Denní souhrn zpráv

Ministr: Nekontrolované šíření covid-19 se v ČR podařilo zastavit

V ČR se podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) podařilo zastavit nekontrolované šíření nemoci covid-19 a země se může začít připravovat na návrat k běžnému životu. Na konci měsíce dubna odhaduje 10.600 pacientů, před týdnem se hovořilo o zhruba 14.200 nemocných. Novinářům to řekl na tiskové konferenci. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška se daří chránit seniory, mezi nakaženými je jich 24 procent a podíl výrazně neroste. "ČR zatím zabránila tomu nejhoršímu a na datech je to vidět," řekl ministr. Nejsme tedy v situaci jako Španělsko, Itálie, USA nebo Velká Británie. Kapacity nemocnic jsou podle něj více než dostatečné. Předseda České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Vladimír Černý minulý týden řekl, že problémy by mohly nastat na hranici kolem 45.000 nakažených.

"Já jsem rád, že ta čísla jsou, jaká jsou. A věřím, doufám, že víkend ten trend potvrdí," uvedl Hamáček. Ze zkušeností ze zahraničí je však podle něj zřejmé, že virus může překvapit. Zůstává proto "v této oblasti spíše skeptikem". Reprodukční číslo, tedy průměrný počet dalších lidí, kteří se nakazí od jednoho pozitivně testovaného, se podle Vojtěcha blíží k hodnotě jedna.

V Česku se přes Velikonoce nebudou zpřísňovat bezpečnostní opatření, současná jsou dostačující. Po jednání Ústředního krizového štábu to řekl jeho šéf Jan Hamáček (ČSSD). Policie bude podle něj dodržování opatření v ulicích kontrolovat stejně jako doposud. Podle svých slov spoléhá na to, že si lidé uvědomí, že i při návštěvě mohou někoho nakazit. Ústřední krizový štáb se podle něj zabýval tím, jestli by nemohla být umožněna nějaká setkání lidí v menším počtu, zatím to ale možné není. Například bohoslužby tak podle Hamáčka budou muset být odslouženy dálkově. "Je to nepříjemné, ale riziko je stále velké," doplnil Hamáček.

Analytici: Dobrá data o trhu práce jsou dočasná, přijde zhoršení

Příznivá březnová data o nezaměstnanosti jsou jen dočasná, v dubnu lze čekat kvůli dopadům pandemie výrazné zhoršení. V souvislosti s vývojem nezaměstnanosti v dalších zemích postižených koronavirem jde zatím o příznivý vývoj. Vyplývá to z vyjádření analytiků. Ti přitom očekávali nárůst nezaměstnanosti již v březnu. Důvodem lepších čísel tak podle nich může být například administrativní zpoždění nebo vyčkávaní, jak dopadne nastavení podpory státu pro drobné podnikatele.

Nezaměstnanost v Česku zůstala v březnu na únorových třech procentech, na stejné úrovni byla i loni v březnu. Počet lidí bez práce klesl proti únoru o téměř 1700 na 225.678, což je nejnižší březnová hodnota od roku 1997. O více než 9000 ubylo ale také volných pracovních míst, úřad práce jich evidoval 342.287. Ekonomové upozornili, že v normální situaci v březnu nezaměstnanost zpravidla klesá. "To tentokrát podle očekávání nenastalo, i přesto lze výsledek považovat za překvapivý. Již v březnu totiž vešla v platnost mnohá restriktivní opatření a firmy se tak potýkaly s existenčními problémy. Vzhledem restriktivním opatřením lze však očekávat, že nezaměstnanost v následujících měsících dále naroste," uvedla analytička Raiffeisenbank Eliška Jelínková.

Sněmovna omezila maximální výši úroků ze spotřebitelských úvěrů

Sněmovna omezila maximální možnou výši úroků ze spotřebitelských úvěrů, které nebyly spláceny déle než 90 dnů. Zároveň nově omezila výši sankcí pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) za opožděné splátky úvěrů. Při prodlení delším než tři měsíce pokuta nebude moci přesáhnout 0,1 procenta denně z dlužné částky. Nyní toto omezení platí jen u úvěrů pro běžné spotřebitele. Změny přináší vládní novela, kterou schválila Sněmovna. Normu nyní posoudí Senát. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) poslancům řekla, že změny budou trvalé, i když byly připraveny kvůli nynější krizi v souvislosti s epidemií koronaviru. Směřují totiž proti těm, kteří nepůjčují s cílem vydělat na úrocích, ale na pokutách a případně na zajištění nesplaceného úvěru.

Průzkum: Z regionů v ČR bude nejvíce cestovní ruch zasažen v Praze

Propad cestovního ruchu kvůli koronaviru z tuzemských regionů nejvíce zasáhne Prahu. Spotřeba tu může klesnout o téměř 64 miliard korun a ohroženo je přes 36.600 pracovních míst. Hned po hlavním městě současná situace nejvíce postihne Karlovarský a Jihomoravský kraj. V obou regionech je ohroženo bezmála 14.000 pracovních pozic. Vyplývá to z průzkumu, který pro státní agenturu CzechTourism, zpracovala společnost Economic Impact.

Domácí i zahraniční turisté loni v ČR za ubytování, jídlo, dopravu nebo vstupy do památek, na sportoviště, do kulturních a dalších zařízení utratili 300 miliard korun. "Pokud se povede rozpohybovat cestovní ruch před prázdninami, tak ekonomika přijde o 142 miliard a do státního rozpočtu přiteče o 60 miliard méně. Bohužel hrozí i ztráta 80 tisíc pracovních míst v cestovním ruchu," uvedl ředitel CzechTourism Jan Herget. Pokud by se restrikce uvolňovaly do konce srpna, hranice se otevřely v září, spotřeba cestovního ruchu by se propadla o více než 200 miliard korun, státní rozpočet by ztratil 85 miliard korun. Ohroženo by bylo 140.000 pracovních míst. V případě uzavření hranic do konce prosince by až pětina podnikatelů v cestovním ruchu ukončila činnost.

V Alzheimercentru Ostrava je 32 nakažených koronavirem

V Alzheimercentru Ostrava se nákaza covid-19 potvrdila u 23 klientů a devíti zaměstnanců. Výsledky testů, které podstoupilo všech 77 klientů a 70 zaměstnanců, jsou už kompletní. Tři klienti jsou hospitalizovaní, většina z pozitivně testovaných klientů centra je v současnosti bez příznaků onemocnění, řekla ČTK za centrum Martina Svobodová. Centrum je rozděleno na zónu pro zdravé klienty a takzvanou covid zónu, kde jsou odděleně umístěni pozitivně testovaní klienti, lidé se specifickými příznaky a klienti, kteří se vracejí z vyšetření nebo hospitalizací a nemají žádné příznaky.

Ostravský Domov pro seniory Iris má 15 klientů s nemocí covid-19 a čtyři nakažené zaměstnance. Čísla by se už neměla příliš měnit. Vedení domova už čeká jen na jeden test své zaměstnankyně. ČTK to dnes řekl ředitel zařízení Michal Mariánek. Dodal, že všichni nemocní klienti jsou nyní v péči nemocnic, například v Havířově.

Škoda Auto znovu prodloužila odstávku výroby, zatím do 27. dubna

Automobilka Škoda Auto potřetí prodloužila odstávku výroby ve všech třech svých českých závodech kvůli pandemii koronaviru, a to až do 27. dubna. Původně se měla výroba spustit v pondělí 6. dubna. Informaci o prodloužení odstávky firma sdělila zaměstnancům prostřednictvím SMS zprávy, kterou má ČTK k dispozici. "Po domluvě s koncernem VW a odbory KOVO je odstávka výroby v českých závodech Škoda Auto prodloužena do 6:00 27.4.2020," uvedla firma v SMS zaměstnancům. Důvod prodloužení odstávky Škoda neuvedla, například automobilka Volkswagen plánuje již 20. dubna částečně otevřít svou továrnu ve španělském regionu Navarra.

Havlíček: V Olomouci má vzniknout závod na výrobu respirátorů

Americká společnost Honeywell pravděpodobně postaví v Olomouci závod na výrobu respirátorů s kapacitou pět milionů kusů měsíčně. Vybudován by měl být během čtyř měsíců. ČTK to řekl vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Uvedl, že zástupci vlády a vedení firmy jsou těsně před uzavřením dohody. Podle Havlíčka nepůjde o investiční pobídku, stát se ale zaváže odebírat část produkce.

Letadlo z Indonésie přivezlo do Prahy 98 Čechů

Do Prahy přiletělo repatriační letadlo z Indonésie. Přivezlo 98 Čechů a 61 občanů jiných zemí Evropské unie, kteří uvízli na ostrově Bali. Vyplývá to z informací Letiště Václava Havla a z vyjádření ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) na twitteru. Na počátku příštího týdne by měli do Česka přiletět i čeští občané evakuovaní z Austrálie a Nového Zélandu. Podařilo se evakuovat i 20 Čechů z Ruska. "Díky naší ambasádě a především přátelům z rakouského ministerstva zahraničí, kteří české občany vzali do letadla směr Vídeň," uvedl Petříček na twitteru. Dva Čechy se podařilo dopravit i z Fidži, odvezlo je německé letadlo, které míří do Mnichova.

Klaus: Vláda nemá čas na koncepční plán

Vláda při epidemii koronaviru řeší mikromanagement, nemá čas ani osobnosti na koncepční plán. V rozhovoru na serveru Blesk.cz to řekl bývalý prezident Václav Klaus. Chybí mu koncepční plán pro další postup, zároveň má obavy z toho, že nynější restrikce budou mít dlouhodobý negativní dopad na společnost i na ekonomiku. Vyjádřil přesvědčení, že se hrozba koronaviru přeceňuje a že dosavadní statistiky byly zavádějící. Obavy vyjádřil například nad důsledky takzvané chytré karantény, kterou vláda chystá. "S koronavirem si dovážíme z Číny čínský systém sledování lidí, čínský systém tv. social scoringu a zavádíme to potichu tady," řekl. Čína podle něho využívá systém takzvaného společenského skóre k poskytování nebo naopak odmítání některých výhod svým občanům na základě jejich chování, využívá k tomu moderní technologie.

Sdružení: Roušky ve školách mohou vadit

Učitelé se staví skepticky k návrhu, podle kterého by se po znovuotevření škol mohli žáci vrátit do lavic s rouškami. ČTK to sdělila předsedkyně sdružení Učitelská platforma Petra Mazancová. Podle ní by nošení roušek ve škole narušovalo normální fungování výuky i přestávek. Děti by se například nemohly bezpečně nasvačit či napít. Pokud by stát na nošení roušek ve školách trval, měl by zajistit jednorázové, řekla. Ministr školství Robert Plaga (ANO) na dotaz ČTK uvedl, že je nyní předčasné mluvit o konkrétních opatřeních.

Podle Mazancové má dnes většina učitelů a dětí k dispozici pouze podomácku vyrobené roušky, které je možné bezpečně používat jen omezený čas, nikoli při celodenním pobytu ve škole. "Rodiny by musely roušky denně prát, což nelze ohlídat. Problém by byl i u sociálně slabých rodin či v rodinách se špatnou hygienou. Mohlo by to vést k tomu, že by byly ze vzdělávání vyloučeny děti rodin, které nejsou schopny zajistit denně čisté roušky," uvedla Mazancová. Pokud podle ní stát chce, aby se společnost koronavirem promořila, mohly by jít děti do škol třeba i bez roušek. V opačném případě by podle ní měl školám dodat pro děti i učitele jednorázové roušky, ve kterých se lidé tolik nezadýchávají a dá se lépe mluvit. Mazancová upozornila na to, že v červnu mohou být už letní teploty. Řadě škol přitom chybí klimatizace. Nejasné je také to, jak by se měly nákaze bránit učitelé ve starším věku nebo s chronickými nemocemi, pro které může být koronavirus nebezpečný.

Vědci z AV vyvíjejí biosenzor pro zjištění koronaviru

Biosenzor, který má odhalit koronavirus v tekutinách i na površích vyvíjejí vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd (AV). Hotový by mohl být do několika měsíců. Podle AV by odhalil virus dříve, než se u lidí začnou tvořit protilátky. Podle vedoucí týmu Hany Lísalové má být biosenzor vysoce citlivý, přenosný a má odhalit virus nejen v tělních tekutinách, ale i ve stěrech z obleků či v obyčejné vodě. Základ biosenzoru jsou výměnné polymerní biočipy.

Rychlejší přípravě napomáhá to, že se navrhovaný postup odvíjí z procesu, který už vědci předtím řešili. Pracovali totiž vývoji biodetekčního systému pro rychlé odhalení patogenů v potravinách. Na akademických pracovištích podle AV mohou vzniknout stovky biočipů, pro rozsáhlejší výrobu by pak bylo nutné navázat spolupráci s firmami.

V březnu klesla kriminalita meziročně o více než čtvrtinu

Kriminalita v březnu meziročně poklesla o více než čtvrtinu, mírně ubylo násilných i majetkových trestných činů. Na webových stránkách policie to uvedl mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík. V Česku platí nouzový stav, od 16. března pak omezení volného pohybu osob. Za některé trestné činy hrozí zvýšené sazby. V prvním čtvrtletí zaznamenali policisté šestiprocentní pokles trestných činů. Zatímco loni jich bylo 52.500, letos 49.300. "Při porovnání jednotlivých březnů (2019 a 2020) se jedná o více jak čtvrtinový pokles, který registrujeme v letošním roce," uvedl Moravčík. Loni v březnu spáchali lidé zhruba 1200 násilných trestných činů, které zaznamenala policie. Letos ve třetím měsíci kolem 900.

Škaredá středa připomíná den, kdy Jidáš zradil Ježíše

Dnes je Škaredá nebo také Černá středa, jeden z dnů pašijového týdne, který začíná Květnou nedělí a končí Velikonocemi. Věřící si připomínají den, kdy Jidáš zradil Ježíše Krista. Nazývá se též sazometná podle zvyku čištění komínů. Letošní Velikonoce budou vzhledem k striktnímu omezení volného pohybu a shromažďování kvůli koronavirové epidemii výjimečné - musejí se obejít bez bohoslužeb, sousedských akcí, trhů a kulturních akcí, cestování, setkání širších rodin nebo tradičního koledování dětí i dospělých na Velikonoční pondělí.

Počasí

Jasno. Nejvyšší denní teploty 17 až 21 °C, v 1000 m na horách kolem 12 °C, na Šumavě až 16 °C.