Zájem Čechů o lyžování na horách v tuzemsku roste, skiareály modernizují

Zájem Čechů o lyžování na tuzemských horách roste. Loni tam přijelo nejvíc lyžařů za posledních sedm let. A také nadcházející sezona by měla být pro provozovatele lanovek, ubytovatele, zástupce horských měst a obcí a další organizace působící na horách, skvělá. Podle šetření Asociace horských středisek se na české hory chystá více než třetina milovníků zimní dovolené. Jako hlavní důvod tři čtvrtiny cestovatelů uvádějí výrazné zlepšení podmínek na českých horách v posledních letech.

Foto: Šárka Škapíková

První nadšenci si přijíždějí na hory zalyžovat už v listopadu nebo na začátku prosince, samozřejmě pokud to umožní počasí. Vánoční a silvestrovské pobyty jsou ale rezervované bez ohledu na počasí. Mnozí provozovatelé už proto mají na konec letošního roku vyprodáno. Kromě Čechů tuzemské hory rádi navštěvují i lyžaři z Polska a Německa.

Nejoblíbenější lyžařskou destinací jsou Krkonoše, kde je nejznámějším střediskem Špindlerův Mlýn, dále Šumava s areály v Železné Rudě či u Lipna. Za lyžováním se jezdí i do Krušných a Orlických hor. Obyvatelé Moravy preferují Jeseníky a Beskydy. Oblíbenou destinací jsou také Lužické a Jizerské hory. Potvrzuje to i zájem o ubytování. Na konec roku tam hlásí téměř všichni obsazeno.

"Co se týče vánočního a silvestrovského termínu. Ten je zaplněný už od loňského roku. Když hosté odjížděli, zabukovali si rovnou další rok,"říká například David Jiráček z horské chalupy v Janově nad Nisou. Podobné je to u dalších ubytovatelů. Obsazeno hlásí už většinou i na jarní prázdniny.

Investice do vybavení

Zimní středisko Monínec|Foto: Michal Trnka, Český rozhlas

Podle šetření Asociace horských středisek letos do svého rozvoje a zkvalitnění služeb skiareály investovaly přes půl miliardy korun. V zimní sezóně se lyžaři mohou těšit na nové lanové dráhy - zcela novou čtyřsedačku na Klínovci, dvousedačkovou lanovku na Lipně, v Dolní Lomné v Beskydech a na Kralickém Sněžníku - Hynčice p. Sušinou. Zrekonstruovaly se i vleky, například v Herlíkovicích nedaleko Vrchlabí.

Dále se mohou návštěvníci těšit i na nové možnosti pro pohodlnější nákupy skipasů nebo třeba upravené sjezdové tratě ve smyslu jejich rozšíření, aby byly bezpečnější.

"Hodně peněz šlo do technologií zasněžování a jejich lepší efektivity a modernosti. Aby byly více šetřivé a spotřebovávaly méně vody,“ uvedl ředitel Asociace horských středisek Libor Knot. Střediska peníze totiž směřují zejména do energeticky úspornější techniky, efektivnějšího hospodaření s vodou nebo využívání technologie SNOWsat, která pomocí satelitů s přesností na centimetry měří výšku sněhu v konkrétním místě.

„Společenská rozprava okolo vody na horách a zejména technického zasněžování má smysl, je ale zatím ovlivněná spoustou mýtů, například o vlivu technického sněhu na krajinu. Horská střediska vnímají skutečnou situaci a chtějí zcela přirozeně přispět k udržitelnému rozvoji horských oblastí, a to včetně adekvátní ochrany přírody, vhodného vodního režimu i energetických úspor. Do takovýchto projektů investují desítky milionů korun ročně,“říká Libor Knot.

Například skiareály už vybudovaly nejméně 36 akumulačních nádrží na zachycování vody z jejího přirozeného koloběhu během roku, další třicítka je v plánu. Kvůli složitému a dlouhému povolování, která trvá 4 až 10 let, ale výstavba nádrží postupuje pomalu. Proto jich je v Česku zatím vybudováno málo. Po vybudování plánovaných nádrží budou akumulační nádrže využívat ve více než 80 procentech horských středisek, přiblíží se tak standardům alpských zemí.

Investice do vybavení a větší komfort pro lyžaře se ale promítne do cen skipasů. Zhruba třetina resortů totiž letos podraží, řádově o desetikoruny. Třeba v areálu Dolní Morava bude skipas dražší asi o padesát korun. Špindlerův mlýn zase nebude mít stálou cenu, která se bude odvíjet od zájmu a počasí.