Ve Sněmovně se střetli odpůrci i zastánci Istanbulské úmluvy

V Poslanecké sněmovně se střetli zastánci a odpůrci přijetí tzv. Istanbulské úmluvy proti násilí na ženách a domácímu násilí. Veřejné slyšení uspořádal petiční výbor poté, co obdržel petici s více než deseti tisíci podpisy na podporu a osmi tisíci proti dokumentu. Na debatu přišlo přes 150 lidí.

Petr Piťha, foto: Archiv webových stránek istanbulskaumluva.cz

O úmluvě by možná mnoho lidí ani nevědělo. Emoce však rozvířilo svatováclavské kázání katolického kněze Petra Piťhy. Podle něho by přijetí dokumentu vedlo k roztržení rodin, odebírání dětí a deportacím odpůrců do vyhlazovacích táborů. Česká ženská lobby na něj podala trestní oznámení kvůli šíření poplašné zprávy. A Istanbulská úmluva se dostala na stránky novin.

Se zavedením úmluvy do českého právního řádu nesouhlasí lidovci. Podle nich je nadbytečná, násilí na ženách dostatečně postihují české zákony.

"Násilí nemusí páchat jenom muži na ženách, ale také muži na mužích, ženy na ženách, může se násilí páchat na dětech, na seniorech. Myslíme si, že ochrana žen je trošku nadsazená, nadhodnocená v této úmluvě," uvedla lidovecká poslankyně Pavla Golasowská.

Jan Kněžínek, foto: archiv Vlády ČR

Podle pravidel úmluvy by se měly upravit české zákony. Většina opatření ale už v české legislativě je, řekl ministr spravedlnosti za hnutí ANO Jan Kněžínek.

"Úmluva v podstatě žádné změny v českém právním řádu nevyvolá, protože drtivá většina věcí, které upravuje, je už v českém právním řádu promítnuta. A přihlášení se k ní, je přihlášení se k jejím hodnotám i na poli mezinárodním."

Zatím nebyly trestné vynucené sňatky, doplnit se měla také možnost postihu za násilnou sterilizaci a promlčecí doba kvůli stíhání za ženskou obřízku.

Odpůrci se obávají, že úmluva ohrozí tradiční rodinu

Radka Maxová, foto: Andrea Zahradníková, ČRo

Podle odpůrců má úmluva zajistit ženám větší práva než mužům a představuje ideologický dokument, jehož přijetí by měnilo dosavadní kulturní směr Česka a ohrozilo tradiční rodinu. Řada ustanovení se dá navíc podle nich vykládat nejasně. Upozorňují například na to, že úmluva mimo jiné ukládá "vymýtit předsudky, zvyky, tradice a další praktiky, jež jsou založeny na předpokladu podřízenosti ženy anebo na stereotypním pojímání rolí žen a mužů". Ministr Kněžínek dodal, že o úmluvě panuje řada dezinformací. "Velikonoce nám nikdo nezakáže a žádné koncentrační tábory vznikat nebudou,"řekl Kněžínek v reakci na kázání kněze Piťhy.

Podle zastánců by ratifikace naopak byla signálem, že násilí na ženách je nepřijatelné a že ČR se snaží zlepšit pomoc obětem. Poukazují na to, že v zemích, které už materiál ratifikovaly, "apokalypsa nenastala". Zastánkyní ratifikace je například poslankyně hnutí ANO Radka Maxová, která zdůraznila, co už se podařilo do právního řádu zařadit tím, že Česko úmluvu podepsalo.

Předsedkyně petičního výboru Poslanecké sněmovny Helena Válková (vpředu vlevo) převzala petici s více než 10.000 podpisy proti Istanbulské úmluvě, foto: ČTK/Vít Šimánek

"Podařilo se nám na základě Istanbulské úmluvy kriminalizovat nebezpečné pronásledování, spustila se bezplatná telefonní linka, zlepšila se školení policie, zdravotního personálu, důležitý zákon o obětech trestných činů a samozřejmě se podporuje velký rozvoj terapeutických programů pro osoby, které se násilí i dopouštějí."

Text úmluvy odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky, takzvané zločiny ze cti či mrzačení genitálií. Poukazuje na to, že ženy bývají mnohem častěji obětí domácího a sexuálního násilí než muži i obětí masového znásilňování v ozbrojených konfliktech. Násilí vůči ženám dokument vnímá jako porušování lidských práv a diskriminaci.

Istanbulská úmluva vznikla v roce 2011. Česko k ní svůj podpis připojilo v květnu 2016. K letošnímu 1. září ji podle organizace Amnesty International a České ženské lobby ratifikovalo 33 států. Dvanáct zemí včetně Česka ji zatím podepsalo.