému státu, nýbrž reakci na osobní Klausovy názory jako politika.

Vedle debat o obsahu euroústavy se v Česku diskutuje také o tom, jakým způsobem se o ní má rozhodnout. Jsou dvě možnosti schvalování: referendem nebo parlamentem. Prezident Klaus je jednoznačně pro referendum: "Já doufám, že lidé šanci říci své ano nebo ne dostanou. Důvod k tomu mám ten, že i když žijeme v nepřímé demokracii, tak že se v tomto případě jedná o tak zásadní, fundamentální změnu životů naší, ale i všech dalších generací, které budou žít v prostoru této země, že by bylo dobré, aby šanci vyjádřit se k tomu dostali. To je mé hluboké přesvědčení. A jakkoli vím, že text té ústavy je složitý, tak odmítám pohrdavé teze celé řady eurofilů o tom, že nedopusťme, aby o tom rozhodovali občané, oni tomu nerozumí, oni nejsou dostatečně moudří, aby o tom mohli rozhodnout."

Podle politologa Jiřího Pehe by naopak bylo lepší schvalování parlamentem. Proč? "Já jsem byl vždy zastáncem parlamentního hlasování z toho důvodu, že evropská ústava je nesmírně složitým dokumentem, který si skutečně musí lidé o něm rozhodující nejprve přečíst, prostudovat. Od toho, domnívám se, máme politiky. Nikdo nemůže žádat po průměrném občanovi, který má tisíce dalších povinností, aby četl čtyři sta stránek dokumentu a dělal si na něj kvalifikovaný názor. Už z toho důvodu si myslím, že referendum je v tomto případě zbytečné. Je to jen nástroj, který má dát občanům pocit, že o něčem rozhodli, ale ve skutečnosti se budou tito občané stejně řídit jenom tím, co jim řeknou politici, kteří budou tak či onak občany manipulovat. Zároveň si myslím, že by za tak důležité rozhodnutí měli politici přijmout osobní odpovědnost a mělo by být jasné, kdo jak hlasoval. Neměli by se schovávat za občany. Úplně na konec si myslím, že by bylo trochu paradoxní, aby o dokumentu, který vlastně ani není ústavou, ale jen ústavní smlouvou, rozhodovali občané v referendu, když o Ústavě své vlastní země v referendu nerozhodovali. Nikdo dokonce ani nepovažoval za nutné něco takového navrhnout," míní politolog Jiří Pehe.