Z rebelky budovatelkou státu. Před 130 lety se narodila Anežka Hodinová-Spurná, neohrožená bojovnice za práva žen a průkopnice československé politiky.
Významná česká politička byla jednou ze zakladatelek Komunistické strany Československa. Během své kariéry byla několikrát zvolena do Národního shromáždění Československa a pracovala jako místopředsedkyně parlamentu. Kromě politiky se také zapojila do hnutí za mír a byla členkou exilové Státní rady Československé během druhé světové války.
Budovatelka státu, svérázná osoba, nadšená komunistka, neochvějná obránkyně práv slabších, pouliční buřička, žena bořící zavedené společenské představy (ve smyslu pozdního sňatku, rozvodu, nového sňatku s o jedenáct let mladším mužem apod.), a levicová feministka. Tak popisuje Anežku Hodinovou –Spurnou historička Denisa Nečasová. Život jedné z prvních českých političek byl plný paradoxů a poměrně dost odvážných rozhodnutí.
Nelítostná funkcionářka..
Narodila se 12. ledna 1895 v obci Doubravice u Litovle do velmi chudé rodiny. Její tatínek byl bednář. To určilo její levicové zaměření. Politicky angažovat se začíná už v roce 1918, kdy se stala členkou Československé strany sociálně demokratické dělnické. I tři roky později, kdy se od sociálně demokratické strany odštěpila komunistická strana, byla Anežka Hodinová-Spurná jednou z nejaktivnějších spoluzakladatelek nové partaje. V parlamentních volbách roku 1929 se stala poslankyní v Národním shromáždění. V roce 1938 dostala od své strany za úkol emigrovat do Velké Británie. Tam její politická kariéra pokračovala – stala se zde předsedkyní Klubu československých žen, o něco později dokonce členkou exilové Státní rady Československa. V Londýně setrvala až do konce války. Po válce se znovu velmi vehementně vrhla do politického života. Hned v roce 1945 se stala členkou Ústředního výboru KSČ, byla poslankyní Prozatímního Národního shromáždění, po volbách v roce 46 se stala poslankyní Ústavodárného Národního shromáždění. Mandát obhájila i v roce 1948, stala se dokonce místopředsedkyní tohoto orgánu. V roli řadové poslankyně NS ČSSR působila i po roce 1960, prakticky do své smrti. Zemřela 1. dubna 1963. Kromě těchto funkcí byla ještě významnou postavou ženského hnutí – v letech 1952-1963 stála v čele Výboru československých žen.
Přemíra funkcí a častých veřejných vystoupení jí vynesla pověst urputné a nelítostné funkcionářky. Její nezaměnitelný projev s pronikavým hlasem a výraznou dikcí je zaznamenaný i na několika nahrávkách Československého rozhlasu. Např. v proslovu ke krajanům v londýnském exilu.
Související
-
České hrdinky
Panovnice, malířky, spisovatelky, političky, vědkyně, sportovkyně – pohled do české historie nabízí bohatou mozaiku výjimečných českých žen.
-
