Tvrdohlavá členka Amerického klubu dam přiměla císaře novelizovat zákon. Klub slaví 160. výročí
Americkým klubem dam prošla řada žen, které se staly učitelkami, spisovatelkami či úřednicemi. Klub si tento týden připomíná 160 let od svého založení. Můžete do něj zamířit dokonce i dnes, protože svoji činnost v roce 1996 obnovil.
Americký klub dam byl první český ženský spolek. Jeho vznik umožnil tzv. Říjnový diplom vydaný roku 1860. Do té doby nebyla spolková činnost povolená. Klub vznikl z iniciativy cestovatele a mecenáše Vojty Náprstka poté, co se vrátil z Ameriky. Chtěl se podělit s českými ženami o poznatky, zážitky a dojmy z tamního života. Také v domě své matky U Halánků zavedl plynové osvětlení a telefon. Poprvé tu v Praze předváděl šicí stroj.
Chci pracovat u pošty! Ludmila Bozděchová změnila zákon
Americký klub dam pomohl ženám získat sebevědomí. Příkladem je Ludmila Bozděchová, která se chtěla stát poštovní úřednicí. Nejen že zdolala zkoušky i schválnosti zkušebních komisí, ale když ji ministerstvo odmítlo s tím, že zákon nedovoluje pracovat ženám u pošty, vymohla si osobní audienci u císaře. Ten pak na základě rozhovoru s ní zákon novelizoval a tvrdohlavá dívka mohla 1. 1. 1872 nastoupit k poště, stejně jako další zájemkyně, kterým práci umožnila.
Ale jak to všechno začalo? Profesor František Studnička nabídl Vojtovi Náprstkovi uspořádat veřejnou přednášku o astronomii. Přišlo 49 paní a dívek, které toužily po vzdělání. Střední a odborné školy pro dívky v té době neexistovaly. Přišla i spisovatelka Karolína Světlá nebo Pepička Křížková, kterou si Náprstek později vzal za ženu.
Členkou byla i první česká lékařka
Dámy ten večer založily volné sdružení s názvem Americký klub dam, který se v domě U Halánků scházel každou středu odpoledne. Ženy se tu mohly vzdělávat a číst Náprstkovy knihy. Vystřídaly se tu desítky přednášejících, kteří tu měli na 500 přednášek. Z původní padesátky se počet členek rozrostl na 200.
Vznikly i pěvecké sbory a dámy organizovaly různé vlastenecké charitativní akce. Jednou to byl pomník Boženě Němcové na Vyšehradě, podruhé sbírka na dívčí sirotčinec, na dostavbu chrámu sv. Víta či na zbudování Náprstkova snu - Českého průmyslového muzea.
Členkou byla například první česká lékařka Anna Bayerová nebo první žena poslankyně - Božena Viková-Kunětická. Ale ta mohla zasednout ve sněmovně až ve 20. století. Členství v klubu patřilo k dobrému tónu tehdejší české vlastenecké společnosti. Jen v letech 1865-1889 se v Klubu vystřídalo 893 žen, mezi nimi vedle spoluzakládající Karoliny Světlé i takové osobnosti jako Renata Fügnerová-Tyršová, Eliška Krásnohorská, Teréza Nováková, Sofie Podlipská, Marie Riegrová-Palacká. Členkou byla i Charlotta Garrigue-Masaryková, manželka T. G. Masaryka.
Americký klub dam pokračuje
Po únoru 1948 Americký klub dam skončil. Do té doby jím prošlo na 1500 žen. Obnoven byl v roce 1996. Dnes se opět klub schází v původních prostorách historického interiéru Náprstkovy knihovny a sdružuje ženy, které mají zájem o českou historii a kulturu. Členkou se může žena stát od 16 let, ale není to jednoduché. Musí být doporučena alespoň jednou stávající členku.
Klub pořádá minimálně deset akcí do roka. Na Novoročním dýchánku v lednu a Jahodovém dýchánku v červnu se rekapituluje činnost, plánují nové akce. Součástí programu je tak divadelní představení, literární večer, exkurze, přednáška, vánoční koncert apod. V roce 1865 se mimo jiné konalo 24 přenášek, 24 exkurzí, 13 návštěv nemocnic, ústavů a opatroven, 2 dýchánky, vycházky a pět výletů. I dnes ženy pořádají přednášky, podnikají výlety. Činnost klubu je financována výhradně z členských příspěvků.
