Týden v ČR
Čtyři roky museli čeští hokejisté čekat, než se opět stali mistry světa. Na přelomu devadesátých let minulého století a tohoto milénia vyhráli šampionát třikrát za sebou. Poté ale třikrát nedokázali vystoupit na medailové pozice. Letos se jim to opět podařilo, a to ve Vídni, městu českému hokeji zaslíbenému, kde už českoslovenští a poté čeští hokejisté vyhráli tři mistrovství.
"Jak 'osmnáctka', tak 'dvacítka' dokazují, že hráče máme vynikající. 'Dvacítka' neskutečně výborně odehrála mistrovství světa. Myslím, že máme plno talentů a právě tento úspěch ve Vídni mladé hráče přiměje k tomu, aby měli vůli dotáhnout se na současné top reprezentanty. To je pro náš hokej strašně důležité. Potřebujeme být úspěšní, aby mládež viděla své vzory. Úspěchy rodí úspěchy. Letos byla pro nás sezóna vynikající v tom, že jsme mohli plno světových hokejistů vidět hrát u nás extraligu. Věřím tomu, že to zase dál nastartuje výchovu takových hráčů, jak máme tady."
Ve Washingtonu sledoval, spolu s desítkami mladých fanoušků, hokejové finále i exprezident Václav Havel.
"Finále jsem sledoval s velkým zájmem, jako všichni. Myslím, že naši odvedli skvělý výkon a právem se stali mistry světa. Už jsem jim posílal telegram, že se raduji z jejich vítězství a oceňuji jejich výkon. Já bych ho ocenil, i kdyby prohráli."
A v pondělí odpoledne se pražské Staroměstské náměstí zaplnilo fanoušky hokeje. Skoro 30 tisíc jich přišlo přivítat své hrdiny, kteří jim ze světového šampionátu přivezli ukázat zlaté medaile.
"Dohody o přechodném období, který byly v této otázce uzavřeny, jsou součástí přístupové smlouvy s Evropskou unií, a proto se nedají jednostranně změnit. Momentálně nejsme ochotni na těchto věcech něco měnit. Existuje možnost dodatečného přezkoumání, ale nemyslím si, že to v tomto případě přinese výsledek. Podle mne tedy sedmileté přechodné období zůstane zachováno."
Premiér Paroubek ale podle očekávání důvody přechodného období zpochybnil.
"Ta česká pracovní síla přece jen není tak mobilní a flexibilní. Nějaké velké ohrožení německého trhu práce nepředstavuje."
Kancléř Schröder se během své jednodenní návštěvy vyjádřil také k nedělním výrokům bavorského premiéra Edmunda Stoibera, který označil poválečný odsun sudetských Němců za největší etnickou čistku 20. století. Schröder tento výrok odmítl a zopakoval, že nelze zaměňovat příčinu a následek, že příčinou vyhánění byla okupace a válka.
"Vůbec si nepřipouštíme, že by vynikající stav našich vztahů mohl někdo rozrušit nějakými nedělními projevy. Zvláště na jihu naší země existují samozvaní proroci, kteří vyšplhají na každou horu, aby tam mohli kázat nepřijatelná poselství," řekl Gerhard Schröder.
"Spory o naši minulost jsou vždy bojem o naši současnost. A tak věřím, že odkaz prezidenta-budovatele Edvarda Beneše bude pro nás vždy spojen především s hledáním pozitivních hodnot, které jako náš významný státník a horlivý zastánce parlamentní demokracie zastával."
Šéf Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek připomněl, že Edvard Beneš stál u zrodu Československa a byl na straně těch, kteří se postavili proti nacismu. Reagoval tím na útoky, které na adresu druhého československého prezidenta zazněly v neděli z Bavorska.
"V sobotu v Augsburgu zazněl výrok, že 'bohužel dnes existují lidé, kteří znovu mají potřebu vzpomínat na falešné modly, jako byli Stalin a Beneš, a vztyčují jim pomníky'. Je mi líto, že na to musím tady reagovat, ale připadá mi, že není možné z naší strany něco podobného jen tak přejít. Protože pokud někdo řekne něco takového, tak je zřejmé, že tu nejde o žádný dialog, žádný rozhovor, protože to je něco jako zpochybnění státu, protože Edvard Beneš je politik, který stal u vzniku tohoto státu. Útok na Beneše je tak trochu útok na Tomáše Garrigua Masaryka a ty ideje, se kterými stát v roce 1918 vznikl."
"Já jsem vždycky obdivovala herce, kteří přesně dovedli hovořit o technice, kterou pracují. Abych vám řekla pravdu, já pracuji, ale nevím jak. Já pracuji velice intenzivně, hlavně v noci. Pomáhala mi moje paměť, kterou tedy myslím stále ještě ve fragmentech vlastním, i když teda asi už to není to, co to bývalo. A to, co člověk musí udělat, aby se alespoň na těch 75 procent přiblížil tomu, co autor chce sdělit divákovi, to dá práci, ale zdálo se mi, že to chápu."
V posledních letech byla Zázvorková obsazována do filmů mladými režiséry: hrála v Koljovi Jana Svěráka, v Pelíšcích Jana Hřebejka a v Babím létě Vladimíra Michálka, kde si naposledy zahrála po boku svého kolegy z mládí rovněž už zesnulého Vlastimila Brodského. Letos na jaře dostala Českého lva za dlouholetý umělecký přínos filmu. Zármutek nad úmrtím Stelly Zázvorkové vyjádřil i prezident Václav Klaus. Jak řekl,Stella Zázvorková se mnoha generacím nezapomenutelně zapsala do paměti jako vynikající herečka i jako moudrý člověk s hluboce lidským prožíváním světa.
V Lešeticích na Příbramsku byl ve středu otevřen Památník Vojna, který má připomínat zvůli a zločiny komunistického režimu. Vznikl v autentickém prostředí bývalého tábora nucených prací. Všichni vězni museli pracovat v blízkých uranových dolech. A jak upozornil jeden z bývalých vězňů František Šedivý, tábory pro odpůrce režimu nebyly v této oblasti zřizovány náhodou:
"Zde splňovaly nejen požadavek pozvolné fyzické likvidace, ale stávaly se zdrojem laciné a snadno manipulovatelné pracovní síly. Tedy po staletích znovu otrocké práce."
Tábor Vojna byl jedním z 16 komunistických lágrů v bývalém Československu O vybudování Památníku rozhodla v roce 1999 vláda. U zrodu této ideje stál vedle někdejšího ministra spravedlnosti Otakara Motejla i současný ministr kultury Pavel Dostál. Ten při slavnostním otevření uvedl:
"Myslím, že je velice důležité, aby to byl památník, ve kterém bude život. Život by sem měli přinést ti, kteří by se o těch hrozných 50. letech měli dozvědět co nejvíce. A budu velice spokojený, když sem budou proudit davy dětí a mládeže, protože nesmíme ztrácet historickou paměť."
V předvečer Mezinárodního dne muzeí také ministr kultury Pavel Dostál udělil v pražském Národním muzeu prestižní ceny Gloria musaealis za nejlepší muzejní počiny a výstavy v r. 2004. Cenu za nejlepší muzejní počin za rok 2004 získalo Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou. Jako nejlepší výstavu ocenila porota stálou expozici o přírodě východního Polabí ve Východočeském muzeu v Pardubicích a nejlepší muzejní publikací loňského roku se stala kniha "Lidice - příběh české vsi", kterou vydal Památník Lidice s Vojenským historickým ústavem. Mezi oceněnými bylo však i nově otevřené České muzeum hudby v Praze nebo Muzeum města Ústí nad Labem za projekt "Rok trpaslíka". V letošním roce chce vláda přispět na znovuotevření Národopisného muzea v Praze, chce také dobudovat Muzeum romské kultury v Brně, Arcidiecézní muzeum v Olomouci a dokončit opravy Památníku Lidice. A která z muzeí má osobně rád ministr Dostál, kam by rád zajel, pokud by měl čas?
"Já nebudu dělat inzerci některému muzeu, ale mohu říci, že nejradši mám malá muzea, městská muzea, protože daleko více vypovídají o stavu muzejnictví v České republice, než třeba Národní muzeum. V těch malinkých muzeích nelze nic ošidit, nic obelhat. Tam jsou navíc dost závislí na návštěvnících i finančně, pokud jsou to městská muzea, takže tam se chodím dívat nejraději."
