Stěhování za prací brání nedostatek dostupného bydlení

Polovina Čechů je ochotná se kvůli práci přestěhovat. Ukázal to průzkum společnosti Randstad, který probíhal ve 34 zemích světa. V případě práce v zahraničí by Češi nejradši volili nejbližší sousedy, na prvním místě Německo, následované Rakouskem a Slovenskem. Češi mají také rádi práci blízko domova. I když je 61 % českých zaměstnanců ochotných za zajímavou prací dojíždět, pokud by si mohli vybrat, raději zvolí zaměstnání v docházkové vzdálenosti od svého domova, uvedla Alžběta Honsová ze společnosti Randstad.

Foto: skeeze, Pixabay / CC0

"Letos nás to trochu překvapilo. Na základě předchozích zkušeností jsme čekali, že Češi se opravdu nehnou z místa. Poměrně velký počet respondentů ale odpovídal kladně na otázku, zda by byli ochotni se přestěhovat a dokonce zda by byli ochotni odejít do jiné země. Na druhou stranu poměrně dost lidí zase odpovědělo kladně na otázku, zda by raději změnili práci než místo bydliště. Ve výsledku nám z toho vychází, že Češi jsou v tomto nejednoznační, a vždy bude záležet na konkrétních podmínkách. Abychom byli konkrétní, 43 procent, což je opravdu velké číslo, řeklo, že by bylo ochotno odejít do zahraničí kvůli výrazně vyššímu platu. To je důvod, který hraje hlavní roli u jakýchkoliv úvah o změně zaměstnání, pokud se nebavíme o top manažerech, kteří se stěhují za prací s celou rodinou. Víme také, že víc než polovina Čechů by raději změnila kariéru, než se přestěhovala do zahraničí a dokonce jenom třetina řekla, že pro udržení práce by bylo ochotno změnit bydliště v rámci ČR."

Ptali jste se, kolik si lidé představují pod tou výrazně vyšší mzdou? O jaké částce hovořili?

Alžběta Honsová (Foto: Archiv Randstad)

"My jsme se ptali obecně, ale musela by to být částka několika desítek procent, což není případ lidí, kteří by nejčastěji byli potřeba na různých místech v ČR a to jsou vesměs dělníci nebo lidé v manuálních profesích. Tam zaměstnavatelé shání zaměstnance, často se potýkají s nedostatkem lidí v nejbližším okolí, nicméně platy, které nabízejí, nestačí k tomu, aby se někdo přestěhoval z druhého konce republiky. Abych to shrnula, aby se člověk byl ochoten přestěhovat, ať už v rámci ČR nebo dokonce odejít za prací do zahraničí, určitě by si představoval, že dostane minimálně o 25 procent a více ke svému současnému platu."

Jaký vliv má na změnu místa bytová situace? Když se například přestěhuje rodina z místa, kde platí nájem třeba 5000, do Prahy, kde nájem u třípokojového bytu bude 15 a více tisíc, tak se tím ztrácí efekt toho vyššího platu.

"Ano, tam je zakopán pes. Ten největší problém v ČR je nyní hlavně v nedostatku dostupného bydlení. Pokud se bavíme o vysoce kvalifikovaných pozicích, o lidech v top managementu, tam většinou firmy operují s něčím, čemu se říká balíček na relokaci. Tam se třeba počítá, že se člověk stěhuje s celou rodinou. Firma mu zaplatí bydlení minimálně na nějakou dobu nebo na celou dobu, zaplatí školu pro děti a podobně. To se ale nevztahuje na většinu pracující populace. To znamená, že sice v místech, kde nabídka práce a tím i platové ohodnocení je větší, to znamená velká města, tak úměrně tomu jsou i vyšší náklady právě na bydlení. V případě celých rodin, které pracují v dělnicích profesích, je vesměs úplně nereálné, aby se přestěhovaly do jiného města, protože ta nabídka jim to nepokryje. Dost často také bydlí na ubytovnách, což není úplně nejvhodnější prostředí. Řekla bych, že ten hlavní problém větší pracovní mobility v ČR je nedostatek dostupného bydlení."

Foto: Gerd Altmann, Pixabay / CC0

Uváděli lidé také jiné benefity, které by vedly k přestěhování za prací, než ten zvýšený plat?

"Jedna z dalších možností, která jim připadala lákavá, byla, že si zlepší zkušenosti a svoji pozici na trhu, ale vždy to bylo v souvislosti s tím, že očekávali, že si vydělají více peněz, takže ten platový důvod je tam primární."

Vy jste dělali průzkum ve 34 zemích po celém světě. Ve které zemi je ochota stěhování za prací největší?

"Když to vezmu celosvětově, tak největší ochota je vždy v těch zemích, ve kterých je nejvyšší nezaměstnanost a nejnižší platové úrovně. Když bych vyloučila země, které jsou třeba v jižní Americe nebo v jihovýchodní Asii, a které pro srovnání s námi nejsou úplně relevantní, tak třeba v případě Evropy v Rumunsku nebo Polsku je ochota k přesunu do zahraničí mnohem vyšší. Polsko je velká země a platové rozdíly mezi východní a západní částí jsou velké. Když se podíváme na západní Evropu, tak ochota jít pracovat do zahraničí, je poměrně vysoká i v zemích jako je Španělsko, Itálie, Portugalsko, kde je poměrně vysoká nezaměstnanost a hlavně mezi absolventy. Někdy je 30 až 40 procent absolventů nezaměstnaných a nemohou sehnat práci v oboru, tak tihle lidé jsou rozhodně ochotnější než Češi se přestěhovat do zahraničí, ale zase proto, aby získali praxi a uplatnění ve svém oboru."