Létalo nad Miličínem UFO? Co jsou to bludičky? Publicista Mareš odhaluje záhady české historie

Bludičky, UFO v Miličíně, vražda Jana Nepomuckého, případ Jana Masaryka nebo požár Národního divadla. Nejen tyhle události patří k největším záhadám české historie. Ve stejnojmenné knížce se je snaží odkrývat publicista Jaroslav Mareš. Jak se k těmto tématům dostal?

Ilustrační foto: Thomas Budach, Pixabay / CC0

Jaroslav Mareš, foto: Zdeňka Kuchyňová

"Dostal jsem se k tomu jako televizní reportér. Když jsem se v jednotlivých případech hrabal hlouběji, tak jsem nacházel spoustu podrobností a zajímavých věcí, které se do té televizní reportáže nevešly. Protože mi bylo líto se o ně nepodělit, tak vznikl nápad reportáže rozšířit a vydat písemně."

Z jakého období pochází jednotlivé příběhy?

"Začali jsme před čtyřmi sty lety přistáním podivného předmětu a vystavěním záhadného kostela u Žďáru nad Sázavou. A nejnovější případy jsou několik let staré."

Když jsem listovala knížkou, byly tam kapitoly: kdo zapálil Národní divadlo, o bludičkách, o UFO. Vrátím se k divadlu. Nepamatuji se, že by nás učili, kdo ho zapálil.

Národní divadlo

"My jsme se učili, že Národní divadlo bylo zapáleno nešťastnou náhodou, nedbalostí klempířských dělníků, kteří dokončovali hromosvody na střeše. Nicméně už pan spisovatel Miroslav Ivanov praktickým pokusem dokázal, že to tak není. My jsme ten experiment zopakovali a potvrdili jsme, že to tak být nemohlo. Povedlo se mi najít některé dokumenty, které vyvracejí ještě další teorie o nešťastných náhodách. V tuhle chvíli mohu s takřka stoprocentní jistotou říct, že Národní divadlo bylo zapáleno úmyslně. Kým bylo zapáleno, k tomu existují pouze indicie a nepřímé souvislosti."

Jaké jsou nepřímé důkazy?

"Ta doba byla velice vypjatá. V Praze probíhaly nepokoje, demonstrace a provokace mezi pražskými Čechy a Němci, vzájemné rvačky. Bylo to v době, kdy se rozdělovala univerzita, někdo vytloukl okna německého divadla. Bylo to v době, kdy pražští Němci prohráli bitku v Chuchli. Před soudem za vyprovokování téhle bitky stál čelný herec Prozatímního divadla. Podle mě to byl někdo, kdo chtěl vyvolat ještě větší nepokoje a rozepře mezi Čechy a Němci. Paradoxně se mu to vůbec nepovedlo. Ty spory právě kvůli tomu, že Národní divadlo shořelo, byly načas zažehnány. Dokonce někteří pražští Němci přispívali na obnovu českého Národního divadla."

Poltergeist, foto: Wikimedia Commons, CC0

Který příběh vás samotného zaujal nejvíc, když jste pátral po souvislostech?

"Nejvíc jsem asi vrtěl hlavou nad případem poltergeista. Ne kvůli tomu, že by byl snad nejzáhadnější, ale kvůli tomu, že se mi k němu podařilo dohledat největší množství nových materiálů. Čím víc jsem měl pocit, že se té pravdě nějakým způsobem blížím, tak tím víc utíkala někam dál. Já jsem celou dobu byl přesvědčený o tom, že se jedná o dosud nepopsaný vzácný fyzikální jev. Pokaždé, když jsem byl krůček k tomu, abych to mohl uzavřít, tak se vždycky objevilo něco, co do toho mého vystavěného domečku koplo jako do domečku z karet a zase jsem si to musel stavět znovu. Tento jev je zajímavý a děje se po celém světě a děje se i u nás."

Jako milovníka záhad mě určitě nemohla minout kapitola o Miličínském UFO.

Obec Miličín, foto: Milicin.eu, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

"To byla svědectví o jakýchsi světelných koulích, které se pohybovaly v oblasti, které se říká Česká Sibiř, kde jsou rozsáhlé náhorní opuštěné plošiny v blízkosti města Miličína. Lidé hlásili, že je ty podivné světelné úkazy pronásledovaly, že dokonce k nim vysílaly paprsky. Jeden svědek dokonce uváděl, že se najednou ocitl o třicet metrů dál a o hodinu později. Vůbec nevěděl, co se s ním dělo. Další hlášení byla, že se tam objevují zvláštní třímetrové bytosti, které se občas snaží kontaktovat domorodce. S Vladimírem Šiškou z projektu Záře, který se snaží tyto jevy objasňovat, jsme dospěli společně k názoru, že si to ti lidé nevymysleli, že to nemohl být něčí vtip z hospody, že se tam něco dělo. Zároveň to něco vylučuje veškerá možná racionální vysvětlení. Takže můžeme říct, ano, něco se tam dělo, nevíme, co to bylo a žádné rozumné vysvětlení na to prostě nepasuje."

Stalo se vám u některého příběhu, kde jste pátral po souvislostech, že jste objevil něco, co se dřív nevědělo?

Foto: nakladatelství Universum

"Ano, v několika případech jsme se dostali k archiváliím, které potvrzují nebo doplňují věci, které jsme netušili. Podařilo se nám najít některé svědky, kteří nám dokreslili další podrobnosti. Bylo to v případě těch miličínských světelných koulí, kde jsme měli zpočátku velmi málo materiálu. Podařilo se to i v případě poltergeista, kde máme mnoho dobových záznamů z kronik a archivů. Můžeme dokumentovat nejen ten záhadný jev, ale i to, jak se s ním vyrovnala tehdejší komunistická moc. Já jsem se v každém případě snažil najít něco nového nebo alespoň nějaké nejpravděpodobnější vysvětlení."

Zaujaly mě bludičky, tajemná světélka na blatech.

"Ve škole nás učili, že bludičky jsou bahenní plyn. To ale nemohou být. Bahenní plyn je metan, ten je lehčí než vzduch. Jakmile se dostane do volného prostoru, tak se okamžitě naředí a stoupá. To znamená, že nikdy v otevřeném prostoru nemůže dosáhnout takové koncentrace, aby mohl vzplanout. Kdyby ji přesto dosáhl, potřebuje přes 500 stupňů ke vzplanutí. Kde vezmete v zimě v bažinách 500 stupňů coby iniciátor takového hoření? Ale neptejte se mě na to, co bludičky jsou. Já to nevím."

Kolik času vám zabere pátrání?

"Úplně všechen. Já říkám, že jsem jak dítě, které zamkli v cukrárně. Přestal jsem vnímat rozlišení práce, koníček, volný čas. Mám perfektní rodinu, která mi toleruje, že se tatínek zase někde zavřel a zase něco hledá."